[pošta]             Makalu ´98


    Osmičlenná česká expedice Himalaya 8000 zdolala pátý nejvyšší světový vrchol – Makalu (8463 m.) 19. 5., za ideálních podmínek, za úplného bezvětří a při jasném počasí se to podařilo dvojici horolezců, Soně Vomáčkové a Josefu Šimůnkovi. Doprovázel je šerpský vůdce Lakhpa Dordže. Všichni vrcholek dobyli bez pomoci kyslíkových přístrojů. Před nimi se to podařilo pouze dvěma českým horolezcům. Navíc Soňa Vomáčková svým výstupem vytvořila český ženský výškový horolezecký rekord.
   Vzhledem k tomu, že vedoucí expedice Josef Šimůnek je původním povoláním geodet, měla výprava i další cíl. Horolezci během pobytu v Nepálu testovali systém registrace polohy pohyblivých objektů G-TRANS firmy GEFOS, a.s., který využívá pro zjištění polohy objektu systém GPS. Účelem je monitorování pohybu alpinistů prostřednictvím počítačové techniky na notebooku.
   Pro tuto výpravu byl v GEFOSu zpracován trojrozměrný digitální model horského masivu Makalu tak, aby bylo možné sledovat pohyb vrcholového družstva ze základního tábora až na vrchol hory. Model byl v rastrové podobě zakomponován jako podklad pro přijímaná vektorová data ve speciální verzi prohlížeče Topol společnosti Help Service Mapping. Pro zmenšení váhy hardwarového vybavení byl místo klasického notebooku použit palmtop Toshiba Libreto 70CT pro základnovou přijímací stanici, který zapůjčily Vodní stavby Praha, divize DATA.
   Vedoucí vrcholového družstva byl vybaven zařízením s přijímačem GPS, z kterého se v pravidelných časových intervalech odesílala data pomocí radiomodemu do základního tábora.
   Tam byla data po zpracování zobrazena na displeji počítače. Takto bylo možno vysledovat a určit polohu družstva kdekoliv při výstupu. Vysílací část byla vybavena pro případ krizové situace inicializačním systémem, který zapnul trvalé vysílání dat a tím umožnil určit okamžitou polohu hledané osoby. Zobrazená data na počítači mohli sledovat nejen členové expedice v základním táboře, ale pomocí sítě internet i široká veřejnost.
   Dá se říci, že se v praxi prokázalo, se testovaný systém pracuje s předpokládanou přesností 30-80 metrů a i v tak nepříznivých klimatických podmínkách splnil svůj účel jak ve stěně, tak i při výstupu na vrchol. (fk)


Z časopisu Zeměměřič č. 11+12/98         [Víme - víte]     [GPS]     [Server]