Problém kuřete a vejce v KN

Dovoluji si přednést drobný problém - rozsahem zanedbatelný, ale řešením zásadní.

V mapě vyhotovené jako ZMVM se střešními plášti a doměřením v intravilánu byly tři sousední nemovitosti jednoho vlastníka - přiléhající domy v ulici s navazujícími zahradami (tehdy MNV) určeny poněkud rychlejším způsobem (konstrukční oměrné v komplikované zástavbě). Jednotlivé nemovitosti byly prodány různým vlastníkům a dnes při přestavbě je potřeba vytyčit hranice.

Při vytyčování bylo zjištěno, že v zadní části pozemku, kde jsou ploty, není problém a vytyčeni ze souřadnic je v dopustné odchylce i pro 3. tř. přesnosti vzhledem ke stávajícím plotům. V části (4. tř. přesnosti) jsme v dopustné odchylce. Nedalo nám, abychom odevzdali vytyčení, kde souřadnice vytyčovaného bodu je cca 50 cm od skutečného bodu v terénu. Myslím, že i při vytyčení jsem povinen dodržet ustanovení odst. 11 a 12 přílohy k vyhl. 190/92 Sb. Vzhledem k tomu, že jde o posun obou protilehlých hranic pozemku, navrhli jsme vlastníkům provedení opravy chybného zákresu hranice (souřadnic v RES) i při vědomí, že nejsou zcela respektována ustanovení § 46 a 47 vyhl. 190/96 Sb. Jeden ze sousedů souhlasí s opravou a na žádost vlastníků je oprava provedena (dlouhá léta respektovaná zeď), druhý soused nesouhlasí a požaduje kompenzaci výměry v jiném místě. Navrhli jsme jako řešení opravu dle § 8 zák. 344/92 Sb. bez návrhu vlastníka s odvoláním na § 47 vyhl. 190/96 Sb. Katastrální úřad odpověděl vlastníkovi - zcela správně, že není co opravovat, protože údaje jsou v dopustných odchylkách. Vím ze zkušenosti, že praxe je v těchto případech různá a často se liší případ od případu. Budeme vděční, pokud sdělíte převládající praxi třeba i u různých katastrálních úřadů. Myslím, že zvykové právo zaváděné postupem doby v operátech zůstává zachováno a často je vodítkem řešení. Jako zásadní vidím přístup správce k údajům: opravit chybná nebo ne nejlepší data, nebo je raději ponechat a nevšímat si jich.

Myslím, že je třeba vyřešit problém kuřete a vejce. Co je dříve, zda podklad pro vytyčení § 76 vyhl., nebo vytyčení hranice, které v terénu změní hranici evidovanou.

Děkuji za reakci

Problém, který pan Komárek popisuje, je vážný proto, že pro jeho řešení neposkytují obecně závazné právní předpisy žádné srozumitelné vodítko. Dalo by se říci, že přímo vedou k tomu, zužovat problém vytyčení hranice pozemku na problém interpretace souřadnice na zemský povrch systémem "padni jak padni".

Technokratické řešení bývá toto:

Vážený zákazníku, bod hranice jsem vytyčil z podkladu evidovaných v katastru a údaje z těchto podkladů jsem interpretoval na zemský povrch s přesností, která dokonce několikanásobně převyšuje přesnost, s jakou ty katastrální podklady byly vůbec určeny. Ten bod mi padnul sem, jak jsem vám zabetonoval do chodníku tu trubku. To víte, přesnost těch katastrálních podkladů je holt taková, že není vyloučeno, že ten bod by mohl být i o půl metru vedle, přímo na rohu toho vašeho domu, nebo taky možná i o půl metru vedle na druhou stranu, takže by to bylo dokonce i metr vedle toho rohu vašeho domu, ale co byste chtěli, vždyť to měřili ještě komunisti. Tak se tady se sousedem už nějak mezi sebou musíte dohodnout. Tady mi ještě se sousedem podepište, že jsem Vás s tím výsledkem seznámil. Na shledanou, fakturu vám pošlu poštou.

