S účinností od 1. 3. 2002 byl jmenován do funkce místopředsedy ČÚZK ing. Oldřich Pašek, který poskytl zeměměřiči exkluzivní rozhovor. Původně zamýšlený kratší rozsah rozhovoru se díky ochotě ing. Paška rozrostl na dvě stránky. Pro představení nové tváře na tak vysokém postu jsme si nemohli nic lepší přát.

Ing. Oldřich Pašek se narodil 15. července 1954 v Praze - Bubenči nedaleko Vojenského zeměpisného ústavu. S vojenskou topografickou službou je tak spojena větší část jeho odborné kariéry. Studium zeměměřictví absolvoval na Vojenské akademii v Brně. V roce 1979 nastoupil jako geodet u geodetického odřadu v Opavě. Zde působil ve funkcích výkonných i řídicích, např. při provádění údržby trigonometrické sítě, vlícování, obnovy mapového díla a vyznačování státních hranic. V roce 1992 odešel do výzkumného střediska topografické služby, kde se zabýval ekonomickými problémy. Na přelomu let 1994 a 1995 absolvoval pětiměsíční studijní pobyt v USA v zařízeních americké armády. V letech 1995 - 1997 pracoval v topografickém odboru Generálního štábu AČR. V roce 1998 nastoupil na Katastrální úřad v Opavě, kde po více jak 3,5 roku působil v oddělení informačních technologií zejména v oblasti mapových děl a školení personálu. Od října minulého roku vykonával stáž v sekretariátu předsedy ČÚZK. Od 1. března zastává funkci místopředsedy ČÚZK.

Pane inženýre, pamatuji si vás z Opavy, kde jsem sloužil u TOPO služby. Jak jste se dostal do civilu?

Odešel jsem po splnění všech závazků na vlastní žádost. V armádě jsem strávil více jak 20 let, což je nejméně 10krát více než zdravý český muž.

Čeho se týkala vaše stáž v USA (není-li to ovšem vojenské tajemství)?

Kurzy, které jsem absolvoval, byly zaměřeny na přípravu důstojníků topografických služeb a na prohloubení jazykových znalostí.

Ministr Fencl se nedávno zmínil o tom, že ochota a vstřícnost katastrálních úředníků není nejlepší.

Stejně jako nadpis tohoto článku, i názor pana ministra může být nadsázkou. Převážná většina našich zaměstnanců je velmi pracovitá a snaží se, aby naši klienti byli obslouženi co nejlépe. Nebudu zakrývat, že nejsme spokojeni, že ne všichni toto umí.

Chystají se v této věci na ČÚZK nějaká konkrétní opatření?

Určitě čekáte přímou odpověď, zde je. Ano, opatření chystáme. Ve většině případů ke zlepšení přispějí školení těch, kteří jsou v "první linii". Věřím, že nepůjde o dlouhodobý proces, mnohdy totiž stačí, když se při jednání vžijete do představy, že stojíte na druhé straně přepážky.

Na vojně se říká "nedílná velitelská pravomoc a odpovědnost". Bude mezi vámi a předsedou nějaká dělba práce?

Podíl mé odpovědnosti byl stanoven. Rozsah je zčásti zřejmý z organizační řádu ČÚZK. Postupně přebírám odpovědnost za oblast země- měřictví (ZÚ), rozvoje (VÚGTK), informatiku, ale i za věcné a ekonomické řízení KÚ.

Z armády jistě nebudete úzce zaměřen na KN. Jako místopředseda zastupujete ČÚZK v Nemoforu. Jakou úlohu podle vás hrají IS/IT, geoinformatika?

Rezort ČÚZK je jedním z největších správců geodat v naší zemi. Tomu bude odpovídat moje zapojení do aktivit Nemofora. Geoinformatiku vidím jako disciplínu, která slouží jako prostředek, který umožňuje kvalifikované rozhodování.

Dnes se zeměměřický obor na mnoha místech prolíná s geoinformatikou. Jaký máte názor na celoživotní profesní doškolování (CPD) - jak úředníků, tak i soukromníků? Vzdělávání bylo poslední 4 roky na KÚ v Opavě vaší parketou. Vystačí inženýr se znalostmi ze školy?

Nejsem zastáncem masového doškolování. Těm, od kterých očekáváme velký přínos, potřebnou přípravu zajišťujeme. Stejně tak musíme zabezpečit provozní školení všem, kteří zajišťují chod našich katastrálních úřadů. To, co během života do hlavy přidáváme, je však zejména odpovědností každého z nás.

Úředníci a soukromníci měli kromě pracovních setkání na KÚ možnost setkávat se nad odbornými problémy také na různých seminářích a setkáních ZKI se soukromou sférou. Právě tato úspěšná setkání poslední dobou přestala. Proč? Má ČÚZK jiné nástroje, jak vzdělávat své úředníky a držet práci firem na vysoké odborné úrovni?

