[pošta]
Nová budova zeměměřických a katastrálních úřadů v Praze

Co toto stavební dílo přinese obyvatelům Prahy a pražské aglomerace, podnikatelům v oboru zeměměřictví, orgánům státní správy a místní samosprávy, bankám, soudům, policii a potenciálně každé fyzické a právnické osobě v ČR, která vlastní nemovitost nebo ji chce získat?
Mnohahodinové fronty na pražských KÚ, které byly černou můrou Pražanů v první polovině devadesátých let, zůstanou jen nepříjemnou vzpomínkou. Obslužné prostory v této budově a jejich technické vybavení jsou dimenzovány a úřední dny pro veřejnost rozšířeny ze dvou na čtyři, takže žadatelé obdrží veřejné listiny, obsahující informace o nemovitostech, v naprosté většině případů na počkání, které stráví v příjemném a kulturním prostředí moderně vybavené haly. Po úplném zavedení zdokonaleného ISKN v polovině příštího roku se prostřednictvím internetu připojí stovky a v budoucnu určitě tisíce oprávněných uživatelů z celé ČR k Centrální databázi KN, aby z ní během několika desítek vteřin získaly aktuální údaje o nemovitostech a jejich vlastnících z libovolného místa v ČR.
V moderně vybavených archivech bude zachována pro potřeby vědy, praxe a budoucích generací geodetická a katastrální dokumentace a více než půl milionu archiválií vesměs nevyčíslitelné ceny, uložených v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru.

V sektorech budovy nenavštěvovaných veřejností budou zaměstnanci plnit v optimálních prostorových podmínkách a s moderním vybavením celou řadu úkolů resortu zeměměřictví a KN, vyplývajících ze zákonů a usnesení vlády ČR. Jako příklad lze uvést správu geodetických polohových, výškových a tíhových základů ČR, jejich modernizaci a včlenění do evropského kontextu, zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do KN, převod stávajících KM do počítačového prostředí, nebo tvorbu ZABAGED pro potřeby rozhodování orgánů veřejné správy a vydávání map.

V budově sídlí i 800 zaměstnanců zeměměřických a katastrálních úřadů působících v hlavním městě Praze (KÚ pro Prahu – město, KÚ pro okres Praha – východ, KÚ pro okres Praha – západ, ZKI v Praze, ZÚ a ústřední orgán – ČÚZK. V této budově je rovněž umístěna Centrální databáze katastru nemovitostí ČR, Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, který patří mezi celostátní archivy zvláštní důležitosti, sbírka pozemkových knih z celé pražské aglomerace, železničních knih a desek zemských z území Čech a konečně prodejna úředních map pro potřeby orgánů veřejné správy a veřejnosti.

Z historie realizace tohoto díla

Je paradoxem, že státní zeměměřické orgány v Praze byly soustředěny a umístěny v jediném objektu pouze v období nacistické okupace. Zeměměřický úřad Čechy a Morava s téměř 2000 zaměstnanci, takto zachráněnými před totálním nasazením v Říši, sídlil ve Veletržním paláci v Praze. Po skončení druhé světové války však byl vymístěn, zeměměřické a katastrální orgány rozptýleny do několika resortů a pražská pracoviště hledala útočiště na mnoha místech hlavního města, často v podmínkách provizória.

Tuto situaci nezlepšilo ani vytvoření samostatného ústředního orgánu geodézie a kartografie v roce 1954. Archivy vypovídají o několika neúspěšných snahách našich předchůdců postavit v Praze vhodnou budovu a soustředit do ní státní orgány geodézie, kartografie a tehdejší evidence nemovitostí. I po sametové revoluci pracovaly dále na více než 30 místech na území hlavního města. Tento stav velmi ztěžoval styk s veřejností, jakoukoliv koordinaci činností a zejména zavádění moderních informačních technologií.

Po roce 1992 bylo zaměřeno veškeré úsilí na získání vhodné budovy po zrušených federálních orgánech státní správy. Zákonem č. 359/1992 Sb. byl s účinností od 1. ledna 1993 zřízen ČÚZK a jemu podřízené územní orgány – 76 KÚ a 7 ZKI. Resortu ČÚZK byla svěřena kompletní správa KN a KÚ rozhodování o povolení vkladů vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru, jehož význam se ve druhé polovině 20. století výrazně posunul od původního ryze fiskálního účelu ke katastru právnímu.

V letech 1992 – 95 jednala Vládní komise pro dislokaci orgánů státní správy v hl. městě Praze celkem desetkrát o přidělení budovy po federálních orgánech, o privatizaci vhodných objektů, nájmu objektů potřebných vlastností nebo o rekonstrukci zakoupených starších objektů. Všechna jednání však byla neúspěšná a proto vládní komise doporučila předsedovi ČÚZK dne 13. července 1995, aby v součinnosti s místopředsedou vlády a ministrem zemědělství a ministrem - vedoucím Úřadu vlády ČR předložil vládě návrh na výstavbu nové budovy.

