Ve čtvrtek 26. dubna 2001 pořádá Český svaz geodetů a kartografů odborný seminář “Aktuální problémy inženýrské geodézie”. Bude předneseno celkem 6 referátů. V prvním bloku budou 3 referáty věnovány tematu “Vznik zeměměřické komory podle speciálního zákona”, a to z pohledu Komory geodetů a kartografů, z pohledu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a z pohledu ČSGK. Náplní druhého bloku jsou 3 referáty, a to: “Novela vyhlášky č. 31/1995 Sb. z pohledu ČSGK”, “Právní a technická předpisy ke zkouškám odborné způsobilosti podle novely zákona č. 200/1994 Sb.” a “Vzdělávání zeměměřičů na prahu 21. století”. Bližší informace může získat zájemce z pozvánky šířené sekretariátem ČSGK.

• bude možné upravit vše vyčerpávajícím způsobem ve vyhlášce nebo bude třeba vydat zkušební řád jako například opatření předsedy úřadu,
• jak budou ustaveny zkušební komise z hlediska odbornosti jednotlivých členů a z hlediska regionální příslušnosti případně zaměstnání,
• celkový počet členů zkušebních komisí a minimální počet členů připravených nahradit náhle a nahodile nepřítomného člena a povinné složení komise při zkoušce (zákon stanoví tříčlennou zkušební komisi, což je počet opravdu minimální – ČSGK navrhoval v připomínkovém řízení pětičlennou komisi),
• kdo budou členy zkušebních komisí a na jak dlouhou dobu,
• jak vyloučit při zkoušce podjatost členů komise a subjektivitu názorů členů komise v případech, kdy text právního nebo technického předpisu není jednoznačný nebo daný problém neupravuje a umožňuje tedy různý více či méně odborný výklad,
• má být zkouška písemná (test) a ústní nebo pouze ústní,
• bude-li zkouška písemná a ústní, bude podmínkou připuštění k ústní zkoušce úspěch v písemném testu nebo budou obě složky pro celkové hodnocení rovnocenné,
• má být zkouška veřejná (což by jistě velmi kladně ovlivnilo přístup zkoušejících i zkoušených a lze předpokládat návštěvnost zejména od budoucích adeptů zkoušky) nebo neveřejná,
• má se za vykonání zkoušky platit (zálohově a ve stanoveném termínu),
• stanovení odborných pravidel (norem) pro pořádání seminářů a kvalifikačních kurzů pro žadatele o úřední oprávnění,
• stanovení ekonomických pravidel zkoušek, opakovaných zkoušek a vzdělávacích seminářů nebo kurzů.
• stanovení standardního obsahu a rozsahu teoretických znalostí a odborných znalostí právních a technických předpisů,
• jak ošetřit nejednoznačnost některých ustanovení některých předpisů při vzdělávacích seminářích a kurzech,
• rozdělení rozsahu právních a technických předpisů do několika skupin podle vlastností předpisů (například: 1. oblast základních předpisů zeměměřictví a katastru; 2. oblast obecných základních předpisů typu ústava, občanský a obchodní zákoník, správní řád, stavební zákon atd.; 3. oblast předpisů o správních a územních orgánech typu zákon o okresních orgánech, zákon o obcích, atd.; 4. oblast předpisů územně správního charakterů typu lesní zákon, vodní zákon, zákon o drahách, zákon o silničních komunikacích, zákon o ochraně zemědělské půdy, zákon o ochraně životního prostředí, zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, zákon o energetických a rozvodných sítích, telekomunikační zákon atd.)
• rozsah nezbytné hloubky znalostí předpisů v jednotlivých shora uvedených skupinách, a to od podrobné znalosti obsahu předpisu až po znalost jen o tom, že takový předpis existuje a co přibližně obsahuje,
• jaké doklady o předepsané odborné praxi požadovat po žadateli o úřední oprávnění,
• jakou váhu přisoudit při přijímání přihlášky doporučení o odborné praxi, od koho doporučení vyžadovat a v jakém rozsahu.

• odborné zkoušky měly písemnou a ústní část,
• ústní část zkoušky byla veřejná a předem byl zveřejněn termín konání,
• písemná zkouška měla formu testů,
• testy by byly předmětem výuky a kontrolní součástí kvalifikačních kurzů,
• testy byly provedeny předem jako závěrečná část kvalifikačního kurzu žadatelů a výsledky byly předloženy zkušební komisu včas před vykonáním ústní zkoušky,
• testy by byly publikovány tak, aby je k vzdělávání mohl využívat každý ze zájemců o své sebevzdělání.

