K připomenutí stého výročí narození významného astronoma, geodeta a pedagoga prof. RNDr. Emila Buchara, DrSc. uspořádaly společně katedra VG Stavební fakulty ČVUT v Praze, Výzkumné centrum dynamiky Země, VÚGTK Zdiby, GS AČR a Český národní komitét geodetický a geofyzikální jednodenní odborný seminář, který se uskutečnil dne 6. listopadu 2001 se na Stavební fakultě ČVUT v Praze.

Semináře se zúčastnilo přes padesát hostů. Kromě členů rodiny také Ivo Baueršíma, emeritní profesor bernské university, Jan Kouba, významný odborník z Geodetic Survey of Canada atd.

Většina příspěvků ze sborníku vydaného k tomuto výročí zazněla i přímo na semináři. J. Kabeláč (ČVUT, Fsv, G+K) ve své práci připomněl studium a zaměstnání E. Buchara, jeho veřejnou, pedagogickou i vědeckou činnost. Pamětní deska E. Bucharovi byla 4. 8. 2001 slavnostně odhalena na rodném domě v Horní Nové Vsi, dnes součást Lázní Bělohrad.

Referát K. Raděje (GS AČR) pojednal o působení profesora Buchara ve VZÚ a zdůraznil jeho lidský rozměr. Ivo Baueršíma (Universita Bern) se pustil do fiktivního rozhovoru s profesorem Bucharem na téma ztráta času. O variačních metodách ve fyzikální geodezii hovořil Petr Holata (VÚGTK). Kolektiv autorů (StF STU) se zabýval využitím cirkumzenitálu na určování svislicových odchylek v polních podmínkách. Bucharovy zápisky v obyčejném školním nelinkovaném sešitě v tvrdých deskách sledoval Georgij Karský (VÚGTK) a všímal si myšlenkových pochodů, které dovedly E. Buchara k určení svého zploštění Země.

Ctibor Beneš, syn plk. Dr. L. Beneše z VZÚ, vzpomněl na přátelství a korespondenci mezi svým otcem a E. Bucharem. Další vzpomínky připojil i J. Vykutil (VUT Brno). Roli profesora Buchara v astrometrii připomenul J. Vondrák (AV ČR) ve svém příspěvku "Od cirkumzenitálu k hipparcosu". Tížnicovými odchylkami a geoidem v ČSR po padesáti letech se zabýval I. Pešek (ČVUT). Svoji úvahu o výpočtech v geodezii připojil A. Čepek (ČVUT), který byl inspirován Bucharovými slovy, že počítače dělají někdy chyby a je nutno vůči nim zachovávat patřičnou míru ostražitosti. V úvaze se autor dotkl i současného školství a perspektivy oboru, v kterém působily lidé jako E. Buchar a další. Seminář pokračoval ještě několika vzpomínkovými i odbornými příspěvky.

Profesor Buchar zasáhl svými pracemi hluboko do rozvoje čs. astronomie, geodezie a geofyziky. Byl opravdu první a inspiroval další hledače tvaru Země. a jak se ve sborníku také konstatuje - realizoval svým způsobem kosmickou geodezii skromných prostředků.

Sborník příspěvků přednesených na setkání při příležitosti 100. výročí narození prof. Emila Buchara vydal VÚGTK, Praha 2002 ve spolupráci s GS AČR.

vyvěšeno: 14. říjena 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 10/2002