Příprava odborníků na územní informační systémy
Ing. Vladimíra Žufanová, VUT FAST Brno Veveří 95

1. Úvod

            Geografické informační systémy a jejich rozšíření je v dnešní době téma skloňované ve všech pádech. Možnosti jejich využití se ukazují ve spoustě oborů, ale zejména s geodézií, kartografií a katastrem jsou podvědomě spojované. Důvody jsou jednoznačné. GIS jsou založeny na prostorových informacích o území, ke kterým jsou připojeny další tématicky zaměřené atributy. Prostorové informace o objektech a vzájemné vazby mezi nimi jsou obsaženy v mapě, jíž tvorbou se geodézie a kartografie zabývá.
            Zejména kartografii však nelze s geografickým informačním systémem zaměňovat. Kartografie se zabývá technologií vytváření map, využitím a jejich studiem. Až potud má s GIS stejný směr. Kartografie se ale týká i teorie zobrazování referenční plochy zemského povrchu do roviny, kartografické polygrafie a reprodukce apod., což v případě GIS není předmětem řešení. GIS zase na druhou stranu pomáhá řešit problémy sociálního a ekonomického rázu či otázky zdravotnictví, dopravy a dalších směrů, které s kartografií nemají mnoho společného.
Vazba geografických informačních systémů a kartografie je však natolik úzká, že lze využívat jak kartografická díla při tvorbě GIS, tak principy GIS pro sestavení zejména tématických map.

2. Mezioborové studium geografických informačních systémů

            Protože jsme si uvědomovali spřízněnost geodézie a kartografie s geografickými informačními technologiemi, vznikla snaha o zavedení výuky týkající se tvorby a využití GIS. Problémy ekonomického a finančního rázu nedovolovaly řešit tuto ideu v rámci Ústavu geodézie a tak bylo rozhodnuto o vzniku mezioborového studia Geografických informačních systémů, který zaštítil Ústavy vodního hospodářství obcí, Ústav železničních konstrukcí a staveb a Ústav geodézie. Pro zajištění výuky tohoto zaměření byla v rámci grantu vybudovaná na Ústavu vodního hospodářství obcí učebna se čtyřmi dvoumonitorovými pracovišti.
            Zahájení výuky prvních zájemců bylo ve školním roce 1994/95. Studium bylo rozloženo do 5 semestrů, začínalo ve třetím ročníku studia v letním semestru a končilo vypracováním diplomových prací týkajících se GIS. Výuku zajišťovaly jednotlivé ústavy a externí zaměstnanci.

            Posléze však začaly vystupovat problémy s koordinací znalostí, se kterou studenti jednotlivých oborů do studia nastupovali. Nesoulad se projevoval zejména v otázkách kartografie, neboť studenti jiných oborů než geodézie dosud neměli možnost získat přehled v problematice používaných souřadnicových systémů, kladů mapových listů, mapových měřítkách aj. Jednotlivé zainteresované obory se také z důvodu preferencí vlastního zaměření začaly osamostatňovat, vznikaly problémy s technickým a odborným zajištěním a úroveň výuky znatelně klesla. Důsledkem bylo, že v roce 1999 končili poslední absolventi mezioborového studia a výuka problematiky GIS se přesunula na jednotlivé obory. Význam mezioborového studia ale nelze zatracovat, neboť dalo první impuls možnosti vzdělávání se v informačních technologiích.
            Od vzniku mezioborového studia bylo zpracováno několik diplomových prací tématicky zaměřených na geografické informační systémy, při řešení kterých studenti získali nedocenitelné praktické zkušenosti. Diplomové práce zahrnují jak koncepční studie tvorby GIS, tak i konkrétní aplikace. Příkladem mohou být tituly: Aplikační SW GENAMAP pro potřeby lesního hospodářství ve vybraném území (R. Bičiště, 1996), Aplikace digitálních metod sběru a analýzy dat v archeologii za použití prostředků GIS pracujících na platformě MicroStation (M. Kučera, 1996), Zdrojová data pro potřeby GIS na bázi GENAMAP (P. Ohera, 1996), Tvorba GIS v jižní části Moravského krasu (V. Žufanová, 1996), Městský informační systém Brna (M. Kabátová, 1997), Lokální informační systém přírodní rezervace Velké Dářko (J. Koudelová, 1997), Koncepce informačního systému CHKO Moravský kras (R. Křížek, 1997), Koncepce informačního systému obecních úřadů (S. Moncz, 1997), Možnosti využití MicroStation Geographics v GIS (P. Zíka, 1997), Analýza zpřístupnění nekompatibilních dat v GIS (R. Vičan, 1998) a další.

3. Výuka geografických informačních technologií na ústavu geodézie

            Ústav geodézie se snažil o vybudování zázemí pro zájemce o problematiku GIS a v roce 1996 byla v rámci grantu vybudovaná laboratoř. Ta v současné době obsahuje jedno dvoumonitorové pracoviště na platformě Windows NT s instalacemi software MicroStation a Mapping Office a pracovní stanice SGI s operačním systémem IRIX 6.2 a instalací Oracle, který z technických důvodů v současné době není zprovozněn. Za podpory VUT byla zakoupena licence na GENAMAP a pro účely zpracování diplomových prací je zde také dostupné ArcInfo a MaGIS.
            Výuka geografických informačních systémů se řeší v rámci různých výukových předmětů.

            1) Pro zaměření fotogrammetrie.

            Celkově je výuka orientována na obecné principy tvorby GIS a jeho propojení na CAD. Zřetel je zde zejména kladen na polohopisnou a výškopisnou složku databázového záznamu a postupně na 3D výstupy.

4. Závěr

            Po zkušenostech získaných během posledních pěti let se kloníme k výuce, která není úzce specializovaná na jednotlivé SW produkty a jejich propojení. V současnosti totiž dochází ke stírání rozdílů mezi CAD a GIS, kde pro účely projektování či tvorbu map již CAD systémy obsahují palety nabídek konkrétně definovaných jak po grafické stránce, tak i atributově. Uvědomujeme si ale, že přestože GIS není páteří studia geodézie a kartografie, je její nedílnou součástí. A uvědomit by si to měli i samotní studenti a využívat možností samostudia, kterému škola podporuje vybudováním fakultní studovny či zřízením Internetových pracovišť tamtéž.

Ing. Vladimíra Žufanová
VUT FAST Brno
Veveří 95
Brno

e-mail: gdzuf@fce.vutbr.cz

Předcházející stránka

Zpět MGID ´99

Následující stránka

---

Aktualizace: 11.12.1999

---