Zeměměřič

Vševědna

Dotaz: Prozatímní návod pro vedení KN z r. 1995 12) Prozatímní návod pro vedení KN z r. 1995 se v bodě 3.95a následujících zabývá převodem parcel pomocí identických bodů v územích s katastrální mapou v S-JTSK a mapou dřívější pozemkové evidence v jiné zobrazovací soustavě a měřítku. K tomu mám tyto otázky: a) v odstavci 3.953 se pod bodem a) píše, že za identické body se použijí body existující současně v mapě dřívější pozemkové evidence a i v mapě katastrální. Pokud se má jednat o hraniční znaky a rohy budov, byly to předměty měření kontrolně oměřované při mapování v S-JTSK. Jestli jsou to identické body poznám ze zmenšeniny katastrální mapy do měřítka 1:2800 po jejím přiložení na mapu bývalého P.K. v měřítku 1:2800. Vždyť od doby nového mapování v S-JTSK dodnes mohla řada těchto bodů v terénu zmizet a ty stejně nebudu moci měřením v terénu zkontrolovat, ale to neznamená, že bych je nemohl pro transformaci - ať číselnou, či grafickou - použít. Ptám se, zda nevyužívají zmenšeniny katastrální mapy do měřítka 1:2880, která prakticky ve všech případech existuje, je projevem toho, že ze zeměměřických zákonů a vyhlášek zmizel požadavek na hospodárné provádění prací, mnohdy za státní peníze, jako je tomu například při restitucích. b) v odstavci 3,957 se píše, že po výpočtu souřadnic bodů přebíraných z mapy dřívější pozemkové evidence v S-JTSK se přezkouší správnost doplnění katastrální mapy porovnáním zobrazení transformovaných hranic s obsahem katastrální mapy. Zde se ptám, zda zde autor neměl na mysli porovnání s obsahem mapy dřívější pozemkové evidence, poněvadž právě vykreslením transformačních bodů v měřítku mapy dřívější pozemkové evidence na průsvitnou fólii a přiložením na tuto mapu mohu zjišťovat nějaké nepřesnosti a chyby transformace, jak se požaduje v dalším textu odstavce 3.957. A ptám se dále, zda právě tato kresba přebírané kresby z mapy dřívější pozemkové evidence vyhotovená na průsvitné folii v měřítku této mapy by neměla být povinnou součástí vytyčovacích výkresů pro hranice parcel bývalého P. K., jakož i dokladem pro kvalitu provedení popisované transformace v případech, kdy vytyčení se v terénu neprovádí, jak je tomu právě při pracích podle odst. 3,95 Prozatímního návodu pro vedení KN. c) Co mně udivuje v tomto "Prozatímním návodu pro vedení KN", v odst. 3,95, je, že se považují za hodnověrnější identické body stabilizované hraničním znakem než určené rohem budovy.Proč bylo upuštěno od zásady, že kvalitnější jsou body z původního mapování, než body z reambulace stabilního katastru? A proč se opomíjí fakt, že staré mezníky mohou být posunuty ze svého místa vlivem půdní eroze a meze posunuty v důsledku orby, což jsou vlivy které se budov netýkají.

K Vašemu dotazu sdělujeme:
K dotazu č. 12
a) Použití zmíněné zmenšeniny katastrální mapy obnovené novým mapováním do měřítka mapy dřívější pro výběr identických bodů nic nebrání. Zmenšenina byla jako součást výsledků obnovy katastrálního operátu (dříve operátu evidence nemovitostí) předepsána jen po omezený čas a nelze mít za to, že "existuje prakticky ve všech případech". V současnosti se při digitalizaci katastrálních map (ať jde o obnovu novým mapováním, nebo přepracováním do digitální formy), jejíž součástí je odstranění zjednodušené evidence a zákres všech parcel v jediné mapě, používají počítačové prostředky, obrazy obou map se slaďují na obrazovce bez použití mechanického způsobu přikládání map na sebe a kvalita výsledku se posuzuje podle střední souřadnicové chyby transformace; princip doplnění parcel vedených dosud zjednodušeným způsobem do katastrální mapy přitom zůstává stejný.

b) Ve zmiňovaném odstavci 3.957 má skutečně jít o porovnání s obsahem mapy dřívější pozemkové evidence, když po transformaci mají jednak být zachovány původní tvary parcel, jednak se doplňované hranice mají dostat do souladu s obsahem katastrální mapy. Ten se sice od obsahu mapy dřívější pozemkové evidence věcně neliší, ale tím, že je nově určen v jiné zobrazovací soustavě se absolutně přesně s transformovaným obsahem nesejde a návaznosti obou podkladů je nutné individuálně vyřešit (jde o spojení dvou map v různých měřítkách a zejména v různých zobrazovacích soustavách, mezi nimiž neexistuje exaktní matematický převod). Pokud jde o vytyčování hranic pozemků, a to nejen těch, které jsou ještě vedeny zjednodušeným způsobem, musí k němu sloužit nejpřesnější použitelné podklady, mezi nimiž mapa je na posledním místě. Za výsledek vytyčení ručí úředně oprávněná osoba, která jej ověřila a mají s ním být protokolárně seznámeni všichni vlastníci sousedních pozemků. Použití zmenšeniny nebo jakékoli jiné kopie mapy se nepožaduje, přesto může i zde být vhodnou pomůckou.

c) Menší hodnověrnost rohů budov je dána způsoby zaměřování obsahu map pozemkového katastru v sáhovém měřítku, které mají původ v tzv. stabilním katastru (měření trvalo s přestávkami od r. 1824 do r. 1843 v Čechách a do r. 1836 na Moravě a ve Slezsku a hlavním cílem bylo určení výměr pro účely pozemkové daně). Pokud šlo o stavební parcely, tehdejší měřická instrukce pravila, že "uvnitř stavebních parcel se přesně určí měřickým řetězcem nebo sáhovou latí jen obytná budova, chlévy a hospodářské budovy se zakreslí jen odkrokováním". Detailní měření stavebních parcel "prováděl adjunkt pod dohledem a zodpovědností geometra" a stavební parcely pak "zanesl do indikačního plánu", který se považoval za "lehkou kopii skutečné mapy", měl být "navržen v souvislosti čistě a zřetelně" a nakonec se náčrtek "zmenšil do mapy". Některé význačné kostely a budovy se zaměřovaly přímo měřickým stolem, tedy spolehlivěji, a byly proto také přednostně používány jako pevné body při zaměřování změn. Pozdější reambulační zásahy postižené nedostatkem času, menší kvalifikací personálu, snížením požadavků na přesnost i kontrolu dílo ještě značně poškodily. Co je původní, reambulovaný nebo ještě pozdější stav mapy, jak přesně byl zakreslen, co kdysi byla nebo nebyla obytná budova a jak se třeba pozměnila pozdějšími stavebními úpravami, zda jsou mezníky či meze na původních místech apod. sotva dnes někdo může tvrdit. Proto je při zaměřování změny nutná povinnost ověřit polohu připojovacích bodů kontrolním měřením v terénu.

Mimo dotaz je na místě říci, že Prozatímní návod pro vedení KM byl zpracován a vydán v době zrodu současného KM a proto byl prozatímní, že měl překonat jen počáteční stadium. Je značně zastaralý tím, že jak obsah KM, tak jeho vedení prochází rychlým vývojem a nyní jej nahradí nový Návod pro vedení KM, který by již brzy měl být k dispozici. 23.3.1999, Ing. Sehnal

Server Zeměměřiče
Odpovědi a dotazy poštou