Měl jsem velkou radost, když jsem při náhodné koupi Hospodářských novin vycházejících v Bratislavě narazil na článek o katastru nemovitostí. Menší radost už jsem měl z toho, že jsem si uprostřed Nízkých Tater, kde jsem byl na dovolené, četl vesměs kritické informace k práci našich slovenských kolegů, kterým se výrazně prodloužily vyřizovací lhůty. Na východě od naší vlasti začali problém řešit. Píšeme jak, už jenom proto, že by to mohla být inspirace pro český katastr.

Akutním a dlouhodobým problémem společnosti v SR je neplnění zákonných lhůt v KN. Podle zákona o změně vlastnictví je katastr nemovitostí (KN) povinen rozhodnout do jednoho měsíce - tuto zákonnou lhůtu ze 79 pracovišť KN dodržuje zhruba jen asi polovina. K 1. červnu tohoto roku se například muselo ve 33 okresech čekat na rozhodnutí 2 - 5 měsíců, v pěti okresech 5 - 9 měsíců, v dalších pěti okresech lhůta překračuje 10 měsíců a v některých případech jako je například Bratislava II. jsou nejstarší podání datovaná dokonce před dvěma lety.

Takto znepokojeně začal Martin Valentovič z organizace MESA 10 svůj příspěvek.

Dále se v materiálu o KN připomíná, že ke konci roku 2000 byl proto na podnět podpředsedy vlády SR Ivana Mikloše odstartovaný proces analýzy příčin a návrhu systémových opatření na zlepšení činností KN. Úlohou byla pověřená Centrální jednotka boje proti korupci. Byl vytvořený speciální tým, složený z nezávislých expertů a z expertů Úradu geodézie, kartografie a katastra SR.

Jaké jsou příčiny neplnění lhůt na Slovensku?

Hlavní příčinou neplnění lhůt je na základe analýzy neexistence propojení mezi množstvím podání a administrativně-finančními kapacitami. Rozvoj trhu s nemovitostmi a zejména hromadné převody bytů nebývalým způsobem zvýšily zátěž úředníků, přičemž počet zaměstnanců se relativně snižoval, stejně jako i jejich struktura a kvalifikace. Finanční situace byla natolik vystupňovaná, že na mnohých úřadech chyběly peníze na základní potřeby jako toner či obálky.

Výsledkem bylo hromadění nevyřízených žádostí. Dlouhé čekací lhůty nebyly zaviněny nízkou produktivitou práce katastrálních úředníků, neboť ta se pod zesíleným tlakem zvyšovala. Prý ani korupce či klientelismus, který zákonitě při podobných podmínkách vzniká, nezpůsobovaly zpomalení rychlosti vyřizování. Šlo spíše o přeskupení pořadí žádostí.

Analýza odkryla jiné příčiny - například dvojkolejnost řízení od roku 1996. Tehdejší vláda vyčlenila katastrální pracoviště od Úradu geodézie, kartografie a katastra SR (UGKK SR), který je stále řídil metodicky a začlenila je pod krajské a okresní úřady. To zvýšilo neprůhlednost.

Neadekvátní a neflexibilní finanční kompenzace množství požadované práce však zůstala nejdůležitější příčinou, píše se v analýze příčin.

Věřím, že o těchto problémech tzv. řízení - neřízení katastrálních úřadů z Bratislavy jste se určitě dozvěděli při setkáních se slovenskými kolegy. Podobně na tom jsou u nás například odborníci na pozemkových úřadech, které jsou metodicky řízené z Ministerstva zemědělství ČR, ale finančně a personálně za ně odpovídá přednosta okresních úřadů.

Slovenský návrh reformy

Návrh lze rozdělit na dvě části - na administrativně-správní reformu spočívající v návratu katastru pod křídla ÚGKK a na finanční reformu, která má peníze rozdělit podle logických zásad.

Výška prostředků na fungování KN má být přímo úměrná objemu úloh, například podle počtu podání, které jsou navíc zpoplatňované. KN by si pak sám určoval počty pracovníků a měl by pak prostor pro jejich motivaci.

