Konec roku 1998 byl pro katastrální úřady (KÚ) významným mezníkem. K tomuto datu byla v souladu s resortní koncepcí digitalizace katastru nemovitostí (KN) na území celé ČR dokončena digitalizace souboru popisných informací (SPI) KN, včetně doplnění bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) k parcelám. V současnosti přistupují KÚ k dalšímu důležitému kroku - digitalizaci katastrálních map, která je nutnou podmínkou pro plně digitální KN.

    Digitalizaci SPI věnovaly KÚ v letech 1994 až 1998 téměř pětinu svých kapacit. Bez digitalizovaného SPI by nebylo možné uspokojit stále narùstající požadavky na informace z KN a na řízení o vkladech a záznamech do KN. Digitalizace SPI zásadním způsobem přispěla k tomu, že KÚ v celé ČR, kromě několika výjimek, vyřizují drtivou většinu požadavků na informace z KN na počkání, plní a zkracují zákonné lhůty v řízeních o vkladech a záznamech do KN. Na cestě k plně digitálnímu KN ještě resortu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), do něhož KÚ patří, zbývají dva významné kroky. Jedním je pořízení a zavdení zdokonaleného informačního systému KN (ISKN), který bude schopen zabezpečit vedení rozsáhlých plně digitálních dat KN moderními informačními technologiemi včetně poskytování informací po veřejných datových sítích. ISKN je ve vysokém stavu rozpracovanosti a do praxe bude v souladu s projektem zaveden už v letošním roce. Druhým a posledním krokem, který je nutný pro plně digi-tální KN, je digitalizace souboru geodetických informací (SGI) KN, čili digitalizace katastrálních map (KM). Digitální SGI je nezbytný jak pro KÚ, tak i pro uživatele dat z KN. Umožní používání moderních informačních technologií nezbytných zejména pro informační systémy o území.

Cíle digitalizace SGI

    Všichni, kdo s KM pracují, očekávají od digitalizace možnost používání moder-ních informačních technologií, což současné "papírové" mapy neumožňují. Z pohledu KÚ je však hlavním problé-mem současného SGI skutečnost, že KM zobrazují jen méně než 2/3 vlastnických parcel. Chybějí v nich parcely v zemědělských a lesních půdních celcích. Zejména KÚ a zpracovatelé geometrických plánů (GP) tak musí kromě KM pracovat i s mapami dřívějších pozemkových evidencí, v nichž jsou parcely v půdních celcích vedené zatím v KN v tzv. zjednodušené evidenci (ZE) zobrazeny. Hlavním cílem digitalizace SGI ze strany KÚ je proto dosažení stavu, kdy KM bude obsahovat všechny vlastnické parcely a ZE zcela zanikne. Digitalizace je jediná rozumná cesta, jak toho dosáhnout. Z pohledu zpracovatelů a provozovatelů informačních systémů o území je dále podstatné, aby digitalizace odstranila různost forem KM (zobrazovací soustavy, měřítka, značkový klíč). Kritizují proto rozhodnutí ČÚZK používat v závislosti na původu KM pro digitalizovanou mapu buď S-JTSK, Gusterberg nebo Svatý Štěpán a dvě formy výsledku digitalizace, a to digitální katastrální mapu (DKM) nebo katastrální mapu digitalizovanou (KM-D). Tuto kritiku nelze nevnímat, zejména když uvedená rozhodnutí komplikují práci všem, včetně KÚ, protože argumenty nejsou pro ně přesvědčivé.

Zvolené metody digitalizace

    Vyhláška [1] stanovuje pět možných metod digitalizace SGI. Jednotkou digitalizace je katastrální území. Všechny metody zahrnují i doplnění všech parcel zatím vedených v ZE a jejich převod na parcely KN s tím, že ZE v digitalizovaném katastrálním území zanikne. Výsledným SGI je DKM tvořená pro katastrální území grafickým souborem KM a databází souřadnic podrobných bodů, vše v S-JTSK nebo KM-D tvořená pro katastrální území obdobně grafickým souborem KM a databází souřadnic podrobných bodů, avšak v původním souřadnicovém systému digitalizované KM. V databázi bodů je u každého z nich uveden, kromě úplného dvanáctimístného čísla a souřadnic, i kód charakteristiky kvality (kód kvality) podle tabulky:

kód kvality	přednost resp. původ bodu
3	mxy = 0.14 m
4	mxy = 0.26 m
5	mxy = 0.50 m
6	mxy = 0.21 m - bod určen digitalizací z mapy v měřítku 1 : 1000
7	mxy = 0.14 m - bod určen digitalizací z mapy v měřítku 1 : 2000
8	bod určen digitalizací z mapy v měřítku 1 : 2880