Možná ubylo setkání, kterých nikdy nebylo dost. Bude-li obnovena poptávka po těchto setkáních, naši inspektoři to uvítají.

Během loňského jara a léta jsme vyškolili více než 5 tisíc našich úředníků, a pokud vím, nikdo si nestěžoval, že školení bylo málo. Nemám ani signály, že by změny, které přinesl nový ISKN zapříčinily pokles odborné úrovně firem. Systém zamýšlíme zdokonalovat, aby uspokojil potřeby všech jeho uživatelů.

ČÚZK vydává oprávnění pro všechny zeměměřické činnosti a spousta soukromníků Úřadu vytýká, že se stará pouze o KN. Jistou šancí by byl samosprávní profesní orgán. Jaký je váš názor na Komoru?

S touto problematikou se teprve seznamuji a nemám na ni dosud vyhraněný názor.

Pracoval jste ve Vojenském výzkumném ústavu a nyní pod vás spadá VÚGTK. Je "výzkumák" vůbec potřebný? Měl jsem dojem, že poslední dobou není zrovna v "kurzu".

Organizace s celostátní působností, která integruje několik významných disciplín se bez výzkumu a vývoje neobejde. VÚGTK se zabývá činnostmi, které jsou v zahraničí vysoce hodnoceny. Nežijeme v chudé zemi, budou-li tyto aktivity zemi nebo rezortu prospěšné, budeme je podporovat. Nežijeme však ani v zemi bohaté, naše výdaje do této oblasti se snažíme řídit. Pro zajímavost - v oblasti výzkumu a vývoje pracuje v rezortu asi dvě promile zaměstnanců.

Ve VÚGTK právě probíhá ověřování výsledků měření pro KN pomocí GPS v síti by/S@T. Co bude následovat, když budou výsledky přijatelné?

Ověřování není zaměřeno jen na KN. Využitelnost systému je široká. Splní-li výsledky očekávání, budeme je akceptovat jak v KN, tak i při měření v bodových polích.

Není právě měření v takovéto síti šancí pro urychlené domapování území v exponovaných prostorech dosud pokrytých sáhovými mapami?

Sám víte, pane redaktore, že nové mapování je náročné zejména z důvodu nutnosti zjištění průběhu hranic pozemků v terénu. Kdyby rychlost mapování závisela jen na výkonnosti měřických metod, měli bychom dnes velkou část katastrálních území zmapovanou pomocí DGPS s postprocessingem.

Na KÚ jste pracoval i na ZABAGED. Nejsou tato data drahá? Kupuje si je vůbec někdo? Třeba - kdo si koupil data celé republiky a nebyl to jiný státní orgán? Jaký je skutečný přínos (platby od firem) do státního rozpočtu?

Žádná národní mapovací služba na datech tohoto typu nevydělává. Jsou prostě součástí nezbytnou pro život země, stejnou jako je proudový letoun hlavy státu za 17 mil. USD. Ptáte-li se na cenu, data drahá nejsou. Zpracovávají je zaměstnanci placení zpravidla podprůměrně a na technice, která je využívána ve více jak jednosměnném provozu. Musíme si jen zvyknout, že je rozdíl mezi binárním souborem dat ZABAGED a podobným hudebním.

Když jsme nakousli finance - jak se daří plnit plánovaný rozpočet v tržbách třeba v DP ISKN? Počáteční boom, který musel být opravován o reklamace za tzv. ukliknutí, již určitě polevil a právě končící čtvrtletí může dát už jasnější výsledky.

Rozpočet příjmů za rok 2001 za dálkový přístup k datům ISKN byl splněn na 99 %. Do budoucna se bude význam DP zvyšovat. Velmi brzy bude instalována verze, jejíž součástí je i údaj o ceně zobrazený ještě před převzetím výstupu. Poté, věřím, že i ti, kteří si nechají vypsat všechny parcely KN statutárního města si tuto sestavu rádi vytisknou. Další přínos očekáváme po aplikaci elektronického podpisu do námi vydávaných listin.

Jak vnímáte postavení zeměměřičů ve společnosti?

Profese zeměměřiče vždy byla velmi zajímavá. Vždy také byla fyzicky velmi náročná. V době, kdy o sobě dávají různým způsobem najevo svoji důležitost jiné i někdy "jednodušší" profese, bych byl rád, kdybychom na společenském žebříčku alespoň trochu postoupili.

Nechci hledat příčiny mimo naši komunitu. Musíme se prosadit kvalitou a přiměřeným vysvětlováním našich potřeb. A nyní k té nadsázce v nadpisu. Přeji si, aby dobře pracující zeměměřič mohl také dobře odpočívat. Třeba ve Španělsku.