D�l sedm� - kartografie, 1. ��st
   Kartografie (s mal�m "k" pozn. redakce) je d�le�itou sou��st� lidsk� kultury. Jej� rozvoj nastal v d�sledku rozvoje cestov�n� a obchodu. D�ky poznatk�m z cest mohl b�t obsah map up�es�ov�n. D�ky rozvoji v�dy mohlo b�t up�es�ov�no kartografick� zobrazov�n�. Kartografie se rozv�j� tak� ruku v ruce s nakladatelsk�m podnik�n�m. Ji� v minul�ch d�lech jsme se setkali s n�kter�mi zn�mkami s kartografickou t�matikou nap�.: s Hipparchosem (d�l 3.) s Al Idr�s�m a Piri Reisem (d�l 4.).
   Pro velk� mno�stv� zn�mek s kartografickou t�matikou je op�t uveden omezen� (subjektivn�) v�b�r.
   Omluva: v minul�m d�le bylo z�m�nou zn�mek vynech�no za��zen� na m��en� rychlosti lodi tzv. log.

Mapa kor�lkov�
   S pokusy o zobrazen� sv�ho okol� se setk�v�me od prad�vna. Podkladem byl k�men, hlin�n� desti�ka aj. Z�rodek kartografick�ho zobrazen� je mo�n� spat�it na zn�mce ze �alamounov�ch ostrov�. Jedn� se o tzv. ty�inkov� nebo h�lkov� mapy, kter� se skl�daj� z tenk�ch proutk�, kter� se r�zn�m sm�rem prot�naj�. Jednotliv� ostrovy jsou zn�zorn�ny kam�nky nebo mu�lemi.

Mapy portol�nov� (portul�nov�) � kompasov�
   N�mo�n� naviga�n� mapy (z italsk�ho porto � p��stav), vyu��van� od 13. do 16. stolet� v d�sledku rozvoje n�mo�n� plavby za ��elem obchodu ve St�edozemn�m mo�i. Vznikaj� v italsk�ch m�stech Ben�tky, Janov aj., v Katal�nsku, �ern�m mo�i a pozd�ji v Atlantiku. Na map�ch bylo podrobn� zakresleno pob�e�� s bohat�m geografick�m popisem. Vnit�ek sou�e byl zpravidla pr�zdn�.
   Pro plavbu lod� byla na map� v �ad� bod� zakreslena stranov� r��ice a liniov� m���tko. Mapy byly kresleny zpravidla na pergamenu.
   Portol�ny p�edstavovaly novou etapu rozvoje kartografie a jejich v�znam poklesl a� kdy� za�ala b�t na map�ch zakreslov�na s� poledn�k� a rovnob�ek. Mapu Skan- din�vie, kter� byla publikov�na v Ben�tk�ch roku 1539, nakreslil Olaus Magnus (1490 �1558), posledn� katolick� arcibiskup.
   V�znamn�mi tv�rci, vydavateli map, atlas� a gl�b� byli nap�. Gerhard Mercator (1512 � 1594), Abraham Oertelius (1527 � 1598), Willem Janszoon Bleau (1571 � 1638), na zn�mce je tak� Jakubova h�l, Vischer, Waldseem�ler, Sebastian M�nster (1489 � 1552) aj.
   V�robu map ovlivnil vyn�lez knihtisku Johannem Gutenbergem (1397 � 1468), hlubotisku Karlem Kl��em (1841 � 1626) a litografie pra�sk�m rod�kem Aloisem Janem Franti�kem Senefelderem (1771 � 1843). Na jeho rodn�m dom� v Ryt��sk� ulici �. 10 je pam�tn� deska tohoto zn�n�: V dom� �. p. 408-I na jeho� staveni�ti povstala tato m�stsk� tr�nice se narodil vyn�lezce kamenotisku ALOIS SENEFELDER dne 6. listopadu 1771.

Katal�nsk� Atlas
   vyhotovil ho Abraham Crescues ke konci 14. stolet� (1375) pro francouzsk�ho kr�le Karla V. a odr�� v�echny tehdy dostupn� informace o severn� Africe.
   P�esto�e kartografov� pracovali na Mallorce, je p�ekvapuj�c�, jak m�lo v�d�li o kraj�ch za poho��m Atlasu, kter� je na map� zn�zorn�n �lutou zd� proch�zej�c� soub�n� s pob�e��m. Ale byli si v�domi, �e bl�zko Timbuktu �ije vl�dce nesm�rn�ho bohatstv�, kter� je zn�zorn�n s minc�.
   P��t� dokon�en� kartografie.
  (joh)

---

Z �asopisu Zem�m��i� �. 3/99