1.2 Začlenění IG mezi ostatní profese zúčastněné na výstavbě
   S rozvíjející se poptávkou po pracích IG ze zvyšuje i profesní prestiž geodetů v porovnání s ostatními stavebními profesemi. Odborníci z oblasti IG jsou zvány k přípravným jednáním o zásadních otázkách stavby a nemohou být opomenuti při řádném průběhu přípravy a realizace staveb. V jistém zjednodušení lze konstatovat, že na průběhu stavby pracují zejména tyto stavební specializace:

2. Inženýrská geodézie z hlediska náročnosti na odbornou úroveň

2.1 Dodržování přesnosti a kvality prostorových parametrů u náročných inženýrských staveb
   Při definování přesnosti je bezpodmínečně třeba provést analýzu a rozbor vlivu jednotlivých tolerancí na dosažitelnou přesnost realizované stavby nebo stavebního objektu. V současné době je v podmínkách ČR zaváděna soustava "ISO - norem", která tuto problematiku do jisté míry popisuje. V žádném případě nelze bez příslušného rozboru a "inženýrského citu" zkušeného odborníka provést reálný odhad dosažitelné přesnosti budoucí stavby a nebo, jak je častěji požadováno, z definice požadované přesnosti dokončené stavby stanovit zpětně toleranční pásma pro jednotlivé činnosti, které na staveništi na sebe navazují.
   Tato problematika by si vyžádala samostatný referát a všichni zde přítomní jistě cítí, že se jedná o široký prostor, který nelze jednoduše popsat a je vždy úlohou pro odborníka. Naše zkušenosti jednoznačně ukazují na to, že právě geodetické profesi je blízká úvaha o přesnosti měřických prací jako základního parametru pro požadovaný výrok.
   V praxi se setkáváme bohužel s tím, že požadavky projektu definují přesnost budoucí dokončené stavby na základě pokynu investora, ale projekt neřeší koordinační návaznost jednotlivých prací a činností právě z hlediska dosažitelných parametrů přesnosti. Teprve při vstupu odborníků IG do problematiky stavby se tyto otázky začínají řešit, a pokud je již uzavřena smlouva mezi investorem a dodavatelem na dodávku stavby s požadovanými parametry, zákonitě dochází k problémům. Jediným důsledkem této situace potom může být to, že dodavatel stavby musí nad svoje původní očekávání a svůj vnitřní rozpočet objednávat větší objem geodetických činností, na které musí získat prostředky z rezervy.

2.2 Měření deformací a součinnost se statikem stavby u novostaveb a náročných rekonstrukcí
   Zásady, které byly již v dřívější době obvyklé u mimořádných inženýrských staveb (např. metro, železniční tunely, letiště...) se s rozvojem tržního hospodářství nutně stávají součástí i některých pozemních staveb. Jde o to, že ve velkých městech a zejména v hlavním městě Praze se bouřlivě rozvíjí výstavba v prostorách blízkých centru města a to buď na volných parcelách bezprostředně sousedících se stávající zástavbou, nebo na parcelách vzniklých demolicí starých objektů, vetknutých do stávající zástavby.
   Neprovádění podrobné inventarizace a pasportizace stávající výstavby v zóně možného vlivu stavby velmi rychle investory poučilo o tom, že měření deformací, zejména řádné a pečlivé zaměření tzv. základní ("nulté") etapy je nutnou podmínkou pro kvantifikaci a kvalifikaci případných změn, ke kterým zákonitě na sousedních objektech dochází.
   Firma Geoprogres, kterou řídí spoluautor tohoto referátu se mimo jiné specializuje v hl. m. Praze na tyto zakázky a z reálných zkušeností lze konstatovat, že v současné době již dochází dlouho před plánovaným započetím stavby k výběrovým řízením a volbě partnera pro oblast IG, respektive měření deformací mezi specializovanými firmami. Po uzavření poptávkového řízení bývá první částí zakázky zpracování projektu měření deformací, který je výsledkem činnosti specialistů IG, kteří od statiků převezmou vstupní data a přímo spolupracují v terénu při volbě umístění a charakteru značek jednotlivých "pozorovaných bodů" osazovaných do konstrukcí stávajících objektů. Automatickou součástí takovéhoto projektu je rozbor přesnosti, návrh technologie měření, harmonogram měření, návrh výstupních dokladů a návrh na mimořádná opatření pro případ dosažení kritických mezí deformací.

