K rozvoji vědy a kultury přispěli významným dílem Číňané. Vynalezli mimo jiné tuš, střelný prach, porcelán, ale především papír (asi 100 př. n. l.) a kompas. Prostřednictvím Arabů se tajemství výroby papíru dostalo za hranice Čínské říše a v Evropě se začalo s výrobou papíru v 13. století. Číňané vynikli také v astronomii.

Výroba papíru

První zmínka o výrobě papíru pochází z roku 105 př. n. l., kdy Cchaj Lun (121 - 50 př. n. l.) popsal výrobu papíru. V České republice je v provozu již 400 let ruční papírna ve Velkých Losinách.

Na známkách bantustanu (domoviny) Venda v Jihoafrické republice jsou zobrazeny výroba papíru a kompas z 11. století.

Kompas

Číňané jej znali již ve 3. století našeho letopočtu v dynastii Chan. Při jeho použití se využívá magnetické pole Země. Existovala legenda o tom, že kompas byl vytvořen daleko dříve bohyní větrů Feng-chou.

Číňané kompas nazývali "č'- nan" (ukazatel jihu). "Ukazatel jihu" ve tvaru lžíce s dobře vyleštěnou vypuklou částí a s tenkým držadlem byl vyroben z magnetovce. Ležel na dobře vyhlazené měděné nebo dřevěné desce uprostřed tak, aby se držadlo nedotýkalo desky. Lžíci bylo nutno nejprve roztočit. Po zastavení její držadlo ukazovalo na jih. Na okraji desky byla nanesena dělená stupnice k určení směrů.

Později, v 11. století, nahradila lžíci zmagnetizovaná jehla nebo magnetka ve tvaru ryby plovoucí na vodě. V Evropě se kompas objevil kolem roku 1200. K plavbě podle kompasu se používaly portolánové mapy.

Čang Cheng
(78 - 139 nebo 72 - 138)

Učenec období dynastie Chan. Zkonstruoval hvězdný glóbus, na němž bylo 28 souhvězdí. V souvislosti s nebeským glóbem zdokonalil princip vodních hodin tak, že je mohl použít jako pohonu k otáčení glóbu. Zdokonalil kompas a sestrojil přístroj pro měření ujeté vzdálenosti (měřící vozík). Rozvíjel astronomii a závěry zapsal do několika knih z nichž nejznámější je "Lieng-sien" (asi r. 118). Zde např. dělí hvězdy do skupin podle intenzity svitu. Zabýval se také matematikou a filosofií.

Jeho hlavní význam spočívá ve vynálezu seismografu. Seismograf se skládal ze závěsu, na jehož obvodě bylo připevněno osm draků. Každý drak měl v tlamě kuličku. Pod každým drakem byla umístěna žába s otevřenou tlamou. Zakymácelo-li se zařízení v důsledku zemětřesení, pak došlo k vychýlení (pádu) ve středu umístěného kyvadla. Pád kyvadla způsobil, že se otevřely čelisti draka a kulička vypadla do otevřené tlamy žáby. Z toho Cheng teoreticky usuzoval na směr, ve kterém došlo k zemětřesení.

Cu Čung-c'
(429 - 500)

V 5. století žil v Číně významný vědec, astronom a matematik, Cu Čung-c'. Určil s velkou přesností (1.10-7) veličinu Ludolfova čísla 3,141 592 6 < < 3,141 592 7. Teprve o 1000 let později, v roce 1427, samarkandský učenec al-Káší vypočetl ? přesněji na 16 cifer.