Pro vyjádření pracnosti digitalizace se osvědčila měrná jednotka (MJ), jejíž celkový počet v KÚ je dán součtem počtu hektarů jeho výměry a počtu všech parcel (KN + ZE).

Problematiku lze nejlépe dokumentovat na konkrétních příkladech: Katastrální území Hlučín v okrese Opava s KM podle Instrukce A z roku 1933: výměra 1422 ha, 6400 parcel KN, 2200 parcel ZE (10022 MJ), 2800 listů vlastnictví, 1750 domů, měřítko mapy 1:1000 a 1:2000, originály na nezajištěném papíru za 2. světové války ztracena část měřické dokumentace mapování od doby mapování se rozsah zastavěného území ztrojnásobil, přibylo 1000 domů, vzniklo 3000 GP v roce 1968 provedena fotogrammetrická reambulace graficky přímo do originálů bez registrace souřadnic podrobných bodů, budovy určeny obrysy střešních pl᚝ů v roce 1996 určeno (veřejnou zakázkou) nové podrobné polohové bodové pole Za daných podmínek bude jen cca 20 % podrobných bodů DKM totožných s podrobnými body určenými při mapování podle instrukce A (bude možné jejich souřadnice vypočíst z údajů naměřených při mapování), z toho polovina na hranicích parcel, které v terénu neexistují (parcely v půdních celcích). Souřadnice dalších cca 60 % podrobných bodů by měly být určeny z výsledků měření pro GP. Drtivá většina GP je malého rozsahu (rozdělení jedné parcely, zaměření jedné budovy) s často problematickým připojovacím měřením. Pro zbývajících 20 % podrobných bodů neexistují žádné číselné výsledky měření a jejich souřadnice lze určit jedině vektorizací grafických souborů grafických map. Budou-li se souřadnice podrobných bodů takto určovat, bude pracnost digitalizace cca 18 tis. hodin, tj.1.8 hod na MJ. Budou-li souřadnice všech podrobných bodů určovány vektorizací rastrových souborů jen s přihlédnutím k oměrným mírám (zejména na budovách) zapsaným v měřických náčrtech a upustí-li se od ověřování přesnosti digitalizace pomocí identických bodů, bude pracnost digitalizace menší než 8 tis. hodin, t.j. o více než 10 tis. hodin nižší. Střední souřadnicovou chybu podrobných bodů lze v daném případě odhadnout: body určené z hodnot naměřených při mapování - 0.12 m, body určené z výsledků měření pro GP - 0.14 m až cca 0.40 m podle kvality připojovacího měření, body určené vektorizací rastru mapy v měř. 1:1000 - 0.21 m, body určené vektorizací rastru mapy v měř. 1:2000 - 0.42 m. Je vážnou otázkou, zda v daném případě nestačí mnohem méně pracná vektorizace rastrových souborů. Pro doplňování změn do KM není vyšší přesnost nezbytná a pro výjimečné případy vytyčování hranic se lze i v budoucnu vrátit k měřickým náčrtům a zápisníkům z doby mapování a z GP. Katastrální území Kravaře v okrese Opava s KM vyhotovenou v letech 1961 až 1964 technicko-hospodářským mapováním v měřítku 1:2000, v polní trati univerzální fotogrammetrickou metodou z měřítka snímků 1:8500 bez určování souřadnic podrobných bodů, místní tra geodeticky, vše v zobrazovacím systému S-42, v sedmdesátých letech proveden převod do S-JTSK grafickými metodami, všechny číselné výsledky mapování, kromě měřických náčrtů a zápisníků mapování místní tratě skartovány. výměra 1937 ha, 5500 parcel KN, 3300 parcel ZE (10737 MJ), 2700 listů vlastnictví, 1800 domů od doby mapování postaveno 700 nových domů, vzniklo 1500 GP dřívější pozemkovou evidencí je tzv. Pruský katastr se zcela nestandardními ostrovními mapami v různých měřítkách (1:625 - 1:2500)     I v tomto území, analogicky jako v Hlučíně, je rozdíl pracnosti digitalizace v závislosti na použité technologii až 10 tisíc hodin.

