Není nikdy na škodu ohlédnout se. Proto stejně jako můžete v televizi sledovat původní, padesát let staré filmové týdeníky, prolistovali jsme i my dobový odborný tisk, abychom vás seznámili s tím, co se stalo před padesáti lety.

Nový zeměměřický zákon
    Zákonem č.82 ze dne 16. dubna 1948 o úpravě působnosti ve věcech veřejného vyměřování a mapování (zeměměřický zákon) byl splněn poslední základní požadavek československých zeměměřických inženýrů. Projednávání zákona mělo rychlý spád. V prosinci 1947 jej vláda postoupila Ústavodárnému národnímu shromáždění. Civilním zeměměřickým kruhům šlo v zásadě o otázku soustředění zeměměřických složek. Otázka příslušnosti rezortu byla pro ně druhořadou, neboť v minulosti právě z těchto příčin byla právní norma několikrát odsunuta. Jednání v technickém výboru Ústavodárného národního výboru příslušnost k rezortu postavilo na první místo a už se zdálo, že bude návrh zákona odsunut. Obrat nastal teprve po únorových politických změnách. Dopravně-technický výbor projednal návrh zákona 8. dubna, právní výbor 10. dubna a v plénu sněmovny byl projednán 16. dubna 1948 a po opětném jeho zdůvodnění generálním zpravodajem poslancem Juhou byl téhož dne v 11,15 hod. jednomyslně přijat všemi 182 přítomnými poslanci. Zákon podepsal rovněž prezident republiky Edvard Beneš. Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 28. dubna 1948, kdy začala jeho účinnost. Zákon, který přetiskla v plném znění redakce Zeměměřického obzoru i s důvodovou zprávou, obsahoval pouze 12 paragrafů. Ve stejném čísle odborného časopisu tehdejší ministr vnitra Nosek píše: "Pokud některé složky zeměměřictví nejsou pojaty do soustředění, stane se tak jistě postupem doby a dalším vývojem našeho lidově demokratického zřízení zakotveného v ústavním zákoně. Oproštěné od reakčních živlů, odbyrokratizované, bude schopno rychle a pružně řešiti všechny problémy dobou a vývojem ukládané. Pokud se snad někteří naši úředníci nezbavili dosud zastaralých zásad a metod, což je konečně pochopitelné – rázem se vše vyléčí – musí každé své jednání, které vedou v zájmu celého stavu, podrobiti čitelné kritice a pak jednati tak, aby je současná doba nemusela považovati za nenapravitelné a nevyléčitelné byrokraty."

Manifestační schůze československých zeměměřičů
    Zástupci všech složek zeměměřické práce 22. května 1948 v Praze na veřejné manifestaci v sále Městské knihovny projevili svůj dík a uspokojení nad vydaným zeměměřickým zákonem. V sále, vyzdobeném ústředním heslem "Zeměměřický zákon nás zavazuje", sedělo 800 zástupců zeměměřické práce, škol i civilní služby. Jak napsal dobový odborný tisk: "Generální řečník Jaroslav Průša, v projevu odměněném neutuchajícím potleskem zhodnotil vývoj a význam zákona." Na shromáždění promluvili nejen významní hosté – rektor ČVUT v Praze profesor Ryšavý, primátor Vacek, přednostové odborů všech ministerstev, kterých se zákon nějak dotýkal, ale i zástupce zeměměřického dorostu – student Ellner. Ze schůze byl odeslán telegram prezidentu Edvardu Benešovi v tomto znění: "Pane presidente! Čs. zeměměřiči děkují Vám z dnešní manifestační schůze za velké dílo, které jste vykonal a konáte pro národ a stát a slibují, že Vás budou vždy svou prací plně podporovat." Telegramy podobných znění obdrželi ještě předseda vlády Gottwald a odborář Zápotocký. Ministru financí Dolanskému byla předána rezoluce zvláštní deputací do vlastních rukou.

