V prosinci 1997 vyhlásil Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) veřejnou soutěž "podle pravidel pro poskytování účelových finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje" na provedení analýzy a experimentální ověření možnosti užití analytické a digitální fotogrammetrie v kombinaci s geodetickými metodami pro tvorbu digitální katastrální mapy [1]. Práce požadované veřejnou soutěží musely být dokončeny do konce roku 1998. Výsledek veřejné soutěže byl ve formě "vyhodnocení nejvhodnější nabídky uchazeče o veřejnou zakázku" vyhlášen 25. února 1998 [2]. Rozpor mezi zadáním soutěže a jejím vyhodnocením rozhodl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Svým rozhodnutím [3] potvrdil, že se nejednalo o pravidla veřejné zakázky, uváděné v souvislosti s vyhodnocením soutěže, ale o "poskytnutí účelové finanční podpory vědecké činnosti ze státního rozpočtu".

Výhercem veřejné soutěže se stal uchazeč, který nabídl cenu plnění zadaného úkolu téměř o půl milionu vyšší než někteří další uchazeči. Vítěz soutěže již 24. března 1998 uveřejnil v Hospodářských novinách (HN) [4], že ve vymezeném prostoru experimentálního ověřování ukončil některé provozní fotogrammetrické práce. Přesto výsledky práce na zadaném úkolu výzkumu a vývoje nebyly ze strany úředníků zadavatele do současné doby, rok po uplynutí stanoveného termínu plnění, pro odbornou veřejnost publikovány; analýza a výsledky experimentálního ověření nejsou známé. Není možné dosažené výsledky porovnat s výsledky obdobného masivního výzkumu dané problematiky, který se uskutečnil v 60. letech 20. století ve VÚGTK (vedoucím projektu byl tehdy Ing. Pichlík, CSc.). Rovněž výsledky oponentního jednání daného úkolu nebyly dosud zveřejněny a není možné ani formálně posoudit úroveň jeho splnění, zejména jeho očekávaných doporučení pro provozní praxi. Tyto skutečnosti jsou v rozporu se stanovenými zásadami, které platí pro úkoly výzkumu a vývoje hrazené z prostředků státního rozpočtu. V době, kdy se v odborné veřejnosti intenzivně diskutuje problematika možné nápravy mnohých dnes již nevyhovujících katastrálních map v souvislosti s digitalizací souboru geodetických informací katastru nemovitostí, jde o záležitost, která ovlivňuje názory na kvalitu výkonu státní správy v oboru.

I vývoj dalších systémů katastru nemovitostí je v současné době nákladově až třicetkrát vyšší než byly náklady na výzkum a vývoj stávajícího, v provozu zavedeného systému [5]. Přitom nové systémy pomáhají privátní dodavatelské firmě se zahraničním kapitálem vyvíjet úředníci státní správy, což by mohlo být komentováno i jako střet zájmů. Navíc ve výběrovém řízení vybraný dodavatel neplní projektem stanovené úkoly, a to jak v rozsahu, tak i termínech požadovaných výsledků [6]. Tak se zadaný vývoj dále nepřímo zdražuje. S odstupem času se potvrzuje, že k očekávaným cílům zadaného úkolu se mohlo dospívat kontinuálním pokračováním výzkumu a vývoje původních systémů spolu s postupným koordinovaným zaváděním jeho výsledků, tj. inovacemi s vynaložením minimalizovaných nákladů. Postupným zaváděním výsledků výzkumu a vývoje se dalo lépe využít uplynulých čtyř let. Ušetřené prostředky mohly přiblížit naději na větší rozsah obnovy souboru geodetických informací katastru formou tvorby digitální katastrální mapy s využitím všech disponibilních kapacit v našem státě [7]. Možná by pak na území našeho státu nebyla šance nutit odbornou veřejnost na počátku třetího tisíciletí do využívání souřadnicových systémů původních ostrovních grafických map z doby Marie Terezie.

