Zeměměřič č. 3/97

Závaznost údajů o hranicích pozemků v KN ČR (1. část)

Ústavou a právními předpisy ČR je zaručena společenská ochrana vlastnického práva k nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí (KN). V podstatě se jedná o právní jistotu, kterému vlastníku patří příslušná nemovitost, evidovaná v KN jako parcela. Současné právní předpisy se nemohou opřít o právně a technicky zcela jednoznačnou určitost vlastnické hranice pozemku podle údajů KN. Údaje o parcele v obnovených soborech geodetických informací (SGI) deklarují pouze technickou stránku průběhu vlastnických hranic pozemků v terénu a nikoli to, že tento průběh hranice všichni dotčení vlastníci uznávají. Ve většině případů nelze věrohodně určit a prokázat, kde byla na zemském povrchu vlastnická hranice v historické době vzniku vlastnického práva. Současné vlastnické hranice pozemků, neoznačené stavbami nebo hraničními znaky, charakterizují stav pokojné držby nebo v případě sporů jsou předmětem soudního řízení. U pozemků sloučených do větších půdních celků vlastnické hranice nejsou patrné a polohové určení v KN nemá odpovídající právní a technickou závaznost.
Cílem tohoto seriálu je přiblížit odborné veřejnosti možnosti řešení a právní, technické a organizační aplikace postupů směřujících k právní závaznosti údajů o hranicích pozemků v KN které čím dál častěji jsou předmětem teoretických diskuzí o "hraničním katastru".

Podmínky závaznosti údajů o vlastnických hranicích pozemků
Právní ochranu vlastnických práv k nemovitostem v zákonech ČR je účelné rozšířit o právní podmínky závaznosti údajů KN, vymezující vlastnické hranice pozemků (dále jen "hraniční údaje KN"). Má-li být závaznost hraničních údajů společností uznána a respektována, je potřebné v základních právních normách zakotvit, že

hraniční údaje se vkládají do KN se souhlasem katastrálního úřadu (KÚ), na základě individuálního zájmu vlastníka pozemku nebo v případě veřejného zájmu, doloženého listinou, která prokazuje odsouhlasení vlastnických hranic všemi vlastníky sousedních pozemků a určení polohy hraničních znaků vlastnických hranic pozemku v závazném geodetickém referenčním systému,

nebude možné odepřít vlastníku pozemku zákonný nárok na označení hranice pozemku v terénu podle hraničních údajů KN,

bude vyloučeno vydržení části pozemku,

bude usnadněno řízení ve věci sporu o vlastnickou hranici, které u pozemku s hraničními údaji KN přejde z působnosti justičních orgánů do působnosti orgánů zeměměřictví a katastru,

výměra pozemku s hraničními údaji je závazným údajem KN.
Obecné znění práv a povinností vyžaduje nejen podrobnější úpravu v ustanoveních zákona o správě KN, ale i příslušnou novelu příslušných ustanovení zákona o občanském soudním řízení a občanského zákoníku. Závaznost a veřejnost hraničních údajů KN ovlivňuje řadu dalších právních předpisů, jako např. ustanovení zákona o územním plánování a stavebním řádu, o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), o správních poplatcích, o znalcích a tlumočnících a o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Již z pouhého výčtu souvisejících zákonů je patrné, že právní úprava závaznosti hraničních údajů KN vyvolává velmi zásadní změny v občanských a veřejných záležitostech.

Podmínky řešení v systému správy KN
Právní úprava závaznosti hraničních údajů KN bude pravděpodobně vyžadovat, aby zákon vymezil řadu podmínek různého charakteru a významu, kterými se bude řídit celý postup jejich zakládání a vedení. Přitom bude nutné řešit i eventuality, kdy souhlas KÚ s vložením hraničních údajů do katastru probíhá odděleně od zápisu vlastnických práv vkladem a záznamem do souboru popisných informací (SPI), nebo současně, dále kdy vložení hraničních údajů do KN lze uskutečnit na podkladě rozhodnutí jiného státního orgánu.
Organizační podmínky. Obecně lze stanovit, že zakládání hraničních údajů by bylo možné uskutečnit v katastrálním území (k.ú.), v kterých bude

