Příspěvek s tímto názvem zazněl na konferenci uživatelů produktů ATLAS a GEPRO v Seči 15. listopadu 2001. Na podobné téma autor příspěvku, ing. Václav Čada, CSc., pedagog Katedry matematiky, oddělení informatiky ZČU v Plzni, neúnavně vystupuje již delší dobu a snad se nyní ukazuje, že nikoliv zbytečně. Mnozí posluchači v Seči si ani neuvědomovali obrovský posun v myšlení a chápání v našem rezortu, který došel k poznání, že by se katastr neměl vésti ve třech souřadných soustavách, ale pouze v JTSK, že by měla existovat bezešvá mapa, kdy KM jednotlivých k.ú. na sebe navazují a že by se neměla přesná zeměměřická měření "nahýbat", aby sedla do prastarých katastrálních map. I v Seči byl referát odměněn potleskem a naše redakce se vám jej pokusí přiblížit alespoň v základních bodech.

Návrh technologie tvorby a vedení DKM v lokalitách sáhových měřítek je motivován potřebou vytvořit optimalizovaný, jednotný a jednoznačný metodický návod pro tvorbu katastrálních map (KM) obnovených digitalizací, a především potřebou jednotného způsobu následného vedení a údržby digitálních katastrálních map.

• Součástí polohopisu KM jsou body polohových bodových polí (body ZBPP a PBPP). Tyto informace budou přebírány z budovaných databází základních bodových polí ČR a archivů technické dokumentace KÚ.
• Pro obnovu KM digitalizací se vždy použijí nejpřesnější dostupné podklady. Přednost mají měřické manuály pro číselný výpočet souřadnic z přímých terénních měření a měření změn připojených na bodové pole v S-JTSK. Tímto postupem je vytvořena základní kostra geometricky a polohově závazných bodů lokalizovaných v S-JTSK.
• V lokalitách, kde původní měření není zachováno nebo tato měření nejsou číselně přepracovatelná, se využije grafického vyjádření předmětů polohopisu v mapě, resp. digitálního rastrového obrazu původního kartografického originálu nebo nejpřesnějších kopií původní mapy a následných záznamů podrobného měření z její údržby.
• Při práci s rastrovými daty je nezbytná eliminace srážky mapového listu proměřením rámu mapového listu a značek souřadnicové sítě (pro mapy lokalizované v S-JTSK), nebo znaků "pětipalcové" sítě na rámu mapového listu (pro mapy lokalizované v S-SK). Pro odstranění srážky je optimální použití projektivní transformace po částech, nebo využití geometrické teorie plátování podrobně popsané v [3]. Zdrojovou soustavou této transformace je lokální souřadnicový systém skeneru, cílovou soustavou souřadnicový systém daného mapového díla. Pro mapy lokalizované v S-JTSK je to souřadnicový systém JTSK, pro mapy sáhových měřítek S-SK.
• Kvalitu takto získaného souvislého zobrazení je možné analyzovat jednak na stycích jednotlivých mapových listů (mapy lokalizované v S-JTSK i v S-SK), jednak na katastrálních hranicích (mapy v ostrovním zobrazení). Charakteristikou přesnosti je dosažená střední souřadnicová odchylka na testovaných bodech, která by měla být v dopustných mezích pro dané mapové dílo.
• KM obnovené digitalizací v lokalitách sáhových map se transformují do S-JTSK globálním klíčem určeným pro daný souřadnicový systém stabilního katastru z identických bodů geodetických základů stabilního katastru a JTSK. Pro tuto transformaci je optimální užití nereziduálních transformací. Podrobně je tato problematika popsána v [12].
• Po provedené transformaci globálním klíčem následuje analýza souladu rastrového obrazu polohopisu a základní kostry geometricky a polohově lokalizovaných bodů v S-JTSK. Je-li tato množina bodů dostatečně četná, optimálně rozložených v prostoru celého k.ú., nebo v případě provedeného místního šetření pro vyhledání a zaměření dalších bodů, které můžeme prohlásit za identické, je možné provést vyrovnávací dotransformaci na tyto identické body.
• Tímto postupem je získána homogenní grafická pozemková mapa s polohopisnou kresbou aktuální k datu ukončené údržby. Obdobným postupem se zpracují k vektorizaci i grafické přídělové plány. Další aktualizace prováděná změnovými náčrty (lokalizovaných i v místních soustavách) je již připojována na identické body polohopisné kresby v S-JTSK.
• Vlastní vektorizace platné kresby je prováděna nad jednotným podkladem a původ každého jednotlivého podrobného bodu (resp. jeho přesnost) je rozlišen kódem charakteristiky kvality bodu 3 až 8. Výsledkem je digitální katastrální mapa (DKM) lokalizovaná v S-JTSK i když částečně obnovená digitalizací, v souvislém zobrazení s vyrovnanými katastrálními hranicemi jako bezešvá mapa, s geometricky a polohově závazným určením podrobných bodů. Je patrné, že tento postup umožňuje tvorbu jednotného mapového díla, jehož kvalita je dána statistickým rozložením četností bodů s jednotlivými kódy charakteristiky kvality, a proto je zbytečné terminologicky rozlišovat DKM a KM-D.
• K identifikaci prostorů ovlivněných systematickými chybami (např. i z původního měření) je vhodné využít všech dostupných výsledků přímých terénních měření nebo výsledků fotogrammetrických metod (ortofoto nebo universální metoda). S úspěchem je možné pro tyto účely využít letecké měřické snímkování prováděné na 1/3 území ČR ročně v měřítku 1 : 22 000 pro vyhotovení digitálních ortofotomap jako podklad pro Integrovaný administrativní kontrolní systém zemědělství (IACS) a aktualizaci ZABAGED. Těmto prostorům je potřeba věnovat zvýšenou pozornost v procesu následné údržby D-SGI.

