V předchozích číslech časopisu Zeměměřič bylo uveřejněno několik příspěvků dotýkajících se geodetických prací při pozemkových úpravách a využití výsledků zeměměřických prací. Autoři v nich uvedli řadu zajímavých příkladů (i diskutabilních) jak zjednodušit a zefektivnit provádění měřických a výpočetních prací, vč. jejich předání orgánům státní správy.

Domnívám se, že na celou problematiku je třeba se podívat poněkud podrobněji. Názorně ji lze například ukázat při postupu prací při obnově katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav. Tyto práce zahrnují většinu geodetických činností, při kterých je nutno úzce spolupracovat s příslušným katastrálním úřadem. Od přípravy písemných a grafických podkladů, přes obnovu a tvorbu polohového bodového pole, zaměření skutečného stavu, vytyčení obvodů PÚ, vyhotovení geometrických plánů na určení obvodů, geodetické práce pro společná zařízení, až po vyhotovení digitální katastrální mapy, apod.

Není sporu o tom, že při provádění uvedených prací i při předání výsledného operátu katastrálnímu úřadu je bezpodmínečně nutné vycházet z platných právních předpisů. Základní předpis, dotýkající se celé problematiky, tj. Vyhláška č. 190/1996 Sb. v platném znění, nemůže v žádném případě podrobně vystihnout všechny druhy prací, které je nutné při obnově katastrálního operátu provést.

A tak je nutné využívat i další interní předpisy ČÚZK. Brzy zjistíme, že práce při KPÚ nestačí plně vystihnout ani Návod pro Obnovu katastrálního operátu, vytvořený především pro obnovu novým mapováním. A tak zde máme řadu dalších předpisů vztahujících se k vedení katastrálního operátu, obnově a tvorbě polohového a výškového bodového pole, vyhotovení DKM apod.

I tak je nepochybné, že s využitím všech těchto předpisů lze vytvořit technologický postup přijatelný jak pro katastrální a pozemkové úřady, tak i pro zpracovatele. Jak ale ukazuje praxe, je to pro většinu uvedených subjektů úkol velmi nesnadný. Roztříštěnost předpisů, někdy i vzájemně si odporujících, je v mnoha případech příčinou "nedorozumění" při předávání výsledků na KÚ, nedokončených KPÚ, podbízejících se cen prací, apod.

Myslím, že je bezpodmínečně nutné vytvořit pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav samostatný návod, závazný jak pro katastrální a pozemkové úřady, tak i pro zpracovatele KPÚ. V jeho přílohách je nezbytné uvést vzory jednotlivých druhů předávaného operátu. Je to úkol velmi pracný a složitý, zahrnující všechny geodetické práce při KPÚ.

Měl by zahrnout i postup prací v katastrálních územích, ve kterých jsou podkladem mapy ZMVM, THM nebo přídělové plány.

Jsem přesvědčen, že jen tímto způsobem lze dosáhnout zefektivnění geodetických prací a zlepšení spolupráce zpracovatele s orgány státní správy. Současný stav spíše napomáhá k nejednotnému pohledu na potřebný rozsah a způsob zpracování geodetických prací při KPÚ. A od toho se mj. odvíjí i využití tak diskutovaných finančních prostředků.

vyvěšeno: 14. října 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 10/2002