Na posledním jednání Terminologické komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen ČÚZK), které se konalo 26. 3. 2002, bylo definitivně rozhodnuto o již déle plánované aktualizaci našeho posledního terminologického díla, Terminologického slovníku geodezie, kartografie a katastra (TS GKK), který byl vydán ve spolupráci s Úradom geodézie, kartografie a katastra SR v roce 1998, ale svým obsahem je ještě o několik let starší. Opravdu to tak spěchá a není terminologická činnost v dnešní době tak trochu přepych a ztráta času? Vždyť máme celkem obsáhlý slovník čtyři roky starý, názvoslovnou normu (ČSN 73 0401) z roku 1990 a i další starší slovníky celkem vyhovují!

Sledujeme-li v tomto směru situaci v zahraničí, zjistíme, že mnoho národních i nadnárodních institucí a společností vyvíjí v terminologii zvýšenou činnost a nebude to jen ze zištných důvodů. Výsledky jejich práce jsou totiž většinou k dispozici zdarma na Internetu. Vzniká mnoho nových slovníků, většinou výkladových, jejichž původním jazykem je často angličtina (ale i němčina) a které obsahují termíny i výklady v dalších hlavních evropských jazycích (francouzština, španělština). K dispozici jsou i nové slovníky v ruštině.

Vzhledem k situaci u nás vidím pro to dva hlavní důvody. První důvod je celkem logický: naše odvětví zeměměřictví a katastru nemovitostí se rychle rozvíjí a stávající slovníky je třeba neustále obnovovat. ISKN, GPS, geografická informace - to jsou jen namátkou témata v našem posledním slovníku se téměř nevyskytující. Tato a další chybějící témata je třeba kvalifikovaně zpracovat a doplnit do stávajících terminologických děl dříve, než se uchytí různé slangové výrazy, často špatně přeložené z angličtiny, popřípadě vůbec nepřeložené.

Druhým důvodem, podle mě závažnějším, je obrana. Obrana proti návalu nových (nebo nově vykládaných) termínů, které se na nás valí z Evropského společenství prostřednictvím evropských (EN) a mezinárodních (ISO) norem, z nově vytvořených institucí a jejich terminologické činnosti (ÚVIS - Úřad pro veřejný informační systém), nových systémů a technologií (ISKN), jejichž významné dokumenty, obsahující i novou terminologii, jsou často vytvářeny bez jakékoliv koordinace s příslušným odpovědným orgánem, v našem případě orgánem resortu ČÚZK. U přebírání evropských a mezinárodních norem je to zvlášť důležité, neboť i nekvalifikovaně převzaté normy jsou platné a je třeba je dodržovat!

Myslím si, že oba uvedené důvody oživení terminologické činnosti, doložené naší konkrétní situací, jsou platné i v jiných zemích. Na nás je, abychom výsledky těchto činností v zahraničí (všechny ty překladové a výkladové slovníky) dovedli využít při tvorbě našeho terminologického slovníku.

Při této příležitosti bych se chtěl zmínit ještě o jedné aktivitě, která je sice mimo naše odvětví, ale svědčí o důležitosti terminologie a nutnosti zvýšené péče o překlady odborných textů. V souvislosti s naším připravovaným vstupem do Evropského společenství pracuje u nás již několik let Komise pro sbližování technických předpisů ČR s technickými předpisy ES. Tuto komisi řídí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který je též pověřen překládáním "evropských" technických předpisů do češtiny. Pro tuto činnost vytvořil úřad speciální útvar, který nejen překládá potřebné dokumenty, ale zároveň vytváří a dává k dispozici čtyřjazyčné (angličtina, čeština, francouzština a němčina) oborové překladové slovníky. Zeměměřictví a katastr nemovitostí zatím ještě nejsou na řadě, ale připravuje se téma "měřicí přístroje", které se nás už bude týkat.

Děje se tedy v naší společnosti spousta zajímavých událostí, v kterých má odborná terminologie své důležité místo. Na to jsem chtěl úvodem upozornit a terminologickou činnost tím zdůvodnit.

Terminologie v praxi

Připusťme, že jistá část našich kolegů se zabývá nebo bude zabývat zahraničními projekty, že určitá část firem je v úzkém kontaktu se zahraničními firmami. Potom znalost správných termínů a jejich cizojazyčných ekvivalentů je nezbytná pro správné dorozumění. Většina zeměměřičů však pracuje doma a domlouvá se svým rodným jazykem. Jaké zde jsou problémy? Předem si musíme "správně nasadit laťku". Zeměměřictví a katastr nemovitostí je odvětví, které má svou důležitost. Dělí se na obory, které mají svou historii a tradici (geodezie, včetně geodetické astronomie a gravimetrie, kartografie, mapování, fotogrammetrie, inženýrská geodezie, ...), jiné jsou nové a snažíme se je teprve správně naplňovat (geomatika, geografická informace, ...). Každopádně jsou tyto naše obory předmětem výuky na středních a vysokých školách, což je záruka jejich vysoké úrovně. Tomu musí odpovídat i technická řeč, kterou se my, zeměměřiči, dorozumíváme. Máme přece jistě zájem, aby se naše odvětví nerozmělnilo do jiných oborů, do stavebnictví, zemědělství, životního prostředí aj. a neztratilo na své důležitosti, určité jednotnosti a významu. Naše odborná terminologie má zde svou významnou úlohu.

