Jošt Bürgi (1552 – 1632)
Švýcarský matematik, hodinář a mechanik, pobýval v Praze v letech 1604 – 1631. Své znalosti nejvíce uplatnil při konstrukci vědeckých astronomických přístrojů (některé jsou v Národním technickém muzeu v Praze). Po smrti Rudolfa II. zbaven služby u dvora a hmotný nedostatek zapříčinil, že teprve jedenáct let po jejich dokončení vydal v roce 1620 (Napier 1614) své logaritmické tabulky "Aritmetische und Geometrische Progress Tabulen". Roku 1622 opustil Prahu (obdobně jako Brahe a Kepler byl evangelík). Odešel do Kasselu kde roku 1632 zemřel. Bürgi tvořil také globusy.

Erasmus Habermel (? – 1606)
působil v Praze v letech 1576, 1580 a od roku 1594 je zaměstnán při dvoře císaře Rudolfa II. Roku 1600 zkonstruoval pro Braheho sextant. Nejmenší dílek úhlové stupnice přístroje byl 5'. Měřilo se jím tak, že se určovala úhlová vzdálenost planet od stálic, jejichž souřadnice byly známy. Činnost Habermelova byla velmi pestrá. Z jeho dílny vycházely jak nejnáročnější astronomické přístroje tak i zeměměřické přístroje, sluneční hodiny aj.

David ben Šelomo Awza, zvaný Gans (1541 – 1613)
David Gans studoval ve Frankfurtu n. M., Bonnu, Krakově. Od r. 1564 se na pražské ješivě (vyšší náboženské škole, připravující studenty na povolání rabína) učil u rabiho Löwa. Působil jako židovský rabín v Praze.

Gans se, jako první učenec pražského ghetta, specializoval na astronomii, geografii a historii. V období poměrné tolerance, jíž se pražská židovská obec těšila za vlády Rudolfa II., navázal Gans kontakty s křesťanskými učenci (Brahe i Kepler), s kterými konzultoval matematické a astronomické problémy.

Je autorem děl "Cemach David" (Davidova ratolest). V prvním díle líčí sled židovských dějin od stvoření světa až do roku 1592. Zejména jsou hodnoceny pasáže popisující pražské Židovské město. Ve druhém díle "Jemot olam" (Dny světa) seznamuje čtenáře s událostmi obecných dějin. Další práce týkající se astronomie "Magen David" (Štít Davidův) – kompendium soudobých znalostí o astronomii, které napsal pro jeho syny. Vyšlo v Praze 1613. V dalším rozsáhlém díle "Nechmad ve-Naim" (Příjemný a milý) předkládá Gans vyčerpávající zprávu o soudobé astronomii. Pojednává o hodnotě této vědy, informuje o historickém podílu židovských i nežidovských vědců na jejím rozvoji, podává výklad zodiaku, planetách, Slunci o ekliptice. Zároveň tu poprvé seznamuje hebrejského čtenáře s obrazem moderního světa, zásadně pozměněného zeměpisnými objevy.

Jsou zde zachovány zprávy o korespondenci s Tychononem Brahe i Johannesem Keplerem. Z této práce pochází i popis Tychonovy observatoře v Benátkách nad Jizerou. Gans se zde zúčastnil několikrát pozorování hvězdné oblohy a na oplátku pro Tychona Brahe přeložil do němčiny středověké hebrejské astronomické tabulky. Gans je pochován na Starém židovském hřbitově. Na náhrobním kameni je nápis:
“Zde jest skryt mudrc, náš učitel Rabbi David Gans, autor spisu Cemach David, syn našeho učitele rabína Salomona Ganse. Jeho duše budiž spjata ve svazku života.“

Nad Davidovou šesticípou hvězdou je náznak husy (německy Gans, hebrejsky awza). Na tomto hřbitově je pochován také další astronom a lékař, žák Galileiho, rodák z Kandie na Krétě Josef Šelomo Delmedigo (1591 až 1655).

Jan Marcus Marci (1595 – 1667)
Jan Marek – Marcus Marci se narodil v Lanškrouně. Podílel se na rozvoji optiky záření takovou měrou, že ho můžeme považovat za spoluzakladatele tohoto fyzikálního oboru. Marek byl také rektorem Karlovy univerzity a profesorem lékařské fakulty. Zajímal se také o meteorologii.

