Případ:
Dotaz: Které souřadnice budou mít přednost pro ZPMZ a nový GP (zdůrazňuji, že se jedná o centimetry a ve velké části "do odchylky")? Body "přes odchylku" by byly znovu vytyčeny, pokud s tím sousední vlastník bude souhlasit (a co když ne).
Ing. V. Hejda, regeo@volny.cz
Není pro mne jednoduché vyslovit svůj názor k problému nastíněnému panem Hejdou, když zdaleka neznám všechny okolnosti konkrétního případu. Neznám třeba konkrétní důvod, proč je v prostoru se stále platnou sáhovou katastrální mapou 1 : 2 880 stanoveno povinné určování polohy podrobných bodů v S-JTSK (srov. § 66 odst. 3 platného znění vyhlášky č. 190/96 Sb.). Je-li to např. proto, že tam již byla zahájena obnova katastrálního operátu novým mapováním, tak by bylo i významné, v jaké fázi již tyto práce jsou a nelze vyloučit, že významnější, než geometrické a polohové určení hranic pozemku v nějakém předchozím GP je průběh hranic zjištěný při fázi zjišťování hranic, která je již právně podložena projevenou vůlí vlastníků.
Budu však předpokládat, že se jedná o k. ú., kde žádná obnova katastrálního operátu novým mapováním zahájena nebyla a povinnost měření v S-JTSK byla stanovena jedině proto, že v lokalitě je založeno a existuje podrobné polohové bodové pole a je tedy obecně vhodné a účelné (pro budoucnost) změny do S-JTSK jaksi "navíc" také připojovat a v S-JTSK dokumentovat.
Je-li tomu skutečně tak, potom se dle mého názoru postupuje v takovém prostoru zpočátku úplně stejně, jako kdyby povinnost měření v S-JTSK vůbec neexistovala - tj. měření především připojuji na identické body či linie v nejbližším okolí změny (abych výsledek "dostal" do platné sáhové katastrální mapy) a v případě předchozího GP z jeho dokumentace eventuálně využívám dokumentované naměřené údaje (ty potřebuji využívat vlastně jedině tehdy, když se nezbytně potřebné sousední nebo napojovací hraniční znaky v terénu nedochovaly).
Teoreticky lze říci, že teprve až na samotný závěr (samozřejmě prakticky vše probíhá současně) celé měření připojím jaksi "navíc" i do S-JTSK, což v budoucnu umožní eventuální zpětnou obnovu nového stavu v terénu i v případě, kdyby se připojovací pevné identické body v terénu už vůbec nedochovaly (teoreticky i kdyby sebeširší okolí srovnal buldozer). Nevidím tedy žádnou obecnou nutnost výsledky měření nějakého předchozího lokálního GP paušálně do S-JTSK vůbec transformovat. Samozřejmě taková transformace může být součástí vámi zvolené technologie řešení konkrétního případu. Na váš nový GP (a do ZPMZ) by však dle mého názoru měly patřit jedině takové souřadnice S-JTSK, které byly vámi určené na základě vašeho přímého měření v terénu a vyrovnány do S-JTSK (předcházející GP nebyl na S-JTSK vůbec připojen ani v něm vyrovnán a souřadnice z transformací jsou tedy jen jakýmsi technologickým "meziproduktem", který nějak využíváte).
Do ZPMZ by tedy mělo v nastíněném případě patřit jen to, co jste skutečně sám v S-JTSK na základě přímého měření v terénu určil a nikoliv paušálně vše, co vám vyšlo z předchozího GP při transformaci. Do samotného GP bych pak uvedl jedině a výhradně souřadnice S-JTSK vašich nových bodů změny (do samotného GP bych souřadnice připojovacích a kontrolních bodů vůbec neuváděl - taková povinnost je ostatně podle bodu 16.15 přílohy k vyhlášce jen v prostorech, kde není určení v S-JTSK).
Kolize "dvojích" souřadnic S-JTSK, ke které vám při práci došlo, jistě není kolizí s obsahem katastru (tam přece žádné souřadnice S-JTSK zatím nejsou).
Berte můj názor opravdu jen jako názor, protože konkrétní okolnosti opravdu neznám.
Lumír Nedvídek, katastr@fsv.cvut.cz
vyvěšeno: 8.říjen 2001
Z časopisu Zeměměřič č. 10/2001 | ||