Je to zásluha především odborníků resortu, představovaného dnes ČÚZK a vysokých škol, že nebylo v minulém období zapomínáno na terminologii a že dnes máme k dispozici systematicky vytvářené terminologické dílo, které zůstává základem pro další práce. O naší nedávné minulosti v odborné terminologii je na internetových stránkách Terminologické komise ČÚZK (www.vugtk.cz) uvedeno:

Práce našich odborných terminologů má mnohaletou tradici. Z výsledků jejich činnosti připomeňme "Výkladový geodetický a kartografický slovník", zpracovaný odborným kolektivem pod autorským vedením ing. Dr. Karla Kučery, CSc. a vydaný v edici Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (VÚGTK) v roce 1964, dále pak v období 1973 až 1984 též v edici VÚGTK vydaný osmisvazkový "Slovník geodetického a kartografického názvosloví" (Geodetické základy, Mapování, Přístroje a pomůcky, Evidence nemovitostí, Fotogrammetrie, Inženýrská geodézie, Teorie chyb měření a vyrovnávací počet, Kartografie) a následnou terminologickou normu ČSN 73 0401 Názvosloví v geodézii a kartografii z roku 1990. Posledním terminologickým dílem zpracovaným ve spolupráci slovenských a českých odborníků je "Terminologický slovník geodézie, kartografie a katastra" (TS GKK), vydaný v roce 1998 v Bratislavě.

Je tedy kde hledat a o co se opřít při zpracování nových technických předpisů, projektů, přednášek atd. Hledáme a opíráme se nebo jen spoléháme na své znalosti a paměť? Těžko mohu někomu vyčítat, když si v novinách přečtu, že někdo "mapoval situaci" ve zdravotnictví. Slova "mapování" a "situace" jsou uvedena ve Slovníku spisovné češtiny a mají ten význam v kterém byly použity. Když však někdo používá slovo "situace" ve smyslu "polohopis" mohu mu jen ukázat Slovník geodetického a kartografického názvosloví: Mapování z roku 1975, kde je uvedeno, že používání tohoto slova je v našem oboru nevhodné. Obdobně je tomu se slovem "kultura". V názvosloví Evidence nemovitostí z roku 1977 je u slova "kultura" uvedeno: dříve užívaný název pro pojem druh pozemku. Po 25 i více letech se tyto nesprávné výrazy neustále používají a "kultura" myslím dokonce vítězí nad "druhem pozemku".

Trochu pochopitelnější, ale stejně neomluvitelné je to při užívání "místního šetření". Tento termín byl nahrazen novým "zjišťováním průběhu hranic" teprve před 10 lety!

Některá pochybení vznikají snad ve snaze o správnější výraz. Napadá mě to při občasném setkání s výrazem "souřadný systém". Nic takového však neexistuje a tak budeme pracovat stále jen se "souřadnicovým systémem". U tohoto jednoho z nejužívanějších termínů bych se zastavil. Setkáme se totiž občas i s termínem "souřadnicová soustava". Nic proti němu, takový termín existuje, jen si musíme být vědomi, jaký je rozdíl mezi ním a "souřadnicovým systémem". Zatímco souřadnicová soustava představuje

jednoznačné vyjádření polohy bodu v rovině, na ploše nebo v prostoru pomocí odpovídajících souřadnic (Slovník geodetického a kartografického názvosloví: Geodetické základy, VÚGTK 1973), tak souřadnicový systém je systém určený údaji o referenční ploše, orientaci sítě na ní, jejím měřítku, referenčním bodu a užitém kartografickém zobrazení (ČSN 73 0401 z roku 1990).

Potom, mluvíme-li o systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, nemusíme již zdůrazňovat Křovákovo zobrazení, neboť je definován jako přijatý souřadnicový systém pro bývalé Československo; je definován Besselovým elipsoidem, převzatými prvky sítě dřívější vojenské triangulace, tj. orientací i polohou na elipsoidu a rozměrem, Jednotnou trigonometrickou sítí katastrální a Křovákovým zobrazením; zkratka tohoto názvu je S-JTSK (TS GKK, Bratislava 1998).

Obdobně to platí například o gusterbergském systému, neboť je to jeden z katastrálních souřadnicových systémů bývalého Rakouska-Uherska s počátkem v bodě Gusterberg v Horním Rakousku a osou X v jeho poledníku; základem byla katastrální triangulace z let 1821 až 1840 a Cassiniho zobrazení; byl použit pro katastrální mapování v měřítku 1 : 2 880 též na území Čech (TS GKK, Bratislava 1998).

To bylo jen několik málo příkladů, jak se i v těch nejběžnějších a nám všem známých termínech často chybuje.

