Základní teze: Projekt ISKN (Informační systém katastru nemovitostí) už od samého počátku neodpovídá povaze oboru zeměměřictví a katastru.

Základní idea Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), iniciátora tohoto projektu, byla následující: ČÚZK vypracuje úřední zadání projektu s dokonale propracovanými úředními mechanismy tak, aby zhotovitel, který přistoupí na podmínky (úředního) zadání, byl nucen vyhotovit informační systém, který by odpovídal potřebám resortu zeměměřictví a katastru.

Znamenalo to, že úkolem zhotovitele mj. bylo, zhruba řečeno, na technické úrovni určit, co resort zeměměřictví a katastru potřebuje. Tato okolnost vedla k tomu, že od projektu, zejména od jeho (odborně-technického) zadání, byla odstavena značná část odborných kapacit oboru zeměměřictví a katastru ČR (Záměrně zde není použito zužující formulace “resortu zeměměřictví a katastru.”).

V okamžiku uzavření smlouvy mezi zadavatelem ČÚZK a zhotovitelem APP neměl ČÚZK dostatečné odborné zázemí, které by odpovídalo cílům stanoveným v zadání veřejné soutěže. Tyto cíle byly nesrovnatelně vyšší, než byla úroveň zvládnutí odborné problematiky resortu zeměměřictví a katastru pracovníky tohoto resortu. ČÚZK nastolil budovatelskou atmosféru, která měla upevnit přesvědčení zaměstnanců katastrálních úřadů, že nasazením nejmodernějších informačních technologií bude konečně odstraněno jejich trápení.

Vývoj šel přirozenou cestou a po několika měsících práce zhotovitele se dostal do stavu, ve kterém měl být před uzavřením smlouvy se zhotovitelem: odborně technická specifikace projektu připadla na bedra ČÚZK.

Stalo se tedy právě to, co ČÚZK nechtěl: Zhotovitel se jej zeptal: “Tak nám teď přesně řekněte, co vlastně chcete.” Protože ČÚZK neměl pod sebou dostatečnou odbornou sílu, stal se snadným objektem pro manipulaci. Zhotovitel, který poznal nereálnost cílů, k jejichž plnění se podle mínění ČÚZK zavázal ve smlouvě, si začal vynucovat snižování nároků na informační systém, který měl zhotovit. Prodlužování termínů se stalo nevyhnutelným pravidlem. To všechno za stejné, popř. ještě větší peníze.

V současné době se ČÚZK svým megalomanským projektem již nechlubí a spíše se zaměřuje na snižování ztrát a maskování nezdaru.

Na začátku projektu vznikla Úvodní studie nového ISKN, která vymezovala požadavky na nový ISKN, včetně technických. Dá se tak říci, že ČÚZK se neopíral pouze o úřední mechanismy. Doposud použité formulace je třeba upřesnit v tom smyslu, že ČÚZK se opíral o úřední mechanismy příliš. Existence Úvodní studie není protiargumentem, vzhledem k tomu, do jaké (nedostatečné) hloubky se studie zabývá odbornou problematikou, a vzhledem k tomu, jakým způsobem vznikla. Studie vznikla rychle, pro odbornou veřejnost tajně a poněkud záhadně, o čemž svědčí např. skutečnost, že pod tak důležitým dokumentem, který byl součástí oficiální zadávací dokumentace k veřejné soutěži, není nikdo podepsán. To vyvolává domněnku, že studie byla vypracována jakýmsi “předzhotovitelem”.

Výše uvedený text souvisí s potřebou dalšího upřesnění, a tím je označení projekt. Prvotní význam tohoto slova je plán, návrh. V případě projektu ISKN (a asi ve většině ostatních případů) se pod označením projekt rozumí soubor činností prováděných za určitým cílem, v nichž významnou roli hraje plán, návrh. Projekt se dá rozdělit na část návrhu a část realizace návrhu. Kombinováním slova projekt s dalšími slovy se může vyjadřovat zastoupení částí v požadovaném významu: realizace projektu se týká části realizace, řešení projektu je obdobné označení jako realizace, možná s větším zastoupením části návrhu než u realizace, zadání či specifikace se týká části návrhu, vedení projektu je označení zdůrazňující, že projekt neznamená jenom návrh (poznámka: v tomto dokumentu se pod označením vedení projektu nemyslí ti, kteří vedou projekt).

