Referát pro XXI. mezinárodní kongres – Brighton Pokračování z předminulého čísla.

5.3 Řešení sporů v oblasti odborných chyb, chybných podkladů, chybných výstupů i v oblasti cenových rozporů a platební nekázně
            Z názvu této poslední kapitoly našeho referátu vyplývá, že umístění této kapitoly na závěr není vhodné. Vždy je lépe, aby zkušený řečník končil optimistickou vizí a nikoliv zabřednutím do problému. Mým úkolem ale není získávat voliče v politickém boji, ale podělit se s profesními kolegy o naše zkušenosti.
Řešení sporů může být přirozeně vedeno na nejrůznější úrovni od drobných potyček na pracovišti až po soudní spory s řadou expertních posudků. V každém případě je třeba v takovém sporu hledat argumenty a dokazovat na základě prokazatelných skutečností, že chyba byla mimo nás. Proto znovu apeluji na ty kolegy, kteří měli zatím štěstí, že se jim tyto spory vyhýbají, aby vždy při výkonu prací v oblasti IG byli připraveni prokázat, že práce byla provedena a předána kvalitně a bez chyb. Asi všichni si uvědomujeme, že většina prací v oblasti IG má přímou vazbu na stavební práce, které svým finančním objemem o několik řádů přesahují objem našich prací a proto důsledky chyby mohou mít velký rozsah.
                V každém případě doporučuji provádět veškerá preventivní opatření pro předejití chyb, přejímat a předávat práce písemnými doklady s dostatečným rozsahem informací a v případě sporu se obrátit na zkušeného kolegu nebo přímo špičkového experta, který hned v počátečních stádiích řešení problému může dát prokazování ten správný směr.
            Řešení sporů v oblasti cen a platební nekázně spadá do oblasti obchodních problémů, navíc bohužel musím konstatovat, že tyto záležitosti se v podmínkách ČR rozvíjejí podstatně pomaleji než technická a profesionální úroveň geodetických firem. I zde ovšem platí zásada, že punc nesolidnosti může získat firma velmi rychle, ale zbavit se této pověsti je prakticky nemožné. Proto je třeba hledat partnery se solidní pověstí.


6. Obchodní vztahy v IG

6.1 Problematika veřejných soutěží pro státní zakázky
            Zadávání státních zakázek většího rozsahu je ze zákona nutné provádět na základě soutěže. Typ soutěže může být v rozsahu předpisů různý, nejčastěji se jedná o soutěž uveřejněnou v obchodním věstníku s možností přihlášení jakéhokoliv počtu zájemců a nebo postupují státní organizace tak, že rozesílají výzvu několika (většinou cca 5) zájemcům. V poslední době se častěji vyskytuje druhá varianta zejména proto, že soutěž uveřejněná v obchodním věstníku má ze zákona předepsané delší lhůty a od formulace úkolu k zahájení prací na základě smlouvy s vítěznou firmou musí uběhnout relativně dlouhá doba (minimálně 2 měsíce).
Problém spočívá, stejně jako u ostatních zakázek pro geodetické práce, ve správném odhadu nabídkové ceny. Většinou se jedná o práce většího rozsahu časově i objemem. Vliv počasí a některých dalších parametrů zakázky je neznámou veličinou a musí být stanoven kvalifikovaným odhadem. O veřejné zakázky je přirozeně mezi privátními firmami poměrně značný zájem s ohledem na jistotu solventnosti zákazníka.
            Soutěže jsou upraveny zákonnými předpisy, které prodělaly několik novel do dnešního stavu, odpovídajícího evropským standardům. Tržní charakter vztahu nabídky a poptávky se po prvních letech těchto soutěží v oblasti IG (cca rok 1992-1993) ustálil v současné době na tom, že vítěz veřejné soutěže získává zakázku za velmi nízkou cenu. Zakázka, která finančním efektem přináší minimální zisk nebo dokonce nulový zisk je výhodná pro podnikatelský subjekt pouze z toho důvodu, že objem takovéto práce a doba zpracování zajistí dostatek práce a navíc umožňuje práce na krátkou dobu přerušit a věnovat se krátkým, ale finančně výhodným zakázkám.
            Úroveň zadávání podkladů je přirozeně různá. Nejpropracovanější soutěžní podmínky vycházejí ze zadavatelů komunikačních staveb (např. Ředitelství silnic a dálnic Praha nebo České dráhy), se začátečnickými problémy se stále potýkají soutěžní podmínky vyhlašované obecními a městskými úřady. Souhrnem lze konstatovat, že v soutěžích o velké zakázky z oblasti IG se zúčastňuje určitá množina firem a v průběhu roku v podstatě každá z těchto firem v některé soutěži dokáže zvítězit. Zakázky vyplývající z veřejných soutěží tvoří u firmy Geoprogres cca 25% ročního objemu výroby.

