21. prosince loňského roku proběhla v konferenčním sále nové budovy zeměměřických a katastrálních úřadů tradiční porada ZKI v Praze s ověřovateli a vyhotoviteli GP a vytyčování hranic pozemků. Na programu porady byly kromě organizačních záležitostí také informace o novele Návodu pro obnovu katastrálního operátu, dále nejčastější závady v Protokolech o kontrole, potvrzování plánů v prostředí KM-D, legislativní podněty ZKI z poslední doby, stanoviska ZKI k některým problémům při potvrzování GP, vstup na pozemky a závěrečná diskuze. Požádali jsme ing. Bumbu, zástupce ředitele ZKI, aby nám trochu přiblížil činnost ZKI s přihlédnutím k historii a průběhu těchto porad.

Tyto tradiční porady pořádá pražský ZKI od roku 1993, obvykle dvakrát ročně. Podobná setkání občas proběhnou i v severočeském kraji, někdy v Hradci Králové a v Plzni, ale často přivítáme "špiony" z jiných oblastí i na našich poradách – a musím připustit, že je vítáme velice srdečně. Jsme rádi, že přijde i někdo odjinud než z našeho regionu. Aspoň se od nich dozvíme jejich názory na určité problematické otázky.

"Špioni" asi závěry vašich porad neužijí stoprocentně, vzhledem k tomu, že mívají ve svém regionu jiný výklad předpisů...

Samozřejmě, ale pořád je tady možnost, že se aspoň něco uplatní i jinde. Ideální by jistě bylo, kdyby byl výklad předpisů jednotný, ale jak říká ing. Nedvídek – není jeden katastr, ale je jich 78 – tedy tolik, kolik je u nás okresů. Nelze to brát úplně doslova, ale prostě to tak vždycky v historii bývalo. Můžeme to doložit třeba řadou příkladů z pozemkového katastru. Je dobře, když někdo vyvíjí snahu to sjednotit.

Obdobná situace je ve vaší nedávno vydané knížce o GP, která obsahuje vlastně pouze návrhy řešení. Toto řešení nemusí být na každém KÚ akceptováno.

To je svatá pravda. Každý z nás se může na právní předpis dívat trošičku jinak.

Do jaké míry vyjadřují lektoři na poradách své osobní názory?

Na rozdíl od přednášek, kde lektor prezentuje svůj osobní názor, se na těchto poradách jedná o oficiální stanovisko ZKI – snažíme se na nich zaujmout stanovisko k problémům, které předpisy neřeší se vší důsledností. Předpis definuje parametry z nějakého obecného hlediska, ale nastanou situace, kdy se aplikuje velmi obtížně z hlediska jeho dikce, protože nepočítá s tak jemnou nuancí. A naše úloha je právě v tom, abychom sjednotili postup KÚ na jedné a podnikatelské veřejnosti na druhé straně. Proto formulujeme určitá stanoviska, která jsou v rámci působnosti našeho ZKI závazná (čili v regionu bývalého středočeského kraje a města Prahy). Tato stanoviska pak platí do doby, než je ČÚZK z titulu svého úřadu zruší – což se nestává moc často.

Dáváte ČÚZK na vědomí tyto problémy, jejich řešení a stanoviska, ke kterým se na pracovních poradách dospěje – dá se to eventuálně nějak zobecnit i na ostatní ZKI?

Samozřejmě, že neobtěžujeme ČÚZK s každým diskuzním příspěvkem, ale z každé porady vyvstanou dvě – tři situace, které mají zásadnější charakter – dokonce i takové, ke kterým hned nezaujmeme stanovisko. Prostě se vyskytne problém, se kterým jsme se dosud nesetkali a zatím ho nebylo nutno řešit. Takové příspěvky vítáme, a protože jde o zásadní věc, přeneseme je na ČÚZK, aby zaujal stanovisko platné pro celou republiku. Zpětná vazba z druhého úhlu pohledu funguje tak, že se naše odpovědi na dotazy vznesené podnikatelskou veřejností setkávají s určitou reakcí KÚ. Ty garantují úroveň GP v momentě, kdy je jako součást listiny předmětem zápisu do KN. S těmito reakcemi se setkáváme při poradách s potvrzovateli, které pořádáme odděleně a kdy si vysvětlujeme některé problémy, které mimo jiné vyplývají i z těch diskuzních příspěvků.

