[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
11/2006

Resort ČÚZK

  • Rozšiření nabídky grafických informací dostupných dálkovým přístupem k ISKN
  • Úředně oprávněný zeměměřický bakalář - ÚOZBc.
  • Zhuštěný průvodce otázkami ke zkouškám ÚOZI

    Katastr nemovitostí

  • Souřadnicové systémy na území Polska
  • Rozšiření nabídky grafických informací dostupných dálkovým přístupem k ISKN
  • GIS Day v Dobrém ránu s ČT

    Geodézie

  • Úředně oprávněný zeměměřický bakalář - ÚOZBc.
  • Zhuštěný průvodce otázkami ke zkouškám ÚOZI

    Kartografie

  • Co přináší nejnovější „střední“ turecký školní atlas „Ilkögretim Orta Atlas“

    Pozemkové úpravy

    GIS

  • GeoCup 2006 - studentská soutěž v geoinformačních dovednostech
  • GIS Day v Dobrém ránu s ČT

    GPS

  • Trimble VRS Now Service to Be Launched in Germany for High Precision GNSS Positioning
  • Galileo
  • Galileo v Praze?

    DPZ

  • Manipulace a distribuce dat dálkového průzkumu – projekty Evropské kosmické agentury
  • Kdy a kde bude sídlo Galilea?

    Fotogrammetrie

    Software

    Různé

  • Listopadový Zeměměřič
  • Zeměměřiči na YouTube - Císařský

    Školství

  • Co přináší nejnovější „střední“ turecký školní atlas „Ilkögretim Orta Atlas“
  • Souřadnicové systémy na území Polska
  • GeoCup 2006 - studentská soutěž v geoinformačních dovednostech
  • Vzpomínky matematika a geodeta profesora Nádeníka nejen na předlistopadové poměry
  • GIS Day v Dobrém ránu s ČT
  • Manipulace a distribuce dat dálkového průzkumu – projekty Evropské kosmické agentury

    Internet

  • Rozšiření nabídky grafických informací dostupných dálkovým přístupem k ISKN

    Historie

  • Vzpomínky matematika a geodeta profesora Nádeníka nejen na předlistopadové poměry

    Přečtěte si

  • GIS Day v Dobrém ránu s ČT

    Zajímavosti

  • Ze zahájení 42. Geodesia rallye
  • V pondělí 20.11. končí soutěže o víno z Templářských sklepů
  • Vzpomínky matematika a geodeta profesora Nádeníka nejen na předlistopadové poměry
  • GIS Day v Dobrém ránu s ČT
  • Zeměměřiči na YouTube - Císařský

    Z domova

  • Ze zahájení 42. Geodesia rallye
  • GeoCup 2006 - studentská soutěž v geoinformačních dovednostech
  • Vliv nového stavebního zákona na územní plánování
  • GIS Day v Dobrém ránu s ČT
  • Galileo v Praze?
  • Manipulace a distribuce dat dálkového průzkumu – projekty Evropské kosmické agentury

    Ze zahraničí

  • Co přináší nejnovější „střední“ turecký školní atlas „Ilkögretim Orta Atlas“
  • Souřadnicové systémy na území Polska
  • Obludný hmyz zaútočil na Německo
  • Trimble VRS Now Service to Be Launched in Germany for High Precision GNSS Positioning
  • Galileo
  • Kdy a kde bude sídlo Galilea?

    ČSGK

    KGK

    NZK

    Úvodník

    Katalog

    Vševědna

    Zeměměřičský věstník

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Souřadnicové systémy na území Polska

    Souřadnicové systémy na území Polska

    Souřadnicové systémy na území Polska[1]

    Ing. Magdaléna Baranová [2]

    1 Úvodem

    Zdá se vám, že je na našem území příliš mnoho souřadnicových systémů? Máte problémy s transformacemi mezi nimi? Také byste nejraději nějaký „zrušili“? V tom případě jistě budete soucítit s našimi sousedy, polskými geodety, a po přečtení tohoto článku je snad i začnete trochu litovat.

