Zaměřovali jsme už přibližně 300 bunkrů, každý byl v něčem jiný, každý vyžadoval individuální přístup a žádný jsme se nesnažili ošidit. Rozhodně se nemáme za co stydět.
Podstatný rozdíl mezi měřením geodeta a dohledem inspektora je ten, že geodet má na zakázku den, ale inspektor měsíc. Máme-li podat vysvětlení, tak inspektor má tuto problematiku čerstvě nastudovanou, ale geodet mezi tím za rok a půl udělal desítky a stovky jiných zakázek a musí se do problematiky znovu dostávat.
Nic nebylo »měřeno od stolu«, nic nebylo »nahnuto« nebo jinak falšováno. Diví-li se inspektor, že jsme některé body neměřili polárně, ale pro něj nepochopitelně ortogonálně, je tomu tak z důvodu, že v záměře byly stromy a nešlo to jinak. Jemu nepochopitelné body na přímce vznikly tak, že přímka byla v terénu při měření vyznačena pásmem. Oměrné jsme měřili pásmem přímo při měření pomocí 2 figurantů s hranoly, proto malé odchylky... Ověření bodů geodetického základu považujeme za základní profesní návyk a ve výsledném elaborátu jsme to neuváděli. Na vyzvání bychom samozřejmě ověření zpětně dodali.
Ke každé výtce inspektora existuje lidské a zároveň odborné vysvětlení, ale věty z našeho odvolání byly vytrženy z kontextu. Dokonce jsme nařčeni z věcí, ke kterým nemá inspektor žádné důkazy. Ze všeho pak vycházíme jako naprostí neumětelové a podvodníci.
U ortogonální metody k překročením uvedených kritérií opravdu v několika případech došlo. Vždy to bylo u krátkých vzdáleností. Při měření ve velmi obtížném terénu, mnohdy na hranici možností, byla na prvním místě snaha o dodržení všech právních předpisů s ohledem na ekonomickou únosnost prováděných prací. Objednavatel věděl, že má někde v lese 4 bunkry, ale najít jsme je museli sami. Pokud někdo měřil v hustě zarostlém lese, dá nám jistě za pravdu, že i připojení k S–JTSK je problém, natož pak zaměření objektů částečně zarostlých křovím a zapadaných listím. Geodet je v této chvíli doslova Emilem Holubem jako někde v džungli. Každý, kdo jde v jeho stopách, se už opírá o jeho mapy a měření. Cesty jsou už vyšlapány. Inspektor v tomto případě přišel doslova k hotovému a to se mu potom chyby hledají snadno.
Bunkry nejsou zaměřeny jednotným způsobem, protože jsme je zaměřovali v různém časovém období a způsob jsme postupně optimalizovali. Nikdo nám na KÚ nebyl schopen dát přesnou odpověď, jak správně zpracovat GP na tato bitevní opevnění. Proto byl zpočátku zvolen co nejjednodušší způsob vyjádření bunkrů.
Musíme zdůraznit, že v elaborátu je uveden zápisník s naměřenými hodnotami a tvrzení inspektora, že inspektorát má za prokázané, že zaměření bylo minimálně provedeno jinak než deklaruje protokol o výpočtu je účelové, nepřiměřené a neadekvátní, protože obviňuje z něčeho, k čemu nemá žádné důkazy.
Při pochůzce v terénu se k našemu podivu tímto inspektor vůbec nezabýval a soustředil se jen na dvojí měření oměrných měr na kulatých rozích bunkrů.
Velmi nás rozhořčilo obvinění z úmyslu neoznačit dodatečně nové lomové body hranic parcel a je zcela chybné tvrzení, že není zachované pomocné bodové pole, protože nikdy během místního ohledání je inspektor nekontroloval ani nehledal, ač jsme mu to nabízeli. Dostavili jsme se na místo v počtu 3 pracovníků i se strojem. Je to pro nás hrubá a urážející pomluva a chybný a účelový závěr. Zvolený způsob označení nových hranic (bylo to přání zákazníka) rozhodně není žádným důkazem pro výše zmiňované tvrzení a je spíše k diskusi jakým nejvhodnějším způsobem postupovat v podobných případech v budoucnosti (při místním šetření jsme se snažili inspektora k diskusi o nejvhodnějším způsobu přimět, ale neměl zájem). Rozhodně se musíme ohradit proti tvrzení, že jsme se mohli pokusit napravit nepříznivý stav, tj. označení nových bodů. O této možnosti jsme vůbec nevěděli, protože nám ji inspektor nesdělil a domnívali jsme se, že by to byl zásah do řízení o dohledu. Spíše to svědčí o našem poctivém přístupu. Nedostatky hodnotíme jako drobné a nepodstatné pro konečný výsledek a použití v KN (to jest zákres bunkrů s nejednoznačnými, mnohdy částečně zasypanými obrysy umístěnými v nezastavěném prostoru většinou v lese bez návaznosti na další objekty).
Postih od ZKI je věcí osobní zeměměřické cti, protože některé formulace uvedené v rozhodnutí nás hluboce zasáhly a urazily.
Rádi bychom čtenáře – zájemce o objektivní názor odkázali na naše písemné vyjádření a další materiály, které jsou také na Webu Zeměměřiče – rubrika KN.
Pro představu: celé jednání ZKI včetně odvolání k nadřízenému orgánu trvalo přibližně jeden a půl roku.

Ing. Václav Kafka, Ing. Jitka Haramulová, Kafka a syn, geodetická kancelář , tel.: 224 314 398
28. 11. 2007
RUBRIKA: KATASTR
Zeměměřič 12/2007, Strana: 45

Ing. Václav Kafka, Ing. Jitka Haramulová

vyvěšeno:	03.12.2007
ID článku:	2729              Používané zkratky
další informace:	www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=2699
	www.zememeric.cz/zrozhodovacipraxe
	www.zememeric.cz/chat/bunkry.php
	www.zememeric.cz/rozhodovacipraxe/imzki073.htm

---

Z časopisu Zeměměřič č. 07-12