Počátky automatizace údajů KN spadají do doby před padesáti lety. Většinu tohoto období byl vývoj automatizace připravován ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém (VÚGTK) v Praze, později ve Zdibech. Již výzkumná zpráva č. 2 z roku 1954 byla věnována využití děrnoštítkových strojů Aritma pro zpracování údajů o parcelách pozemkového katastru. Podrobná analýza a řešení automatizovaného zpracování písemného operátu evidence nemovitostí (EN) na tehdy dostupných sálových počítačích byly obsahem výzkumných zpráv z let 1967-8. V letech 1971-5 byl řešen Informační systém geodezie a kartografie a jednou z částí byl Registr evidence nemovitostí. Výsledky tohoto řešení pak byly roku 1976 využity pro výzkumné zprávy obsahující ideový projekt řešení vedení a využívání údajů EN na počítačích jednotného systému. Automatizace vedení právních vztahů byla řešena v letech 1978 až 1980 a celá osmdesátá léta byla věnována výzkumu Automatizovaného informačního systému geodezie a kartografie (AISGK) z počátku společně s VÚGK Bratislava. K realizaci jedné části AISGK - informačního souboru nemovitostí - došlo v roce 1991. Od roku 1987 bylo připravováno využívání osobních počítačů pro vedení údajů EN zpočátku ve VÚGTK a později za široké účasti pracovníků celého resortu s realizací již pro údaje katastru nemovitostí od roku 1993. Přípravám současného ISKN jsou věnovány jiné, zde často publikované, příspěvky.

Předmět automatizace

Jak již bylo naznačeno, předmětem automatizačních snah byly všechny druhy pozemkové evidence, které v uplynulých letech byly u nás vedeny. Pro pozemkový katastr byla sice v roce 1954 připravena výzkumná zpráva, ale jeho vedení bylo v roce 1956 ukončeno, takže navržené postupy byly realizovány pro jednotnou evidenci půdy, která byla vedena v letech 1956 až 1964. Prakticky stejné zpracování bylo použito v letech 1964 až 1972 i pro evidenci nemovitostí.

Od roku 1972 byly údaje EN postupně převáděny na paměťová média počítačů a od roku 1977 byly s výjimkou údajů o právních vztazích vedeny automatizovaně. Údaje písemného operátu EN vedené na počítači byly nazývány nejdříve jako Registr evidence nemovitostí (REN), později Informační soubor nemovitostí (ISN) a Soubor popisných informací (SPI). Údaje EN přešly v roce 1993 do katastru nemovitostí (KN), který je prakticky od počátku veden interaktivně v lokální počítačové síti.

Prostředky automatizace

Jak se vyvíjela výpočetní technika a její dostupnost, tak se měnily prostředky využití automatizace. Postupně byly údaje příslušné pozemkové evidence zpracovány na této technice:

• děrnoštítkové stroje Aritma v letech 1956 až 1976 u různých provozovatelů, později v resortní strojně početní stanici (výpočetním středisku),
• počítače TESLA 200, ZPA 600 a MINSK 32 (tzv. počítače 2. generace) v období 1972 až 1977 v krajských závodech Podniku výpočetní techniky (PVT), programový systém byl zpracován pro každý počítač samostatně s použitím jazyků COBOL a MAT32,
• počítače EC 1030 od roku 1977 též v PVT a od roku 1988 pouze počítač EC 1045 v Zeměměřickém ústavu (ZÚ), programový systém pro vedení a využívání údajů EN byl sestaven v jazyku COBOL (PVT České Budějovice) a pro sumarizaci údajů v jazyku PL/I (ZÚ),
• počítače IBM 4361 a 4381 též v Zeměměřickém ústavu (později Zeměměřickém úřadu), od roku 1991 byly údaje ISN, později SPI vedeny v centrální databázi databázovým systémem IDMS,
• 112 lokálních počítačových sítí NOVELL na všech pracovištích KÚ, lokální databáze byly postupně vytvořeny v letech 1993-4 a vedeny programovým systémem KN v databázovém prostředí dBASE IV a od roku 2000 FOX-PRO.

