Internetové stránky Laboratoře geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně poskytují veřejnosti výsledky spolupráce s Ministerstvem životního prostředí České republiky a Rakouským vojenských archívem ve Vídni. Uživatelé, ať již laici nebo odborníci řady oborů, mají možnost si prohlédnout první podrobná pokryvná kartografická díla sestavená podle tehdy pokrokových mapovacích pravidel. V rámci spolupráce se podařilo shromáždit úplné klady listů obou mapování a v rastrové podobě je umístit na Internetu ve dvou verzích – v rozlišení daném formátem MrSID a v aplikaci Zoomify.

První, tzv. josefské mapování jednotlivých zemí tehdejší habsburské monarchie probíhalo postupně v letech 1764 -1768 a 1780 -1783 v měřítku 1: 28 800.Zakreslovala se vizuální pozorování do vyzvětšovaného podkladu Müllerovy mapy. Návštěvníci webových stránek si mohou prohlížet kolorované mapy s textovým mimorámovým doprovodem. Podrobný průzkum však bude náročný na čas. Čechy jsou znázorněny celkem na 273 listech mapy, Morava na 126 a Slezsko na 37 listech.

Druhé vojenské, tzv. Františkovo mapování, které vzniklo s odstupem minimálně 50 let, bylo realizováno v letech 1819-1858 rovněž v měřítku 1: 28 800. Na rozdíl od předchozího již spočívalo na kvalitních geodetických základech a podrobné evidenci pozemků v krajině vycházející z listů Stabilního katastru pořizovaného v měřítku 1:2880. Výsledkem je na svoji dobu mimořádně přesné mapové dílo dokonale představující tehdejší krajinu.

V obou případech lze mapy otevírat kliknutím na vybraný prostor mapového listu v přehledné mapě s uvedením kladů. Uživatel velmi ocení, jak se tvůrcům webu podařilo pro tyto zcela současné účely využít originální kreslené přehledové mapy zemí Koruny české. Pozorný uživatel si navíc jistě všimne řadu rozdílů mezi dnešním a tehdejším vymezením našich zemí.

Různých možností využití obou děl se nabízí celá řada. Vedle ryze kartografického studia tehdejších znázorňovacích technik, zaujme ztvárnění rozmanitých mimorámových údajů. Co se týče faktického obsahu map, je možné si učinit velice dobrou představu o tehdejším využití našich krajin. Za prvořadou pozornost stojí především fakt, že krajina poloviny 18. a poloviny 19. století měla již tehdy poměrně daleko k tomu, co dnes nazýváme ekologicky vyváženou krajinou. Především lesů bylo v těch dobách podstatně méně než dnes, bylo sice více luk, ale také více rozoraných ploch ve vyšších polohách. Jen zástavby bylo mnohem méně, a ta byla silně koncentrována. Kde chce zkoumat rozdíly mezi tehdejší a dnešní kulturní krajinou, má nyní díky péči Laboratoře geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně, Ministerstva životního prostředí České republiky a Rakouského vojenského archívu ve Vídni ideální příležitost své závěry opřít o dostupná kvalitní data.

Jaromír Kolejka

vyvěšeno:	03.03.2004
poslední aktualizace:	13.04.2004
ID článku:	1071              Používané zkratky
další informace:	oldmaps.geolab.cz...

Tento příspěvek zde zveřejnil přispěvovatel Jaromír Kolejka a nemusí vyjadřovat názory a stanoviska redakce

---

Z časopisu Zeměměřič č. 04-03