• spravovala odbornou činnost,
• prosazovala etický kodex
• a hájila zájmy zeměměřických inženýrů oprávněných ověřovat výsledky zeměměřických činností využívaných ve veřejném zájmu.

Tento stav je ve vyspělé Evropě výjimkou. Ve všech státech Evropské unie a mnoha dalších (například také na Slovensku) existuje přiměřená forma profesní samosprávy. V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byl již v prvním čtení 26. ledna 2000 pozastaven návrh zákona o Zeměměřické komoře (podrobněji viz Zeměměřič č. 10/2000) a od té doby se na dva roky problematika profesní samosprávy ocitla na mrtvém bodě. Je zřejmé, že pro zřizování profesních komor není od roku 1992 dostatek politické vůle a nezdá se, že by se mohla situace v nejbližší době změnit.

Ve dnech 19. prosince 2001 resp. 14. ledna 2002 se v Radě Českého svazu geodetů a kartografů (ČSGK) resp. Představenstvu Komory geodetů a kartografů (KGK) uskutečnila diskuse k připravované novele zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Novelu zákona předloží české vládě Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a jsou vyhlídky na její úspěšné projednání i po parlamentních volbách v červnu 2002.

V dohodě s předsedou a vedením České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a s představenstvem KGK jsem se pokusil o zajištění vstupu úředně oprávněných zeměměřických inženýrů do této komory komoře za těchto tří základních podmínek:

1. Zástupci obou zeměměřických sdružení budou mít souhlas Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), a to tak, aby bylo cíle dosaženo novelou zmíněného zákona č. 360/1992 Sb. a současnou novelou zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví.
2. Zástupci obou zeměměřických sdružení, nemajíce mandát zastupovat navenek jiné zeměměřiče než své členy, informují zeměměřickou veřejnost.
3. Vstup oprávněných zeměměřických inženýrů do ČKAIT žádným způsobem nesmí ohrozit připravovanou novelu zákona č. 360/1992 Sb., proto právní úprava musí být přijatelná pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR).

Předkládám touto cestou zeměměřické veřejnosti a nejen jí (v dohodě s ředitelkou Odboru stavebního řádu MMR postupuji článek k zveřejnění i v publikacích vydávaných MMR a Českou společností pro stavební právo) zprávu o průběhu a závěrech všech jednání, mimo jiné i proto, abych započal s plněním druhé výše uvedené podmínky. Ve zprávě úmyslně nechci uvádět jména účastníků jednání a věřím, že mi to nebudou mít za zlé a budou se mnou v této věci spíše souhlasit.

Po lednové schůzce předsedů KGK a ČSGK s předsedou ČKAIT se na předem připraveném jednání setkali v úterý 19. února 2002 předseda ČÚZK s předsedou ČKAIT, a to za účasti předsedy ČSGK a zástupce představenstva KGK. Byl dohodnut legislativní proces novely obou shora citovaných zákonů v průběhu meziresortního připomínkového řízení k zákonu č. 360/1992 Sb. Pro vedení ČÚZK je v současnosti přijatelný vstup do ČKAIT úředně oprávněných zeměměřických inženýrů, kteří ověřují výsledky zeměměřických činností ve výstavbě (viz ustanovení § 12 odst. 1 písm b) a § 13 odst. 1 písm. c) zákona o zeměměřictví). ČÚZK se - slovy svého nového předsedy - zatím nemůže zříci odpovědnosti za dohled nad kvalitou výsledků činností využívaných pro správu a vedení katastru nemovitostí a pro státní mapové dílo. Předseda ČÚZK mi poskytl číselné údaje seznamu úředně oprávněných zeměměřických inženýrů vedeného ČÚZK. V tomto seznamu bylo v únoru 2002 evidováno 337 osob s oprávněním ověřovat pouze výsledky činností ve výstavbě a dalších 1 199 osob, které k tomuto oprávnění mají navíc oprávnění i k ověřování výsledků využívaných pro správu a vedení katastru nemovitostí nebo pro státní mapová díla, případně obojí (viz ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) resp § 13 odst. 1 písm. a), b) zákona o zeměměřictví).

