Zem�m��i�

D�lkom�ry a teodolity

V n�sleduj�c�ch n�kolika d�lech budou uvedeny geodetick� p��stroje. Nejd��ve d�lkom�ry a teodolity, kter� lze popsat, postupn� budou uvedeny teodolity, jejich� druh �i zna�ku lze ur�it obt�n�ji. Tyto teodolity (celkem jich m�m v�ce ne� 60) budou uvedeny bez koment��e. Pak budou n�sledovat m��ick� sign�ly a dal��.

A. D�lkom�ry
Josef Ressel
(1793 - 1857)
Vyn�lezce a konstrukt�r lodn�ho �roubu. V ml�d� se zab�val zem�m��ictv�m a vydal n�kolik men��ch prac�, zab�vaj�c�ch se v�po�tem v�m�r a n�vrhem d�lkom�ru.
  Po ukon�en� studia na lesnick� akademii v roce 1820 byl posl�n na m�sto lesn�ka do italsk�ho p��stavn�ho m�sta Terstu. Mo�e u� Josefa Ressla neopustilo.
  Od roku 1825 se zab�val pokusy s vyu�it�m Archim�dova �roubu pro pohon lod�. Ressel musel �elit nedostatku pen�z, nep��zni ��ad� i pokus�m zcizit jeho vyn�lez. Na sv�j objev z�skal v roce 1827 patent. Vyu�it� vyn�lezu v praxi se v�ak nedo�il.

Josef Bo�ek
(1782 - 1835)
Nastoupil roku 1805 jako prvn� hodin�� a mechanik do nov� organizovan�ho pra�sk�ho polytechnick�ho �stavu (viz Zem�m��i� �. 5+6/98). V roce 1818 st�l u vzniku prvn� mechanick� d�lny na v�robu v�deck�ch (i zem�m��ick�ch) p��stroj� v Praze.

Nils Gustaf Dahlen
(1869 - 1937)
Na p��kladu v�robn�ho programu firmy AGA - Geodimeter (Geodetic Distance Meter), zalo�en� v r. 1904 je mo�n� se p�esv�d�it o pokroku v konstrukci p��stroj� a metod. Zakladatelem firmy byl Nils Gustaf Dahlen (1869 - 1937) - nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1912 za vynalezen� automatick� regulace acetylenov�ch lamp v maj�c�ch.

Tellurometer
V roce 1956 sestrojil dr. T. L. Wadley (1920 - 1981) v Jihoafrick� republice radiov� d�lkom�r Tellurometer. Jihoafrick� rada pro v�deck� a pr�myslov� v�zkum [CSIR] se probl�mem zab�vala od roku 1954. P��stroj byl p�edveden v kr�lovsk� zem�pisn� spole�nosti v Lond�n� v r. 1957 jako model MRA-1 s dosahem 50 km.

D�lkom�r DI 3S
Jedn� se patrn� o d�lkom�r firmy Wild DI 3S, kter� m�l dosah a� 2 000 m a p�esnost 5 mm + 5 ppm.

Distomat DI-50
D�lkom�r firmy Wild Heerbrugg s dosahem od 0,1 do 50 km, p�esnost� 2,0 cm + 3.10-6 s a hmotnost� 22 kg.
  Radiov� d�lkom�ry maj� n�kter� v�hody v porovn�n� se sv�teln�mi d�lkom�ry. P�edev��m je mo�no jimi m��it t�m�� za libovoln�ch meteorologick�ch podm�nek a v kteroukoliv denn� dobu. Radiov� d�lkom�ry se konstruuj� vesm�s jako f�zov� syst�my. M��en� f�zov�ch rozd�l� vys�lan�ch a p�ij�man�ch sign�l� umo��uje mnohem p�esn�j�� ur�en� �asov�ch interval� a t�m i d�lek ne� p��m� ur�en� m��en� �asov�ch interval� impulsn�ch syst�m�. Radiov� d�lkom�ry doznaly nejv�t��ho rozmachu v �edes�t�ch l�tech.
  Pozn.: na jedn� �v�dsk� zn�mce je zobrazen odrazn� hranol.