To už je druhý typ pracovních porad...

V loňském roce jsme měli dokonce tři akce – využili jsme možností, které skýtá nová budova. Nejprve jsme pozvali všechny ZKI z celé republiky na celodenní pracovní setkání. Program setkání jsme rozdělili do několika zájmových sfér a setkání bylo přijato s velice pozitivním ohlasem. Byla to sice ne první, ale jedna z mála možností, kdy se pracovníci ZKI mohou neformálně setkat a vysvětlit si názory na odbornou problematiku.

Pak jsme měli druhou akci (obojí až v závěru roku po přestěhování) – setkání s potvrzovateli GP – čili s pracovníky KÚ, kteří jsou v první linii kontaktu státních orgánů s podnikatelskou veřejností. Tato setkání bývají dost ostrá, protože se snažíme v rámci své koordinační činnosti ze zákona č. 359 vysvětlovat, že státní úředník se musí přizpůsobit realitě a ne naopak. Čili on musí vyhovět nejen předpisům (od toho je placený), ale přitom také respektovat individualitu vyhotovitelů a zaujímat k nim citlivý přístup. Prostě vycházet ze známého pravidla, že státní úředník smí dělat jen to, co mu zákon ukládá, kdežto občan (to znamená i vyhotovitel GP nebo jiné zeměměřické činnosti) smí dělat všechno, co mu zákon výslovně nezakazuje. To se někdy úředníkům vysvětluje dost obtížně, protože oni si drží svoji linii a neuvědomují si, že pokud vyhotovitel neporuší zákon, tak může jít ve svém přístupu hodně daleko. Snažíme se prostě hledat nějaký rozumný kompromis mezi tím, co dělá podnikatel (který je na své činnosti existenčně závislý), a tím, co povoluje zákon (hlídaný ze strany KÚ).

Takže to bylo druhé setkání. A třetí bylo...

Třetím bylo setkání s ověřovateli, zmíněné v úvodu rozhovoru. Je třeba si uvědomit, že ZKI má bič pouze na ověřovatele – my nemůžeme diktovat podnikatelům. Vždycky ale žádáme ověřovatele, aby vyřídili naše pozvání všem podnikatelům, se kterými se setkají a kteří nejsou současně ověřovateli. Pochopitelně máme zájem na tom se s nimi setkávat, ale nemůžeme je oslovit. Jsou mimo sféru naší působnosti – ze zákona můžeme komunikovat pouze s ověřovateli.

Chodí podnikatelé na tyto akce?

Kapacita našeho konferenčního sálu je asi 130 míst a museli jsme tam přidávat židle ze širokého dalekého okolí, protože zájem byl enormní. Byli tam podnikatelé i ověřovatelé a navíc jsme si vyžádali od ředitelů KÚ povinnou účast těch zástupců KÚ, kteří potvrzují GP. Ačkoliv jsme již měli jednu poradu jen s nimi, tak trváme na tom, aby se zúčastnili i této. Naše záležitosti sice uslyší podruhé, ale vyslechnou připomínky podnikatelů v diskuzní části a také naše odpovědi na ně. Což je zase další krůček k tomu, abychom nakonec pokud možno všichni hráli v jednom dresu.

Ing. Seik ve svém příspěvku na MGID '99 (viz Web Zeměměřiče) uvedl, že 80 % stížností podaných k ZKI v posledních třech letech bylo oprávněných. Může to vyplývat z faktu, že úředníci – jak jste říkal – jedou ve své linii, a když někdo vypracuje GP jinak, než jsou oni zvyklí, tak mu jej vrátí, i když je GP bezchybný...

Tak bych to neformuloval. Spíš by se dalo říci, že to není špatně. Tak nebo tak to musí odpovídat parametrům stanoveným vyhláškou. Ale jak jste říkal, většina stížností ze strany podnikatelů je oprávněných. Je vidět, že když už si někdo podá stížnost na ZKI, tak se jedná o věc, ve které je přesvědčen o své pravdě. Snad jen dvě nebo tři byly hodnoceny jako neoprávněné – tam šlo o věci, které nebyly v souladu s předpisem.

