(Bylo by asi účelné pokusit se probíhající odbornou diskusi na tomto úseku do jisté míry směrovat.)
   Po čtyřiceti letech práce v této oblasti bych se chtěl ještě k problematice převodu sáhových katastrálních map (KM) vyjádřit. Nebudu se zabývat technologickými detaily. Ty už byly mnohokrát podrobně rozebírány mnoha autory a pro celý proces nejsou již dnes tak klíčové, dosažený technický pokrok nabízí na tomto úseku nevídané možnosti. Optimální řešení v současných nových podmínkách nabízí účelná koordinace technických, ekonomických i kapacitních možností státního a soukromého sektoru oboru a v neposlední řadě i sektoru municipálního. Jedná se o koordinaci s využitím živelné snahy společnosti požadovat bezchybná data katastru nemovitostí (KN).
  
   I k této záležitosti bylo již mnoho navrženo a napsáno. Jen je třeba existující impulsy rozumně vybrat, pro současné podmínky posoudit a smysluplně seřadit do několika základních principů společného počínání. Hlavním cílem by přitom mělo být vytvořit podmínky pro snazší působení budoucí generace zeměměřičů, především při vedení KN. Např. tak, aby výsledky správných měření nebylo nutné deformovat podle nevyhovujících map. V celém lidském snažení by mělo platit, že když už někdo něco "překope", měl by se snažit vytvořit alespoň něco pozitivního pro budoucnost.
  
   Bez nároků na úplnost bych se chtěl zmínit o některých z uvedených možných principů a přispět tak ke společné diskusi k budoucímu bezkonfliktnímu a perspektivnímu řešení současného a bezesporu ožehavého problému:
  
   1. Zásadně by převod KM 1 : 2880 do digitální formy neměl mít charakter jednorázové celostátní akce, jak jsme toho byli mnohdy svědky v minulém období. Proces by měl být podřízen naléhavosti regionálních potřeb a stávající úrovni kvality existujícího operátu KN, tedy okamžité společenské objednávce s přihlédnutím k disponibilním finančním prostředkům, nejlépe integrovaným ze všech dostupných zdrojů.
   Na rozdíl od vlastního převodu stávajících KM by příprava tohoto procesu měla probíhat permanentně a celoplošně. Jedná se zejména o bodová pole a identifikace nedokonalostí či nepřesností ve stávajícím operátu KN.
  
   2. Před stanovením způsobu a formy přetvoření stávající KM by měl být ujasněn a přesně stanoven následný způsob aktualizace této přetvořené KM. Pokud se správný a progresivní způsob vedení přetvořené KM nepodaří předem závazně prosadit, nebude dosaženo základního cíle procesu přetvoření - získat vyšší kvalitu nové KM. Nová KM v takovém případě do budoucna nedosáhne úrovně vnitřní kvality ani užitné hodnoty původního podkladu.
   V nových podmínkách by se měl nejprogresivnější způsob vedení KM opírat o jednotný přesně definovaný státní souřadnicový systém (zatím S-JTSK). Všechny geometrické plány (GP), potažmo záznamy podrobného měření změn (ZPMZ), by měly být vždy a všude zpracovány v tomto systému S-JTSK. K tomu je nutné věnovat největší pozornost aktualizaci základního a budování podrobného bodového pole polohového (PBPP). Součástí sítě PBPP musí být všechny nalezené a ověřené identické podrobné body na vlastnických hranicích, zobrazené v polohopisu původních map pozemkového katastru (PK) a KM (především všechny zachované držebnostní mezníky a mezníky nalezené na hranicích katastrálních území [1]). Jak státní, tak i soukromý sektor oboru tuto úlohu zvládá. Progresivní privátní firmy mají ve svých regionech již sítě PBPP vybudované, zaměřené a změny zpracovávají výhradně v S-JTSK. Postupy povětšinou vycházejí z principů formulovaných v [2] s využitím moderních technických a technologických prostředků (v posledním období včetně metody GPS).
  
   3. Téměř 30 let se v různých akcích prosazovala snaha o dosažení "souladu" v operátu dříve evidence nemovitostí a potom KN. Vždy se pozornost soustřeďovala v drtivé většině na stav a úplnost souboru popisných informací (SPI). Soulad obsahu KM se stavem v terénu téměř unikal všeobecné pozornosti. Nedokonalosti či nepřesnosti KM tak nadále přežívaly a v éře sledování užívacích vztahů se ještě prohlubovaly. V procesu převodu KM proto musí být eliminaci nepřesností obsahu KM a map PK věnována zásadní pozornost.
   Nezastupitelnou roli při vyhledávání a lokalizaci zejména hrubých nedokonalostí stávajících KM a map PM může s úspěchem plnit fotogrammetrická metoda (FM). Při návratu KN k evidování vlastnických vztahů (tedy nikoliv užívacích vztahů) se však funkce FM bude měnit. Prioritou se stane její funkce interpretační s tím, že využívání měřických výsledků bude potlačeno. Cílem takového uplatnění FM bude zejména porovnávání terénní reality s obsahem stávajících KM a map PK po velkých celcích a identifikace nepřesností těchto map [1]. K tomu je na rozdíl od měřického využití FM možné využít leteckých měřických snímků (LMS) v menších měřítkách, např. "čerstvých" barevných LMS pořizovaných v rámci zaváděného integrovaného administrativního a kontrolního systému IACS s velkou vypovídací schopností. Místo vlastního vyhodnocování by byly zjišťovány a lokalizovány nepřesnosti v mapách s cílem výrazně na ně upozornit, např. zažlucením nesprávně zobrazených předmětů terénní v mapách na kopiích LMS nebo na barevných ortofotomapách (takový postup je např. využíván v odd. katastrální fotogrammetrie BEV v Rakousku). Nezbytným předpokladem a součástí procesu by bylo vyhledávání, ověřování a zvýraznění identických prvků mezi mapou PK, KM a terénní realitou, z nichž by se měly identifikovatelné podrobné body obsahu map stát součástí sítě PBPP (viz ad 2).
  
