Zeměměřič

První nivelační spojení mezi dánským a švédským výškovým systémem bylo provedeno v letech 1896 a 1898 mezi Helsingörem a Helsinborgem. Měření byla provedena simultánními, vzájemnými observacemi na speciální cíle, umístěné na každé straně úžiny, ve vzdálenosti kolem 5 km.

Nové spojení bylo provedeno v roce 1939 použitím hydrostatické nivelační techniky s potopenou, vodou naplněnou trubicí pro přenos výšek, pomocí pohyblivých hladin na koncích trubice. Rozdíl ve výsledcích o velikosti 17 mm nebyl považován za až tak dobrý.

V roce 1979 se Nordická nivelační skupina rozhodla opakovat optické nivelační připojení mezi Helsingörem (D) a Helsinborgem (Š), na stejném místě a stejnou technologií, jako v minulém století. Důvodů bylo několik: za prvé zjistit možné kontinentální pohyby v této úžině, za druhé získat aktuálnější výškové spojení ze Švédska - Norska (Nordický blok) do Evropy (kontinentální část), s jejím REUN (Réseau Européen Unifié de Nivellement - Převyrovnání evropské nivelační sítě), a snad vysvětlit rozdíl 17 mm.

Měření byla provedena v roce 1980 mezi Kronborgem (D) a Pälsjö (Š). Výsledky souhlasí v rozmezí několika milimetrů (2 mm I 5 mm) s těmi z let 1896 - 98. Zdá se, že v rozmezí let 1898 - 1980 nebyl zaznamenán žádný geologický pohyb.

Výstavba öresundského mostu mezi Dánskem a Švédskem, spojujícího Skandinávii s Evropou, byla dokončena na jaře roku 2000 a umožňovala poprvé cestovat autem z Malmö (Š) přes Kattegat do Kodaně (D).

Prostřednictvím nově zbudovaného mostu byla získána nová a unikátní možnost provést mezi oběma zeměmi druhé spojení o vyšší přesnosti. Navíc jsme měli možnost uzavřít nivelační polygon, obsahující nivelační pořady z každé strany a všechny dřívější nivelace, překračující vodu.

NSL (National Survey of Sweden) spolu s KMS (Kort & Matrikelstyrelsen Denmark) se rozhodly provést nové nivelační spojení mezi Švédskem a Dánskem na jaře roku 2000. To byl Společný nordický projekt, koordinovaný NKG (Nordic Commission for Geodesy), pracovní skupina pro výšky, pod vedením J-M. Beckera.

Öresundské kombinované silničně - železniční dopravní spojení se skládá z několika různých částí, včetně jednoho tunelu, jednoho uměle vybudovaného ostrova a několika mostů, s celkovou délkou kolem 16 km.

Most se skládá ze tří různých mostních konstrukcí - jsou to: západní a východní přístupový most a tzv. Vysoký most. K němu jsou připojeny, z každé strany jeden, oba přístupové mosty. Jejich druhé konce jsou napojeny buď na umělý ostrov nebo na pevninu, jak ukazuje obrázek.

Východní přístupový most je tvořen 27 mostními poli a je dlouhý 3 739 metrů. Západní přístupový most je dlouhý jen 3 014 metrů a skládá se z 18 mostních polí. Mostní pole přístupových mostů podpírá celkem 51 pilířů.

Vysoký most je nejdelším, na kabelech zavěšeným mostem na světě, určeným jak pro silniční, tak pro železniční dopravu. Je zajišťován 4 pylony (každý o výšce 205 metrů), přičemž každý pár pylonů stojí na společném kesonu. Mostové pole je zavěšeno na 80 párech kabelů, které jsou upevněny na pylonech v pravidelných intervalech (12 metrů). Vysoký most je 1 092 metrů dlouhý, s hlavním polem 490 metrů a navigační světlostí 55 metrů. Mostní dvojúrovňová konstrukce je vyrobena z oceli a betonu. Ocelový nosník nese horní patro, kde je komunikace pro motorová vozidla a dolní patro, kde je umístěna železnice.

Umělý ostrov "Peberholm" je vybudován jižně od ostrova Saltholm. Tvoří jej 9 miliónů kubíků kamene, písku a vybagrovaného materiálu, a jeho délka je přes 4 km.

Tunel, 4 km dlouhý, je nejdelším ponořeným tubusovým tunelem (4 tubusy vedle sebe) na světě pro silniční a železniční dopravu a spojuje umělý ostrov Peberholm s polostrovem Kastrup.

Výškové spojení mezi Dánskem a Švédskem pomocí öresundské spojky vyžaduje také některá napojení na stávající pořady přesné nivelace, které probíhají podél pobřeží obou zemí. Tato pozemní spojení na pevné nivelační body představují navíc několik kilometrů nivelace. Celková délka k nivelování v našem projektu je asi 22 km.

Road and Öresund Bridge Company umístila podél celé spojky nivelační značky různých typů, v předem určených intervalech. Například v tunelu byly značky odnímatelného šroubového typu. Na ostrově Peberholmu byly umístěny šrouby/svorníky v základech každých 500 metrů. Na obou přístupových mostech byly šrouby/svorníky použity na mostních pilířích, v intervalech kolem 280 metrů.

Nejméně pevná a komplikovaná část pro nivelaci byl Vysoký most. Každá strana východně a západně od pylonů obsahuje do vzdálenosti 300 metrů několik pilířů a hlavní pole je 490 metrů. Nivelační značky byly umístěny na pylonech.

Různé části, tvořící tento nivelační pořad (tunel, umělý ostrov, mosty atd), představují pro značky tam umístěné různé druhy stability. Samotné mosty jsou více jak 8 km dlouhé a skládají se z více jak 50 polí, podepřených pilíři. Konstrukce pilířů a pylonů ze železobetonu jsou velmi citlivé na existující meteorologické faktory a zvláště pak na kolísání teploty během dne a ze dne na den. Stejné deformace ve výšce nepříznivě ovlivňuje hlavní ocelové pole Vysokého mostu. Mimoto jsou zde po většinu času závažné změny větru. Další faktory, přinášející problémy, jsou různé stavební aktivity (se stroji, nákladními auty, kladivy a železnicí, způsobující vibrace) podél celé trasy. Dosáhnout vysoce přesné nivelace za těchto podmínek vyžaduje zvláštní opatření a je podstatné, že měření každý den začíná a končí na pevné a stabilní nivelační značce. Navíc je důležité, aby se každý den začal několikerou kontrolou stability pevné připojovací nivelační značky opakováním nivelace poslední sekce z minulého dne.

Analýzou existujících nivelačních technik FL (nivelace pěšky), ML (motorizovaná nivelace) a MTL (Motorizovaná trigonometrická nivelace), jsme velmi brzo pochopili, že použít klasickou techniku FL bylo technicky téměř nemožné.

Výsledky z výškového spojení mezi Dánskem a Švédskem přes öresundský most potvrdily, že klasická motorizovaná nivelační technika (ML):

Jean-Marie BECKER
Z materiálů pro Optical 3D Measurement Techniques: Fifth Conference, October 2001 (Vienna)
přeložil Z. Wiedner
pro Novinky zeměměřické knihovny 1/2001 (VÚGTK)
(zkráceno)