Převážný podíl na produkci firmy mají od r. 1992 pozemkové úpravy. GEOS tak patří mezi průkopníky této, po r. 1989 nově pojaté discipliny.

V r. 2000, v rámci oslav desetiletého trvání podniku GEOS Litoměřice, předseda ČÚZK ing. Jiří Šíma, CSc. m.j. řekl:

"... firma GEOS Litoměřice slaví 10 let svého úspěšného působení v oblasti komplexních pozemkových úprav a katastrálního mapování.

Jako představitel státní správy zeměměřictví a KN ČR nemám ve zvyku propagovat činnost některé soukromé zeměměřické firmy, ale výsledky spolupráce firmy GEOS Litoměřice se státními orgány zemědělství a katastru nemovitostí jsou přímo příkladem pro celou podnikatelskou sféru v zeměměřictví, která se dosud potýká s důsledky ekonomické recese v minulých letech."

K tomu, aby předseda mohl bez uzardění taková slova pronést, vedla složitá a křivolaká cesta hledání technologií

1. nejen pro úspěšné zvládnutí úkolu na úseku zajímajícím především zemědělce jako uživatele základního výrobního prostředku, vlastníky nemovitostí včetně restituentů, právníky, ekology, územní plánovače, finanční úřady apod.,
2. ale i pro využití šance prostřednictvím pozemkových úprav dopřát české veřejnosti zcela novou, přesnou a moderní katastrální mapu. Mapu, která by odpovídala zvyklostem v nejvyspělejších evropských státech. Katastrální mapu, která vymění dosavadní katastrální mapy zpracované, jak se rádo cituje, na příkaz císařovny Marie Terezie.

Byla to cesta od mlhavých představ daných zkušenostmi našich předchůdců při komasačních (scelovacích) a přídělových řízeních, přes často měněné názory a právní rámce v průběhu restitucí. Přes změny v názorech na budoucnost podnikání v zemědělství se strany restituentů a dalších vlastníků, kterým byly vydávány nemovitosti a živý a mrtvý inventář a oni si s touto změnou životního stylu nezřídka nevěděli rady. Přes větší či menší ochotu představitelů bývalých socialistických velkovýrobních podniků si přiznat, že již nemají na venkově monopolní postavení. Přes naplnění kompetentních úřadů většinou nekvalifikovanými laiky.

Přitom GEOS nikdy nepovažoval za pozemkovou úpravu výkony, kterými se pyšní některé pozemkové úřady, tedy vytyčení náhradního užívání apod. Vždy se jednalo o plnohodnotnou pozemkovou úpravu s výměnou vlastnických práv k nemovitostem při maximálním respektování zákonných odchylek ve výměře, vzdálenosti a ceně pozemků, se zajištěným přístupem na nově vzniklý pozemek a ke stávajícímu systému závlah. Při tomto pojetí pozemkových úprav zcela samozřejmě odpadá jejich poněkud pokulhávající dělení na jednoduché a komplexní.

Rozvoj a soustavný pozitivní vývoj pozemkových úprav se odráží ještě dnes v neustálém zpřesňování a zjemňování zákonného rámce daného pro tuto činnost. Tento jev lze dobře vysledovat např. porovnáním definice pozemkových úprav ve znění současného zákona o pozemkových úpravách, kde se pozemkovými úpravami rozumí:

"Pozemkovými úpravami se uspořádávají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, pozemky se jimi prostorově a funkčně upravují, scelují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic. Současně se jimi vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability." - §2 zák. 218/97 Sb. se zněním právě projednávaného nového zákona, který v definici pozemkových úprav jde podstatně dál:

§2

Pozemkovými úpravami*) se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu**) a jako závazný podklad pro územní plánování***).

*) §19 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
**) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
***) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Po deseti letech vývoje právního a technického názoru na pozemkové úpravy, zvládnutí nových technologií, přesvědčení veřejnosti o nezastupitelném významu této multidisciplíny, jakou beze sporu pozemkové úpravy jsou, můžeme udělat za GEOS Litoměřice malou inventuru:

Pozemkové úpravy byly dokončeny ve 24 k. ú. a vyřešily vlastnictví vedené na 4 735 listech vlastnictví a rozloze 6 986 ha, v dalších 12 k. ú. o 3 260 listech vlastnictví na ploše 4 512 ha zemědělské půdy jsou pozemkové úpravy rozpracovány. Pozemkové úpravy oslovily vlastníky vedené na 7 995 listech vlastnictví a řešily nebo řeší celkem 11 498 ha nejhodnotnější zemědělské půdy v okrese Litoměřice, tedy cca 15 % zemědělské půdy okresu.

Kromě toho pozemkové úpravy přinesly veřejnosti 80 km rekonstruovaných či nových asfaltových polních cest a pro všechna k. ú. i nově zpracovaný místní územní systém ekologické stability (MÚSES).

Po deseti letech činnosti na úseku pozemkových úprav pokládáme za povinnost upozornit na - podle našeho názoru - zásadní poznatky, které byly málo publikovány a které jsou podstatné pro pochopení nezastupitelné úlohy pozemkových úprav pro rozvoj našeho státu.

