Ing. Karel Večeře byl jmenován předsedou ČÚZK s účinností od 15. 2. 2002 usnesením vlády ČR č. 145 z 11. 2. 2002.

Kdo byli vaši protikandidáti a proč myslíte, že jste byl vybrán právě vy?

Návrh na jmenování předsedy ČÚZK podává vládě ministr zemědělství. Pokud je mi známo, tento návrh byl podán bez variant a byl přijat usnesením č. 145 ze dne 11. 2. 2002. Podrobnosti o tom, jak se rozhodoval ministr zemědělství, mi nejsou známy. Myslím si, že určitou roli zde sehrál fakt, že jsem poměrně dlouhou dobu působil ve funkci místopředsedy ČÚZK a lze tedy předpokládat zájem o určitou kontinuitu vedení tohoto resortu. Pro řadu lidí působících ve státní správě i v politice nejsem neznámou osobou. Můžeme se též dohadovat, že zřejmě směřování resortu v minulých letech není ze strany ministra zemědělství a ostatních členů vlády hodnoceno příliš negativně, jestliže se nerozhodli pro změnu, ale spíše pro pokračování v nastoupené cestě. Tím rozhodně nechci naznačovat, že by nebylo co zlepšovat, ale při takovém rozhodování jde zpravidla o základní trend.

Můžete srovnat vaše představy z přelomu let 1993-4, kdy jste nastupoval do funkce místopředsedy ČÚZK, s dnešní realitou? Co jste si představoval jinak?

Takové srovnání je velmi obtížné. V závěru roku 1993 jsem přicházel do velmi rozbouřené atmosféry, nad schopností resortu zvládnout nové úkoly viselo mnoho otazníků, vedly se velké spory uvnitř oboru atd. Mým úkolem nebylo řešit celou šíři problémů, ale soustředit se na výkon státní správy katastru nemovitostí. Nebudu zastírat, že jsem předpokládal rychlejší postup některých změn a představoval jsem si, že je mnohem snazší řadu věcí z úrovně vedení ČÚZK ovlivnit. Mé představy byly jistě ovlivněny věkem a mírou mých zkušeností.

Co chcete v resortu dělat jinak, než váš předchůdce? Jaká bude vaše koncepce resortu?

S panem Šímou jsem spolupracoval 8 let bez vážnějších neshod. Dosavadní směřování resortu tedy není v podstatném rozporu s mými představami a nevidím důvod k revolučním změnám. Jistě je řada věcí, které je třeba zlepšit, dokončit, korigovat, jinak to ani být nemůže v tom překotném vývoji kolem nás. Ptáte-li se na koncepci, musím říci, že mnoho věcí je předurčeno koncepčními záměry nadresortní povahy. Mám tím na mysli nejen reformu veřejné správy, která bude jistě pokračovat vnitřní reformou ve směru služby pro občany, ale i koncepci občanského práva či aktivity typu e-Europe. V oblasti, kterou mohu více ovlivnit, je většina mých koncepčních představ naznačena ve Výhledové studii resortu zeměměřictví a katastru v České republice, která byla zpracována v roce 2000.

Co čeká resort v příštím období?

To bych i já rád věděl. Mám-li svoji představu vyjádřit v podobě určité stručné vize, pak by mělo jít o proces přerodu v instituci, která zabezpečí správu spolehlivého katastru nemovitostí a základní geoinformační infrastruktury ke spokojeností vlastníků, veřejné správy, poskytovatelů hypoték, investorů a dalších uživatelů, a to s usměvavými a odborně zdatnými zaměstnanci a při nízkých nákladech, které budou kryty převážně z poplatků za zápisy do katastru a za informační služby.

Vývoj nelze zastavit, ale jedinec často může vývoj zpozdit. Myslíte si, že zpoplatňování geodat z resortu ČÚZK podpoří rozvoj geoinformatiky, nebo příliš vysoké ceny odradí zájemce o data, která pak zastarají (jako ZABAGED)?

Nemohu se vyjadřovat k rozvoji geoinformatiky, když rozvoj tohoto nástroje nepovažuji za cíl našeho snažení. Jde především o podporu rozhodovacích procesů, které mají vazbu na území. Náklady na pořízení dat tvoří obecně větší část nákladů na informační systém, to je známá věc. O geodatech to platí dvojnásob. Zcela volné poskytování geodat státem je ve světě výjimečné a užívá se spíše v případě produktů s malou podrobností. U souborů dat s vysokou mírou podrobnosti a tím i značnou užitnou hodnotou, ale i značnými náklady na jejich pořízení a aktualizaci, není sice obvyklé přenášet na uživatele veškeré náklady, ale většinou jsou voleny takové poplatky, které zajistí alespoň částečnou návratnost prostředků vynakládaných na aktualizaci a distribuci dat. O výši poplatků se právě nyní vede diskuse v EuroGeographics, tedy v organizaci sdružující zeměměřické služby z více než 30 zemí. Poplatek také nutí uživatele ke zvážení přínosu z užití GIS. Prostředí v ČR je v tomto dost deformované a je těžké nalézt optimální výši úhrady za data. V tomto hledání budeme jistě pokračovat. Náklady na informační technologie musí být z dlouhodobějšího hlediska odůvodněny přínosy a nikoli nadšením nebo i do jisté míry módou. A tyto neracionální přístupy jsou bezplatným poskytováním dat velmi podpořeny. Vaší narážce na zastarávání ZABAGED příliš nerozumím. ZABAGED v rastrové formě byla úspěšně distribuována tolika zájemcům, že to pokrylo náklady na její pořízení. Vektorová forma není dosud plně dokončena a zájemců není málo. Se zastaráváním žádnou souvislost nevidím, aktualizační cyklus je stanoven administrativně bez přímé vazby na zájem uživatelů o tato data.