O kolik stížností se zhruba jedná?

Šlo celkem o devět stížností.

Komerční sféra má možnost stěžovat si na postup KÚ na příslušném ZKI (podrobně se tímto zabýval ing. Nedvídek ve své reakci na článek “Katastrální folklór?“ v Zeměměřiči č. 8/99). Avšak oficiální stížností asi podnikatelé riskují znelíbení se a vystavení se případným problémům při dalším jednání na KÚ. Proto jsou mnozí raději zticha a podřídí se úřednické mašinerii. Pokud se ukazuje, že většina stížností na KÚ je oprávněná, zajímá nás, zdali i úředník “riskuje“ a je vystaven nějakému postihu za to, že neoprávněně vrátil GP k přepracování?

Já bych to rozdělil na několik částí – za prvé pojem “katastrální folklór“. Já sám ho občas také používám při seminářích a přednáškách pro pracovníky obcí, okresních úřadů atd. Totiž – to není jen pojem, to je existující realita. Existuje desítky a stovky let – už staré záznamy z bývalého stabilního katastru se zmiňují o tom, že v některých místech se některé věci řeší nepatrně jinak – přestože existovala císařská směrnice. Kromě tohoto katastrálního folklóru však existuje také “podnikatelský folklór“ – dílo pak obsahuje ne to, co předpis diktuje, ale to, o čem se autor domnívá, že by mělo obsahovat. Taková lidová tvořivost... A zatímco ten folklór katastrální se státní orgány (pochopitelně na jiném stupni) snaží eliminovat, omezit ten podnikatelský folklór můžeme jenom dohledem.

Ta druhá otázka je závažnější – zda je nutné obávat se stížnosti na KÚ. Inu, možná by se mohlo mluvit o jisté občanské odvaze. To je totéž, jako když třeba neohlásíte trestný čin nebo přestupek, protože se bojíte, že by si na vás někdo někde počkal. To je osobní věc každého člověka – do jaké míry se odváží do něčeho namočit. Pokud se jedná o stížnosti podané u nás – přeje-li si to autor stížnosti, tak jeho jméno nezveřejňujeme. Ale přitom ji řešíme se vší důsledností a podstatné věci ze stížností podnikatelů na KÚ předáváme na ČÚZK, který z toho vyvozuje závěry vůči ředitelům KÚ. Ředitelé KÚ by měli vyvozovat závěry vůči jednotlivým potvrzovatelům, pokud se skutečně prokáže, že využili své pozice k proklamaci svých názorů bez ohledu na právní předpis. Takže ZKI vyřízení stížnosti postupuje autoru a informuje ředitele KÚ s požadavkem, aby učinil taková opatření, aby napříště k podobným věcem nedocházelo. A jednou za čas prověříme, zda k tomu došlo či ne. My nemáme možnost postihovat úředníky KÚ – nejsme jejich nadřízeným orgánem – ZKI může pouze monitorovat a informace postupovat dál.

Na podnikatele existuje bič – možnost odejmutí oprávnění ověřovatelům. V jaké míře se tato možnost využívá?