    Měla jsem tu možnost studovat alespoň krátkou dobu na polské vysoké škole, na Akademii górniczo-hutniczej v Krakowie. Na tamní katedře Geodezji Górniczej i Inżynierii środowiska jsem měla tu čest spolupracovat s prof. Góralem, dr hab. inż. Chrobakem a dr inż. Banasikem, kteří mi poskytli tolik informací, že se největším problémem stala jejich generalizace. A skutečně musela být veliká.

    Na následujících několika stranách bohužel není dostatek místa na jejich kompletní zveřejnění. Celou práci (30 stran i s kompletním seznamem zdrojů) najdete na internetových stránkách mé domovské katedry[3].

    2 Souřadnicové systémy na polském území

    Vzhledem k rozsahu polského území a k častým změnám politické a hospodářské situace se na tomto území od počátku 20. století vystřídala celá řada souřadnicových systémů, používaných pro mapovací účely.

    Často se jedná o historické systémy založené na zobrazení Cassini-Soldnera a dále pak o lokální souřadnicové systémy speciálně navržené pro konkrétní oblasti. Tyto systémy vycházely z referenčního Besselova elipsoidu, s různými referenčními body přiložení, s různě zvolenými základními poledníky a počátky souřadnicových soustav (Helmertsturm, Rauenberg, Góra św. Anny). Na území, které spadalo do rakousko-uherské monarchie, bylo používáno katastrálního systému rakouského, konkrétně se jednalo o systémy lvovský (kopec Unie Lubelskiej ve Lvově), vídeňský (Hermanskogel, sv. Štěpán, Vídeň) a maďarský (Gellérthegy, Budapešť). Na území ruské okupace se vyskytují ruské systémy s počátky v triangulačních bodech Dorpat I a Dorpat II, dále pak systém s počátkem v bodě Niemież na elipsoidu Walbeck nebo další ruský systém s počátkem Warszawa-Obserwatorium na tzv. vyrovnávajícím elipsoidu.

    V meziválečném období se pro civilní službu používalo Gauss-Krügerovo zobrazení v pěti 2-stupňových pásech – systém „Borowa Góra“. Od r. 1928 byl pro topografické a vojenské účely přijat systém „WIG“, založený na Roussilhe´a–Grabowskiego quasi-stereografickém zobrazení. K tomuto období se také datuje založení řady lokálních systémů pro větší města, průmyslové zóny atd.

    V časech 2. světové války za německé okupace byly rovněž užívány systémy Gauss-Krügera s počátečním bodem v Rauenberg nebo Helmertsturm v Poczamie (Postupim), založené na Besselově elipsoidu.

    V roce 1947 dochází k přijetí zobrazení Gauss-Krüger ve čtyřech 3-stupňových pásech s počátečním bodem Borowa Góra s m0 = 0,999935, v roce 1949 pak totéž zobrazení s m0 = 1. V roce 1952 byl pak přijat systém „1942“, na elipsoidu Krasovskij, v 6-stupňových pásech, s referenčním bodem v Pułkowie. Tento systém byl však určen výhradně po vojenské účely a tak bylo na polském území zavedeno postupně několik souřadnicových systémů, jedná se však vždy o jakousi modifikaci systémů dříve používaných, s užitím Gauss-Krügerova zobrazení nebo stereografické projekce. Konkrétně se jedná o systém „1965“, „GUGiK-80“, „1992“ a „2000“.

    V souvislosti se vstupem Polska do Severoatlantické aliance jsou pro armádu závazné standardy NATO, tzv. STANGS (Standardization Agreements). Základním dokumentem týkajícím se výběru referenčního systému je STANAG nr 2211 „Geodetic datums, ellipsoids, grids and grid references“. Tento dokument předepisuje referenční systém geocentrický WGS-84.

    Pro topografické mapy je doporučováno zobrazení UTM. Topografická služba W.P. se připravuje k vydávání topografických map, map speciálních, katalogů geodetických bodů a tvorby digitálních databází a digitálního modelu terénu právě v tomto zobrazení.

