Obnova katastr�ln�ch map a �as
Obnovu st�vaj�c�ch katastr�ln�ch map (KM), dnes s jejich p�evodem do digit�ln� formy, tj. vytvo�en� digit�ln� b�ze dat digit�ln� KM (v�etn� p�epracov�n� p�vodn�ch grafick�ch map 1 : 2880), nem��e pro obrovsk� rozsah prac� zvl�dnout v re�ln�m �ase pouze st�tn� spr�va (pokud se pod pojmem obnovy nem�n� pouze po��zen� rastrov�ho a vektorov�ho obrazu obsahu p�vodn�ch map). Ukazuj� to zku�enosti nap�. z Anglie, Rakouska, pr�ce FIG a dal�� [1].
Pro obnovu KM s jej�m p�evodem na digit�ln� formu by proto m�lo b�t vyu�ito v�ech disponibiln�ch kapacit oboru zem�m��ictv�, tedy i kapacit potencion�ln�ch u�ivatel� t�to ze z�kona kontinu�ln� aktualizovan� datov� b�ze. To p�inese prokazateln� prosp�ch ob�ma stran�m.
P�edpokladem takov� c�len� spolupr�ce je, �e ob� strany dodr�� p�edem stanoven� standardy.
Jsou p�edev��m t�i z�kladn�:
a) Jednotn�, p�esn� definovan�, relativn� stabiln� a na �zem� st�tu skladebn� prostorov� �zemn� jednotka - katastr�ln� �zem�.
b) Jednotn� sou�adnicov� syst�m st�tu, aby po��zen� data byla obecn� manipulovateln� a d�le pln� vyu�iteln� - zat�m S-JTSK.
c) Spole�n� definovan� v�m�rn� (vn�j��) form�t dat digit�ln� KM s t�m, �e data mus� vyhovovat stanoven� kvalit�, aktu�lnosti a struktu�e ve vazb� na obsah b�ze dat digit�ln� KM - vn�j�� form�t byl definov�n v roce 1994, i kdy� byl ji� t�ikr�t upravov�n.
Na �seku kvality je nutnost� uplatn�n� charakteristik p�esnosti jednotliv�ch podrobn�ch bod� polohopisu a prom�tnut� t�chto charakteristik do b�ze dat digit�ln� KM. Jsou-li k dispozici, nen� nutn� na cel�m �zem� st�tu kategoricky vy�adovat pouze charakteristiku "3", co� by existenci charakteristik zase zpochyb�ovalo. S t�m souvis� t�ko vysv�tliteln� d�len� b�ze dat digit�ln� KM na r�zn� kategorie (nap�. KM-D).
Odpov�dnost za v�sledek
Nejv�ce diskutovanou ot�zkou spole�n� v�stavby digit�ln� b�ze dat KM je pod�l jednotliv�ch stran ve vlastn�m technologick�m procesu. Jedn� se o konsensus, jak�koliv striktn� stanoviska a po�adavky spole�n� c�l jednozna�n� neguj�. Ka�d� z obou stran by m�la ve spole�n�m procesu zabezpe�ovat takov� technologick� etapy, kter� jsou jim vlastn�, kde vl�dnou dostate�n�mi kapacitami a prokazateln�mi zku�enostmi, maj� k dispozici dostate�n� v�choz� i zpracovatelsk� zdroje - v�etn� informac�, a kde mohou jednozna�n� prok�zat spln�n� kvalitativn�ch i kvantitativn�ch c�l� dan� etapy.
Nap��klad v�b�r identick�ch prvk� obsahu KM, m�stn� �et�en� obsahu KM, vazby na soubor popisn�ch informac� katastru nemovitost� (KN), p�evzet� datov� b�ze do KN a veden� t�to datov� b�ze vypl�vaj�c� ze z�kona m��e profesion�ln� a bez ekonomick�ch ztr�t zabezpe�ovat pouze st�tn� spr�va. Na druh� stran� vlastn� zpracov�n� digit�ln� KM od vhodn� rozlo�en�ch a pro budouc� veden� mapy vyu�iteln�ch bod� podrobn�ho bodov�ho polohov�ho pole, p�es zam��en� identick�ch prvk� a ostatn�ch podrobn�ch bod� polohopisu, transformace a� po z�v�re�n� zpracov�n� b�ze dat a origin�l� digit�ln� KM, v�etn� pr�kazn�ch kontrol, mohou rychle, profesion�ln� a bez ekonomick�ch ztr�t zabezpe�it renomovan� zem�m��ick� firmy.
Zorganizovat spojen� u�ivatel� a st�tn� spr�vy by m�lo b�t ot�zkou legislativy, tedy v�c� Zem�m��ick�ch a katastr�ln�ch inspektor�t�. Rovn� zem�m��ick� firmy jsou s u�ivateli v pravideln�m styku. C�lem by m�lo b�t integrovat pot�ebn� finan�n� prost�edky na nezbytnou obnovu KM. Zdroje na obou stran�ch by mohly b�t dostate�n�. U�ivatel� by s prost�edky nemuseli pl�tvat na opakovan� jednor�zov� ��elov� pr�ce obdobn�ho charakteru. St�tn� spr�va by m�la zdroje soust�edit p�edev��m na po��zen� v�e obecn� vyu�iteln�ch dat d��ve ne� na vysoce n�kladn� (o�ek�v� se v�ce ne� �tvrt miliardy korun) nad�asov� inovace zpracovatelsk�ch syst�m� [2], zvl�t� kdy� dosavadn� zaveden� syst�m s plynul�m p�echodem na v�konn�j�� opera�n� a datab�zov� syst�m [3] v etap� zakl�d�n� b�ze dat vyhovuje.
Spolupr�ce by m�la b�t hlavn�m z�jmem oboru
Vz�jemn� spolupr�ce obou stran na �seku v�stavby v�eobecn� vyu�iteln� b�ze dat digit�ln� KM by m�la b�t hlavn�m v�sledkem jejich vz�jemn�ch jedn�n� a konzultac�. Bez do�e�en� t�to problematiky uvnit� oboru nemohou p�in�st �sp�ch separovan� n�zory na tuto oblast, prezentovan� obvykle laick� ve�ejnosti. Mohl by tak vzniknout n�zor, �e na obou stran�ch t�to komunity jsou diplomatick� embrya a nedova�en� lid�. To by si ur�it� nikdo z oboru nep��l.
ing. M. Roule
Literatura:
[1] Roule, M.: �e�en� v�zkumn�ho projektu "V�stavba AISGK" napom�h� zlep�ovat slu�by st�tn� spr�v� i ob�an�m, Geodetick� a kartografick� obzor, 41(83), 1995, �. 3, str. 55-59.
[2] V�GTK Zdiby: V�ro�n� zpr�va za rok 1997, Zdiby 1998.
[3] Koc�b, M. a kol.: Anal�za v�sledk� nov�ho v�voje v oblasti grafick�ch syst�m� pro budouc� v�voj aplikac� v oblasti DKM, v�zkumn� zpr�va V�GTK �. 976, Zdiby 1996.
P�edneseno na MGID '98 v Brn� dne 3.11.1998.