V zahraničí lze spatřit modely, kdy je část pracovní náplně našeho ČÚZK přenesena na společnost s ručením omezeným ve vlastnictví vlády. Naposledy to byla Ordnance Survey před dvěma měsíci. Může nás čekat něco podobného?

Tato otázka má přímou souvislost s otázkou poplatků za geodata. Ordnance Survey dosáhla pokrytí výdajů z příjmů za své produkty. Při bezplatném poskytování geodat by taková změna byla zcela vyloučena, vždyť jde o organizaci, která nevede katastr a geodata a služby s nimi související jsou jejím hlavním produktem.

Odhlédněme ale od tohoto konkrétního případu, otázka je jistě míněna obecněji. V Evropě je několik příkladů zeměměřických či katastrálních služeb fungujících na principu pokrytí nákladů z poplatků za poskytované služby. Kadaster v Nizozemsku, H. M. Land Registry ve Velké Británii (katastr) dosahují plného pokrytí výdajů a v řadě dalších zemí je z příjmů pokrýváno vysoké procento výdajů. Dá se bez nadsázky říci, že plné financování z veřejných rozpočtů je na ústupu a trend směřující k zmíněným britským či nizozemským "vzorům" nelze v Evropě přehlédnout. Takové modely mohou být úspěšné jen při naplnění poměrně náročných předpokladů a nás k takovému modelu čeká ještě poměrně dlouhá cesta. Je však třeba také říci, že forma společnosti s ručením omezením není asi to pravé a je otázkou, zda tiskovou zprávu Ordnance Survey interpretujeme co do právní formy správně. Mělo by jít spíše o určitou formu veřejnoprávní korporace.

Jaká je vaše představa o obsahu a formě samosprávy v zeměměřictví v oblastech, kde státní správa nepůsobí a působit nebude?

Někdy bývá odborné veřejnosti podsouvána představa, že jsem odpůrcem profesní samosprávy. Považuji proto za potřebné zdůraznit, že v obecné rovině považuji v řadě oborů profesní samosprávu za užitečnou a potřebnou. To se týká i zeměměřictví. Aby mohla být profesní samospráva skutečně přínosná, musí být hlavní motivací zajištění kvalitní služby pro uživatele zeměměřických produktů. To nebylo cílem řady aktivit v posledních 10 letech, stačí se podívat na odůvodnění poslaneckého návrhu zákona o zeměměřické komoře, který byl Poslaneckou sněmovnou vrácen k dopracování, tedy mírnější formou odmítnut. Tento návrh byl odůvodněn konfliktní pozicí vůči státní správě při výkonu povolání. Chtěl bych jasně deklarovat, že pojetí profesní komory v technické profesi jako jakéhosi "silového" nástroje vůči státní správě považuji skutečně za zcela nesprávné. Vidím ale velký prostor pro úvahy a jednání na téma profesní komory jako instituce napomáhající kvalitnímu výkonu profese. Dobrým příkladem nám může být ČKAIT. V roce 1993 byla dle mého soudu zcela zbytečně opuštěna možnost účasti zeměměřičů v této komoře. Tato možnost by měla být seriózně zvažována, neboť vznik samostatné komory reálný není a zeměměřiči by si měli připustit, že nejsou zase tak výlučnou skupinou a nutnost spolupráce s jinými obory na takovéto platformě může být velice prospěšná. V inženýrské geodezii je navíc mnoho styčných bodů i v technické rovině.

Každý šéf musí mít svůj spolehlivý tým na který je spolehnutí a šéf se musí těšit autoritě a oblibě. Jak si myslíte, že je tomu u vás (na ČÚZK, v resortu i v oboru)?

Nepředpokládám, že by někdo očekával personální zemětřesení. Dlouhodobým problémem resortu je nedostatek odborníků schopných a ochotných pracovat na koncepčních a řídících místech s velkou odpovědností. S tímto problémem se budu muset dále potýkat, neboť mi chybí nástroje, které by umožnily výrazněji zlepšit podmínky pro zaměstnávání takových lidí. Autorita je jistě důležitá a mohu jen znovu upozornit, že nejsem v resortu ani na ČÚZK nováčkem, nezačínám od nuly. Jakou mám autoritu či jaké se těším oblibě, to je spíše otázka pro mé spolupracovníky, jen každý z nich může takové věci hodnotit.

Jmenování přišlo takřka jako "dárek" v předvečer vašich 40. narozenin. Jaké jsou vaše sny a představy, když jste již tak mladý na tak vysoké funkci?

Příjemných okamžiků ve funkci předsedy ČÚZK nemusí být mnoho. Naproti tomu dárek by měl být něčím příjemným a potěšujícím, takže takový příměr moc nesedí. V mém rozhodování, jestli se mám o takovou práci ucházet, hrál velkou roli pocit odpovědnosti jak za věci rozpracované, tak vůči mnoha spolupracovníkům. Na sny a povznesené představy mnoho prostoru nezbylo. Co se věku týká, myslím si, že dnes již není tak neobvyklé vidět lidi ve věku mezi 30 a 40 lety ve vrcholových funkcích. Jistě by každý z nás dovedl vyjmenovat takové manažery velkých společností, politiky i státní úředníky.

Děkuji za rozhovor a moc bych si přál, aby náš obor pod vaší vlajkou znovu dosáhl postavení a vážnosti, které měl již od starověku.

vyvěšeno: 1.března 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 3/2002