Tento nástroj samozřejmě existuje. Inspektorát podle § 4, 7, 8 a dalších paragrafů zákona č. 359 musí reagovat na situace, kdy ověřovatel poruší právní předpis – lépe řečeno, kdy ověřovatel ověří výsledek zeměměřických činností, který neodpovídá právním předpisům. On nemusí být vždycky autorem – to může být někdo jiný, jenže toho my nemůžeme postihnout. My můžeme postihnout pouze ověřovatele – a je na něm, jak se vypořádá s vyhotovitelem, kterému ověřil nekvalitní práci. To je jeho věc. K postihům máme velice přesně stanovený postup. Pokud objevíme, že byla ověřena zakázka neodpovídající předpisům, zvážíme nejdříve význam přestupku. V případě menšího přestupku nejprve varujeme ověřovatele (ještě jednou a bude to podruhé...!), protože si myslíme, že každý člověk se může dopustit chyby a pokud je na ni upozorněn, měl by se jí nadále vyvarovat. Jakmile ji ale opakuje (a nejedná se např. o háček nad Č, ale o zásadní věc – čili porušení právního předpisu), tak zahajujeme správní řízení. To se odehrává podle správního řádu – kdy postupujeme skutečně striktně podle zákona. Výsledkem správního řízení (v loňském roce jsme měli tři) je udělení pokuty. Zatím nejnižší pokuta u nás byla 1 000 Kč, nejvyšší pak 15 000 Kč, ale jsou i ZKI, které udělují pokuty 50 000 – 70 000 Kč. Rozsah je dán zákonem – pětinásobek minimální měsíční mzdy v případě ověřovatele, který ověřuje pro někoho jiného a padesátinásobek minimální měsíční mzdy, pokud se tím živí jako podnikatel. Máme tedy možnost udělit sankci už poměrně citelnou. Pokud ani toto nepomůže (což se nám nyní poprvé skutečně stalo) a ověřovatel i přes udělenou pokutu (v tomto případě se jednalo o 10 000 Kč) pokračuje v nešvarech a ověřuje i nadále výsledky zeměměřických činností, které jsou v rozporu s právním předpisem, následuje další správní řízení. Jeho výsledkem může být znovu udělení pokuty a s největší pravděpodobností i žádost ČÚZK, aby mu odňal oprávnění. Oprávnění se podle zákona č. 200 odnímá na dobu přechodnou, přičemž termín navrhuje ZKI (důkazy, které ZKI předkládá v tomto konkrétním příkladě, jsou natolik nezpochybnitelné, že ČÚZK asi zaujme velice tvrdé stanovisko). Pro ověřovatele je to každopádně velká rána – proto se to většinou snažíme řešit správním řízením a pokutou.

Do prosincové porady jste zařadili zajímavý bod – Potvrzování GP v prostředí KM–D. Můžete tuto oblast rozvést?

Zmíněný příspěvek Ing. Reischigové s poměrně velkým předstihem začal připravovat zeměměřickou veřejnost na určité změny, které pro jejich činnost vyplynou z aplikace předpisů, kterými se tvoří KM-D čili katastrální mapa digitalizovaná. Jedná se o mapu transformovanou z původních map do podoby schopné zpracování počítačem, a je lhostejno, zda v JTSK nebo v původních zobrazovacích soustavách. To je věc, která nás všechny čeká a nemine, ať už se jedná o podnikatele, ověřovatele z hlediska vyhotovování, KÚ z hlediska potvrzování a nás z hlediska dohledu. Proto jsme to prezentovali na všech třech setkáních – se ZKI, posléze s potvrzovateli a nakonec i s ověřovateli.

Požádali jsme pracovníka KÚ v Příbrami, aby nám připravil lokalitu, na které bychom mohli demonstrovat podnikatelům očekávané změny. V ukázce byla ze zaměřených připojovacích bodů vybrána liniová stavba (mezní odchylka do 2 m). Zobrazení změny se pak děje ve dvou fázích:

1. přiřazení změny podle identických prvků se provádí shodnostní transformací na připojovací body (v našem případě liniovou stavbu). Za identické se považují ty, u kterých odchylka zobrazení nepřekročila mezní odchylku stanovenou vyhláškou (2 m). Ve všech případech byly body, na které se nový stav napojil, současně zaměřeny kontrolními body;
2. napojení změny na dosavadní stav v mapě je složitější, protože se změna do mapy "deformuje". V našem případě se dopočítaly průsečíky a posunuly body na stav v mapě. Spojnice bodů se ověřily oměrkami a porovnaly s mezní odchylkou (do 50 m je odchylka 2,66 m; nad 50 m je odchylka 2,96 m).

Jaké jsou vaše plány pro rok 2000?

V průběhu roku 2000 předpokládáme uspořádání dvou porad s ověřovateli. Jejich hlavním záměrem bude vysvětlení smyslu změn v novelizovaných právních předpisech a – jako při minulých poradách – připomenutí stanovisek a postojů ZKI k problematice výsledků zeměměřických činností.

(O těchto poradách se naši čtenáři samozřejmě dozvědí z časopisu v předstihu.)

Děkujeme za rozhovor

R. Petr & M. Naar

---

Z časopisu Zeměměřič č. 1+2-2000