Tvorba Národní geografické informační infrastruktury [NGII) podléhá vnějším i vnitřním vlivům. Prvním z nich je povědomí o tomto tématu, které je v ČR stále ovlivňováno vývojem před rokem 1990. V té době mělo mnoho dat tajný charakter a ekonomické embargo vytvářelo překážku pro import potřebných technologií. Teprve otevření politických dveří počátkem devadesátých let umožnilo rychlé začlenění mezi evropské činnosti. Nicméně je současné stádium poznamenáno rozdílným přístupem specialistů a vládních představitelů. Je to částečně způsobeno i prioritami finanční podpory české vlády, která je více orientována na digitální katastr jako důležitou část státní administrativy, než na plánování komplexní koncepce NGII.

Postupně by mělo dojít k zapojování do projektů jako globální prostorová datová infrastruktura. Klíčovou myšlenkou je přitom přiměřeně udržitelný vývoj, kterým je rozuměn komplex otázek spojených s kulturní historií a technologickými, ekonomickými, výukovými a ekologickými hledisky. Vytvořit NSDI představuje také znalost zacházení s výsledky politiky, rozhodovacími procesy, legislativou apod. Je také třeba značného pochopení toho, co je reálná pozice geografických informací v toku hlavních dat, informací a vědomostí v procesech informační společnosti.

Současná situace v ČR je charakterizována vzrůstajícím vlivem procesů, probíhajících v EU. Naneštěstí strategie prostorových dat v Evropě není tak úspěšná jako v zámořských zemích. Před několika lety vznikla Česká asociace pro geoinformace (CAGI) a bylo vytvořeno významné konsorcium NEMOFORUM, tvořené vládními a soukromými odborníky zabývajícími se nemovitostmi a GI.

Vývoj GI a GIS v ČR

Z několika příčin mělo použití GI v ČR složitý vývoj. Hlavní potíž spočívala v tom, že před rokem 1990 byl import technologií GI ze západních zemí velmi omezen. Přes tyto potíže však byly od počátku sedmdesátých let užívány domácí technologie GI. Státní podnik TERPLAN začal zpracovávat geografická a demografická data pro analýzy regionálního rozvoje. Systém vyvinutý v letech 1970 - 74 může být považován za počátek NGII v Československu. Použití GI bylo omezeno pouze na TERPLAN a veřejné administrativní organizace byly pasivními uživateli. Počátkem osmdesátých let započala velká města užívat software CAD, který nebyl při importu omezen. Tento software byl užíván pro konverzi technických map do digitální formy, které však nebyly geodaty ve smyslu GI. K širokému užívání technologií GI pak došlo až po roce 1991.

Vládní iniciativy

Dvě vládní iniciativy byly velmi důležité: přijetí dokumentu o státní informační politice a akční plán zavedení státní informační politiky, připravené Úřadem pro veřejné administrativní systémy. Jednou z částí veřejné správy je portál. Specifikace úkolů Informačního systému veřejné správy (dále jen ISVS) je následující:

Portál interface veřejné správy

Předmětem je zavedení a činnost jednotné presentace interface pro veřejné úřední informační systémy. V jednotlivých fázích je cílem dostupnost informací zpracovávaných v ISVS. Dostupnost musí být jednotná, dokonce i pro zahraniční uživatele s jednotným vyhledáváním a obsahuje také komunikaci občana s ISVS. Součástí veřejného úředního projektu je národní infrastruktura prostorových dat. V dokumentech ČR je uvedena charakteristika jako Projekt informačního systému pro státní a regionální administrativu.

Národní geoinformační infrastruktura

Předmětem je vytvoření právně standardizovaných, organizačních a technologických předpokladů pro koordinovaný sběr, zpracování a zabezpečení geografických dat z celého státního území pro veřejnou správu i soukromý sektor. Výsledkem musí být legislativní a standardizované médium, harmonizované s EU s eliminováním duplicit v souborech dat. V detailu to budou topologické, vektorové, kartografické modely, měření a tvorba ortofotografických map, detailní vztažný model regionální topografie a aktivní referenční síť stanic GPS na území ČR.