Pořizování dat

Pro počáteční fáze automatizace každé činnosti je rozhodující přenesení všech potřebných dat na paměťová média počítačů. Rovněž vedení těchto údajů na počítači v aktuálním stavu vyžaduje pořizování dat. Způsoby tohoto pořízení dat se v průběhu let měnily v návaznosti na rozvoj a dostupnost techniky. Postupně byly používány tyto způsoby:

• 1956 - 1972: děrování do 90sloupcových děrných štítků (pro jednorázové zpracování výstupních sestav na strojích Aritma),
• 1972 - 1981: děrování do 80sloupcových děrných štítků (pro prvotní uložení dat do počítače i pro aktualizaci údajů),
• 1974 - 1986: děrování do pětistopé děrné pásky,
• 1975 - 1992: přepis údajů na psacím stroji písmem OCR-B s následným optickým snímáním,
• 1978 - 1981: přímý záznam na magnetickou pásku,
• 1978 - 1992: optické snímání originálů dokladů (speciálních výkazů změn) s ručním písmem OCR,
• 1982 - 1994: záznam na terminál počítače SM-4/20 (SM 52/11) v dialogovém režimu, přípravu změnových vět řídil programový systém GEOREN,
• 1983 - 1993: záznam na pružné disky na zařízení řady CONSUL 271,
• 1988 - 1991: záznam na pružné disky na mikropočítači SAPI 1-ELIS,
• 1991 - 1993: záznam na paměťová média osobních počítačů PC,
• 1993 - dosud: přímé uložení na počítači PC v síti s následnou přímou aktualizací dat.

Rozsah automatizovaných dat

Rozsah automatizovaných dat se v průběhu let neustále rozšiřoval. V jednotlivých fázích byly automatizovány tyto údaje:

• Z údajů JEP a EN byly na děrnoštítkovém stroji zpracovávány pouze údaje o parcelách, tyto údaje po vyhotovení tiskových sestav nebyly na žádných nosičích uchovávány a při každé obnově písemného operátu (cca po 4 letech) byly znovu děrovány.
• V letech 1972 - 1977 byly na paměťová média počítačů trvale uloženy údaje o parcelách a údaje o uživatelích a vlastnících nemovitostí.
• Od roku 1978 byly vedeny na počítači též údaje o katastrálních územích.
• Právní vztahy k nemovitostem (doplňkové údaje listů vlastnictví) byly zkušebně zpracovány v omezeném rozsahu roku 1980, ve dvou okresech plně založeny v letech 1984 a 1985, ale jejich úplná automatizace v celé ČR byla dokončena teprve v rámci digitalizace SPI v letech 1993 až 1998. Současně byly automatizovány údaje o parcelách evidovaných zjednodušeným způsobem (tzv. závorkové parcely).
• Od roku 1993 byla data SPI, vedená na počítačových sítích, rozšířena o údaje pomocné evidence (příprava k aktualizaci) a o trvalé archivování změnových vět. Tyto údaje zůstaly pouze součástí lokálních bází dat.
• Při digitalizaci SPI byly do KN doplněny údaje o částech obcí (rok 1996) a vztah bonitovaných půdně ekologických jednotek k parcelám (1997 až 1999).
• V letošním roce realizovaný Informační systém katastru nemovitostí (ISKN) již obsahuje veškerá data potřebná pro vedení údajů SPI, která byla doplněna o údaje digitální katastrální mapy, administrativní data a přehled dokumentačních fondů.

V roce 1977 po převodu údajů EN ze všech katastrálních území obsahovala báze dat celkem 14,3 mil. vět. Centrální bázi dat SPI 31. 12. 2000 již tvořilo plných 90,3 mil. vět.

V letech 1977 až 1993 byly údaje REN (ISN, SPI) uloženy pouze v centrální bázi dat. Teprve převod údajů do lokálních bází dat je zpřístupnil přímo všem uživatelům sítě.