    2.1 Kartografická zobrazení

    Stejně jako na našem území i v Polsku bylo užíváno zobrazení Cassini-Soldnerovo, dále pak Gauss-Krügerovo zobrazení a stereografická azimutální projekce v obecné poloze, poslední dvě zmiňované také v několika variantách v závislosti na navrženém systému.

    V práci naleznete nejen detailní popis principu stereografické projekce v obecné poloze a Gauss-Krügerova zobrazení (pro jednotlivé systémy pak bylo zvoleno jedno z těchto zobrazení, případně jejich kombinace či modifikace) a přehlednou tabulku použitých elipsoidů a jejich parametrů.

    2.2 Polohové souřadnicové systémy

    Systém „Borowa Góra“

    Systém Borowa Góra 1925 (układ Borowa Góra „BG1925“, v anglických textech označen Polish National Datum „PND1925“) se stal závazným systémem na území Polska až do 50. let (konkrétně do r.1952), kdy byl nahrazen systémem 1942 (Pułkowo1942), který byl společný všem státům tehdejšího socialistického bloku.

    Výchozím referenčním elipsoidem byl zvolen Besselův elipsoid (1841), se základním bodem v Borové Hoře, orientace sítě byla určena na základě měření výchozího azimutu Borowa Góra – Modlin. V systému Borowa Góra bylo používáno Gauss-Krügerovo zobrazení v pěti dvoustupňových poledníkových pásech o středních polednících 17°, 19°, 21°, 23° a 25°.

    Obr. 1 Klad mapových listů BG1925

    Na území Geodetické a geofyzikální observatoře institutu geodézie a kartografie (Obserwatorium Geodezyjno-Geofizyczne Instytutu Geodezji i Kartografii) v Borové Hoře je tento historický bod fyzicky osazen. Je přikryt násypem vysokým zhruba 8 m. Na vrcholku je vykopán otvor, kterým je možno zacentrovat měřickou aparaturu na bod.

    V současnosti je bod považován spíše za památku, nejedná se o bod žádné ze současných používaných geodetických sítí.

    WIG (Wojskowy Instytut Geograficzny)

    Dne 6. července 1928 podepsal náčelník generálního štábu WP (Sztab Generalny WP) nařízení zavádějící jednotný souřadnicový systém se zobrazením Roussilhe´a pro provádění topografických prací a zavázal WIG k jejich vypracování. Pro topografické a vojenské mapy polského území tak před 2. světovou válkou přijímá WIG zobrazení Roussille´a s oficiálním pojmenováním zobrazení quasi-stereografické Vojenského Geografického Institutu.

    V tomto „systému“ (v některých zdrojích uváděn WIG ne jako systém, ale pouze jako zobrazení) byly vyhotovovány mapy v meziválečným obdobím vydávané WIG (mapy v měřítku 1:10 000, 25 000, 100 000 a 300 000) a v období 2. světové války pak reprinty polských map vydávané německým generálním štábem. Referenční plochou zvolen Besselův elipsoid, zmenšený v poměru 1:2000, tj. o 0,05%.

    Je třeba podotknout, že základů tohoto „systému“ bylo užito při tvorbě systémů 1965 (strefa 1, 2, 3 a 4) a GUGiK-80.

    Systém 1965

    Vzhledem k vojenskému (tajnému) systému 1942 byl pro civilní sektor navržen systém 1965. V tomto referenčním systému byly vyhotovovány topografické mapy v měřítkové řadě 1:10 000 (1:5 000), 1:25 000 a 1:50 000.

    Výchozí referenční plochou byl zvolen elipsoid Krasovskij. Celé území Polska bylo rozděleno na pět oblastí, tzv. stref, v závislosti na administrativním členění republiky, viz obr.2. Pro oblasti 1 až 4 byla použita quasi-stereografická projekce. V oblasti 5 bylo po uvážení tvaru a požadovaných vlastností přijato Gauss-Krügerovo zobrazení se středním poledníkem L0= 18°57´30².