Zásady práce s digitálními daty katastrálních map v procesu údržby

Vedení a údržba DKM vzniklé výše popsaným způsobem by mělo zajistit kontinuální zkvalitňování přesnosti obsahu a spolu s důslednou stabilizací všech hranic v terénu garantovat jak zvýšenou jistotu vlastníků nemovitostí, tak plné využití přesné a výkonné měřící techniky za předpokladu, že:

• Veškeré zaměřování změn bude připojeno na polohové bodové pole nebo ověřené podrobné body s kódem charakteristiky kvality bodu 3.
• Nedílnou součástí zaměřování změn je místní šetření měřickým komisařem především "pokojné" držby v nejbližším okolí zaměřovaných změn, které se potvrdí protokolárním způsobem dotčených vlastníků. Výjimku tvoří zaměřované změny uvnitř jednoho vlastnictví.
• Zaměřuje se vždy celý obvod oddělované parcely nebo parcely, která je předmětem zaměřované změny s výjimkou měření částí rozsáhlých liniových staveb, vodních toků, rozsáhlých zemědělských a lesních celků apod.
• Zaměřené body se vždy trvale označují v terénu, pokud již nejsou jednoznačně označeny zdmi, ploty či jiným trvalým způsobem.
• Veškeré opakovaně zaměřené podrobné body polohopisu se stávajícím kódem charakteristiky kvality bodu 3 jsou testovány dopustnou odchylkou. Není-li tento parametr překročen, jsou ponechány původní souřadnice a číslo bodu. Nové měření je považováno za kontrolní.
• Jedná-li se nové určení stávajícího vyšetřeného a nově stabilizovaného podrobného bodu (nemá-li bod přirozenou stabilizaci) s vyšším kódem charakteristiky kvality bodu než 3, dochází k nahrazení původních souřadnic, původního čísla bodu i kódu charakteristiky kvality bodu. Tímto způsobem dochází nejen ke kontinuálnímu zpřesňování technických parametrů DKM, ale i k posílení právní závaznosti obsahu DKM.
• Návaznost okolní situace DKM mimo rozsah místního šetření změny je u podrobných bodů s kódem charakteristiky kvality bodu vyšší než 3 přizpůsobena vyrovnávací nereziduální transformací na nejbližší okolní identické stávající podrobné body polohopisu.
• Zpřesnění geometrického a polohového určení se nepovažuje za opravu chyby, pokud rozdíl souřadnic dosavadního a nového bodu nepřekračuje mezní odchylku.
• Změna výměry parcely v SPI je provedena až poté, kdy jsou veškeré lomové body hranice parcely určeny s kódem charakteristiky přesnosti 3. Výjimku tvoří případy prokazatelně hrubých chyb ve výměrách vedených v SPI před provedenou digitalizací SGI. Ověření technologie bylo provedeno v prostoru 17 katastrálních území (10 k.ú. v okrese Klatovy, 7 k.ú. v okrese Plzeň-jih) na ploše 75,2 km2. Dosažené výsledky byly testovány přímým geodetickým měřením a potvrzena odvozená apriorní přesnost.

Literatura

1. ČADA,V.: Jaké budou digitální katastrální mapy. In. Integrace prostorových dat-ISBN80-244-0003-0. UP v Olomouci (1999), s.86-95.
2. ČADA, V.: Jednotná DKM - reálný cíl či utopie? In. Sborník konference 36. mezinárodní geodetické informační dny. Brno 1999.
3. ČADA,V., BŘEHOVSKÝ,M.: Transformace rastrů při tvorbě DKM. In. GaKO -ISSN0016-7096, roč.46(88), č.12, str.247-251. Vesmír 2000.
4. ČADA, V.: Využití geodetických základů stabilního katastru, historie vzniku a užití mílových tabulek. In. GaKO -ISSN0016-7096, roč.47(89), Vesmír 2001.
5. Projekt Národní geoinformační infrastruktura. Český úřad zeměměřický a katastrální. Č.j.: 103/2001-1, Praha 2001.
6. Nařízení vlády č.116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní. mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.
7. Návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a pro vedení digitálních a digitalizovaných map. ČÚZK, Praha 2001. (ve schvalovacím řízení)
8. Prozatímní pokyny pro skenování katastrálních map a map dřívějších pozemkových evidencí, ČÚZK č.j.4669/1993-22. ČÚZK Praha 1993.
9. Vyhláška č. 163/2001 Sb. Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů
10. ZÁKON č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., 103/2000 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.

ing. Václav Čada, CSc.,
pedagog Katedry matematiky,
oddělení informatiky ZČU v Plzni

vyvěšeno: 28.listopad 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 12/2001