B. Teodolity

Teodolit s excentrick�m dalekohledem
Na d�nsk� zn�mce je teodolit s excentrick�m dalekohledem. Z�m�rn� p��mka tedy neproch�z� st�edem p��stroje.
  V�zkumy nejv�t��ho ostrova Gr�nska (v�zkum prov�d�l nap�. F. Nansen v letech 1888, 1893 a� 1896 s lod� Fram (Vp�ed), uzav�ela v letech 1906 - 1908 expedice Dannmark, kter� zkoumala dosud nedot�en� nejzaz�� severov�chod. Expedici vedli Mulius Erichsen a Jens Peter Koch. Meteorologem expedice byl Alfred Wegener (1880 - 1930).
  Koch a Wegener pro�li v letech 1912 - 1913 Gr�nsko v nej�ir�� sti ostrova od severov�chodu na z�pad (ze z�livu Dove na v�chodn�m pob�e�� do Upernaviku na pob�e�� z�padn�m). Wegener je zn�m svoj� teori� postupn�ho pohybu kontinent� na konci prvohor. Podle jeho teorie d��ve sv�tad�ly nezauj�maly dne�n� polohu, ale byly spojeny tak, �e tvo�ily souvislou pevninu (Pangeu). Wegener vyslovil tuto teorii roku 1906.
  Pozn�mka: v�zkum severn� i ji�n� ��sti Zem� je bohat� zastoupen ve zn�mkov� tvorb�.

Univerz�ln� teodolit WILD T4
Firma Wild v Heerbuggu byla zalo�ena 26. 4. 1921. Velk� p��stroj firmy (dnes Leica) ur�en� pro triangulaci 1. ��du, pro astronomick� m��en� a m��en� na Laplaceov�ch bodech. Technick� data: excentrick� dalekohled - pr�m�r 70 mm, zv�t�en� 60 a 80n�sobn�, velikost zorn�ho pole asi 46', nejmen�� vzd�lenost 100 m; vodorovn� kruh polom�r 240 mm s 2minutovou stupnic� a koincidenc� 0,1"; vertik�ln� kruh polom�r 135 mm s 4 minutovou stupnic� a koincidenc� 0,2". Horrebowy libely m�ly citlivost 1''.

P��stroje firmy Carl Zeiss Jena
V uplynul�ch letech byli na�i geodeti vybaveni p�edev��m v�robky firmy Carl Zeiss v Jen�.
  Carl Zeiss (1818 - 1888) a Ernst Abbe (1840 - 1905) zalo�ili roku 1846 v Jen� malou mechanickou d�lnu za��zenou pro v�robu optick�ch p��stroj�, hlavn� mikroskop�.
  V prvn�m desetilet� 20. stolet� p�e�el z�vod na v�robu stereofotografick�ch p��stroj�. V�robu geodetick�ch p��stroj� zah�jil z�vod roku 1908, kdy z�skal jako v�deck�ho pracovn�ka H. Wilda. Prvn� geodetick� p��stroj firma vyrobila roku 1909, byl j�m nivela�n� p��stroj typu Ib Wildovy konstrukce.
  Ernst Abbe byl synem tkalce a studoval matematiku a p��rodn� v�dy. Ernst Abbe byl konstrukt�r z�vod� Carl Zeiss. Byl v�znamn�m n�meck�m fyzikem a jeden ze zakladatel� modern� teorie optick�ch p��stroj�. Zab�val se lomem a ohybem sv�teln�ch paprsk� a konstrukc� mikroskop�.
  V�roba geodetick�ch p��stroj� za�ala roku 1908. Roku 1909 byl vyroben nivela�n� p��stroj I, roku 1912 prvn� repeti�n� teodolit RTh II, od roku 1912 firma vyr�b�la tachymetry a d�lkom�rn� p��stroje.
  Firma vyrobila nap�. jako prvn� roku 1923 prvn� stereoplanigraf, roku 1927 autoreduk�n� dvojobrazov� d�lkom�r Redtu, roku 1934 repeti�n� svoru atd.
  K nejzn�m�j��m star��m p��stroj�m, kter� se je�t� pou��vaj�, pat�� nap�. nivela�n� p��stroje Ni 025, Ni 007, Ni 002, teodolity THEO 010 B, THEO 015 B, tachymetr DAHLTA 010 B. O sou�asn�ch p��stroj�ch, kter� jsou mimo zn�mkovou tvorbu, se zmi�ovat ji� nebudu.

V p��t�ch d�lech najdete zn�mky s p��stroji bez koment��e.
(joh)

vyv�eno: 16.2.2001

J. P. Koch a excentrick� dalekohled teodolitu

Z �asopisu Zem�m��i� �. 1+2/2001