Obnova katastrálních map a čas
   Obnovu stávajících katastrálních map (KM), dnes s jejich převodem do digitální formy, tj. vytvoření digitální báze dat digitální KM (včetně přepracování původních grafických map 1 : 2880), nemůže pro obrovský rozsah prací zvládnout v reálném čase pouze státní správa (pokud se pod pojmem obnovy nemíní pouze pořízení rastrového a vektorového obrazu obsahu původních map). Ukazují to zkušenosti např. z Anglie, Rakouska, práce FIG a další [1].
   Pro obnovu KM s jejím převodem na digitální formu by proto mělo být využito všech disponibilních kapacit oboru zeměměřictví, tedy i kapacit potencionálních uživatelů této ze zákona kontinuálně aktualizované datové báze. To přinese prokazatelný prospěch oběma stranám.
   Předpokladem takové cílené spolupráce je, že obě strany dodrží předem stanovené standardy.
Jsou především tři základní:
a) Jednotná, přesně definovaná, relativně stabilní a na území státu skladebná prostorová územní jednotka - katastrální území.
b) Jednotný souřadnicový systém státu, aby pořízená data byla obecně manipulovatelná a dále plně využitelná - zatím S-JTSK.
c) Společně definovaný výměrný (vnější) formát dat digitální KM s tím, že data musí vyhovovat stanovené kvalitě, aktuálnosti a struktuře ve vazbě na obsah báze dat digitální KM - vnější formát byl definován v roce 1994, i když byl již třikrát upravován.

   Na úseku kvality je nutností uplatnění charakteristik přesnosti jednotlivých podrobných bodů polohopisu a promítnutí těchto charakteristik do báze dat digitální KM. Jsou-li k dispozici, není nutné na celém území státu kategoricky vyžadovat pouze charakteristiku "3", což by existenci charakteristik zase zpochybňovalo. S tím souvisí těžko vysvětlitelné dělení báze dat digitální KM na různé kategorie (např. KM-D).

Odpovědnost za výsledek
   Nejvíce diskutovanou otázkou společné výstavby digitální báze dat KM je podíl jednotlivých stran ve vlastním technologickém procesu. Jedná se o konsensus, jakákoliv striktní stanoviska a požadavky společný cíl jednoznačně negují. Každá z obou stran by měla ve společném procesu zabezpečovat takové technologické etapy, které jsou jim vlastní, kde vládnou dostatečnými kapacitami a prokazatelnými zkušenostmi, mají k dispozici dostatečné výchozí i zpracovatelské zdroje - včetně informací, a kde mohou jednoznačně prokázat splnění kvalitativních i kvantitativních cílů dané etapy.
   Například výběr identických prvků obsahu KM, místní šetření obsahu KM, vazby na soubor popisných informací katastru nemovitostí (KN), převzetí datové báze do KN a vedení této datové báze vyplývající ze zákona může profesionálně a bez ekonomických ztrát zabezpečovat pouze státní správa. Na druhé straně vlastní zpracování digitální KM od vhodně rozložených a pro budoucí vedení mapy využitelných bodů podrobného bodového polohového pole, přes zaměření identických prvků a ostatních podrobných bodů polohopisu, transformace až po závěrečné zpracování báze dat a originálů digitální KM, včetně průkazných kontrol, mohou rychle, profesionálně a bez ekonomických ztrát zabezpečit renomované zeměměřické firmy.
   Zorganizovat spojení uživatelů a státní správy by mělo být otázkou legislativy, tedy věcí Zeměměřických a katastrálních inspektorátů. Rovněž zeměměřické firmy jsou s uživateli v pravidelném styku. Cílem by mělo být integrovat potřebné finanční prostředky na nezbytnou obnovu KM. Zdroje na obou stranách by mohly být dostatečné. Uživatelé by s prostředky nemuseli plýtvat na opakované jednorázové účelové práce obdobného charakteru. Státní správa by měla zdroje soustředit především na pořízení vše obecně využitelných dat dříve než na vysoce nákladné (očekává se více než čtvrt miliardy korun) nadčasové inovace zpracovatelských systémů [2], zvláště když dosavadní zavedený systém s plynulým přechodem na výkonnější operační a databázový systém [3] v etapě zakládání báze dat vyhovuje.

Spolupráce by měla být hlavním zájmem oboru
   Vzájemná spolupráce obou stran na úseku výstavby všeobecně využitelné báze dat digitální KM by měla být hlavním výsledkem jejich vzájemných jednání a konzultací. Bez dořešení této problematiky uvnitř oboru nemohou přinést úspěch separované názory na tuto oblast, prezentované obvykle laické veřejnosti. Mohl by tak vzniknout názor, že na obou stranách této komunity jsou diplomatická embrya a nedovaření lidé. To by si určitě nikdo z oboru nepřál.
   ing. M. Roule

Literatura:
[1] Roule, M.: Řešení výzkumného projektu "Výstavba AISGK" napomáhá zlepšovat služby státní správě i občanům, Geodetický a kartografický obzor, 41(83), 1995, č. 3, str. 55-59.
[2] VÚGTK Zdiby: Výroční zpráva za rok 1997, Zdiby 1998.
[3] Kocáb, M. a kol.: Analýza výsledků nového vývoje v oblasti grafických systémů pro budoucí vývoj aplikací v oblasti DKM, výzkumná zpráva VÚGTK č. 976, Zdiby 1996.

Předneseno na MGID '98 v Brně dne 3.11.1998.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 1+2/99