Minulost
Prvn� nivela�n� spojen� mezi d�nsk�m a �v�dsk�m v��kov�m syst�mem bylo provedeno v letech 1896 a 1898 mezi Helsing�rem a Helsinborgem. M��en� byla provedena simult�nn�mi, vz�jemn�mi observacemi na speci�ln� c�le, um�st�n� na ka�d� stran� ��iny, ve vzd�lenosti kolem 5 km.
Nov� spojen� bylo provedeno v roce 1939 pou�it�m hydrostatick� nivela�n� techniky s potopenou, vodou napln�nou trubic� pro p�enos v��ek, pomoc� pohybliv�ch hladin na konc�ch trubice. Rozd�l ve v�sledc�ch o velikosti 17 mm nebyl pova�ov�n za a� tak dobr�.
V roce 1979 se Nordick� nivela�n� skupina rozhodla opakovat optick� nivela�n� p�ipojen� mezi Helsing�rem (D) a Helsinborgem (�), na stejn�m m�st� a stejnou technologi�, jako v minul�m stolet�. D�vod� bylo n�kolik: za prv� zjistit mo�n� kontinent�ln� pohyby v t�to ��in�, za druh� z�skat aktu�ln�j�� v��kov� spojen� ze �v�dska - Norska (Nordick� blok) do Evropy (kontinent�ln� ��st), s jej�m REUN (R�seau Europ�en Unifi� de Nivellement - P�evyrovn�n� evropsk� nivela�n� s�t�), a snad vysv�tlit rozd�l 17 mm.
M��en� byla provedena v roce 1980 mezi Kronborgem (D) a P�lsj� (�). V�sledky souhlas� v rozmez� n�kolika milimetr� (2 mm I 5 mm) s t�mi z let 1896 - 98. Zd� se, �e v rozmez� let 1898 - 1980 nebyl zaznamen�n ��dn� geologick� pohyb.
V�stavba �resundsk�ho mostu mezi D�nskem a �v�dskem, spojuj�c�ho Skandin�vii s Evropou, byla dokon�ena na ja�e roku 2000 a umo��ovala poprv� cestovat autem z Malm� (�) p�es Kattegat do Kodan� (D).
Prost�ednictv�m nov� zbudovan�ho mostu byla z�sk�na nov� a unik�tn� mo�nost prov�st mezi ob�ma zem�mi druh� spojen� o vy��� p�esnosti. Nav�c jsme m�li mo�nost uzav��t nivela�n� polygon, obsahuj�c� nivela�n� po�ady z ka�d� strany a v�echny d��v�j�� nivelace, p�ekra�uj�c� vodu.
NSL (National Survey of Sweden) spolu s KMS (Kort & Matrikelstyrelsen Denmark) se rozhodly prov�st nov� nivela�n� spojen� mezi �v�dskem a D�nskem na ja�e roku 2000. To byl Spole�n� nordick� projekt, koordinovan� NKG (Nordic Commission for Geodesy), pracovn� skupina pro v��ky, pod veden�m J-M. Beckera.
Doprava p�es �resund byla zah�jena v �ervnu 2000.
�resundsk� most a dopravn� spojen�
�resundsk� kombinovan� silni�n� - �elezni�n� dopravn� spojen� se skl�d� z n�kolika r�zn�ch ��st�, v�etn� jednoho tunelu, jednoho um�le vybudovan�ho ostrova a n�kolika most�, s celkovou d�lkou kolem 16 km.
Most se skl�d� ze t�� r�zn�ch mostn�ch konstrukc� - jsou to: z�padn� a v�chodn� p��stupov� most a tzv. Vysok� most. K n�mu jsou p�ipojeny, z ka�d� strany jeden, oba p��stupov� mosty. Jejich druh� konce jsou napojeny bu� na um�l� ostrov nebo na pevninu, jak ukazuje obr�zek.
V�chodn� p��stupov� most je tvo�en 27 mostn�mi poli a je dlouh� 3 739 metr�. Z�padn� p��stupov� most je dlouh� jen 3 014 metr� a skl�d� se z 18 mostn�ch pol�. Mostn� pole p��stupov�ch most� podp�r� celkem 51 pil���.
Vysok� most je nejdel��m, na kabelech zav�en�m mostem na sv�t�, ur�en�m jak pro silni�n�, tak pro �elezni�n� dopravu. Je zaji��ov�n 4 pylony (ka�d� o v��ce 205 metr�), p�i�em� ka�d� p�r pylon� stoj� na spole�n�m kesonu. Mostov� pole je zav�eno na 80 p�rech kabel�, kter� jsou upevn�ny na pylonech v pravideln�ch intervalech (12 metr�). Vysok� most je 1 092 metr� dlouh�, s hlavn�m polem 490 metr� a naviga�n� sv�tlost� 55 metr�. Mostn� dvoj�rov�ov� konstrukce je vyrobena z oceli a betonu. Ocelov� nosn�k nese horn� patro, kde je komunikace pro motorov� vozidla a doln� patro, kde je um�st�na �eleznice.