Čang Suej [I-sin]
(683 - 727)

Astronomii se učil u mnicha Jing-Čunga. Později se I-Sin stal buddhistickým mnichem. Protože historii dynastie psali konfuciánští mniši, zachovalo se o něm jen málo informací. Je známo, že ke konci života byl astronomem na císařském dvoře. Zde se zabýval sestavováním nových kalendářů a napsal také mnoho děl zabývajících se astronomií. I-sin určil polární souřadnice 28 hvězd Zodiaku. U stejných hvězd porovnával své výsledky s výsledky dosaženými jeho předchůdci. Na základě toho došel k závěru, že starší pozorování byla uskutečněna asi před 600 lety, tj. na začátku naší éry. To je také důkazem o stáří čínské astronomie.

I-sin sestrojil s pomocí Lien Lin-ťiena bronzovou armilární sféru, pomocí níž určil souřadnice stálic. Také tyto souřadnice porovnával se staršími hodnotami. Přitom zjistil, že hvězdy v souhvězdí Střelce změnily svoji polohu vzhledem k rovníku a ekliptice. Změna polohy byla různá co do hodnoty i směru. Na základě této skutečnosti I-Sin vyslovil myšlenku o měnitelnosti vzdáleností mezi stálicemi.

Pro pozorovatele nacházejícího se na Zemi vzájemná poloha hvězd nezůstane neměnnou. Jestliže se jedna a tatáž hvězda pozoruje v průběhu mnoha let je možné konstatovat, že se pohybuje na nebeské klenbě v důsledku vlastního pohybu o malou hodnotu měřitelnou na desetiny nebo setiny vteřiny. Úhlová změna hvězdy na nebeské klenbě v průběhu roku se nazývá vlastním pohybem hvězdy. Tento pohyb je různý co do velikosti i směru. I-sin tak vyslovil myšlenku o existenci vlastního pohybu hvězd odhalenou E. Halleyem až v roce 1718.

I-sin vytvořil model nebeské sféry, na které byly vyneseny hvězdy. Model vytvořil ve shodě s pohybem nebeské sféry pomocí vody. Pomocí ozubených kol se pohybovaly také Slunce a Měsíc.

Poznámky autora:

1. Transkripce čínských a korejských jmen byla konzultována v Orientálním ústavu AV ČR.
   Příklady: Peking = Pej-t'ing = BEJING, Svátek dračích člunů = Tuan-wu-t'ie = DUANWUJIE

2. Papírenská manufaktura ve Velkých Losinách byla založena v polovině 90. let 16. století majitelem zdejšího panství Janem Starším ze Žerotína. Vznikla pravděpodobně v rozmezí let 1591 - 1596 na místě bývalého obilního mlýna jako jeden z podniků vrchnostenského hospodářství. Její další osudy byly úzce spjaty s dějinami nedalekého velkolosinského dominia a jeho žerotínských majitelů. Koncem 17. století ovlivnily výrobu známé čarodějnické procesy. V roce 1778 prodali Žerotínové celý podnik papírnickému mistru Matyáši Wernerovi, pod jehož vedením vstoupila papírna na přelomu 18. a 19. století do období největšího rozkvětu.

   Dnes již jediná papírna s ruční výrobou v České republice je po čtyřech staletích nejstarším dosud pracujícím podnikem tohoto druhu v zemích střední Evropy. Součástí papírny je papírenské muzeum, zachycující vývoj staleté tradice papírenského řemesla u nás i ve světě.

   Poznámka redakce:

3. V květnu příštího roku oslavíme 503 let výroby papíru v Čechách. Papír je přírodním materiálem, který provází lidskou společnost již řadu staletí. Z jihovýchodní Asie postupně umění jeho výroby postoupilo až do jižní Evropy a odtud ve 14. a 15. století pak i do Evropy střední. Přestože je oprávněná domněnka, že v Čechách byl již před koncem 15. století papír vyráběn na více místech, prvním dochovaným písemným dokladem je až výpis z konceptu listiny krále Vladislava II. ze dne 24. května 1499, ve kterém se povoluje mlynáři opata cisterciáckého kláštera na Zbraslavi, aby: "papier pro obecný užitek země České dělal".

   Zdroj: Časopis Polygrafie