vybudováno dostatečně husté polohové bodové pole v závazném souřadnicovém systému JTSK,
katastrální mapa, včetně pozemků sloučených do větších půdních celků a zobrazených v mapách dřívějších pozemkových evidencí, převedena do závazného geodetického polohového systému s odstraněním hrubých deformací; tato podmínka je nezbytná k vytvoření relativně homogenního prostředí polohového určení parcel z různých mapových podkladů pro vedení hraničních údajů,
veřejnou vyhláškou, která je nezbytným krokem praktické realizace ustanovení zákona, oznámeno zahájení zakládání hraničních údajů a to postupným zakládáním hraničních údajů podle jednotlivých pozemků nebo komplexním zakládáním ve veřejném zájmu v rozsahu všech parcel.

Technické podmínky. Evidence hraničních údajů v KN vyžaduje rozšířit současnou strukturu údajů SPI o k.ú., o parcelách a o vlastnících a SGI o samostatnou vrstvu vlastnických hranic pozemků s hraničními údaji. Odlišení vrstvy vlastnických hranic pozemku od zbývajícího polohopisného obsahu SGI vyplývá z potřeby oddělit právní závaznost hraničních údajů od technicko-informační povahy ostatních údajů.
Číselné vyjádření geometrického a polohového určení pozemku je dále nezbytné rozšířit o zvláštní kód pro případ, že

hraniční údaje všech lomových bodů vlastnických hranic celého obvodu pozemku jsou vedeny v SGI,
hraniční údaje jednotlivých lomových bodů vlastnických hranic nebyly odsouhlaseny všemi vlastníky sousedních pozemků nebo nevymezují celý obvod pozemku, a proto jsou prozatím vedeny v SGI.

Při vedení číselného vyjádření geometrického a polohového určení pozemků bude v podstatě docházet k nahrazení dosavadních souřadnic digitalizované KM souřadnicemi lomových bodů vlastnických hranic podle stavu v terénu, nevyvratitelně odsouhlaseného všemi sousedními vlastníky přilehlých pozemků a vypočtených z údajů přímého měření. Přitom není třeba vyloučit výsledky dosavadních měření, pokud jejich přesnost v určení souřadnic odpovídá požadavkům a ta bude ověřena. Tím by byla v KN postupně vytvořena právně závazná síť vlastnických hranic pozemků a nikoli parcel, která ve spojení s popisnými údaji o vlastnických a jiných věcných právech zajistí komplexní ochranu těchto práv, tj. včetně závazného právního nároku na územní rozsah pozemku.
Hraniční údaje a jejich závaznost lze vázat pouze a jenom na lomové body vlastnických hranic. Přitom je základní podmínkou pro vedení hraničních údajů o průběhu vlastnické hranice, aby úseky mezi lomovými body byly přímočaré nebo byly matematicky definovány, jedná-li se o křivky. Podrobnosti těchto definic by měla upravit prováděcí vyhláška k zákonu.

Právní podmínky postupného zakládání hraničních údajů
Právní úprava postupného zakládání hraničních údajů musí reagovat na všechny procesní eventuality, které mohou vznikat při hraničním jednání a pořizování hraničních listin, až po jejich předložení KÚ. Dále uvedené zásady postupu a náležitosti příslušných listin vyžadují novou právní úpravu v zákonu, jedná-li se o nově zakládaná práva a povinnosti osob, a v?jeho prováděcí vyhlášce.
Hraniční jednání by mělo probíhat podle těchto zásad:

