Zeměměřič

Vševědna

Dotaz: drobné stavby 9) Jestliže je v zákoně č. 89/1996 Sb. uvedeno, že se v KN neevidují drobné stavby (§ 2, odst. 2) a jsou tím myšleny drobné stavby ve smyslu stavebního zákona a vyhlášky o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, pak se v KN neeviduje oplocení - viz § 3, odst. 2, písmeno b) vyhlášky č. 85/1996 Sb. Pokud je oplocení na vlastnické hranici, samozřejmě se zaměřuje, a v náčrtu k ZPMZ se rozlišuje druh oplocení podle tabulky 9, 3 příloh k vyhlášce č. 190/1996 Sb. Pokud ale oplocení nesleduje vlastnickou hranici, není předmětem měření pro účely KN, což vyjadřuje i skutečnost, že v tabulce 9 příloh k vyhlášce 190/1996 Sb. je popisný text ke značkám 2, 10 až 12, 17 vždy nějak spojen se slovem vlastnictví. Bylo by možné takové oplocení nějak zaměřit a znázornit alespoň v náčrtu ZPMZ ke GP vyhotovovanému např. pro zaměření skutečného provedení nového rodinného domku na jedné z přilehlých parcel? Objednatel takového GP by chtěl zaměření oplocení použít jako podklad pro jednání o změně hranice a pro zeměměřiče, kteří budou v prostoru operovat později, je to upozorněním, že plot a hranice jsou dvě rozdílné věci, jak už bylo zjištěno dříve. Obdobně se za drobnou stavbu nepovažují nástupní ostrůvky veřejné dopravy a tudíž se neevidují v KN. Jsou ale i jiné ostrůvky ve vozovce, např. stojany na čerpání PHM, se sloupy veřejného osvětlení. Platí pro všechny tyto ostrůvky, že nejsou předmětem měření pro účely KN pokud nejsou vlastnickou hranicí? Má nějaký význam při tomto rozhodování, zda se jedná o ostatní plochu se způsobem využití nemovitosti 32 = silnice a 33 = ostatní komunikace? Tato otázka souvisí zčásti s § 5, odst. 2, písmenem c) vyhlášky č. 190/1996 Sb. Dalšími prvky polohopisu KM jsou hrana koruny a střední dělící pás silniční komunikace. Považuje se kraj chodníku za obdobu korunní hrany a je předmětem měření? Bylo by možno považovat ostrůvek ve vozovce silniční nebo ostatní komunikace za obdobu středního dělícího pásu a zobrazovat ho v KM?

K Vašemu dotazu sdělujeme:
Předmětem zaměření je vlastnická hranice, resp. její lomové body, nikoli oplocení, které se může a nemusí shodovat s vlastnickou hranicí. Pokud se s ní shoduje, slouží jako označení hranice trvalým způsobem a není třeba hranici označovat jinak. Značka ohrazení pozemku se použije pouze v náčrtu a vyznačuje, kterou částí ohrazení (zdi, podezdívky, plotu) je vedena a zaměřena vlastnická hranice. Vlastnictví ohrazení pozemku není a nikdy nebylo obsahem KM; dá se ovšem povětšině spolehlivě od pohledu rozeznat. Možnost zakreslit ohrazení nebo jiný podobný předmět, který obsahem katastru není, se připouští v náčrtu zjišťování průběhu hranic při obnově katastrálního operátu mapováním pro zabránění omylu při podrobném měření v případě, že takový předmět je v bezprostřední blízkosti hranice, která má být zaměřena. V tom případě ohrazení může být i obsahem měřického náčrtu, zejména jde-li o spornou hranici.
Objednatel GP by měl vědět čeho chce dosáhnout a pro to, aby se sousedem jednal o eventuální změně společné hranice, nepotřebuje mít oplocení zaměřeno, když existuje a je viditelné. GP se zhotovuje za určitým účelem (výčet je v § 62 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb.) a jeho grafické znázornění i výsledky souvisejícího měření mají obsahovat jen dosavadní stav podle KM a zamýšlený (navrhovaný) stav budoucí. Tím není oplocení mimo hranici pozemku, leda že by změna směřovala právě k tomu, aby se nová hranice a oplocení shodovaly, ale jinak do GP nepatří vidiny vedlejšího stavu, který by se možná v budoucnosti mohl stát stavem právním. Zeměměřič, který někdy později v daném místě pracuje, se o věrohodnosti momentálně zjevného stavu, tj. o souhlasu stavu v terénu s údaji KM, musí přesvědčit bez spoléhání na to, co bylo zjištěno někdy dříve a mohlo být časem změněno.
Pokud jde o druhou otázku, je třeba vyjasnit výrazy použité tazatelem poněkud svérázně. Vozovka (podle ČSN 73 6100 Názvosloví silničních komunikací) je "zpevněná část silniční komunikace určená pro pojíždění vozidel" a jako taková přirozeně nemůže obsahovat žádné překážky silničního provozu typu nástupních či jiných ostrůvků, či dokonce stojanů na čerpání pohonných hmot nebo sloupů veřejného osvětlení. Koruna silniční komunikace je "povrchová část silniční komunikace složená z dopravních pruhů nebo pásů, chodníků, dělicích pásů, vodicích proužků a krajnic, popř. i sjízdných rigolů" a hrana koruny pak je "průsečnice násypového svahu nebo svahu otevřeného odvodňovacího zařízení s přilehlou plochou koruny silniční komunikace". Pro úplnost, dělicí pás je "šířkový prvek koruny silniční komunikace, který odděluje jízdní pásy a podle umístění v koruně silniční komunikace se rozeznává střední dělicí pás a postranní dělicí pás". Zde není místo pro vysvětlování výrazů použitých v uvedených definicích, ale kdo je chce (správně) používat, nalezne je všechny v citované ČSN; jde-li o silnice nebo ostatní komunikace je zde bezvýznamné. Zda se - řečí tazatele - "kraj chodníku považuje za obdobu korunní hrany" snad zřetelně vysvítá z výše uvedených definic. Jsou i případy, kdy chodník v katastrální mapě zobrazen je a příslušný pozemek je označen samostatným parcelním číslem. Zde však jde o to, že obsahem KM není sám chodník, ale jím vymezená hranice vlastnictví.

Server Zeměměřiče
Odpovědi a dotazy poštou