2.3 Zaměřování skutečného stavu budov jako podklad pro projekt i jako finální dokumentace novostavby
   Typovou zakázkou pro firmu pracující v oblasti IG je zpracování dokumentace stávajícího stavu budov. V současné době je nejčastějším výstupem definice jednotlivých půdorysů, řezů a pohledů na budovu v počítačové grafice 2D (nejčastěji se u projekčních firem navazujících na geodety požaduje výstup v systému Autocad, respektive v některé z účelových nadstaveb a specializovaných produktů). Požadavky na zpracování celé dokumentace v prostředí prostorových souřadnic 3D jsou výjimečné a často jsou požadovány pouze pro potřeby hmotných modelů vnějšího pláště budovy a okolních budov, které spolu s digitálním modelem terénu tvoří podklad pro architektonické studie a varianty začlenění tvaru novostavby do stávajícího prostředí města, respektive krajiny. V podmínkách ČR se projekční práce u rekonstrukcí staveb v současné době provádějí z cca 60% v prostředí počítačové grafiky. Práce ve 3D je obvyklejší u projektů novostaveb. Zpracování úplného modelu stávající budovy ve 3D je nejen mimořádně náročné na čas a finanční zajištění geodetických firem, které zakázku plní, ale je i mimořádně náročné na projekční práce. Jedním z důvodů této náročnosti je mimo základní potřeby mít k dispozici rutinního odborníka (operátora) i kapacita a rychlost počítačů. Lze konstatovat, že dosud jsou výjimkou firmy, které mají v rutinním provozu velké pracovní stanice (2 až 3 monitorové sestavy) a výkonné PC s kapacitou a rychlostí odpovídající požadavkům na práce s velkými soubory dat.
   Samostatnou problematikou je zaměřování skutečného stavu budov z hlediska nutné generalizace při vlastním měření, pořizování měřického náčrtu a volba řezů a pohledů tak, aby geodet poskytl návazným profesím co nejdokonalejší informaci o budově s co nejmenším množstvím měřených bodů a s co nejmenší spotřebou času. Bez ohledu na způsob výstupu je tato práce mimořádně náročná na zkušenost vedoucích měřických skupin, kteří nutně musí být obeznámeni se způsobem zpracování výstupů a těmto požadavkům musí přizpůsobovat měřické postupy a terénní práce.
   Z technologického hlediska je v současné době v podmínkách ČR standardem provádět v terénu geodetické práce takto:

2.4 Prostorové vytyčení stavby se vztahem na katastrální majetkové hranice z hlediska homogenity a přesnosti podkladů i prováděných prací
   Prostorové vytyčení stavby je typovou úlohou pro každého odborníka IG a zabývat se technologickými postupy je pro tuto úroveň kongresu zbytečné. Zajímavým aspektem těchto prací je zobecnění reálných zkušeností firmy Geoprogres, která se při desítkách akcí setkává s různou kvalitou podkladů a s různou úrovní definice požadavku projektu na prostorové vytyčení stavby.
   Často bývá definována poloha stavby ve vztahu ke stávajícím vlastnickým hranicím nebo vztahu k sousedním objektům, jejichž poloha byla do projektu převzata z katastrálních operátů. V takovém případě je opět třeba, aby na počátku prací stanovil odborník v oblasti IG postup tak, aby nemohlo dojít k závadám v prostorovém uspořádání stavby. O co jde? Stejně jako u řady profesních úloh IG jde v podstatě o přesnost. Katastrální podklady mají všude, tedy nejen v podmínkách ČR historický charakter a nelze zaměňovat definici průběhu vlastnické hranice obsaženou v katastru nemovitostí s účelovým projekčním podkladem zaměřeným nejmodernějšími technologiemi s vysokou vnitřní přesností a tuhostí. Tedy konkrétně:

Pokračování příště.

    Ing. Luděk Šafář, Ing. Milan Klimeš
    Zeměměřičský věstník, ročník VIII (XXXV), Praha 5. 5. 1999, číslo 5/99

---

    Z časopisu Zeměměřič č. 5/99