   4. Všechny údaje definující aktuální stav bodových polí včetně vyznačených potenciálních identických podrobných bodů a výsledky identifikace závažných nepřesností v obsahu KM a map PK by měl od státní správy bezúplatně dostávat k dispozici soukromý sektor. Především ty jeho aktivity, které se výrazně angažují při vedení KN a již svými výsledky dostatečně prokázaly dokonalou kvalitu zejména GP a ZPMZ. Společně koordinovaným úsilím všech stran a všemi zákonnými prostředky by se měly tyto angažované aktivity pokusit působit na vlastníky a jiné oprávněné, aby ve vlastním zájmu nechali přešetřit a opravit údaje evidence svých nemovitostí včetně správních hranic a postupně je tak dostali do souladu s terénní realitou.
   Tento proces by měl mít charakter permanentní akce směřující k postupné nápravě historických chyb, omylů a různých zanedbání v obsahu map. Soukromý sektor oboru by zde měl nezastupitelnou roli nejen při realizaci přesvědčovacích akcí, ale i následně při zabezpečování nápravných GP a ZPMZ. Vhodným nástrojem realizace tohoto úsilí by mohlo být poskytování různých cílených slev pro vlastníky a jiné oprávněné ze strany angažovaných aktivit soukromého sektoru. Vždyť jejich nákladové položky by byly redukovány bezúplatně poskytovanými výchozími podklady a byly vyvažovány šancí v budoucnu realizovat společenským požadavkem vyvolaný i vlastní převod KM.
  
   5. Při splnění výše uvedených kroků v daném regionu, zejména při získání dostatečné množiny identických podrobných bodů, a v okamžiku existence reálné společenské objednávky by mohlo docházet k převodu KM 1 : 2880 do digitální formy v jednotném státním souřadnicovém systému v účinné spolupráci státního a soukromého sektoru.
   Státní sektor by v takovém případě pro daný region bezúplatně předal ověřeným aktivitám soukromého sektoru veškeré nejaktuálnější údaje bodových polí, GP a ZPMZ, disponibilní měřické náčrty a další potřebné podklady (např. výsledky komplexních pozemkových úprav) a zavázal se ke spolupráci s ověřenými aktivitami prostřednictvím vybrané skupiny odborníků z místně příslušného katastrálního úřadu.
   Aktivita soukromého sektoru by s využitím všech získaných podkladů a vlastním úsilím pořízených rastrových (vektorových) dat stávající KM a mapy PK uskutečnila požadovaný převod KM s definicí kódu kvality všech podrobných bodů polohopisu. Výsledné transformace (např. [3]) by využívaly body bodových polí a mnohočetné soubory identických bodů (GP, ZPMZ, měř. náčrtů …). Nebylo by vyloučeno využití i měřických výsledků FM při aplikaci LMS vhodného měřítka [4]. Mohlo by konečně dojít i k vyrovnání průběhu hranic katastrálních území s cílem vytvořit KM se souvislým zobrazením základních územních jednotek (zásady priorit při výběru průběhu hranic kat. území jsou dostatečně známé). Získaná nová digitální KM (DKM) by opravňovala ke zpracování a vyhlášení nového SPI včetně srovnávacích sestavení.
   Finanční úhrada procesu převodu KM by mohla využívat zdrojů, které by byly výsledkem integrace prostředků státního sektoru a aktivit prezentujících společenskou objednávku.
  
   6. Následné vedení (aktualizace) nově vzniklého souboru geodetických informací (SGI) - přetvořené DKM - by bylo podřízeno zásadě průběžného zpřesňování a zkvalitňování pořízeného SGI. Předmětem měření by byly vždy celé parcely nebo ucelený soubor parcel dotčený změnou. Nově vyšetřené a přesně zaměřené změny by se již nepřizpůsobovaly a nedeformovaly do původních nevyhovujících map. Podléhaly by pouze kontrolovatelné a přesně definované míře vyrovnání. Veškeré výchozí podklady pro určování nově nastalých změn by se vždy opíraly o původně vyšetřené a od bodů bodových polí zaměřené prvky polohopisu DKM (SGI). I odvozená mapová díla ve velkém měřítku (např. SM 5), jakož i příslušné ortofotomapy by neporušovaly kontinuitu s novými podklady KN.
  
   L i t e r a t u r a
   [1] Roule M.: Využití fotogrammetrie pro údržbu a obnovu map evidence nemovitostí s ohledem na možnost přechodu na číselné mapy, GaKo, 18, 1972, č. 3 a č. 4
   [2] Válka O.: Koncepce bodového pole, jeho stabilizace, měření a výpočty, Výzkumná zpráva VÚGTK č. 184, Praha 1965
   [3] Čada V.: Technologie tvorby a vedení DKM v lokalitách sáhových měřítek, Zeměměřič, 8, 2001, č. 12
   [4] Roule M.: Má fotogrammetrie ještě šanci v KN?, Zeměměřič, 9, 2002, č. 1+2

vyvěšeno: 21.března 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 3/2002