Pozemkové úpravy, jak už samo vyplývá ze závazné podnikové technologie, přinesly nebo by při jejich racionálním využití mohly přinést (pokud by se vyřešily kompetenční resortní spory) i vedlejší a dosud nedoceněné efekty. Např.:

V katastru nemovitostí vymizely nemovitosti vedené v pomocných a zjednodušených evidencích, nemovitosti s dvojím vlastnictvím či bez údaje o výměře.

Finanční úřady mají po pozemkové úpravě vynikající nástroj pro správu daně z nemovitostí.

Orgány územního rozvoje získávají po pozemkových úpravách skvělý podklad pro tvorbu územních plánů všech stupňů.

Ministerstvo dopravy získává absolutní přehled o skutečném stavu vlastnictví dopravních staveb a objektů (pro říční, železniční i silniční dopravu) bez jakýchkoliv nároků na vlastní rozpočet.

V současné době budovaná evropská síť cyklostezek předpokládá zahrnutí poloviny vybudovaných polních cest do této sítě.

Mapové podklady sloužící pro projekci pozemkových úprav mohou být dále aktualizovány a využívány při další investiční činnosti v krajině s minimálními finančními náklady.

Nahlédneme-li na pozemkové úpravy z tohoto "multihlediska", musíme zjistit, že právě tato disciplína má šanci založit základy moderního státu ve vztahu základních registrů (pozemky - jejich vlastník - jejich využívání - jejich cena - jejich změny a změny využití). Bez těchto základů je technický i právní pokrok jen obtížně myslitelný a jakékoliv dílčí řešení či řešení po resortech je zdlouhavé a mnohokrát dražší.

Lze uvažovat i v rovině: co devalvuje výsledky pozemkových úprav? Příklady se přímo nabízejí.

1. Resort zeměměřictví a katastru přejímá výsledky pozemkových úprav pasivně. Neurčuje územně příslušným pracovištím (katastrálním úřadům) ani povinnost v návaznosti na probíhající pozemkové úpravy např. doplnění nové digitální mapy novým mapováním částí KÚ nezařazených do pozemkových úprav (intravilány, souvislé lesní, vodní a ostatní plochy. KÚ má potom obvykle dvě mapy: část v digitální podobě a dekadickém měřítku (obvykle tu větší) a zbytek území, avšak z hlediska technických potřeb a právní čistoty nejfrekventovanější (intravilán), graficky v sáhovém měřítku.
2. Resort územního rozvoje a plánování postupuje při tvorbě územních plánů zcela po své linii absolutně odděleně a nekoordinovaně bez ohledu na další činnost v obcích, často paralelně s tvorbou pozemkových úprav. Přitom právě pozemkové úpravy by mohly a měly být vynikajícím předpolím právě pro zohlednění dlouhodobých potřeb územních plánů a prevencí před jejich možnými haváriemi.
3. Resort ministerstva dopravy se v minulých měsících rozhodl řešit vypořádání vlastnických vztahů ke změnám průběhu komunikací (podle empirických zkušeností všechny silnice a cesty v ČR jsou v důsledku technického vývoje motorových vozidel minimálně o 2 metry rozšířené oproti zákresu v grafických mapách) a požaduje ze státní kasy na vyřešení této problematiky výraznou dotaci. Tato starost resortu dopravy v lokalitách po pozemkových úpravách zcela odpadá.
4. Resort životního prostředí zajišťuje akce bez důrazu na realizaci projektů místních územních systémů ekologické stability. Finanční prostředky na realizaci MÚSES v rámci pozemkových úprav chybí. Projekty MÚSES se stávají pouhou archiválií.
5. Investiční činnost jakéhokoliv druhu v krajině zahajují vždy mapové podklady. Mapové podklady vznikají prakticky vždy jako jednoúčelová díla pro každý investiční záměr. Bez širších souvislostí, bez šance na další využití jejich aktualizací. Aktualizaci pomíjejí zadavatelé i zpracovatelé po realizaci díla. Přitom právě mapové podklady jsou základním pilířem každé celoplošné pozemkové úpravy.
6. Pozemkové úpravy jsou i vynikajícím základem nejrůznějších informačních systémů Jednoduchost propojení grafických a popisných informací v dané lokalitě přímo vybízí uživatele různých databází k využití jejich výsledků.

Sečteme-li finanční prostředky, které každoročně stát vynakládá, podle našeho názoru, na nekoordinovanou činnost, jejíž příklady jsou uvedeny výše v bodu a) až f) a podceňuje financování již smluvně zajištěných prací na pozemkových úpravách, zjišťujeme, že peněz není v podstatě málo, jen je třeba je racionálně využít.

Co dodat závěrem?

Pozemkové úpravy se staly nosným výrobním programem podniku GEOS Litoměřice. Výsledky desetiletého úsilí dokladují, že předseda ČÚZK ing. Jiří Šíma, CSc. měl zcela jistě pravdu. I když: kolik lidí umí takto noblesně uvažovat.