Um�l� ostrov "Peberholm" je vybudov�n ji�n� od ostrova Saltholm. Tvo�� jej 9 mili�n� kub�k� kamene, p�sku a vybagrovan�ho materi�lu, a jeho d�lka je p�es 4 km.
Tunel, 4 km dlouh�, je nejdel��m pono�en�m tubusov�m tunelem (4 tubusy vedle sebe) na sv�t� pro silni�n� a �elezni�n� dopravu a spojuje um�l� ostrov Peberholm s polostrovem Kastrup.
V��kov� spojen� p�es most
V��kov� spojen� mezi D�nskem a �v�dskem pomoc� �resundsk� spojky vy�aduje tak� n�kter� napojen� na st�vaj�c� po�ady p�esn� nivelace, kter� prob�haj� pod�l pob�e�� obou zem�. Tato pozemn� spojen� na pevn� nivela�n� body p�edstavuj� nav�c n�kolik kilometr� nivelace. Celkov� d�lka k nivelov�n� v na�em projektu je asi 22 km.
Nivela�n� body a referen�n� body
Road and �resund Bridge Company um�stila pod�l cel� spojky nivela�n� zna�ky r�zn�ch typ�, v p�edem ur�en�ch intervalech. Nap��klad v tunelu byly zna�ky odn�mateln�ho �roubov�ho typu. Na ostrov� Peberholmu byly um�st�ny �rouby/svorn�ky v z�kladech ka�d�ch 500 metr�. Na obou p��stupov�ch mostech byly �rouby/svorn�ky pou�ity na mostn�ch pil���ch, v intervalech kolem 280 metr�.
Nejm�n� pevn� a komplikovan� ��st pro nivelaci byl Vysok� most. Ka�d� strana v�chodn� a z�padn� od pylon� obsahuje do vzd�lenosti 300 metr� n�kolik pil��� a hlavn� pole je 490 metr�. Nivela�n� zna�ky byly um�st�ny na pylonech.
R�zn� �e�en� ur�ov�n� v��ek
R�zn� ��sti, tvo��c� tento nivela�n� po�ad (tunel, um�l� ostrov, mosty atd), p�edstavuj� pro zna�ky tam um�st�n� r�zn� druhy stability. Samotn� mosty jsou v�ce jak 8 km dlouh� a skl�daj� se z v�ce jak 50 pol�, podep�en�ch pil��i. Konstrukce pil��� a pylon� ze �elezobetonu jsou velmi citliv� na existuj�c� meteorologick� faktory a zvl�t� pak na kol�s�n� teploty b�hem dne a ze dne na den. Stejn� deformace ve v��ce nep��zniv� ovliv�uje hlavn� ocelov� pole Vysok�ho mostu. Mimoto jsou zde po v�t�inu �asu z�va�n� zm�ny v�tru. Dal�� faktory, p�in�ej�c� probl�my, jsou r�zn� stavebn� aktivity (se stroji, n�kladn�mi auty, kladivy a �eleznic�, zp�sobuj�c� vibrace) pod�l cel� trasy. Dos�hnout vysoce p�esn� nivelace za t�chto podm�nek vy�aduje zvl�tn� opat�en� a je podstatn�, �e m��en� ka�d� den za��n� a kon�� na pevn� a stabiln� nivela�n� zna�ce. Nav�c je d�le�it�, aby se ka�d� den za�al n�kolikerou kontrolou stability pevn� p�ipojovac� nivela�n� zna�ky opakov�n�m nivelace posledn� sekce z minul�ho dne.
Anal�zou existuj�c�ch nivela�n�ch technik FL (nivelace p�ky), ML (motorizovan� nivelace) a MTL (Motorizovan� trigonometrick� nivelace), jsme velmi brzo pochopili, �e pou��t klasickou techniku FL bylo technicky t�m�� nemo�n�.
Z�v�ry
V�sledky z v��kov�ho spojen� mezi D�nskem a �v�dskem p�es �resundsk� most potvrdily, �e klasick� motorizovan� nivela�n� technika (ML):
Doporu�ujeme tuto techniku pro jin� podobn� projekty.
Jean-Marie BECKER
Z materi�l� pro Optical 3D Measurement Techniques: Fifth Conference, October 2001 (Vienna)
p�elo�il Z. Wiedner
pro Novinky zem�m��ick� knihovny 1/2001 (V�GTK)
(zkr�ceno)
vyv�eno: 21. kv�tna 2002
Z �asopisu Zem�m��i� �. 5/2002 | |||
![]() |
![]() | ![]() | ![]() |