Zajímavé svědectví poskytuje např. používání názvu pro projekt ISKN. V současné době se představitelé ČÚZK důsledně snaží nedávat ISKN žádný přívlastek, specielně nedávat mu přívlastek nový. Záměr je následující: Jestliže nejde o nový systém, pak neexistuje žádný starý (stávající). Samozřejmě nelze být nikdy úplně důsledný. Např. ve Vyjádření ČÚZK ke Stanovisku KGK a ZOR ze dne 27.11.2000 se ing. Večeře dopustil dvakrát přívlastku nový a jednou dokonce přívlastku dnešní (Poznámka, doufejme, že nadsazená: Vyhledání tohoto přívlastku dalo trochu práci. Při zadávání vyhledávacího řetězce v textovém dokumentu se spíše nabízejí varianty současný, stávající nebo starý. Má to snad znamenat snahu představitelů ČÚZK, aby se jejich terminologie stala odolnější vůči textovému vyhledávání?).

Za vrchol nehoráznosti lze odůvodněně považovat označení Zdokonalený ISKN, které se objevilo v roce 1999 zřejmě jako následek toho, že myšlenka projektu “na zelené louce” se stala neobhajitelnou. Změna však v žádném případě neznamenala změnu přístupu ČÚZK ke stávajícímu systému.

ČÚZK se pravděpodobně domníval, že stávající systém používaný v resortu nestojí za to, aby se jím vůbec zabýval, natož aby jej podporoval. To považoval za zbytečnou investici, veškeré prostředky bylo nutné vynaložit na projekt nového systému. Vycházelo se z předpokladu, že od okamžiku zahájení realizace projektu ISKN bude otázkou několika měsíců, kdy bude současný systém tím novým smeten.

V souvislosti se současným informačním systémem resortu zeměměřictví a katastru je třeba zmínit jednoho významného činitele a tím je Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický ve Zdibech (VÚGTK). Ačkoli se VÚGTK vydává za zhotovitele současného systému, ve skutečnosti je z velké většiny pouze prostředníkem k dodávání práce zvolených subdodavatelů do resortu a jeho dlouholetý přínos se, eufemicky řečeno, nepohybuje v oboru kladných hodnot.

O roli VÚGTK v novém systému se dá říci zhruba toto: Tím, jak ČÚZK umožnil VÚGTK působit na stávající systém, byl uskutečňován útlumový program stávajícího systému.

V případě informačního systému pro informační obor jde především o vybudování intelektuální stavby, která by byla ve vlastnictví subjektů tohoto oboru. To se v projektu ISKN neděje. ČÚZK zjevně chápe projekt ISKN jako objednávku jakéhosi nákladného spásného stroje, který mu bude dodán v úhledném balení a za jehož bezporuchový chod bude odpovědný dodavatel. Tímto způsobem ČÚZK financuje vývoz duševního majetku z oboru zeměměřictví a katastru.

A tak místo toho, aby byly finanční prostředky investovány na rozvoj oboru zeměměřictví a katastru, jsou použity spíše na jeho decimování. Ztráty způsobené vedením projektu ISKN nemusejí být omezeny pouze miliardou Kč, která je určena na finanční úhradu prací zhotovitele. Újma, kterou představuje nesprávné využití kapacit resortu a oboru zeměměřictví a katastru a nezajištění jejich rozvoje, může být mnohonásobně vyšší.

1. Firma zpracovávající funkce s digitální mapou je uvedena jako příklad spolupráce (nezávislých?) odborníků na projektu, kteří o tento projekt projevili zájem. Tuto firmu lze považovat za část zhotovitele. Byla vybrána buď systémovým integrátorem nebo způsobem, jakým byl vybrán systémový integrátor. Nelze předpokládat, že taková firma bude mít zájem na dostatečně objektivním posouzení projektu, což je právě účel spolupráce odborníků navrhované KGK a ZOR.
2. Argument “…a je také zřejmé, že v době zadání ISKN nebyla technologie vzniku a vedení této části mapového fondu stanovena resortními technickými předpisy, proto jde o změnu v průběhu řešení projektu” je zcela pochybený. Technologie vzniku a vedení fondu informací patří podle své definice do informačního systému, takže její stanovení je věcí informačního systému.
3. Následující dvě po sobě jdoucí věty jsou “impozantní”: “Systém je však připravován tak, aby jej resort ČÚZK mohl provozovat a rozvíjet vlastními silami. V závěru projektu k tomu od zhotovitele systému obdrží všechny podklady a dokumentaci, což je řešeno smlouvou se systémovým integrátorem.” Odstranil by případné pochybnosti komentář firmy APP?
4. Tvrzení “…k práci na zadání projektu a v projektovém týmu jsme se snažili přizvat každého, kdo mohl a chtěl svými schopnostmi přispět. Tento stav trvá po celou dobu řešení…” není pravdivé. Důkazem je odpověď předsedy ČÚZK Ing. Jiřího Šímy, CSc. ze dne 10.7.1997 na iniciativu autora tohoto dokumentu vyjádřenou v dopise ze dne 11.6.1997.

    Vyvěšeno:31/1/2001

Osobní reakce ing. Večeřeho.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 1+2/2001