Vyhláška [1] stanovuje:

1. Obnovu katastrálního operátu novým mapováním; výsledným SGI je digitální katastrální mapa (DKM). Tato metoda dává z hlediska katastru nejkvalitnější výsledek. Je však několikanásobně nákladnější a pracnější (cca 6 hodin na MJ) než metody ostatní, a lze ji proto využít jen v ojedinělých případech, např. pro domapování místních tratí v územích, kde DKM vznikne na podkladě výsledku pozemkových úprav. Tato metoda však nebude mít znatelný vliv na splnění celého úkolu digitali-zace.

2. Obnovu katastrálního operátu přepracováním; výsledným SGI je DKM. Použije se v územích s KM v S-JTSK mapovanou nejméně ve 4. třídě přesnosti (se střední souřadnicovou chybou podrobných bodů do 0.26 m). Metodu lze použít asi v 10% katastrálních území. Souřadnice podrobných bodů se určí s využitím nejpřesnějších dostupných podkladů, tj. zpravidla způsobem v pořadí: převzetí souřadnic vypočtených z přímo měřených hodnot - výpočet souřadnic z údajů zapsaných v měřických náčrtech a zápisnících - vektorizace rastrového souboru grafické mapy. Problémy spojené s doplňováním parcel ZE v případech, kdy mapy dřívější pozemkové evidence, které jsou v jiné zobrazovací soustavě než KM, již byly mnohokrát diskutovány [2]. Současné resortní technologické postupy [3] pro realizaci této metody jsou stále dosti nákladné a pracné (1 až 4 hod. na MJ). Náklady a pracnost zvyšují jednak polní měřické práce spojené s předepsaným vyhledáváním a novým zaměřov8ním identických bodů pro ověřování přesnosti digitalizace v každém přepracov8vaném katastrálním území a vysoká pracnost určování souřadnic podrobných bodů z dokumentovaných GP a jejich záznamů podrobného měření (ZPMZ), což se rovněž často neobejde bez pracného doměřování v terénu. Ortodoxní trvání na zásadě využití nejpřesnějších dostupných podkladů při určování souřadnic jednotlivých podrobných bodů výrazně zvyšuje pracnost. Je proto žádoucí revidovat a ekonomizovat stanovené technologické zásady.

3. Obnovu katastrálního operátu přepracováním; výsledným SGI je KM-D. Použije se v územích s KM, která je vyhotovena v jiné zobrazovací soustavě než S-JTSK (Gustergerg nebo Svatý Štěpán), a v územích, kde KM byla mapovaná metodou, která nespl-ňuje kriteria pro 4. třídu přesnosti. Týká se asi 70% území ČR. Použije se vektorizace rastrových souborů grafických map. Pracnost digitalizace je do 0.8 hod na MJ.
       Diskutabilní je zde především otázka více zobrazovacích systémů. Autoři tohoto řešení argumentují tím, že kdyby byly i KM v sáhových měřítkách při digitalizaci převedeny do S-JTSK, mohly by být souřadnice podrobných bodů digitální mapy v S-JTSK nesprávně využívány zeměměřickými firmami pro vytyčování přímo od bodů polohového bodového pole. Toto řešení s ponechá-váním původní souřadnicové soustavy KM je sice použitelné, není však optimální, protože nemá proti řešení s jednotným souřadnicovým systémem S-JTSK žádnou výhodu. Naopak, přináší jen a jen komplikace KÚ, zeměměřickým firmám i provozovatelům informačních systémů o úze-mí. Komplikacemi jsou např. na první pohled od sebe neodlišitelné souřadnice Y a X s různými znaménky, nutné neustálé transformace mezi souřadnicovými systémy, problémy při digitalizaci v katastrálních územích, kde pro jednotlivé části území jsou KM v různých souřadnicových soustavách, nutnost přizpůsobovat tomuto stavu standardy, programové prostředky apod. Přitom kód kvality u každého podrobného bodu jasně vyjadřuje jeho přesnost a tím pádem i možnosti korektního využití jeho souřadnic. Další otázkou je, zda je vůbec nutné rozdělovat digitalizované KM na DKM a KM-D. Toto dělení původně vzniklo na počátku 90. let, kdy zejména mělo od sebe odlišit digitální mapy obsahující všechny vlastnické parcely jako parcely KN od digitálních map, v nichž nadále zůstanou vlastnické parcely v půdních celcích zobrazeny ve zvl8štní informační vrstvě jako parcely ZE. Protože toto řešení bylo později zavrženo, není vlastně žádný důvod pro dělení na DKM a KM-D.

4. Obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav; výsledným SGI je DKM. Tato metoda je omezena na lokality pozemkových úprav, a nebude proto mít významnější dopad na postup digitali-zace KM.

5. Úpravu KM vzniklých tvorbou základní mapy velkého měřítka; výsledným SGI je DKM. Jde o relativně jednoduché převedení registru souřadnic a předpisu kresby z mapování na soubory DKM. Nejsložitější částí technologie je dopl-nění parcel ZE a jejich převod na parcely KN. Týká se cca 10% území ČR.

Technická i technologická připravenost KÚ

    Všechny KÚ jsou vybaveny počítačovými sítěmi LAN pro vedení SPI KN včetně několika pracovních stanic vhodných pro práci s grafickými programy a s grafickými datovými soubory, včetně velkoformátového barevného rastrového ploteru a laserové tiskárny formátu A3. Každý KÚ má nejméně jednu instalaci grafického programu MicroStation s nadstavbou MicroGeos a několik instalací prohlížeče MicroStation Review pro vedení již existujících DKM. Na KÚ I jsou v dostatečném počtu k dispozici programy pro transformaci rastrových souborů. St8vající HW a SW většinou svými parametry ne-stačí pro nový ISKN, a budou proto při jeho zavedení v letošním roce vyměněny. Některé pracovní stanice dosavadního vybavení, případně po doplnění např. o pevné disky nebo větší monitory a také stávající grafický SW, však budou využitelné pro digita-lizaci SGI. Náklady na doplnění HW pro digitalizaci SGI tak budou mini-mální. Resort má k dispozici nabídky na dovybavení KÚ vhodnými grafickými (vektorizačními) programy v ce-nách, které nepřevýší 10 tisíc Kč na jednu instalaci.

    Z grafických (vektorizaèních) programů pro zpracování digitálních map je v resortu ČÚZK již téměř 10 let používán program KOKEŠ (verze pro DOS). Po celou dobu byl přizpůsobován a doplňován, takže v současné době je k dispozici verze, která při relativně minimálních nárocích na HW poskytuje velmi efektivní, komplexní a uživatelsky příjemný nástroj pro digitalizaci SGI všemi používanými metodami. Dalším dobře použitelným grafickým programem je MicroStation s nástavbou MicroGeos. Jeho relativními nevýhodami je vyšší cena, vyšší nároky na HW a zatím méně dokonalé (neúplné) vybavení nástavby pro digitalizaci SGI. K dispozici je i jednoduchý vektorizační program VEKTOR na bázi prohlížeče MicroStation Review a další. Všechny tyto programy umožňují produkovat datové soubory DKM i KM-D v jednotném textovém výměnném formátu.

Lze konstatovat, že resort ČÚZK je na digitalizaci SGI hardwarově i programově dobře připraven.