Ve stejném období (1990 – 95) jednala naše vláda devětkrát o dislokaci pražských orgánů zeměměřictví a KN a dne 18. října 1995 přijala usnesení č. 584, kterým vzala na vědomí nevyhovující umístění 6 orgánů s 859 zaměstnanci ve 23 různých objektech v hlavním městě s roční výší nájemného 12,5 mil. Kč v roce 1995 a s řadou výpovědí. Dále vzala na vědomí, že není reálná možnost převedení práva hospodaření k odpovídajícím budovám ve vlastnictví ČR a že předtím vypsaná obchodní veřejná soutěž na získání vhodné administrativní a provozní budovy ukázala jako reálné řešení pouze výstavbu nové budovy. Souhlasila proto s koupí pozemku a výstavbou budovy v průběhu let 1995 až 98 s celkovými náklady 503 mil. Kč v úrovni cen v roce 1995. V důvodové zprávě byla charakterizována ekonomická efektivnost v horizontu roku 2000 úsporou nájemného téměř 30 milionů Kč ročně, dále úsporou 33 zaměstnanců převážně obslužných profesí, představující částku 10 mil. Kč ročně, a též úsporou nákladů na dosavadní složitou komunikaci mezi úřady a rozptýlenými pracovišti ve výši 3 mil. Kč ročně. Velmi významné jsou však i mimoekonomické přínosy pro veřejnost i orgány veřejné správy. Teprve v červenci letošního roku se objevil další závažný argument, když ve smyslu novely zákona o mimosoudních rehabilitacích, týkajících se navrácení židovského majetku, byla ČÚZK soudem uložena povinnost vydat objekt KÚ Praha – město v Legerově ulici oprávněné osobě.

V obchodní veřejné soutěži na výstavbu budovy původně o 14 300 m2 kancelářských a provozních ploch včetně archivů a podzemní garáže (což představuje 90 000 m3 obestavěného prostoru) zvítězila firma PRAGIS – HOLDING s.r.o. z Prahy 9, v soutěži na vyhotovení projektu pak zvítězila firma A + R System, s.r.o., z Prahy 7.

Stavební akce byla zahájena 3. 12. 1996 demolicí několika stávajících malých objektů na pozemku a záchranným archeologickým průzkumem; založení stavby následovalo v dubnu 1997. Zvýšení původně plánovaných nákladů na výstavbu způsobily jednak vyvolané investice v podobě dobudování veřejných inženýrských sítí v okolí stavby, zajištění sousedních objektů, zvětšení obestavěného prostoru na 108 tis. m3 (protože bylo požadováno, aby se budova snižovala směrem k nízkopodlažní vilové zástavbě na severní straně), jednak paradoxně ,“balíčky“ úsporných opatření vlády v roce 1997 a nepříznivý vývoj inflace v letech 1997 a 1998. Výstavba byla téměř o rok prodloužena, aby celková částka 710 mil. Kč mohla být postupně financována z výdajů státního rozpočtu v letech 1996 – 1999.

Budova byla slavnostně otevřena v pátek 8. října. Ve svém projevu předseda ČÚZK ing. Jiří Šíma, CSc., zhodnotil přínos a potřebu nové budovy a provedl také krátký exkurz do historie realizace díla. Poděkoval také všem zaměstnancům, kteří se angažovali v celém průběhu výstavby i všem těm, jejichž zásluhou bylo minimalizováno přerušení činnosti pražských zeměměřických a katastrálních úřadů v důsledku stěhování zařízení i obsáhlých dokumentačních fondů na nové pracoviště, které zahájilo provoz v pondělí 11. října 1999.

Otevření budovy

Praha, 11. 10. 1999:
Ostrý provoz v nové budově začal po třítýdenním úředním “půstu“ pro občany i pro zeměměřiče, který se projevil větším množstvím lidí, které těžko zvládala i ochranka. Zákonem schválnosti byl výpadek sítě na KÚ Praha – město okamžitě při otevření. Asi po 1/2 hodiny byla závada odstraněna a provoz se ustálil do předurčených kolejí, kdy si občan v hale u automatu vyzvedne pořadové číslo a vyčká výzvy na číselném panelu v klimatizované hale nebo v ještě příjemnějším bufetu. Odbavení u překážky záleží pouze na přání občana a často netrvá více než dvě minuty. Oproti dřívějším poměrům na KÚ se jedná o nebetyčnou změnu. Obstarání výpisu z KN se tak stává pro občana radostí. Stát zde neinvestoval své finanční prostředky do úředníků, ale do spokojenosti občanů. Ač je to k nevíře, mnozí úředníci si dokonce ve svém pracovním prostředí pohoršili. Bohužel se jedná právě o ty, kteří jsou v bezprostředním kontaktu s občany a s podnikateli. Místnosti bez přímého denního osvětlení, často bez jakéhokoli osobního zázemí pro úředníky, moc na psychice nepřidají. Ostatně i místnosti pro podnikatele jsou zařízeny spartánsky.

První den byli všichni ochotní a usměvaví. Provoz probíhal ke spokojenosti občanů, zeměměřičů i úředníků. Jak to bude dále, ukáže čas. Na Webu Zeměměřiče jsme zřídili stránku na vaše připomínky a náměty. Pokusme se svůj úřad si vzít doslova za svůj a přispět tak ke všestranné spokojenosti.

Zdroj: Projev předsedy ČÚZK

Vyvěšeno: 19.11.1999


Z časopisu Zeměměřič č. 11-99
[Server] Katastr nemovitostí Rezort ČÚKZ Geodezie [Pošta]