Marci se zabýval též problematikou určování zeměpisné délky na moři. Práci “De longitudine seu differentia unter duos meridianos una cum moto vero Lunae inveniendo ad tempus datae“ z roku 1650 věnoval španělskému králi Filipovi II. Úspěšné vyřešení tohoto problému se podařilo anglickému hodináři Johnovi Harrisonovi až r. 1735 vynálezem chronometru (viz 6. díl).

Pamětní deska z roku 1967 na domě U zelené lípy v Melantrichově ulici 12, připomíná v češtině a latině pobyt Marciho v letech 1635 – 1667:
“V tomto domě žil vynikající fyzik a lékař rektor Pražské univerzity 1595 JAN MAREK MARCI 1667 IOANES MARCUS MARCI.“

Jan Amos Komenský (1592 – 1670)
Po bitvě na Bílé hoře opustil Prahu významný český myslitel a pedagog – poslední biskup Jednoty Bratrské Jan Amos Komenský. Komenský byl nejen teolog a pedagog, ale zabýval se i geodezií a kartografií. Je autorem mapy Moravy. Nejstarší známá kopie mapy je z roku 1627 v nizozemském atlase Claes Jansz Vischera – Piscatora. Mapa má měřítko 1 : 470 000. Pohled na geodety, astronomy a další obory lidské činnosti napsal v knize “Labyrint světa a ráj srdce“. V knize “Orbis sensualis pictus“ (Svět v obrazech), napsané současně česky, latinsky a německy, popisuje zeměměřictví. V článku CII píše: " Zeměměřič měří (vyměřuje) vysokost věže nebo vzdálenost míst buďto kvadrantem nebo měřidlem. Podobu věcí značí čarami, úhly a kruhy podle pravítka, úhelnice a kružidla. Z těch povstávají válec, trojúhelník, čtyřúhelník a jiné podoby.“

Václav Hollar (1607 – 1677)
Světoznámý český rytec a grafik 17. století. Mládí prožil v Praze.

R. 1627 odešel do Německa, kde spolupracoval na velkolepých topografických dílech ve frankfurtské dílně nakladatele M. Meriana. V r. 1636 přijal Hollara do svých služeb (jako výtvarného kronikáře cesty poselstva anglického krále k habsburskému dvoru) lord Thomas Arundel. Po ukončení cesty Německem a střední Evropou odešel Hollar na konci téhož roku se svým mecenášem do Londýna, aby graficky zachytil jeho rozsáhlou sbírku univerzálního renesančního typu. Většinu času strávil v Anglii (1636 – 1644, 1652 – 1677) a v Nizozemí (1644 – 1652). Byl učitelem kreslení prince waleského, později královským kreslířem a rytcem.

Získal šlechtický titul a je pohřben ve Westerminském opatství. Mor mu vzal ženu a syna, požár Londýna veškerý majetek. Zemřel v naprosté chudobě. Nejčastějšími Hollarovými náměty byly krajiny, městské veduty, mapy, krojové a přírodopisné studie. Podle vlastních návrhů a podle cizích předloh vytvářel cykly leptů, v nichž dopícháváním jehlou dosahoval nesmírné technické dokonalosti. Zanechal obsáhlé dílo – téměř 400 kreseb a na 3 000 leptů.

René Descartes (1596 – 1650)
Významný učenec, filozof, matematik a fyzik 17. století. V matematice se zasloužil o sblížení geometrie s aritmetikou a je vedle Fermata považován za tvůrce analytické geometrie. Proslul výrokem “Cogito, ergo sum – Myslím, tedy jsem“. Část života prožil jako geometr, dělostřelecký zaměřovač císařské armády.

Je pravděpodobné, že se zúčastnil bitvy na Bílé hoře 21. listopadu 1620. Během života se setkal s J. Keplerem a J. A. Komenským.

Setkáváme se s ním při používání souřadnic v tzv. kartézském souřadnicovém systému.

Příště o GPS.

(joh)

---

Z časopisu Zeměměřič č. 1+2-2000