STALO SE DOMA před 50 lety
    Novým, opravdu rychlým a hospodárným způsobem byly v roce 1948 vyhotoveny podklady pro čtyři listy mapy 1:50 000 (Praha, Kralupy nad Vltavou, Kladno a Beroun). Předpokládaný výkon na jednoho topografa je prozatím 250 km2; za půl roku měřické práce, přičemž 70 % výškopisu bude vyhotoveno leteckou fotogrammetrií.
    Novým velitelem Vojenského zeměpisného ústavu v Praze byl ustanoven ppl. generálního štábu zeměměřický inženýr Vlastimil Blahák. Bylo to poprvé, kdy se tak v dějinách rakouského i československého VZÚ stal šéfem významného ústavu zeměměřič.

    Pod podlahou starého, náletem pobořeného domu v Plzni byl nalezen originál kolorovaného plánu Klausera-Kayla kreslený na pergamenu. Klauser zpracoval tento plán v září 1706 za účelem vytyčení státní hranice v šumavském prostoru mezi zemí českou a Bavorskem. Plán v rozměrech 66 x 85 cm má připojeno měřítko 100 zemských mílí o 50 pruských loktech. Plán provází text, ve kterém autor mimo jiné píše: "Rozdělení provedeno mnou, Andresem Bernhardem Kluserem-Kaylem, přísežným zeměměřičem Království českého. Tak se stalo dne 23.–24. září 1706."

Ze zahraničí
    Ve věku 70 let zemřel 1. října 1948 v Moskvě profesor Feodosij Nikolajevič Krasovskij.

Sedmnáct anglických rad
    Rady, jak zacházeti s měřickým strojem, sepsali před padesáti lety Angličané Davis a Foote do sedmnácti bodů. Tady jsou:

1. Zacházej s přístrojem pečlivě, zvláště když jej vyndaváš ze skříňky.
2. Přesvědč se, zda je dobře připevněn ke stativu.
3. Nenos přístroj na rameni, když procházíš dveřmi nebo blízko visících větví, v tom případě jej nes pod paží, strojem kupředu.
4. Před prolézáním plotu nebo podobných překážek postav stroj nejdříve na druhou stranu s nohami stativu dostatečně roztaženými.
5. Neseš-li stroj, dbej, aby ustanovky byly přitaženy jen lehce, aby v případě nárazu se mohla příslušná část otáčet.
6. Stroj nenechávej nikdy stát na ulici, v blízkosti staveb, v polích, kde je dobytek, a na jiných místech, kde je možnost nehody.
7. Nedávej nohy stativu příliš blízko k sobě a přesvědč se, zda jsou pevně zapíchnuty. Pokud možno vyber si pevnou půdu pro stativ. Na měkké nebo povolné půdě nešlap blízko nohou stativu.
8. Po započetí měření nedotýkej se nikde přístroje ani tělem ani šatem.
9. Ustanovky utahuj jen lehce. Braň se snaze utahovat je pevněji, než je zapotřebí. Tím se ustanovky poškodí a dotyková místa zohybají. Zvláštní pozornost věnuj šroubkům, upevňujícím nitkový kříž.
10. Na niti olovnice dělej jen geodetický uzel, kterým se dá snadno pohybovat i jej lze lehce rozvázat. Pevné uzly ukazují na neodborníka.
11. Před započetím observace zaostři okulár na nitkový kříž, abys odstranil paralaxu.
12. Než uložíš stroj do skříňky, nasaď chránítka objektivu a okuláru a stroj otři.
13. Měj připravenu kápi proti dešti.
14. Usazeniny jako prach s olejem odstraň naolejovaným hadříkem.
15. Nikdy neotírej okulár nebo objektiv prsty nebo hrubou látkou. Užívej štětce z velbloudí srsti a čistého měkkého hadru. Příležitostně mohou být čočky omyty směsí alkoholu a vody. Olej nemá přijít na sklo.
16. Nikdy se nedotýkej děleného kruhu a vernierů prsty. Neotírej je častěji, než je třeba.

Vybral Petr Skála, Zdroj: Zeměměřický obzor1948

---

Z časopisu Zeměměřič č. 3+4/98