Pragmatické řešení je toto:

Vážený zákazníku, ten bod té vytyčené hranice je na rohu toho domu a v katastru je tam taky s předepsanou přesností evidován. Vidím, že jsem vás ani souseda tím výsledkem nijak nepřekvapil a je jen dobře, že jste se navzájem ujistili, že to tak opravdu je, protože pořádek dělá přátele. Tady mi tedy podepište, že jsem vás s výsledkem seznámil. Pak se sluší ještě do obou sousedů investovat tak 10 minut času vylíčením nějaké drastické příhody, kdy si to jiní sousedé a úplně jinde mezi sebou vytyčit vůbec nikdy nenechali (protože byli lakomí na peníze) a teprve pak se zjistilo (až jeden postavil garáž), že hranice byla o 5 metrů jinde, ale tady na místě mají dneska štěstí, že mohou mít mezi sebou nadále klidnou držbu (což se jen tak nevidí), které by si měli vážit a je jim opravdu třeba jen gratulovat. KÚ obdrží dokumentaci s tím, že jako bod hranice byl vytyčen roh domu, a výpočtem bude doloženo, že je to v toleranci mezních odchylek v porovnání s evidovaným stavem.

Mezi vytyčeným a evidovaným stavem nelze paušálně používat mezní odchylky pro body s kódem charakteristiky kvality 3. To bychom např. v oblasti sáhových map nevytyčili skoro nic. Ve třídě 3 musí však samozřejmě být relativní vnitřní přesnost mého měření. Ještě v nedávné minulosti (a možná tak tomu je i dnes) se často v oblasti sáhových map vytyčovaly přímo stavební pozemky pod domy. Ve skutečnosti se jednalo o zbořeniště zarostlé křovím a kopřivami a důvodem bylo, že se na něm měl postavit nový rekreační domek, který podle stavebních předpisů nemohl být povolen nikde jinde, jen na tom samém místě jako stála kdysi stavba původní. Takové vytyčení se samozřejmě dělalo víc než totální stanicí především krumpáčem a lopatou a teprve odkryté rohy původních základů se zaměřily.

Mechanismus opravy chyby v katastru je skutečně na místě až jedině v případě překročení mezních odchylek. Zpravidla vám v takovém případě jako podklad pro opravu chyby nebude stačit ani dokumentace o vytyčení hranice pozemku (se změnou geometrického a polohového určení je totiž většinou také třeba řešit otázku změny výměr).

Jsem přesvědčen, že KÚ odmítají (a správně) hovořit vůbec o opravě chyby, pokud nepřesnosti při podrobném měření, zobrazení a při výpočtu výměr nepřekročily mezní odchylky.

Už poněkolikáté se v této konferenci ale musí objevit konstatování, že právní řád zřejmě "zaspal dobu", pokud nepopisuje a nedává možnost dynamického zpřesňování katastrálních map při jejich údržbě (děje se tak jedině nárazově při obnově operátu novým mapováním). Změna však nejde provést jen vyhláškou. Musí mít oporu už v předpisu síly zákona.

Otázka vytyčování hranic nebyla dle mého názoru nikdy popsaná v předpisech dostatečně, a zákon ji pomíjí prakticky zcela. Bohužel nemám čas ji podrobněji v této konferenci rozebírat. Spíše (až někdy budu mít cestu do Jindřichova Hradce) pozvu pana Komárka na kus řeči na pivo (bude-li mít čas), protože to je skutečně "pivní" problém, o kterém se mohou vést takřka nekonečné diskuse. Stanovit v otázce vytyčování hranic zcela obecná řešení (která by pasovala na všechny možné případy), je totiž skoro nemožné.

V praxi se přitom množí situace, kdy na 5 m2 bývají zavrtány 3 (i více) mezníků různých vytyčovatelů.

Vidím, že moc toho "odborného" jsem asi nenapsal. Hezké léto přeje

vyvěšeno: 14. října 2002

---

Z časopisu Zeměměřič č. 10/2002