Stav přípravy zaměstnanců KÚ na digitalizaci SGI lze dokumentovat na příkladu Severomoravského kraje: Je zpracován a intenzivně realizován program rekvalifikačních kurzů, který počítá se zaškolením 6 až 8 zaměstnanců z každého pracoviště KÚ v kraji s termínem dokončení do poloviny roku 1999, Školení je organizováno po 13 denních bězích, v jednom běhu je 8 účastníků, každý z nich má sám pro sebe po celou dobu školení k dispozici grafickou stanici. Od září 1998 každý měsíc probíhají 1 až 2 běhy. V období do konce roku 1998 byly dokončeny 4 úplné běhy pro rutinní digitalizátory a 2 zkrácené běhy pro vedoucí oddělení. K 1.1.1999 tak má každé pracoviště KÚ v průměru 2 až 3 zaškolené zaměstnance, do poloviny roku 1999 se jejich počet zvýší na 6 až 8, V rekvalifikačním kurzu mimo jiné každý frekventant samostatně zpracuje a dokončí soubory KM-D z malého cvičného katastrálního území. V teoretické i praktické části kurzu je věnována zvláštní pozornost nácviku a osvojení důležitých zásad digitalizace, jako jsou minimalizace počtu podrobných bodů, zachovávání přímosti a pravoúhlosti, vyrovnávání drobných nerovností linií, vyrovnávání linií na stycích mapových listů, respektování existujících výsledků přímého měření, topologická správnost grafického souboru atd. Kurzy jsou orientovány na použití grafického programu KOKEŠ, Zaškolení zaměstnanci zpravidla začínají s přepracováním na KM-D, které je měně náročné na využívání výsledků měření z tvorby a vedení digitalizované KM. Po nabytí dostatečných zkušeností a po případném doškolení začnou i s přepracováním na DKM, Digitalizaci SGI na KÚ II podporují odbory mapování KÚ I. Zejména pro ně připravují a transformují rastrové soubory.

Připravenost zaměstnanců KÚ

    Pro digitalizaci SGI byli na jednotlivých KÚ z jejich zaměstnanců vybráni ti, kteří mají pro tuto práci nejlepší předpoklady. Většinou mají zeměměřické vzdělání a několikaletou praxi při digitalizaci SPI. Postupně procházejí rekvalifikačními kurzy organizovanými technickoorganizačními odděleními KU I.

    Přechod od digitalizace SPI na digitali-zaci SGI jistě vyvolává u zaměstnanců KÚ určité obavy. Průběh rekvalifikačních kurzů i zkušenosti z praxe digitalizace však dokazují, že úkol bude zvládnut dobře.

Možnost uplatnění externích kapacit

    Velké zeměměřické firmy se z pochopitelných důvodů ucházejí o zakázky na digitalizaci SGI. Jejich uplatnění v této oblasti je zatím komplikované:

Větší část prací při digitalizaci SGI je natolik svázána s výkonem státní správy na úseku katastru, nebo vyžaduje soustavnou práci se sbírkou listin a s dalšími archivovanými dokumenty, že prostá technická disciplina digitalizace, vhodná pro zadání externímu zpracovateli, tvoří méně než 1/3 z celé časové náročnosti digitalizace. U malých katastrálních území ani nelze rozumným způsobem technickou část digitalizace vymezit. Více práce spojené s řízením součinnosti KÚ a externího zpracovatele citelně zvyšují náklady na digitalizaci. Zpracovatelské firmy budou jen obtížně dosahovat srovnatelně nízké úrovně nákladů jako KÚ. Resort ČÚZK nemá rozpočtovány v potřebném rozsahu finance na veřejné zakázky. Dosavadní zkušenosti s výsledky práce externích zpracovatelů v této oblasti nejsou vždy dobré. Kooperace mezi konkrétním KÚ a konkrétním externím zpracovatelem může dosáhnout potřebné kvality až po těžce nabytých zkušenostech, po doslova protrpěných prvních několika katastrálních územích.

Cesta k rozsáhlejším kooperacím KÚ s externími zpracovateli bude proto ještě dlouhá a obtížná.

Termín dokončení digitalizace

    Při nasazení 8 až 10 zaměstnanců na každém KÚ je reálné digitalizaci SGI v celé ČR dokončit v roce 2006 za předpokladu, že v krátké době bude racionalizována technologie přepraco-v8ní na DKM. Zejména bude minima-lizován rozsah měřických prací v terénu a na nutnou míru omezeno pracné určování souřadnic podrobných bodů z hodnot naměřených pro cca 2 milióny GP malého rozsahu.

    Termín 2006 je však nutné z hlediska objektivní potřeby plně digitalizovaného KN považovat za nejzazší. Je proto žádoucí jej zkrátit, např. koope-racemi s externími zpracovateli.

