Zeměměřič

Dálkoměry a teodolity

V následujících několika dílech budou uvedeny geodetické přístroje. Nejdříve dálkoměry a teodolity, které lze popsat, postupně budou uvedeny teodolity, jejichž druh či značku lze určit obtížněji. Tyto teodolity (celkem jich mám více než 60) budou uvedeny bez komentáře. Pak budou následovat měřické signály a další.

A. Dálkoměry
Josef Ressel
(1793 - 1857)
Vynálezce a konstruktér lodního šroubu. V mládí se zabýval zeměměřictvím a vydal několik menších prací, zabývajících se výpočtem výměr a návrhem dálkoměru.
  Po ukončení studia na lesnické akademii v roce 1820 byl poslán na místo lesníka do italského přístavního města Terstu. Moře už Josefa Ressla neopustilo.
  Od roku 1825 se zabýval pokusy s využitím Archimédova šroubu pro pohon lodí. Ressel musel čelit nedostatku peněz, nepřízni úřadů i pokusům zcizit jeho vynález. Na svůj objev získal v roce 1827 patent. Využití vynálezu v praxi se však nedožil.

Josef Božek
(1782 - 1835)
Nastoupil roku 1805 jako první hodinář a mechanik do nově organizovaného pražského polytechnického ústavu (viz Zeměměřič č. 5+6/98). V roce 1818 stál u vzniku první mechanické dílny na výrobu vědeckých (i zeměměřických) přístrojů v Praze.

Nils Gustaf Dahlen
(1869 - 1937)
Na příkladu výrobního programu firmy AGA - Geodimeter (Geodetic Distance Meter), založené v r. 1904 je možné se přesvědčit o pokroku v konstrukci přístrojů a metod. Zakladatelem firmy byl Nils Gustaf Dahlen (1869 - 1937) - nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1912 za vynalezení automatické regulace acetylenových lamp v majácích.

Tellurometer
V roce 1956 sestrojil dr. T. L. Wadley (1920 - 1981) v Jihoafrické republice radiový dálkoměr Tellurometer. Jihoafrická rada pro vědecký a průmyslový výzkum [CSIR] se problémem zabývala od roku 1954. Přístroj byl předveden v královské zeměpisné společnosti v Londýně v r. 1957 jako model MRA-1 s dosahem 50 km.

Dálkoměr DI 3S
Jedná se patrně o dálkoměr firmy Wild DI 3S, který měl dosah až 2 000 m a přesnost 5 mm + 5 ppm.

Distomat DI-50
Dálkoměr firmy Wild Heerbrugg s dosahem od 0,1 do 50 km, přesností 2,0 cm + 3.10-6 s a hmotností 22 kg.
  Radiové dálkoměry mají některé výhody v porovnání se světelnými dálkoměry. Především je možno jimi měřit téměř za libovolných meteorologických podmínek a v kteroukoliv denní dobu. Radiové dálkoměry se konstruují vesměs jako fázové systémy. Měření fázových rozdílů vysílaných a přijímaných signálů umožňuje mnohem přesnější určení časových intervalů a tím i délek než přímé určení měření časových intervalů impulsních systémů. Radiové dálkoměry doznaly největšího rozmachu v šedesátých létech.
  Pozn.: na jedné švédské známce je zobrazen odrazný hranol.

B. Teodolity

Teodolit s excentrickým dalekohledem
Na dánské známce je teodolit s excentrickým dalekohledem. Záměrná přímka tedy neprochází středem přístroje.
  Výzkumy největšího ostrova Grónska (výzkum prováděl např. F. Nansen v letech 1888, 1893 až 1896 s lodí Fram (Vpřed), uzavřela v letech 1906 - 1908 expedice Dannmark, která zkoumala dosud nedotčený nejzazší severovýchod. Expedici vedli Mulius Erichsen a Jens Peter Koch. Meteorologem expedice byl Alfred Wegener (1880 - 1930).
  Koch a Wegener prošli v letech 1912 - 1913 Grónsko v nejširší části ostrova od severovýchodu na západ (ze zálivu Dove na východním pobřeží do Upernaviku na pobřeží západním). Wegener je znám svojí teorií postupného pohybu kontinentů na konci prvohor. Podle jeho teorie dříve světadíly nezaujímaly dnešní polohu, ale byly spojeny tak, že tvořily souvislou pevninu (Pangeu). Wegener vyslovil tuto teorii roku 1906.
  Poznámka: výzkum severní i jižní části Země je bohatě zastoupen ve známkové tvorbě.

Univerzální teodolit WILD T4
Firma Wild v Heerbuggu byla založena 26. 4. 1921. Velký přístroj firmy (dnes Leica) určený pro triangulaci 1. řádu, pro astronomická měření a měření na Laplaceových bodech. Technická data: excentrický dalekohled - průměr 70 mm, zvětšení 60 a 80násobné, velikost zorného pole asi 46', nejmenší vzdálenost 100 m; vodorovný kruh poloměr 240 mm s 2minutovou stupnicí a koincidencí 0,1"; vertikální kruh poloměr 135 mm s 4 minutovou stupnicí a koincidencí 0,2". Horrebowy libely měly citlivost 1''.

Přístroje firmy Carl Zeiss Jena
V uplynulých letech byli naši geodeti vybaveni především výrobky firmy Carl Zeiss v Jeně.
  Carl Zeiss (1818 - 1888) a Ernst Abbe (1840 - 1905) založili roku 1846 v Jeně malou mechanickou dílnu zařízenou pro výrobu optických přístrojů, hlavně mikroskopů.
  V prvním desetiletí 20. století přešel závod na výrobu stereofotografických přístrojů. Výrobu geodetických přístrojů zahájil závod roku 1908, kdy získal jako vědeckého pracovníka H. Wilda. První geodetický přístroj firma vyrobila roku 1909, byl jím nivelační přístroj typu Ib Wildovy konstrukce.
  Ernst Abbe byl synem tkalce a studoval matematiku a přírodní vědy. Ernst Abbe byl konstruktér závodů Carl Zeiss. Byl významným německým fyzikem a jeden ze zakladatelů moderní teorie optických přístrojů. Zabýval se lomem a ohybem světelných paprsků a konstrukcí mikroskopů.
  Výroba geodetických přístrojů začala roku 1908. Roku 1909 byl vyroben nivelační přístroj I, roku 1912 první repetiční teodolit RTh II, od roku 1912 firma vyráběla tachymetry a dálkoměrné přístroje.
  Firma vyrobila např. jako první roku 1923 první stereoplanigraf, roku 1927 autoredukční dvojobrazový dálkoměr Redtu, roku 1934 repetiční svoru atd.
  K nejznámějším starším přístrojům, které se ještě používají, patří např. nivelační přístroje Ni 025, Ni 007, Ni 002, teodolity THEO 010 B, THEO 015 B, tachymetr DAHLTA 010 B. O současných přístrojích, které jsou mimo známkovou tvorbu, se zmiňovat již nebudu.

V příštích dílech najdete známky s přístroji bez komentáře.
(joh)

vyvěšeno: 16.2.2001

J. P. Koch a excentrický dalekohled teodolitu

Z časopisu Zeměměřič č. 1+2/2001