    Vzhledem ke všem vlastnostem systému vyplývá, že naprosto splňuje požadavky na topografické mapy, avšak naprosté „rozbití“ celého území na 5 stref znemožňuje pokrytí celého Polska souvislou topografickou mapu v daném měřítku. Tento fakt nelze přehlédnout a proto se brzy po zavedení tohoto systému objevila snaha o vypracování nového systému, ve kterém by již bylo možné vytvořit souvislou topografickou mapu Polska v měřítku 1:100 000 a menším.

    Obr. 2 Systém 1965

    GUGiK-80

    Nově navržený systém GUGiK-80, ve kterém by bylo možné zkonstruovat souvislou mapu Polska, přijal jako kartografické zobrazení modifikovanou quasi-stereografickou projekci WIG v jednom souřadnicovém systému. Referenční plochou byl opět zvolen Krasovského elipsoid s koeficientem zmenšení 1:3 500.

    Tento systém však nakonec nalezl své uplatnění pouze při vypracování topografické mapy Polska v měřítku 1:100 000 v letech 1980 – 1984.

    Obr. 3 Systém GUGiK-80

    Systém 1992

    Pro topografické mapy v měřítku 1:10 000 a menší je od r.1992 zaveden systém 1992. Jedná se o druhý systém (po zobrazení WIG), kdy je celé území zobrazeno v jednom souřadnicovém systému (jeden 10-stupňový poledníkový pás zahrnující celou republiku), tudíž se zde nevyskytují nevýhody polyedrických zobrazení. Teoretické základy tohoto systému byly vypracovány J. Balcerzakem, J. Panasiukem a B. Gdowskim z Politechniki Warszawskiej.

    Výchozím referenčním plochou byl elipsoid GRS-80. Zobrazení je založeno na teorii zobrazení Gauss-Krügera se středním poledníkem L = 19° a se šířkou poledníkového pásu zahrnujícího celé území. Vzhledem k vysokým hodnotám délkového zkreslení však tento systém není doporučován pro velkoměřítková kartografická díla.

    Obr. 4 Systém 1992

    Systém 2000

    Podle Nařízení vlády [7] je systém 2000, označením „2000“, oficiálně používaným systémem pro práce geodetické a kartografické, svázané s tvorbou základní mapy, zvláště pro velkoměřítkové hospodářské mapy. Teoretické základy systému 2000 vypracoval Komitet Geodezji PAN pod vedením p. W. Barana.

    Základem tohoto systému je kartografické zobrazení Gauss-Krügerovo. Celé území je rozděleno na čtyři poledníkové pásy široké 3° zeměpisné délky.

    Obr. 5 Systém 2000

    3 Závěr

    Stále si myslíte, že situace na našem území spojená se souřadnicovými systémy je neúnosná? Pletou se vám parametry a vlastnosti jednotlivých systémů na našem území? Neustále se potýkáte s problémy transformace těchto systémů? Odpověděli jste na všechny otázky ano? V tom případě si tento článek i celou práci přečtěte ještě jednou a uvědomte si, co musí zažívat naši sousedé.

    4 Dodatek

    Obsah celé práce se bohužel nevešel na těchto pár stran. Co dalšího ještě práce obsahuje?

    - kromě definice výše uvedených systémů také nám důvěrně známý systém 1942 , 1942-83, 1965-86, ETRF-89,

    - všechny potřebné parametry jednotlivých systémů (parametry elipsoidů, zeměpisné souřadnice počátků SS, hodnoty délkového, příp. plošného zkreslení, atd.),

    - stručně i popis výškových systémů, používaných na území Polska

    - zmínku o transformacích mezi jednotlivými systémy spolu s jejich softwarovým řešením,

    - pro úplnost jsou uvedeny i vybrané systémy lokální,

    - seznam konstant, proměnných a zkratek

    - a konečně i kompletní seznam použitých a dostupných zdrojů.

    5 Zdroje

    [1] Banasik Piotr: Analiza krakowskiego układu lokalnego pod kątem jego transformacji do państwowych układów wspólrzędnych 1992” i „2000”. Aktualne problemy naukowe i techniczne prac geodezyjnych. X Sesja Naukowo – Techniczna, 10 – 12 maja 2001.