Nebyla by tak ani porušována transparentnost procesů rozhodování a zejména dosažených výsledků výzkumu a vývoje. Tyto výsledky, hrazené nemalými částkami ze státního rozpočtu, nejsou totiž v poslední době zveřejňovány, což odpovědný úředník ČÚZK zdůvodňuje tím, že privátní firmy chrání svůj duševní majetek. Ne proto, že státní organizace zřízené pro výzkum a vývoj tak činit nemohou, ale pro urychlování rozvoje odvětví je vhodné, aby odborná veřejnost měla právo na informace o konkrétních výsledcích z oblasti rozvojových programů. Jedná se zejména o české podnikatele z oboru zeměměřictví, kteří z valné většiny zabezpečují podklady pro plynulou aktualizaci databáze katastru nemovitostí a jsou nuceni se podmínkám v této oblasti kontinuálně přizpůsobovat. Neprůhlednost konání mnohdy působí bariéry ve vzájemné spolupráci a bývá zdrojem různých dohadů [8]. Objevují se pak otázky, zda se prostředky ze státního rozpočtu vynakládají racionálně a optimálně, zda se neinvestuje podstatně více, než je potřeba, nebo zda se investuje dostatečně účelně. Může docházet k podezřením, že dochází k nadřazování soukromých zájmů nad zájmy společnými. Přispívají k tomu i někdy nesmyslná zadání, rušení a opakovaná výběrová řízení, někdy upravovaná a zpřesňovaná jakoby až podle prvních podaných návrhů řešení od určitých uchazečů. Není se pak čemu divit, když se veřejnost ptá, zda se úředníci odpovědných orgánů státní správy chovají vždy racionálně. Ti ale toho, kdo veden snahou napomoci upozorní na různé nedokonalosti, považují spíše za vyvrhele.

Uvedené šumy jsou charakteristické pro současnou neurovnanou a neklidnou dobu nově se formující společnosti. Jsou nepříjemnými společenskými negacemi, ale jsou nedokonalostmi postupně napravitelnými. Nenapravitelným by se ale mohl stát počin, jehož důsledkem by mohla být ztráta centrálního orgánu oboru zeměměřictví s plnou odpovědností za kontrolovanou distribuci strategických dat státního významu. Data týkající se geodetických základů státu, nezanedbatelné většiny obyvatelstva, právnických i fyzických osob, občanských i státních aktivit včetně státní i municipální správy by se mohla stát předmětem obtížně ovlivnitelného monopolního podnikání např. obchodních organizací, a to i organizací se zahraničním kapitálem [9]. Kéž by i v tomto směru zůstal naším vzorem rakouský katastr, z jehož lůna jsme vyšli.

Ing. Miroslav Roule, CSc.

Literatura:
[1] ČÚZK: Veřejná soutěž, č.j. 4518/97-22 z 1.12.1997
[2] ČÚZK: Oznámení, č.j. 964/09-22 z 25.2.1998
[3] ÚOHS: Rozhodnutí, č.j. S-75/98/140/an z 20.5.1998
[4] HN z 24.3.1998: V běžné mapě se laik sotva orientuje
[5] VÚGTK: Výroční zpráva za rok 1997, Zdiby 1998
[6] Zpravodaj ČÚZK: Informace o projektu zdokonaleného ISKN, In. Zeměměřič, 6, 1999, č. 4, s. 6-8.
[7] Roule M.: Řešení výzkumného projektu "Výstava AISGK" napomáhá zlepšovat služby státní správě i občanům. In: GaKO, 41, 1995, č. 3, s. 55-59.
[8] Roule M.: K možnosti využití katastrálních map jako podkladu pro tvorbu dalších územně orientovaných produktů. In: Zeměměřič, 6, 1999, č. 1-2, s. 39, 42.
[9] Polman J.: Návrh na vytvoření národní katastrální politiky. In: Zeměměřič, 6, 1999, č. 12, s. 4-5.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 1+2-2000