Využívání údajů báze dat

Písemný operát pozemkového katastru byl ve všech částech vyhotoven ručně a jeho nové vyhotovení přicházelo v úvahu zejména při obnově celého operátu. Změny údajů písemného operátu se zapisovaly v průběhu roku do výkazu změn a vždy v prvním čtvrtletí následujícího roku se vyznačily ručně v operátech.

Při využití děrnoštítkových strojů byly jako výstupní sestavy vyhotoveny soupisy parcel, evidenční listy a některé souhrnné přehledy parcel (úhrnné hodnoty druhů pozemků, sektorové přehledy), přičemž jména uživatelů se do evidenčních listů doplňovala ručně. Ostatní části písemného operátu JEP a EN byly vyhotoveny pouze ručně. Aktualizace údajů v tištěných sestavách probíhala stejně jako u částí vedených ručně, pouze po čtyřech až pěti letech se sestavy obnovily po novém děrování všech údajů o parcelách.

Po převedení většiny údajů EN na paměťová média počítačů se písemný operát vyhotovoval jako tiskový výstup z datových souborů s výjimkou listů vlastnictví, které se nadále vedly ručně. Protože tisk celého písemného operátu byl časově náročná činnost a využívání tiskových dodatků se změnami za uplynulý rok organizačně složité, byly tiskové sestavy nahrazeny mikrofišemi, které bylo možno každoročně obnovovat. Změny údajů písemného operátu se zapisovaly do výkazu změn, průběžně se z nich pořizovaly změnové soubory, kterými se jednou až čtyřikrát ročně aktualizovala centrální báze dat. K aktualizaci automatizovaně vedených částí písemného operátu tedy docházelo výměnou dosavadních mikrofiší za nové, vyhotovené z aktualizovaných údajů báze dat jednou za rok. Ručně vedené listy vlastnictví se aktualizovaly současně se zápisem změny do výkazu změn.

Ke zcela zásadní změně došlo převodem údajů SPI do lokálních bází dat. Písemný operát byl pro většinu činností nahrazen počítačovými soubory dat, z kterých se získávaly informace v dialogovém režimu a pouze ve zvláštních případech bylo možno podle potřeby jednotlivé části operátu vytisknout. Změny údajů SPI se již nezapisovaly do výkazu změn, ale též v dialogovém režimu přímo aktualizovaly bázi dat v reálném čase. Provedené změny se ukládaly do změnových souborů a výstup z nich nahradil výkaz změn jako doklad o provedení změny v počítači. Postupným převedením údajů o právních vztazích na počítač bylo možno ukončit ruční vedení i poslední části písemného operátu - listů vlastnictví.

V novém ISKN jsou uvedené principy pro vedení a využívání údajů SPI zachovány, navíc jsou prohloubeny vnitřní kontroly systému, aby při aktualizaci nedocházelo ke snižování kvality údajů.

Zvláštní skupinou využívání údajů SPI je zpracování souhrnných údajů o půdním fondu za různé územní celky - sumarizace údajů SPI. Od založení JEP se výměry parcel podle druhů pozemků a podle sektoru jejich uživatelů sumarizovaly ručně, pouze po každé obnově operátu byly využity sestavy vyhotovené na děrnoštítkových strojích. K získání součtů za vyšší územní celky (okresy, kraje, republiku) byla krátkodobě využívána děrnoštítková technika a později i počítač ZPA600. Kvalitativní posun nastal v roce 1978, kdy bylo zahájeno automatizované vytváření sumarizačních souborů přímo z údajů o parcelách a jejich uživatelích. Sumarizační soubor se počátkem roku aktualizoval o nejnovější změny, které ještě nebyly v údajích SPI provedeny. Po zrušení evidence užívacích vztahů zůstalo pouze zpracování úhrnných hodnot druhů pozemků a počtů objektů KN, které probíhá zcela automatizovaně z údajů lokálních bází dat.

Poskytování informací

Na způsobu podávání informací o nemovitostech jsou nelépe vidět hlavní vývojové zlomy. Po dobu ručního vedení písemných operátů i při využití děrnoštítkové techniky bylo možno veškeré výpisy z operátu poskytovat pouze ručně.

