Nejvyšší kategorii mezi GISy tvoří státní informační systémy (SIS). Slouží především orgánům státní správy všech úrovní, leč i prostý občan z nich může mít užitek, i když se může jednat o pouhou úsporu času. Představme si např. situaci, kdy občan pro jednání s jedním orgánem státní správy potřebuje dokument vyhotovený jiným orgánem státní správy (viz např. výpis z rejstříku trestů, z pozemkového katastru).
    SIS ČR byl až do nedávné doby pěstován coby křehká květinka pouze jedním z odborů na Ministerstvu hospodářství ČR. Známým materiálem je publikace Standardy SIS ČR, obsahující např. kapitolu Struktura a výměnný formát DKM a SPI KN ČR. Usnesením vlády počínaje r. 1997 se stává SIS ČR samostatnou státní institucí. Řízením byl pověřen Igor Němec. Vytváření SIS ČR bude dlouhodobá a finančně nesmírně náročná záležitost.
    SIS USA má povahu souboru výsledků statistických censů, konaných obdobně jako u nás každých deset let, poslední census proběhl v r. 1990. Základním podkladovým kartografickým materiálemTIGRERu byly údaje z "minutové" mapy USA udržované USGS v měřítku 1:24 000, která pokrývá svými 32 000 listy 98 % plochy území USA. Data uložená v systému TIGER si lze zakoupit na CD-ROMu. Celé území USA je "per partes" uloženo na deseti CD nosičích, jedenáctý CD-ROM je souhrnný. Cena CD je 250 USD, při nákupu dalších klesá na 100 USD. Na každém cédéčku je rovněž prohlížecí program LandView II, který umožňuje i tvorbu jednoduchých statistických map. LandView obsahuje liniové prvky (vodní toky, železnice a silnice) a poměrně silně generalizované administrativní hranice, včetně hranic, přírodních rezervací, zvaných národní parky, a hranic území indiánských rezervací.
    Poněkud šokující je zkušenost, že v r. 1996 je v Americe považováno za výhodný argument pro distribuci dat z TIGERu tvrzení, že uživateli postačí počítač typu 286 CPU, s pamětí 640 K RAM a DOS 3,3, tj. výpočetní technika, kterou u nás již neužívají ani školáci na základních školách. Matematický koprocesor je pouhé doporučení.

(podrobněji - časopis 2/97 na s. 21-22).
Prof. Ing. Bohuslav VEVERKA, DrSc., FSv ČVUT

Z časopisu Zeměměřič č. 2/97