Předseda ČÚZK zaslal 6. března 2002 ministrovi MMR dopis s žádostí o zvážení možnosti rozšířit působnost zákona č. 360/1992 Sb. na zeměměřické činnosti ve výstavbě. Současně odbor legislativy a metodiky katastru nemovitostí ČÚZK připravil paragrafované znění navrhované úpravy zákonů č. 360/1992 Sb. a č. 200/1992 Sb.

V pondělí 18. března 2002 a poté ve středu 21. března 2002 jsem byl přítomen samostatnému jednání ředitelky odboru stavebního řádu MMR se zástupci ČKAIT a České komory architektů (ČKA), resp. samostatnému jednání se zástupci státních orgánů. ČÚZK zde zastupovala pracovnice odboru legislativy a metodiky KN. Při obou jednáních jsem dostal dostatek příležitosti vysvětlit důvody iniciativy ČÚZK, ČSGK a KGK a dodatečně ještě jednou za tuto příležitost zúčastněným děkuji. Mohl jsem zejména informovat o změnách právních předpisů v období let 1994 až 2002 upravujících oblast inženýrské geodezie a o negativním dopadu těchto úprav na kvalitu služeb těchto zeměměřičů objednatelům a účastníkům výstavby (sedm let možnosti získávat úřední oprávnění bez vykonání zkoušky osvědčující odbornost a úplná absence dohledu nad odborností a etikou).

Stanovisko ředitelky odboru stavebního řádu MMR lze stručně shrnout takto:

• MMR by velmi obtížně (a bez řádné přípravy neplánovaně) obhajovalo námi navrhovanou právní úpravu připravenou při meziresortním připomínkovém řízení jiným státním orgánem než je MMR.
• Při novele zákona č. 360/1992 Sb. nelze legislativně čistou formou řešit přechod - práva a povinnosti, jejich vznik a zánik - úředně oprávněných zeměměřických inženýrů (oprávněných ověřovat výsledky zeměměřických činností ve výstavbě) do ČKAIT mezi autorizované inženýry působící ve výstavbě, protože tito mají působnost podle § 17 zákona č. 360/1992 Sb., a to v rozsahu oboru popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávnění vykonávat taxativně vyjmenované vybrané a další odborné činnosti.
• Navrhuje se - nebude-li ani v budoucnu ČKAIT proti - upravit celý postup přechodu pro výstavbu oprávněných zeměměřických inženýrů do ČKAIT prostřednictvím novely zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, připravenou ČÚZK.

Zástupkyně ČÚZK na místě sdělila, že bude informovat předsedu ČÚZK. Já jsem se k navrhovanému řešení vyjádřil kladně, byl to však v daném momentě (a je i nadále) můj osobní názor a ten hodlám obhajovat před vedením ČÚZK, představiteli KGK, členy ČSGK a celou odbornou veřejností. Mimo jiné i proto, že byť s časovým odkladem, mají zeměměřiči soukromého sektoru i státní služby příležitost řešit své věci samostatně a se vší odpovědností za konečný výsledek.

Zeměměřickou veřejnost bych rád stručné informoval o ČKAIT:

• ČKAIT je prestižní komorou s velmi dobrými vztahy k vybraným orgánům státní správy (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo životního prostředí a další) a územní samosprávy, k vedením stavebních fakult technických vysokých škol, k zahraničním partnerům a nevládním organizacím.
• ČKAIT má územní členění a organizaci a oborové členění.
• Územní kanceláře ČKAIT jsou v Praze, Českých Budějovicích, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Brně, Ostravě, Olomouci a Zlíně. Územnímu řízení kanceláří ČKAIT podléhají členové ČKAIT v konkrétně stanovených okresech. Územní kanceláře ČKAIT jsou řízeny výbory složenými z jednoho přednosty, jednoho zástupce přednosty a čtyř až deseti členů.
• ČKAIT uděluje fyzickým osobám autorizaci pro těchto 9 oborů: pozemní stavby, dopravní stavby, vodohospodářské stavby, mosty a inženýrské konstrukce, technologická zařízení staveb, technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, městské inženýrství, geotechnika - desátým oborem by v případě úspěchu mohla být i inženýrská geodezie [viz ustanovení § 2 písm. a) a jeho výsledky podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb.]
• Celkem má dnes ČKAIT asi 21 000 členů, v tom přibližně dvě třetiny v Čechách a jednu třetinu na Moravě a ve Slezsku. Celkový počet členů ČKAIT v jednotlivých územích se pohybuje mezi přibližně 700 až 1 200 a v Praze více než 6 000.
• Největší počet členů má obor pozemní stavby - přes 11 000. Střední počet členů mají obory, mezi které by patřili i oprávnění zeměměřiči, a to dopravní stavby, vodohospodářské stavby, technologické zařízení staveb, technika prostředí staveb - mezi asi 1 800 až 2 800 členů. Nejmenší počet členů mají obory mosty a inženýrské konstrukce, statika a dynamika staveb, městské inženýrství, zkoušení a diagnostika staveb, geotechnika, (nově i požární bezpečnost staveb) - přibližně od 100 do 700.
• Legislativní základnu ČKAIT tvoří soustava propracovaných a v praxi osvědčených vnitřních předpisů o výkonných, kontrolních a zákonodárných orgánech (předseda, představenstvo, dozorčí rada, autorizační rada) a o stavovském soudu. Nejvyšším orgánem ČKAIT je shromáždění volených delegátů. Volební období je tříleté.

Nepochybuji o tom, že za výše popsanou iniciativu budu zeměměřickou veřejností "po zásluze potrestán". Dovolím si ale apelovat na všechny, kterých se věc samosprávy oboru přímo či nepřímo dotýká, aby se seznámili se zákonem č. 360/1992 Sb. a důkladně zvážili, zda vstup zeměměřických inženýrů oprávněných ověřovat výsledky svých činností ve výstavbě do ČKAIT je potřebným počinem nebo zda se máme nadále snažit (ale pak musíme dát i záruky!!) o vybudování vlastní samosprávné organizace. Organizace, která by sice mohla být pouze naše, ale svým významem a společenskou vahou by mohla velmi obtížně konkurovat samosprávným organizacím již od roku 1992 existujícím (stavaři, architekti, advokáti, notáři, lékaři, lékárníci, daňoví poradci, auditoři, atd.). Ponechám stranou to, že již od roku 1990 připravovalo vedení dnešní ČKAIT svou komoru tak, že geodezie a kartografie měla být jedním z oborů zastoupených v této komoře (přímých jednání jsem se osobně opakovaně účastnil) a těžko si dovedu představit, jak by samospráva našeho oboru fungovala dnes, kdyby se tak stalo. Jen velmi neinformovaný člověk si může myslet, že činnost geodetů ve výstavbě je od roku 1993 na potřebné odborné a etické úrovni. Deset let bez řádného dohledu a kultivace odbornosti inženýrské geodezie musíme sebekriticky vnímat jako přinejmenším stagnaci, ne-li úpadek ještě nedávno velevážené specializace oboru zeměměřictví.

Kritice těch, kteří budou oponovat nebezpečím pohlcení našeho oboru "stavařskými" (či jinými) obory, nebo "roztržením" oboru zeměměřictví na dvě části, chci vzdorovat názorem, že nedokážeme-li se samostatně prosadit profesionalitou svých činů v demokraticky strukturované ČKAIT a nedokážeme-li se prosadit na trhu očekávanou jakostí svých soukromých i státních služeb, nemáme žádný nárok na úspěch v soutěži s jinými blízkými obory. A můžeme v budoucnu jen pasivně přihlížet, jak specialisté těchto oborů si za pomoci nových technologií pro určení polohy a tvaru pozemských objektů a pomocí technologií pro digitální zpracování samostatně získaných dat postupně osvojují mnohé z dovedností, kterými jsme po staletí vládli pouze my.

vyvěšeno: 22.dubna 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 4/2002