1. Teorie hromadění chyb, normální rozdělení chyb a vyrovnávací počet (nejzákladnější inženýrské znalosti pro schopnost pracovat s technickými normami a prováděcími vyhláškami zákona o zeměměřictví a katastrálního zákona)
2. Právní technické předpisy oboru zeměměřictví (podrobná znalost zákonů, prováděcích vyhlášek, vládního nařízení a návodů ČÚZK o obnově resp. vedení katastru nemovitostí)
3. Právní předpisy základního významu (znalost obsahu vybraných částí například ústavy, občanského zákoníku, obchodního zákoníku, správního řádu, autorského zákona, zákonů o cenách, o ochraně osobních údajů v informačních systémech, o dani z nemovitostí, o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, o vlastnictví bytů, o správních poplatcích, o sdružování občanů, prováděcích předpisů o hospodaření s národním majetkem atd.)
4. Právní předpisy o správních orgánech (znalost obsahu vybraných částí například zákonů o okresních orgánech, o obcích, o hlavním městě Praze, o pozemkových úřadech a pozemkových úpravách, o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, o Pozemkovém fondu ČR atd.)
5. Právní předpisy o správě území (povšechná znalost obsahu vybraných částí stavebního zákona, zákonů o ochraně zemědělského půdního fondu, o lesích, o vodách, o dráhách, o pozemních komunikacích, o civilním letectví, o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci, o telekomunikacích, o technických požadavcích na výrobky, atd.)

Testy nechť obsahují přibližně tento počet otázek: v okruhu a) 20, v okruhu b) 40, v okruhu c) 20, v okruhu d) 20, v okruhu e) 30, celkem tedy 130 otázek. Přitom otázky budou pro složení zkoušky rozděleny například do 10 různých testů s tímto počtem a ve stejném pořadí podle okruhů a) až d) řazených otázek: 3 + 10 + 5 + 5 + 7 = 30. Čas pro odpovědi na 30 otázek nechť je 90 minut.

1. Souřadnicové odchylky bodů jsou:
      A) jednorozměrné odchylky,
      B) dvojrozměrné odchylky,
      C) trojrozměrné (prostorové) odchylky,
      D) vstupní hodnoty pro stanovení přesnosti souboru měření,
      E) mezní odchylky určení polohy bodu,
      F) aritmetický průměr odchylek obou souřadnic
      G) totéž co polohové odchylky.
2. Zeměměřický úřad:
      A) vykonává správu sítě bodů základního a podrobného polohového a výškového bodového pole,
      B) vykonává správu geodetických základů ČR,
      C) spravuje Základní bázi geografických dat,
      D) vykonává správu Katastru nemovitostí ČR,
      E) spravuje Odvětvové informační středisko,
      F) vede Centrální databázi údajů katastru nemovitostí,
      G) schvaluje změny pomístního názvosloví a zabezpečuje činnosti spojené se standardizací geografického názvosloví.
3. Nemovitostí samostatně evidovanou v katastru je:
      A) říční tok,
      B) pozemek dráhy,
      C) kolaudované potrubí podzemního vedení,
      D) kolna na neupraveném povrchu,
      E) kolaudovaná dílna o výměře 12 m² na betonovém základě,
      F) pozemek průjezdu obytným domem z ulice do dvora,
      G) byt jako samostatná jednotka podle zvláštního zákona.
4. Obec:
      A) je fyzická osoba,
      B) je právnická osoba,
      C) je orgán státní správy,
      D) je orgán územní samosprávy,
      E) je sdružení právnických osob,
      F) je nadace,
      G) může být městem.
5. Město hodlá hrází přehradit vodoteč na svém lesním pozemku a vytvořit vodní nádrž. Má-li být pozemek nádrže evidován v katastru nemovitostí je třeba návrh změny v katastru nemovitostí doložit mimo jiné:
      A) rozhodnutím o využití území, rozhodnutím o dělení pozemku a rozhodnutím o umístění stavby podle stavebního zákona,
      B) rozhodnutím orgánu ochrany zemědělské půdy,
      C) povolením těžebních prací na povrchu,
      D) stavebním povolením a kolaudačním rozhodnutím,
      E) rozhodnutím vodohospodářského orgánu,
      F) rozhodnutím orgánů ochrany lesa,
      G) souhlasem státního podniku Lesy ČR.

Jsem přesvědčen, že při souhlasu vedení ČÚZK s tímto návrhem a dostatečné píli členů pracovní skupiny mohou být testy - například jako výnos předsedy ČÚZK - na světě do konce roku 2001 a mohou být podle potřeby novelizovány. Na základě svých zkušeností z působení v dřívejší zkušební komisi odpovědných geodetů jsem také přesvědčen, že zkušební testy mohou být účinnou učební pomůckou zejména tím, že úspěšně zamezí budoucím adeptům úředního oprávnění vytvořit před zkouškou ve své hlavě neorganizovaný zmatek neuspořádaných znalostí všeho a zároveň ničeho. Platí poznání, že není třeba do hlavy vše nacpat, ale je nesmírně důležité udržovat aktuální povědomí o tom, co a kde rychle nalézt a jak to v praxi použít.

   

Petr Polák, předseda ČSGK

    Vyvěšeno: 22.2.2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 3/2001