Geometrické plány a doplňování změn

    Technická stránka spolupráce KÚ se zpracovateli GP by neměla v územích s digitální mapou činit větší potíže. Obě strany si brzo zvyknou na předávání dat v digitální formě ve stanoveném výměnném formátu. Poměrně vážné problémy se však dosud vyskytují v oblasti úpravy určování souřadnic nových podrobných bodů a výměr nových a změněných parcel.

    Vyhláška [1] upravuje určování souřadnic a výměr v územích s DKM nedostatečně, nejasně a v některých případech dokonce chybně. Zejména:

Nerozlišuje pravoúhlé souřadnice bodů určené z výsledků přímého měření a splòující kriteria přesnosti pro 3. třídu přesnosti od souřadnic přizpůsobených vzhledem k poloze kontrolních bodů pro doplnění do grafického souboru DKM. To vede k nejasnostem při posuzování přesnosti měření a přesnosti doplnění do DKM a k tomu, že na GP budou uvádě-ny souřadnice nových bodů v hodnotách nevyhovujících pro rekonstrukci bodů změny vytýčením, Stanovuje nevyhovující pravidlo pro výpočet výměr změněných parcel a to vždy ze souřadnic bodů v grafickém souboru DKM. V územích s DKM s podrobnými body s kódem kvality vyšším než 3 (těch bude převážná většina) což povede k nepřijatelným rozdílům mezi výměrou zapsanou v GP (a z něj doplněnou do KN) a výměrou, kterou si může každý (u parcel pravidelných tvarů) jednoduše vypočíst z oměrných měr zapsaných v GP.

    Je proto žádoucí do doby, než vstoupí v platnost větší počet přepracováním obnovených katastrálních operátů s DKM, vyhlášku [1] v částech upra-vujících problematiku vedení DKM zásadním způsobem přepracovat.

Digitální mapy v ISKN

    Spravování plně digitálního KN včetně zabezpečení přístupnosti jeho dat po veřejných datových sítích vyžaduje databázovou organizaci i pro grafická data. Při migraci do ISKN tak budou grafické soubory DKM a KM-D transformovány na soubory databázové. Počítá se s migrací jak grafických souborů DGN (Microstation), tak i souborů VYK (KOKEŠ). KÚ budou v rámci ISKN používat pro aktualizaci DKM a KM-D a pro poskytování informací z nich zcela nové programové prostředky, při čemž bude definován nový výměnný formát grafických dat.

Digitalizace SGI začala

    Začátek digitalizace SGI na KÚ je předmětem značného zájmu odborné veřejnosti a také předmětem diskusí a názorových střetů. Důležité je, že digitalizace začala. Na digitální KM netrpělivě čekají KÚ, zeměměřické firmy i uživatelé územně orientovaných informačních systémů. Lze celkem s jistotou čekat, že KÚ zvládnou digitalizaci SGI stejně spolehlivě, jako zvládly digitalizaci SPI. Všechny základní předpoklady jsou prakticky vytvořeny. Stávající nejasnosti a rozpory v technologiích digitalizace a ve-dení digitálních map neohrozí průběh digitalizace, pokud jejich řešení nebu-de zbytečně odkládáno. V zájmu zkrácení termínu dokončení digitalizace SGI je žádoucí hledat cesty, jak využít i externí zpracovatele.

[1] Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.

[2] VJAČKA, A. Katastrální úřady se připravují na digitalizaci katastrálních map, GEOINFO 3/98 str. 18 - 22.

[3] Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a pro jeho vedení, ČÚZKčj. 5238/1998-23 ze dne 21.12.1998.

Použité zkratky: BPEJ - bonitovaná půdně ekologická jednotka ČÚZK - Český úřad zeměměřický a katastrální DKM - digitální katastrální mapa GP - geometrický plán ISKN - informační systém KN KM - katastrální mapa KM-D - katastrální mapa digitalizovaná KN - katastr nemovitostí KÚ - katastrální úřad MJ - měrná jednotka pro posuzování pracnosti digitalizace SGI; jejich celkový počet v KÚ je dán součtem počtu hektarů výměry KÚ a počtu všech parcel v KÚ (KN + ZE): SGI - soubor geodetických informací KN SPI - soubor popisných informací KN ZE - zjednodušená evidence ZPMZ - záznam podrobného měření změn

Z časpisu GEOinfo