Převod základních údajů o nemovitostech na počítač v roce 1977 umožnil poskytovat informace automatizovaně - výstupem z datových souborů buď tiskem na papír nebo do výběrových souborů podle požadavku uživatele. Předáním hromadných dat (úplných souborů dat za větší území) bylo umožněno vytvářet resortní nebo podnikové evidence pozemků na podkladě EN. Zvláštním druhem výstupu byla kopie části písemného operátu EN z mikrofiše. Nejdůležitější výstup z EN - Výpis z EN - jako podklad pro sepisování listin byl vyhotovován pouze ručně, i když bylo možno využít pro jeho vyhotovení jako pomocný podklad obsah sestavy List vlastnictví na mikrofiši.

Zcela nové možnosti přinesl převod údajů SPI na počítače v lokálních sítích ve všech pracovištích KÚ. Přiblížení výpočetní techniky místům, kde byly informace požadovány a zejména doplnění báze dat údaji o právních vztazích, umožnily poskytovat požadované informace v reálném čase jako výstup z lokální báze dat.

Současný ISKN přináší další možnosti. Propojení všech lokálních sítí spolu s centrální bázi dat umožní vydávat základní informace z KN na všech pracovištích ze všech okresů ČR. Dálkový přístup k datům KN pomocí internetu zpřístupní KN vnějším uživatelům.

Závěr

Na vývoji zpracování evidencí nemovitostí v posledních čtyřiceti letech je vidět výrazný pokrok, který vždy směřoval k tomu, aby se usnadnila a snížila lidská práce, zvýšila kvalita obsahu a urychlilo poskytování informací. Každá výraznější změna ve zpracování zpočátku přinášela více obtíží, ale po zvládnutí vyšší techniky, případně po zdokonalení programového vybavení se vždy úroveň zpracování zvýšila. Bude tomu tak určitě i při vedení a využívání ISKN.

LITERATURA:

• [1] Válka O.: Vyhotovení nového (obnoveného) písemného operátu pozemkového katastru strojně početní stanicí, Výzkumná zpráva č. 2, Praha, VÚGTK, 1954
• [2] Válka O.: Použití samočinného počítače pro provádění změn v evidenci nemovitostí, Výzkumná zpráva č. 294, Praha, VÚGTK, 1968
• [3] Válka O.: Zpracování evidence nemovitostí na počítači TESLA, Výzkumná zpráva č. 446, Praha, VÚGTK, 1971
• [4] Neumann J. a kol.: Informační systém geodézie a kartografie, Výzkumná zpráva č. 529, Praha, VÚGTK, 1975
• [5] Kotal M., Souček Z.: Registr evidence nemovitostí na počítači EC 1030 (ideový projekt), Výzkumné zprávy č. 596, 612 a 613, Praha, VÚGTK, 1976
• [6] Kotal M., Kuba B., Souček Z.: Automatizovaný systém evidence nemovitostí, Geodetický a kartografický obzor, 27, 1981, č. 4, str. 79-110.
• [7] Vališ J.: Výskum organizačných a metodických zásad výstavby AISGK s bankou údajov, Výskumná správa č. 122, Bratislava, VÚGK 1983
• [8] Souček Z.: Informační soubor evidence nemovitostí AISGK, technický projekt, Praha, VÚGTK, 1987
• [9] Kotal M.: Využití 16bitových mikropočítačů v evidenci nemovitostí, Výzkumná zpráva č. 909, Praha, VÚGTK, 1987
• [10] Souček Z.: Informační soubor nemovitostí - popis systému, Geodetický a kartografický obzor, 39, 1993, č. 9, str. 181-196.

Příspěvek zazněl na Mezinárodní konferenci o KN v listopadu 2001.
Pozn. redakce: Je neuvěřitelné, jak převratné změny zažila jedna - současná a často ještě aktivní generace zeměměřičů. Děkujeme ing. Součkovi, který byl vždy u věci a může tedy zasvěceně přiblížit vývoj automatizace v KN naší odborné veřejnosti.

vyvěšeno: 9. července 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 6+7/2002