Není bez zajímavosti, že do navrhovaného modelu byly vložené mechanizmy, které lze chápat jako vzájemnou konkurenci, třebaže tu o konkurenci mezi pracovišti nemůže být ani řeč. Model má automaticky vést lidi na úřadech ke zvyšovaní efektivity, protože ta by se přenesla do jejich odměn. Návrh schválila a doporučila Porada ekonomických ministrů, avšak NR SR nečekaně schválila odloženou novelu zákona o KN, která spočívala jen v administrativně-správní reformě. Dvojkolejnost v řízení se odstranila, ale reforma bohužel nedořešila hlavní příčinu pomalého vyřizování na úřadech - tou je jejich financovaní.

Reformu totiž nebylo možné dořešit v krátkém čase, protože legislativní pravidla NR SR definují minimální časový odstup, při kterém je možné novelizovat dvakrát za sebou stejnou novelu. Nu a ten odstup je 6 měsíců.

Už se ví, že uskutečnit navrhovaný model reformy financování vláda schválila až v delším časovém horizontu.

Kroky vedoucí k nápravě

Jak dopadlo úsilí finančně posílit KN tak, aby se urychleně odstranily v minulosti nahromaděné žádosti? Protože se počet nových žádostí už stabilizoval, byl tu předpoklad brzkého vyčištění stolu. Úřady by měly být schopné nové žádosti vyřizovat v zákonných třicetidenních lhůtách. Výsledkem byla dvě schválená usnesení vlády SR (215/2002 a 540/2002). V jejich smyslu, stejně jako i v závazku ÚGKK SR, by mělo dojít při stabilizaci počtu podání k odstranění skluzů v rozhodovaní KN o návrhu na vklad do 6 měsíců od uvolnění finančních prostředků tj. do 30. září 2002 s výjimkou sedmi nejvíce zaostávajících okresů - což jsou borci pracující na úřadech v Bratislavě I - IV, v Trenčíně, v Dolnom Kubíně a v Prešově, kde je předpoklad normalizace do 1 roku (t. j. do 31. března 2003).

Dnes už se ví, že uskutečnit finanční posilnění bylo nevyhnutelné okamžitě při systémových změnách. Na peníze tady přišla řada až při druhém kroku. Připomeňme si, že prvním krokem směrem k definitivnímu ozdravení katastru nemovitostí na Slovensku byla administrativní reforma. Jako na potvoru nastaly ještě další nepředvídané komplikace. Například nastal nečekaný úbytek počtu pracovníků a komplikace byly při přijímání nových lidí, dále se neočekával ani 14,7% nárůst počtu podání žádostí o vklad, které se momentálně urychleně řeší. Přesto všechno ozdravování KN na Slovensku zažilo viditelný pokrok.

Nejlepším ukazatelem při takovém hodnocení funkčnosti KN je rychlost vyřizování žádostí. Vyjadřuje se počtem nevyřízených žádostí a počtem nových podání. Rychlost vyřizování se přes pokles počtu úředníků zásluhou silného tlaku do roku 1998 zvyšovala, když dosáhla stropu (asi 18 000 rozhodnutí měsíčně). Nesystémová opatření začátkem dubna 2002 ovlivnila menší zrychlení vyřizování podání. Zvýšila se z přibližně 18 000 rozhodnutí měsíčně na 21 711. Při ideálních podmínkách by nynější počet 22 378 nevyřízených návrhů v zákonné lhůtě při aktuálním měsíčním počtu nových podání 18 166 mohl být odstraněn už v průběhu 6,3 měsíců.

Za poslední tři měsíce se tedy usnesením vlády podařilo uskutečnit 10 941 návrhů na vklad po zákonné lhůtě, které by bez uvedeného opatření nebyly realizované. Takže počet nevyřízených žádostí v zákonné lhůtě, který by bez finanční dotace dnes představoval 33 319, se podařilo snížit na 22 378, a to je o třetinu méně, uzavírá analýza, vydaná ve slovenském seriózním deníku 22. srpna 2002.

Dodejme, že vláda SR 21. srpna 2002 rozhodla o významné personální změně v čele Úradu geodézie, kartografie a katastra SR.

Zdroj:VALENTOVIČ, M. : Zhruba len polovica katastrov pracuje v súlade so zákonom. Hospodárske noviny 22.8.2002

vyvěšeno: 16. září 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 10/2002