Přáním každého zeměměřiče (a nejen jeho) je práce v katastru nemovitostí s jedním mapovým podkladem, pokud možno číselným. V minulosti bylo učiněno více pokusů, které měly postupně na celém našem území nahradit původní mapy stabilního katastru. Bohužel u všech projektů zůstalo jen u několika procent plánovaného rozsahu. Při současných státních zdrojích nepřipadá v úvahu práce na zcela novém díle, které by splňovalo požadavky na kvalitní Digitální katastrální mapu s podrobnými body výhradně kódu kvality 3. Jedinou schůdnou cestou našeho resortu k vytvoření číselných map (i když s řádově horší přesností a ne bez komplikací) je digitalizace stávajících grafických map převážně měřítka 1 : 2 880.

Když počátkem devadesátých let začal stát financovat komplexní pozemkové úpravy, přistupovaly k nim zpočátku katastrální úřady s rozdílnou vážností. Postupem času se staly rovnocenným zdrojem pro číselné mapy jako při obnově novým mapováním (ale s výhodou vyřešení vlastnických vztahů) a tudíž se naskýtá snad dlouhodobá perspektiva nahrazování zastaralého operátu novým (samozřejmě po doplnění území nezahrnutých do KPÚ měřickými skupinami KÚ).

Tak jako i v ostatních oblastech se i zde projevuje nedostatek finančních prostředků a při každoročním snižováním zdrojů ze státního rozpočtu se projevuje tlak na snižování nákladů zpracovatele na hektar pozemkové úpravy. Z pohledu zpracovatele to vyžaduje kromě neustálého sledování vývoje nového programového vybavení katastrálních úřadů a z toho vyplývajícího přizpůsobování se, pořizování progresivních měřických technologií (GPS - RTK, robotizované totální stanice, kódovaná kresba) i hledání cest zjednodušení a zefektivnění kancelářského zpracování.

Návod pro obnovu katastrálního operátu vychází a přejímá stále podstatnou část z Instrukce A. Tento ve své době výborně vytvořený předpis ovšem v dnešní době již začíná v některých částech pokulhávat. Příkladem mohou být délkové parametry polygonových pořadů, u kterých se nepočítalo s využitím totálních stanic.

Současný trend v součinnosti katastrálních úřadů a zpracovatelů je vést a poskytovat dokumentaci v digitální podobě. Nabízí se proto předávání zápisníků podrobného měření, protokolů o výpočtech, seznamu souřadnic podrobných a pomocných bodů či měřických náčrtů na paměťovém médiu ve všeobecně známých a definovaných formátech. Právě měřické náčrty se dnes už stále častěji vytváří ze zpracovatelem připravované digitální katastrální mapy. Ta se převede na atributy čar a značek používaných na měřických náčrtech a do vrstev neobsazených se umísťují údaje doplňkové nebo popisné, měřická síť atd. Hlavní výhodou takto vytvořeného souboru digitálního náčrtu je jeho celistvost, přehlednost (zejména návazností měřické sítě), možnost softwarového vyhledání požadovaného bodu a podobně. Tento soubor se potom uměle dělí na jednotlivé měřické náčrty (blokové či rámové), které již tyto výhody ztrácí a ty se pak tisknou na papír. Naskýtá se otázka: proč tisknout stohy dokumentace, když by se lépe dalo orientovat a dále pracovat s rovnocennými daty na PC?

Vznikem ucelené dokumentace výhradně na paměťovém médiu by se ulehčila práce všem uživatelům (jak na katastrálním úřadu, tak zeměměřičům navazujícím na DKM) a zlevnily se všeobecně práce na tvorbě díla. Návrh na zapracování tohoto postupu do nově připravované vyhlášky jsme podali na odbor metodiky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Co na to ČÚZK?

vyvěšeno: 8. července 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 6+7/2002