PRAHA (29. 11. 2001): V Klubu techniků na Novotného lávce 5 v Praze 1 proběhlo úvodní jednání předsedů odborných společností geodezie (Komora geodetů a kartografů), kartografie (Kartografická společnost ČR), fotogrammetrie a dálkového průzkumu (Česká společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum), geografie (Česká geografická společnost), důlního měřictví a geologie (Společnost důlních měřičů a geologů), geoinformací (Česká asociace pro geoinformace), certifikovaných odhadců majetku (České společnosti certifikovaných odhadců majetku) a Zeměměřické komory ve věci ustavení a činnosti Stálého výboru předsedů odborných společností.

Založení Stálého výboru předsedů odborných společností - další zasedání

Zúčastnění se shodli na ustavení výboru předsedů odborných společností. Shodli se také na tom, že další zasedání výboru nemohou být pouhým povídáním o nastolených tématech a problémech, ale musí cílit k nějakým konkrétním závěrům a výstupům. Nejbližší zasedání výboru bylo navrženo na druhou polovinu ledna 2002 - svolá ho opět předseda ČSGK - ing. Polák.

Zúčastnění bez podstatných připomínek přijali předložené písemné poznámky a návrhy ing. Poláka o obsahu (koordinace programů činností, podpora významných aktivit, vzájemná informovanost, společná řešení vybraných problémů...) a formě činnosti výboru a diskutovali níže uvedená témata.

Samospráva, komora, dohled nad odborností a etikou

Ing. Smejkal popsal způsob vedoucí k žádoucímu poslání a činnosti ČSCOM - zajistit vysoce odborné a etické chování většiny certifikovaných odhadců majetku. Doporučil nezakládat novou komoru autorizovaných zeměměřičů, protože v současnosti není a nebude politická vůle ke schválení existence podle speciálního zákona, ale pokusit se spojit úředně oprávněné zeměměřické inženýry s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Ing. Novák a ing. Polák v podstatném souhlasili. Stávající KGK zatím nedokázala zaručit shora uvedené cíle a překonat odpor ke vzniku samostatné komory zeměměřických inženýrů. Ing. Polák popsal stávající model uplatněný v Polsku - Sdružení polských geodetů má 80letou tradici a společenské postavení, které umožňuje řešit danou problematiku i na bázi obecného zákona o sdružování občanů.

U ostatních zúčastněných společností nejde v současnosti o prioritu jejich programu.

Vzdělávání

Téma bylo široce diskutované všemi. Zatím nedošlo k podstatné krystalizaci závěrů o dalším společném postupu s výjimkou té shody, že bychom měli každoroční programy konání vzdělávacích odborných akcí obsahově a věcně koordinovat (to navrhl s poukazem na minulé aktivity společností ing. Mikšovský).

Ing. Smejkal: ČSCOM vyřešila - prostřednictvím svých rozhodujících klientů (zejména banky) - vzdělávání svých členů jako samostatnou osobní povinnost zaručující profesionalitu a kvalitu poskytovaných výsledků (odhadů majetku). Porušení povinnosti péče o odbornost může vést k vyloučení z řad členů nebo i k zániku regionálních organizačních článků této společnosti.

Ing. Polák: ČSGK musí řešit zadání svého sjezdu, kde výkonný orgán má napomoci k založení odborné skupiny k vzdělávání. Má se jednat výhradně o systematické a systémově řešené celoživotní vzdělávání zeměměřičů po absolvování odborné školy.

RNDr. Bičík mluvil o potřebě akreditací k postgraduálním a obdobným programům s důrazem na možnosti a postavení vysokých škol (dle jeho názoru v podstatě výhradní a nezastupitelné).

RNDr. Hojdar navrhuje shodnout se na nějakém optimálním systému a zejména metodologii vzdělávání. Zdůraznil, že CAGI přistupuje k vzdělávání v šíři všech specializací, a to zejména prostřednictvím odborných akcí. A to například i tak, že ČSGK a KS ČR jsou kolektivními členy CAGI a vnáší do ní potřebné poznávání. Geomatiku nelze chápat jako samostatný vědní obor, má široce mezioborový charakter a čerpá však ze všech možných zdrojů vzdělávání a poznávání o pozemských objektech a jevech jako předmětu své činnosti a náplni GIS. Upozornil také na specifické postavení a působnost veřejné správy.

RNDr. Vysoudil připomněl fotogrammetrii a dálkový průzkum jako poměrně úzkou specifickou specializaci, která bude však bude ráda čerpat ze všech využitelných zdrojů.