    [2] Biernacki F., Słomczyński J.: Odwzorowanie quasi-stereograficzne Wojskowego Instytutu Geograficznego. Wojskowy Instytut Geograficzny, Warszawa 1932.

    [3] Grygorenko Wiktor: Układ wspórzędnych i krój map topograficznych do celów gospodarczych w odwzorowaniu quasi-stereograficznym GUGiK-80. Polski Przegląd Kartograficzny, tom 17, nr 2, 1985. Warszawa.

    [4] Kadaj Roman J.: Polskie układy współrzędnych: formuły transformacyjne, algorytmy i programy. Rzeszów 2002. (dostupné online na www.geonet.net.pl).

    [5] Różycki Jan: Odwzorowania kartograficzne stosowane do robót geodezyjnych i map topograficznych szczegółowyh na obszarze Polski. Geodezja i Kartografia. Tom I. Zeszyt 3.

    [6] Ekspertyza dotycząca wyboru odwzorowania kartograficznego dla wielkoskalowych opracowań geodezyjnych i kartograficznych w Polsce. Polska Akademia Nauk, Komitet geodezji, Sekcja Sieci Geodezyjnych. Warszawa, 1997.

    [7] Rozporządzenie Rady Ministrów w sprawie państwowego systemu odniesień przestrzennych. Dz. U nr 70 z dn. 8 sierpnia 2000 r., poz. 821.

    [8] Wytyczne techniczne G-1.10, Formuły odwzorowawcze i parametry układów współrzędnych. Głowny urząd geodezji i kartografii. Warszawa 2001.

    [9] Charakterystyka układów współrzędnych stosowanych do opracowania map topograficznych w Polsce [online], c2002.

    URL: http://uklady_wspolrzednych.webpark.pl/index.html

    [10] Układy współrzędnych, Uniwersytet Mikołaja Kopernika w Toruniu [online]. URL: http://www.gps.ruczaj.pl/index.php?act=info&i=1



    [1] Zpráva vznikla při zahraniční stáži na Akademii Górniczo-Hutniczej, Wydział Geodezji Górniczej i Inżynierii środowiska, Zakład Geodezji i Kartografii, Kraków, duben 2006

    [2] Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky, Univerzitní 22, 301 00 Plzeň, e-mail: baranov@kma.zcu.cz

    [3] http://home.zcu.cz/~baranov/KMA/articles/SS_Polsko.pdf

    Ing. Magdaléna Baranová

    vyvěšeno: 11.11.2006
    ID článku: 2290              Používané zkratky
    další informace:home.zcu.cz/~baranov/KMA/articles/SS_Polsko.pdf
    www.geonet.net.pl
    uklady_wspolrzednych.webpark.pl/index.html
    www.gps.ruczaj.pl/index.php?act=info&i=1


    Z časopisu Zeměměřič č. 06-11
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Katastr nemovitostí

  • Možnost přidělení oprávnění pro Sbírku listin zákaznickým účtům pro WSDP
  • Porušení pořádku na úseku zeměměřictví - ZKI V Plzni
  • Nová max. plocha ohrady VFK
  • Šestá novela zeměměřické vyhlášky vyšla ve Sbírce zákonů
  • 118 změn a doplňků k Návodu pro správu katastru nemovitostí
  • Stabilní katastr 1817 – 2017
  • KÚ pořádají semináře k novele Katastrální vyhlášky
  • Formuláře pro vyhotovení geometrických plánů
  • Čerstvá novela Katastrální vyhlášky
  • GeoInfoStrategie a TA ČR

    Školství

  • ISAF & Geomatika v projektech a Plan4All konference na zámku Kozel
  • Bentley Systems přijímá přihlášky do soutěže Be Inspired 2017 oceňující přínosy BIM v oblasti infrastruktury

    Ze zahraničí

  • Bentley Systems přijímá přihlášky do soutěže Be Inspired 2017 oceňující přínosy BIM v oblasti infrastruktury
  • Družice WorldView-4
  • Digitalizace: Společnost Bentley Systems zdokonaluje modelování reality s cílem zvýšit hodnotu inženýrských a geodetických činností