[Home Page]
Historie zeměměřictví - přístroje III.


     [Na začátek] [O jeden zpět]    [O jeden dál] [Na konec]

V tomto díle jsou geodetické přístroje zastoupeny na známkách prakticky všech kontinentů, zejména na známkách z antarktické oblasti. Typ přístrojů se nedá určit, jedná se vesměs o starší přístroje.

  Dvěma známkám bude věnována větší pozornost. Známka Gilbertových ostrovů zobrazuje přístroj, kterým byl pozorován přechod Venuše přes sluneční kotouč. Tento astronomický jev pozorovala výprava Jamese Cooka na Tahiti. James Cook (1728 - 1779) zahájil svoji námořní kariéru ve třinácti letech, kdy opustil učení v kupeckém krámu a vstoupil ve Whitby nedaleko Newcastlu jako plavčík na nákladní loď. Později se věnoval studiu v různých oborech (matematice, nautice). Za sedmileté války se zúčastnil několika akcí v kanadských vodách, kde mj. prováděl mapování řeky sv. Vavřince. V letech 1764 - 7 s úspěchem prováděl podrobné mapování na pobřeží Newfoulandu.

  Přímým popudem pro první Cookovu výpravu byla žádost Královské společnosti v Londýně, aby britská admiralita umožnila vědeckou expedici na ostrov Tahiti k pozorování přechodu Venuše přes sluneční kotouč. Využití jevu k určení vzdálenosti Venuše od Země navrhl Edmund Halley.

  Admiralita žádosti Královské společnosti vyhověla a dala výpravě širší výzkumný ráz. Výprava byla podniknuta lodí H. M. S. Endeavour pod vedením námořního poručíka Jamesa Cooka v letech 1768 - 1771. Výpravy se zúčastnila řada vědců: botanik a zoolog Joseph Banks, botanik Carl Daniel Solander, astronom Charles Green a malíři Alexander Buchan a Sydney Parkinson.

  Na Tahiti byla u zátoky Matawai Bay vybudována polní observatoř Point Venus o přibližných souřadnicích 17°29' j. š. a 149°30' z. d. (je též na známce).

  Pozorování poměrně řídkého astronomického jevu připadajícího na 3. června 1769 výprava vykonala za velmi příznivých okolností (nebylo ani mráčku - píše Cook v deníku). K dalšímu přechodu došlo v letech 1874, 1882 a v budoucnu se očekává v letech 2004 a 2013.

  Cookovým cestám, včetně jeho mapy Nového Zélandu a Harissonova chronometru č. 4 (viz Zeměměřič č. 1+2, 1999), který jako první použil na první plavbě kolem světa, je věnována celá řada známek jiných zemí.

  V roce 1769 podnikl na náklady dánského krále Christiana VII. pozorování přechodu Venuše přes sluneční kotouč také astronom Maximilián Hell (1720 - 1792). Pozorování se uskutečnilo na ostrově Vardö (v Laponsku přibližně 31° v. d., 70°15' s. š) 3. - 4. července 1769. Ze dvou set pozorovatelů, kteří v ten den pozorovali tento jev, přálo štěstí jen Hellovi, který postupoval při měření podle metody navržené E. Halleyem. Výsledky pozorování uveřejnil v díle "Observatio transitus Veneris ante discum Solis die 3. junii anno 1769 Vardoehusii auspiciis potentissimi ac clementissimi regis Daniae et Norvegiae Christiani VII...", Hafniae 1770.

  U příležitosti narození astronoma Maximiliána Hella vydala známku československá pošta. Zájem o jeho život a dílo se oživil v roce 1970, když jej UNESCO při příležitosti 250. výročí narození zařadilo do kalendáře významných osobností roku.

Benjamin Banneker (1731 - 1806)

Banneker byl svobodný africký Američan - míšenec, který žil v době, kdy otroctví degradovalo život a styl jeho rasy na ubohou úroveň. Jeho babička byla služkou a byla deportována z Anglie na konci 17. století. Když byla propuštěna z otroctví, vykoupila jednoho Afričana, pocházejícího z Guineje a vdala se za něj. Jedna z jejich dcer, Marie, která se narodila kolem roku 1700, později vykoupila jednoho afrického otroka a také se za něj vdala. V této rodině se narodil malý Benjamin. Přes všechny překážky, které vyplývaly z jeho prostého původu, se Benjamin vlastní pílí vypracoval na matematika a astronoma.

  Rodák z Marylandu sestavil hvězdářskou ročenku, kterou vytvořil v průběhu 90. let 18. století, na základě svých vlastních astronomických pozorování. Třetí americký prezident Thomas Jefferson (1743 - 1826, v úřadě 1801 - 9), jehož otec byl zeměměřičem, si byl vědom významu tabulek a nabídl je Královské akademii věd v Paříži. Díky Jeffersonově pozornosti si Banneker stál známým nejen v USA, ale i v Anglii, zejména během odloučení obou zemí.

  Kromě almanachů se Banneker proslavil také tím, že společně s Andrewem Ellicottem prozkoumával lokality, určené pro hlavní město Spojených států. Tento průzkum započal na počátku roku 1791. Průzkumu se zúčastnil i G. Washington - první prezident Spojených států (ten jeden čas pracoval také jako zeměměřič).    
(joh)

    vyvěšeno: 10.4.2001


Benjamin Banneker Přístroj, pomocí kterého byl pozorován přechod Venuše přes sluneční kotouč


Z časopisu Zeměměřič č. 4/2001
[Server] [Víme - Víte] [Pošta]