Úloha portálů v ČR

Množství informací uložených na webu vede k vytváření služeb, které pomáhají orientaci. Nyní je takový typ služeb rozšířen do tzv. portálů. Portál znamená vchod do světa Internetu a obvykle obsahuje vyhledávač, návod, novinky a prostor pro uživatele. Vedle portálů do Internetu začaly existovat portály do sítě různých druhů lidské činnosti. To je také příklad portálu www.centralniadresa.cz, které je internetovým interfacem mezi občanem a veřejnou správou. Tento portál byl vybudován Úřadem pro veřejné informační systémy v polovině roku 2000. Nyní je pasivní úloha informačního zdroje změněna se zákonem o elektronickém podpisu.

Portál veřejné správy také mění statut infrastruktury GI. Mění vztah mezi úřady a také mezi občanem a úřadem. Transparentní přístup k státním zdrojům směřuje k rozšíření databází v soukromém sektoru. Hlavní trend otevřený tímto způsobem je převaha služeb nad daty, protože obchodním portálem jsou informace, nikoli data. Nové cesty se také otevřely ve výuce, jednou ze služeb spojených s portálem je dálkové vzdělávání ve všech jeho formách.

Současný stav portálu z hlediska GI je poněkud nejednotný. Každý okres prezentuje v portálu jednoduchou mapu jeho oblasti. Některé instituce jako Geologický ústav, Český ekologický ústav apod. poskytují prohlížecí interface s omezeným přístupem do databáze atributů. Užívaná geodata jsou vztažena k civilní bázi map měřítek 1 : 10 000 a 1 : 5 000. Posledním důležitým registrem na portálu je registr pozemkových informací, obsahující ID pro všechny budovy v ČR, avšak informace postrádají geometrickou reprezentaci.

Přístup NEMOFORUM k NGII

Specifikace NGII ČR je částí předmětů zmíněných ve státních dokumentech k této problematice. Hlavními nositeli těchto činností je Výbor pro státní informační politiku vlády ČR, Český úřad pro státní informační systém, ČÚZK a MV ČR. Definice a vývoj NGII je jedním z programových záměrů CAGI, která pracuje pro NGII na úrovni dokumentu a státní informační politiky.

Současný stav je však takový, že NGII nemá jednotnou koncepci a je vytvářen individuální vývojovou činností podle pokynů jednotlivých státních orgánů a ostatních subjektů. Jako příklady lze uvést prostorový referenční rámec geodetických bodů, státní mapové dílo v analogové a digitální formě, základní databáze geografických dat, základní registr informačních systémů veřejné správy, celoplošnou síť informačního systému pozemkového katastru, výukové programy pro pokrytí relevantního výcviku zaměstnanců veřejné správy pokrývající oblast geoinformací, systém metainformací z geoinformačních zdrojů, standardizaci v geoinformatice.

Pro základní koncepci jednotného NGII je třeba splnit systém podmínek, který je charakterizován:

1. Existencí rozvojového programu NGII a jeho přijetí všemi veřejnými úřady a profesionály.
2. Vyvinutím NGII v koordinaci s evropskými a globálními iniciativami.
3. Koordinací a spoluprací institucí pracujících v oblasti geomatiky a geoinformatiky.
4. Technickými podmínkami pro zpracování a přístupnost geodat a geoinformací.
5. Organizačními, legislativními, finančními a jinými podmínkami pro přístupnost geodat a geoinformatiky.
6. Základní bází geodat.
7. Znalostí přístupných katalogů geodat, jejich zdrojů a politiky přístupu.
8. Standardními převodními formáty geodat, formátů souborů, standardním katalogem popisu dat.
9. Kompetencí profesionálů v oblasti geomatiky a geoinformatiky.
10. Znalostí hlavních veřejných uživatelů umožňující užít nových možností a dostupnosti geodat a geoinformací.

Závěr

NGII je v ČR ve stádiu vývoje. Je třeba vyjasnit vztahy mezi vládními orgány a soukromým sektorem v oblasti GI. Doporučuje se vytvoření nezávislé instituce pro vytváření permanentní koncepce NGII, která bude zastřešovat všechny současné aktivity.

vyvěšeno: 4.března 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 3/2002