Katastrální úřady bývají často kritizovány podnikatelskou sférou a ředitelé KÚ bývají často přetřásáni v médiích v nejrůznějších kauzách. Každou chvíli se objeví nějaká soudní žaloba a každý den si někdo přijde postěžovat a zanadávat si.

Provoz KÚ není však pouze úřednická práce, ale třeba i personální, technická a provozní. Pokud má KÚ dva právníky a první si vezme 14 dnů dovolené a druhý onemocní, tak jejich práce stojí. Pokud KÚ přechází na nový IS, tak má určitou dobu omezen provoz a aby byla několikatisícová hromada nevyřízených listin brzy vyřízena (a daňoví poplatníci zbytečně »neumírali na infarkt«) přesouvá KÚ všechny své kapacity na ISKN. Takže se dočasně zastaví třeba digitalizace.

Budovy KÚ ale mají žel i střechu, do které občas zatéká. Na opravu nejsou peníze, tak se počítače našeho nejmodernějšího IS zakryjí igelitem a s opravou se čeká na nějakou vichřici, která způsobí havarijní stav. Na ten se peníze najít musejí.

KÚ si potřebuje čas od času natřít třeba okna. Peníze na lakýrníka samozřejmě nejsou. Řešení je buď natření oken svépomocí v akci »Z« nebo se tabulkové personální místo dočasně obsadí údržbářem. Špatně se samozřejmě hledají i peníze na zkulturnění prostředí, kam přichází veřejnost či zeměměřiči.

Velkým dobrodružstvím jsou tedy na KÚ finance. Existují normativy výdajů, které musí KÚ dodržet. Poštovné stále stoupá a KÚ musí svá rozhodnutí posílat doporučeně. Někteří hledají reservy tak, že listinu založí v podatelně a pošlou pouze levnější korespondenční lístek s výzvou k vyzvednutí. Občan se musí obtěžovat a jít si znovu na KÚ listinu vyzvednout osobně. Některé KÚ si spočítaly, že levněji než poštovné je vyjde fyzická donáška a občany tedy obchází katastrální poslíček.

Nůž na krku je pro KÚ také odvod finančních prostředků do státního rozpočtu. Pokud KÚ nesplní plánované tržby, je na základě interní směrnice krácen na mzdách i na provozních prostředcích. Za každou nesplněnou korunu je jim sebráno 75 haléřů z provozních nákladů a 25 haléřů z mezd. Proto úředníci rádi prodají i nos mezi očima, natož nějaká data. Ne vždy má totiž KÚ štěstí a v jeho působnosti probíhá nějaká větší investiční akce s potřebou katastrálních dat. A to jim ještě někdy prodej velkého balíku dat přetáhne na sebe ZÚ v Praze. Takže konec roku mohl na některých KÚ, kde už nezbylo na elektřinu, probíhat při svíčkách (ISKN ale na vosk zatím neběhá). V lepším případě nezbudou peníze na tonery a papíry. KÚ si nebude moci ani vytisknout korespondenci a pokyny, které jim ČÚZK rozesílá elektronickou poštou.

Podaří-li se KÚ prodat data obcím jeden rok, tak se jim to jistě nepodaří rok následující. Takže katastrální úředníci, ač si třeba plní své povinnosti svědomitě, mohou při neplnění tržeb přijít o odměny na konci roku. Mohli být tedy na některých KÚ i chudé Vánoce s minimální potřebou místa pod stromečkem. Go Ježíšku, go, ale kam KÚ jdou?

vyvěšeno: 5.února 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 1+2/2002.