Ing. Polák zatím chápe vzdělávání ve dvou základních rovinách. První rovinou je vzdělání jako zcela obecná povinnost zachování a rozvoje oboru/oborů ve společenské soutěži, protože dnešní technologie umožňují i laikům uspokojit své potřeby v oblastech, kde byli dříve odkázáni na služby a výrobky profesionálních subjektů. Druhou rovinou vzdělávání je jistým způsobem předepsaná povinnost těch, kteří jsou nositeli rozvoje oboru, a to autorizovaných nebo jinak oprávněných osob, výsledky jejichž činnosti zaručují potřebnou kvalitu služeb ve veřejném zájmu. Zejména je třeba zaručit vzdělávání u úředně oprávněných zeměměřičských inženýrů, obdobně jak to ukládá zákon členům Komory autorizovaných stavařů a Komory autorizovaných architektů.

Autorské právo v digitální kartografii a GIS

RNDr. Hojdar: Současná praxe uplatnění autorského zákona v digitální kartografii a GIS vyžaduje nové řešení. Ostatní úpravu stávajícího zákona podporují - další podrobnosti diskutovány nebyly.

Konání národních oborových dnů

S myšlenkou přišel ing. Polák, ale ostatní - s výjimkou ing. Nováka - zatím neshledávají podstatný důvod pro periodická konání národních oborových dnů. Ing. Novák poznamenal, že by tyto dny mohly spoluorganizovat jen některé odborné společnosti.

Národní atlas ČR

Ing. Mikšovský navrhnul lobovat za tvorbu a vydání atlasu (s odstupem asi 35 let). Ostatní jsou pro podporu vzniku atlasu - další podrobnosti diskutovány nebyly.

Zadání pro lednové zasedání

Ing. Polák se pokusil nastínit několik bodů k řešení:

Vzdělávání

• Má existovat povinné vzdělávání?
• Má s iniciativou přijít výbor předsedů? A pokud ano, komu má být adresována?
• Kdo má být regulovaným způsobem - po absolvování odborné školy - systematicky a cílevědomě vzděláván?
• Jaká má být struktura a programy vzdělávání?
• Kdo má vzdělávat (má mít tuto zákonnou povinnost nebo akreditaci) a co má být jeho vzdělávacím programem?
• Jaké mají být formy vzdělávání a do jaké míry lze efektivně využít současná periodika?
• Má/může dané otázky postupně řešit odborná skupina při ČSGK? Pokud ano, chtějí se do této skupiny ostatní společnosti nějakým způsobem přihlásit?

Národní atlas

• Koho má výbor předsedů oslovit (osoby a instituce), v jakém pořadí a jakou formou?
• Co má být z hlediska obsahu atlasu řešeno a v jakém pořadí? To jest má vzniknout nějaký projekt s vymezením konkrétních činností, odpovědných osob, potřebných financí a časového harmonogramu?
• Kdo (které instituce) se má na přípravě atlasu podílet a kdo by měl atlas vydat?
• Které osobnosti by se měly na přípravě obsahu a následně na redakci atlasu účastnit a na základě jakého zákonného, smluvního či jiného pověření?
• Dokážeme určit a posléze oslovit potencionální sponzory?

Autorský zákon

• Chceme usilovat o speciální úpravu stávajícího zákona?
• Víme co a jak upravit tak, abychom dokázali určit zadání právníkům legislativcům? Nebo to budeme řešit až na zasedáních výboru? Poznámka: Jde o to, abychom se dokázali shodnout v tom, co autorským dílem je (je opravdu vytvářeno a mělo by zůstat chráněným duchovním majetkem) a co je jen běžně dostupnou informací, kterou lze využít k dalším (a k jakým ano a k jakým ne, aniž by šlo o krádež) účelům. Předem chci upozornit na skutečnost, že daný problém má více tváří a specifických obchodních nebo jiných zájmů, ale tím asi nejpodstatnější je, že jde o ochranu specifického vlastnického práva (dat a prostředků databází), které může být současně majetkem (hmotným nebo nehmotným) evidovaným v účetnictví.
• Koho máme oslovit nebo kde máme lobovat za lepší než dosavadní právní úpravu?

Periodické oborové dny

Bude-li čas, ing. Polák přednese svoji určitou představu k budoucímu projednání nebo třeba i stávajícímu zmrazení tohoto tématu.

Programy odborných společností

Žádám touto formou předsedy k předložení programů odborných akcí a aktivit v roce 2002.

vyvěšeno: 5. února 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 1+2/2002.