Hraniční jednání je zeměměřickou činností a svolává se na žádost vlastníka pozemku za účelem vyhotovení hranič. listin pro předložení návrhu na vklad hranič. údajů do KN a povinně při dělení pozemků v k.ú., kde bylo vyhlášeno postupné zakládání hranič. údajů. Hranič. jednání by mohl svolat zeměměřický inženýr jmenovaný předsedou ČÚZK jako hraniční komisař (dále jen "hraniční komisař"), popřípadě KÚ.
Na svolání hranič. jednání je možné aplikovat § 24 a § 25 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Hranič. jednání se koná za účasti všech vlastníků soused. pozemků.
V předvolání k hraničnímu jednání by hraniční komisař a KÚ byli oprávněni ze zákona stanovit, že neobdrží-li ke dni hraničního jednání od sousedního vlastníka pozemku písemné vyjádření k vlastnickým hranicím, je jeho neúčast nebo neúčast jím pověřeného zástupce na hraničním jednání projevem jeho souhlasu s trvalým označením vlastnických hranic hraničními znaky podle stavu v terénu.
KÚ by zastavil hraniční jednání v případě, podal-li vlastník sousedního pozemku písemné vyjádření, obsahující nesouhlas s trvalým označením vlastnických hranic hraničními znaky v terénu. Vlastníka pozemku, který požádal o vyhotovení podkladů pro vklad hraničních údajů, by vyzval, aby své právo uplatnil soudní cestou.
Totožnost přizvaných vlastníků k hraničnímu jednání, kterými jsou fyzické osoby, by bylo třeba ověřit podle osobních údajů uvedených v platném občanském průkazu nebo cestovním pasu devizového cizozemce, a u vlastníků, kterými jsou právnické osoby, podle výpisu z obchodního rejstříku u obchodních společností nebo podle dokladu o tom, že se jedná o statutárního zástupce, který je oprávněn jednat jménem právnické osoby.
Nepřítomnost pozvaného vlastníka sousedního pozemku nebo jeho zástupce na hraničním jednání svolaném hraničním komisařem by nebyla na překážku hraničnímu jednání.
Vlastnické hranice pozemku, které jsou v terénu neznatelné, by bylo třeba předem vytyčit a označit trvalými hraničními znaky nebo dočasným způsobem, pokud by překážely zemědělskému využití pozemku.
Pokud by se vlastníci sousedních pozemků neshodli na hraničních bodech vlastnické hranice a nebylo-li zahájeno soudní řízení o jejich určení, vyzval by KÚ nebo hraniční komisař vlastníka, který nesouhlasí s vlastnickou hranicí, aby do 6 týdnů podali návrh na soudní řízení pro vyjasnění sporu.
Pokud by s průběhem vlastnické hranice nesouhlasil žádný vlastník sousedního pozemku, vyzval by se k zahájení soudního řízení ten vlastník, jehož tvrzení má nejmenší stupeň pravděpodobnosti vzhledem k ostatním okolnostem zjištěným při hraničním jednání. Seznámení s touto výzvou by potvrdil vlastník v protokolu nebo písemná výzva by se vlastníku doručila do vlastních rukou.
O projednání vlastnických hranic pozemku by bylo třeba pořídit protokol, který by obsahoval:
- účel hraničního jednání a jeho právní důsledky,
- parcelní čísla a údaje o vlastnících všech sousedních pozemků podle KN a v případě souhlasu s hraničními znaky v terénu, které určují průběh vlastnické hranice, jejich vlastnoruční podpis,
- seznámení vlastníka s výzvou k zahájení soudního řízení doložené jeho vlastnoručním podpisem nebo dokladem o doručení výzvy do vlastních rukou,
- doklad o pozvání nepřítomných vlastníků k hranič. jednání.
Odsouhlasené hraniční znaky hranic vlastníky sousedních pozemků nebo sporné vlastnické hranice, které mají být předmětem soudního řízení, by musely být určeny v závazném souřadnicovém systému.
Určovací prvky zaměření hraničních znaků vlastnických hranic pozemků by bylo možné převzít z dokumentace výsledků šetření a měření pro obnovu souboru geodetických informací, pokud by bylo ověřeno, že v terénu se nezměnila poloha hraničních znaků a průběh vlastnických hranic pozemku a dřívější měření splňuje podmínky přesnosti souboru hraničních informací. (pokračování v dubnu 1997)

Ing. Miloslav MÜLLER, ČÚZK

Z časopisu Zeměměřič č. 3/97