6.2 Zakázky pro smluvní partnery z řad soukromých firem
            Již dříve v rámci tohoto referátu bylo konstatováno, že partnerské vztahy se postupně prohlubují. Dokladem toho je, že privátní profesní firmy se zpravidla obracejí na svého standardního partnera z oblasti IG s drobnými zakázkami přímo. Zakázky většího rozsahu se uzavírají na základě poptávky a zjednodušené finanční a časové nabídky. Nutnost udržování cenové úrovně pouze v oblasti minimálního zisku je vyvolávána tím, že zadavatel formou konzultace může i po dokončení a vyfakturování zakázky s jinou firmou z oblasti IG vyhodnotit cenovou úroveň konkurenčního partnera. Firma, ke které se její zákazníci vracejí, může vycházet z toho, že její cenová politika je na přiměřené úrovni.
            Často se stává, že vznikají i poddodavatelské vztahy mezi profesními firmami z oblasti IG. Zde dochází k tomu, že zakázku zasmluvní standardní partner zadavatele, který nemá ve vlastní firmě dostatečnou kapacitu pro provedení prací IG žádaného objemu a hledá poddodavatele. I v tomto případě dochází k domluvě o rozumné míře zisku.

6.3 Zahraniční zakázky, ochrana vnitřního trhu v evropských státech, jazykové bariéry
            Obecně lze říci, že dodávky českých firem z oblasti IG jsou oboustranně výhodné jak pro zadavatele ze zemí např. EU, tak pro dodavatele z ČR. Důvodem je již zmíněný stav kurzu české koruny vůči ostatním měnám při obdobné
technické a profesionální úrovni českých odborníků IG.
            Malý objem těchto obchodů je způsoben zejména ochranou vnitřního trhu v zemích EU různými předpisy s tím, že intenzita této ochrany přirozeně vzrůstá s růstem nezaměstnanosti. Bohužel máme reálné zkušenosti s tím, že zakázka ze státních prostředků (rozpočet lázeňského města v Rakousku) nemohla být pro tyto předpisy uskutečněna, i když cena byla pro zadavatele velmi výhodná (cca 60 % ceny místních firem) a navíc místní firmy neměly v požadovaném termínu vůbec volnou kapacitu.
            Dalším důvodem omezujícím mezinárodní spolupráci českých firem v oblasti IG je malá jazyková znalost českých odborných pracovníků. Týká se to jak německého jazyka pro zakázky v bezprostředním sousedství ČR, tak anglického jazyka, který se stále častěji stává v technických oborech mezinárodním dorozumívacím prostředkem. I tento problém je postupně odstraňován, ale handicap malé jazykové znalosti je generačním problémem způsobeným minimální možností cestování a styku občanů ČR se západní Evropou před rokem 1990.

            Závěrem bych chtěl konstatovat, že inženýrská geodézie v podmínkách ČR se již dnes dostala na standardní úroveň zemí EU. Jsme připraveni spolupracovat s vámi jako geodetickými partnery i s firmami projekčními a stavebními v rámci evropské spolupráce.

Ing. Luděk Šafář, Ing. Milan Klimeš

Zeměměřičský věstník, ročník VIII (XXXV)  Praha 1.10. 1999  číslo 10/99

    Z časopisu Zeměměřič č. 10/99