Zkratky

Zkratky jsou dobrá věc. Ušetří nám místo a někdy i čas a zpřehledňují delší text. Nesmí jich být ale moc. Jsou vášnivci, kteří si ve zkratkách přímo libují a čtete-li jejich text, často nevíte, o co jde. Zkratky si vymýšlejí a uvádějí je mnohdy bez vysvětlení. Používají známé zkratky a dávají jim jiný význam. Též skloňování zkratek je nevhodné. Není to tedy se zkratkami vždy jednoduché.

Chci-li používat zkratky, musím je bezpečně znát, nejsem-li si jistý, musím vědět, kde si mohu své znalosti ověřit. To mluvím o tzv. závazných zkratkách. TS GKK obsahuje jistý seznam zkratek, ale ten není zdaleka úplný. Potom jsou zkratky uváděny v názvoslovných normách (ČSN 73 0401) a slovnících, vždy u konkrétního termínu, ale nesystematicky. Další zkratky najdeme v technických předpisech ČÚZK. Obecně možno říci, že ve zkratkách je třeba v budoucnu udělat pořádek a že je to úkol především pro Terminologickou komisi ČÚZK.

Nelze bránit autorovi odborného textu, aby si ve svém článku, přednášce apod. nezavedl své vlastní zkratky. Ovšem za podmínky, že tím nenahrazuje zkratku již zavedenou, že nezavádí zkratku, která je již zavedená pro jiný význam a že nové zkratky řádně vysvětlí.

Dále už jen k závazným zkratkám. Které zkratky jsou závazné? Neexistuje souhrnný seznam závazných zkratek, to je třeba říci úvodem. Některá názvoslovná díla obsahují za výkladem odborného termínu i zkratku (pokud existuje) s uvedením: závazná zkratka. Tak je to např. v ČSN 73 0401 Názvosloví v geodézii a kartografii, která obsahuje 27 zkratek, které můžeme opravdu považovat za závazné. Obdobně je tomu ve slovnících geodetického a kartografického názvosloví, vydaných v edici Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického (viz výše) i když zde budou i zkratky dnes již nepoužívané. Jiná situace je u zkratek v TS GKK. Jednak se zde nemluví o závaznosti, jednak jde o zkratky používané v ČR a na Slovensku, což nemusí být vždy stejné. Ovšem zkratky jako AT, BPEJ, DKM, DPZ, GP, ISKN, KN, SGI KN, SPI KN, ZABAGED (jen namátkový výběr), které v ČSN 73 0401 ještě nejsou, můžeme s klidem brát jako závazné. Obdobně je tomu se zkratkami v technických předpisech vydávaných ČÚZK. Jak už bylo řečeno výše, bude třeba se zkratkám více věnovat.

Ještě pár připomínek k užívání některých zkratek:

PBPP: (pevný bod podrobného polohového bodového pole), velmi často užívaná zkratka, u které některým uživatelů uniká její význam. Je to tedy: trvale stabilizovaný bod podrobného polohového bodového pole, jehož poloha byla určena s přesností stanovenou ČSN 73 0415; stabilizace je zajištěna podle ustanovení ČSN 73 0416.

THM: (technickohospodářská mapa), příklad, kdy původní význam zkratky (ve Směrnici pro technickohospodářské mapování z roku 1969): technickohospodářské mapování byl oficiálně (ČSN 73 0401) změněn na TH mapu.

SMO 5: (Státní mapa 1 : 5 000 - odvozená), pod vlivem slovního vypsání zkratky se často a špatně píše: SMO-5. Obdobně to platí pro připravovanou Státní mapu 1 : 5 000, tzn.: SM 5, tak jako píšeme zkratky všech základních map středních měřítek: ZM 10, ZM 25 atd.

Závěr

Účelem tohoto článku je upozornit na problematiku odborné terminologie, na její význam a potřebu neustále se jí věnovat. Seznámit odbornou veřejnost s existencí Terminologické komise ČÚZK a s jejími konkrétními úkoly, majícími dopad na zeměměřickou praxi. Upozornit na terminologickou aktivitu v jiných zemích a na její důvody, které jsou i pro nás podstatné. A nakonec na několika málo příkladech dokumentovat časté chyby a nesprávnosti v našem odborném vyjadřování, ať už písemném nebo ústním.

Závěrem poznámka: pokud se v tomto textu objevuje termín "geodezie" někdy s krátkým "e" a někdy s dlouhým "é" není to proto, že oboje je správně, ale proto, že jde často o název díla nebo organizace, který je ponechán v originálu.

Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického a zároveň tajemníkem Terminologické komise ČÚZK. V letech 1994 až 1998 pracoval jako její předseda. Podílel se na zpracování TS GKK, slovníku Mapování (edice VÚGTK) a dalších terminologických dílech, spolupracoval na tvorbě Směrnice pro technickohospodářské mapování a Směrnice pro tvorbu Základní mapy ČSSR velkého měřítka. Je autorem ČSN 01 3410 Mapy velkých měřítek. Základní ustanovení (nahrazena v roce 1990 normou Mapy velkých měřítek. Základní a účelové mapy) a ČSN 01 3411 Mapy velkých měřítek. Kreslení a značky a dále spoluautorem učebnice Mapování 2 pro 4. ročník studijního oboru geodezie.

vyvěšeno: 14. května 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 5/2002