Pod pojmem obnova SGI přepracováním se rozumí digitalizace katastrálních map a map dřívějších pozemkových evidencí, doplnění parcel ze zjednodušené evidence a s tím související veškeré práce kontrolní. Výsledným elaborátem celého procesu obnovy je pak vyhotovení tzv. Srovnávacího sestavení parcel, což je porovnání parcel katastru před obnovou a po obnově. Firma GEPRO si dovoluje představit softwarové nástroje a technologický postup řešící výše uvedenou problematiku.

Základní metodou přepracování katastrální mapy do digitální podoby je vektorizace rastrových podkladů map dřívějších evidencí a katastrálních map. Tyto rastrové podklady se získávají skenováním podle "Prozatímních pokynů pro skenování katastrálních map a map dřívějších pozemkových evidencí, ČÚZK, č.j. 4669/1993-22". Před vlastní vektorizací je ještě nutné rastrové soubory transformovat a souřadnicově umístit do zvoleného systému, kterým je systém původní katastrální mapy (jedná se o tzv. lokalizaci).

K transformaci rastrů lze v systému KOKEŠ využít různé lineární i nelineární transformace. Pro účely obnovy SGI se nabízí afinní, případně projektivní transformace. Je možné využít též Jungovu vyrovnávací transformaci nebo projektivní transformaci po částech. Systém KOKEŠ umožňuje okamžité zobrazení transformovaného rastru ještě před jeho fyzickým přerastrováním (tj. vytvořením nového rastrového souboru po transformaci). Rastry se v systému zobrazují jako transformované, ale ve skutečnosti se jedná o původní rastrová data, která se jen různě zobrazují podle předpisu daného příslušnou transformací. Uživatelsky velmi příjemná je možnost ukládání a opětovného načítání zadaných identických bodů či zamaskování části rastru obdélníkem či polygonem.

Dosud používaný způsob lokalizace rastrových map spočívá v použití afinní transformace na rohy mapového listu. Tento způsob byl v [1] označen jako nevhodný z důvodu zavedení jedné průměrné hodnoty srážky pro celý mapový list, čímž se nezohlední rozdílné lokální srážky v různých částech mapového listu. V [1] byl jako alternativa navržen postup, kterým se celý list aproximuje bikubickým Coonsovým plátem. Vhodnou parametrizací se na takto vytvořeném plátu určí souřadnice rohů dílčích částí plátu a tyto se pak po částech transformují do čtyřúhelníků vzniklých rozdělením mapového listu. Vzhledem k tomu, že dělení se provádí za použití palcových značek na rámu listu, jsou rozdíly ve srážce v různých částech mapového listu zohledněny mnohem lépe než v případě již zmíněné afinní transformace celého mapového listu. Pro případné použití této metody byla do systému KOKEŠ dodělána speciální nadstavba řešící vytvoření bikubického plátu a výpočet identických bodů pro projektivní transformaci po částech (funkce "Příprava transformace rastru mapového listu").

Vlastní transformaci podle souboru spočtených identických bodů lze pak provést funkcí "Transformace rastru mapového listu". Rastr je v tomto případě po částech vymezených identickými body projektivně ztransformován takovým způsobem, že se vlastně změní pouze souřadnicové připojení rastru. Tuto vlastnost rastru lze uložit, nemění se však skutečný obsah rastrového souboru. Takto umístěný rastr se správně zobrazí pouze v systému KOKEŠ. Pro faktickou změnu tvaru rastru je třeba rastr takzvaně přerastrovat. Jelikož je přerastrování časově poměrně náročná operace, je vhodné ji provést až po zamaskování nebo ořezání okrajových částí rastru. Tuto operaci lze případně také využít ke spojení s navazujícími mapovými listy či novému rozřezání rastrů. Podrobněji je problematika práce s rastry v systému KOKEŠ vysvětlena v [2].

Jak je ukázáno v [1], výše uvedeným postupem lze eliminovat nejen nerovnoměrné srážky jednotlivých mapových listů, ale je také možné dosáhnout výrazného zlepšení v návaznosti kresby na rámech mapových listů a na stycích katastrálních hranic. Tohoto postupu by šlo využít pro tvorbu souvislého zobrazení v lokalitách katastrálních map měřítka 1 : 2 880 a pro případný převod katastrální mapy do S-JTSK s využitím Jungovy "dotransformace" na identické body zmíněné výše.

Podrobný postup transformace rastrů s využitím bikubického plátu v systému KOKEŠ je popsán v [3].

Pro vlastní vektorizaci obsahu mapy lze v systému KOKEŠ využít nadstavbu EXPERT, která byla vytvořena pro tvorbu mapy podle předepsaného popisu a výměnný formát takovým předpisem bezesporu je. Uživatel kresbu tvoří na základě slovního popisu jednotlivých prvků mapy (hranice parcel plná, vnitřní kresba, parcelní číslo atd.) i bez znalosti konkrétní technologie. Tento způsob tedy zachovává technologickou čistotu. Topologická čistota je zajištěna automatickým doskakováním na body a linie při postupném grafickém obkreslování prvků mapy. Předmětem vektorizace jsou jen prvky obsahově patřící do katastrální mapy, ostatní prvky se při vektorizaci nepřebírají.

Speciální prvky polohopisu, které jsou sice tvořeny více elementy v systému KOKEŠ, ale mají být chápány jako jeden celek (schodiště, šipky k parcelnímu číslu atd.), jsou tvořeny zvláštními funkcemi (tzv. složenými prvky), které umožňují jejich snadnou tvorbu i editaci. Pracuje se tedy vždy s prvkem jako celkem - není třeba prvek skládat z jeho dílčích elementů (linie, texty, symboly).

V rámci vektorizace se také doplňují chybějící parcely ze starších grafických podkladů. Ty se transformují - na rozdíl od mapových listů - po blocích na nejbližší identické body podobnostní transformací. Kromě standardního postupu transformace lze blok podsunout podobně jako při ruční práci s průsvitkami (funkce "Umístění rastru"). Tyto zásahy přitom nemají vliv na původní rastrová data - na disk se ukládají jen tzv. masky rastrů a jejich souřadnicová připojení.

Kontrolními pracemi nad katastrální mapou vytvářenou systémem KOKEŠ se rozumí především topologické kontroly mapy, kontroly obsahové správnosti a porovnání výměr s databází SPI KN.

Mezi topologické chyby, které je systém KOKEŠ schopen rozpoznat a opravit, patří zejména tzv. volné linie, křížení linií, příliš blízké body u linií, samostatné body a další chyby. Kontroly obsahové správnosti vycházejí z řídící tabulky nadstavby EXPERT, kde jsou definovány všechny prvky, které se mohou v katastrální mapě vyskytovat. Proto všechny elementy nacházející se v již zvektorizované mapě a které nemají svůj předpis ve zmíněné řídící tabulce, systém vyhodnotí jako chybové a nabídne je k editaci. Speciálním případem kontroly obsahové správnosti jsou tzv. objektové kontroly, při kterých se testují chyby typu "více parcelních čísel v objektu (parcele)", "jedinečnost parcelního čísla v mapě" apod. Veškeré nesrovnalosti je možné ihned interaktivně opravovat v mapě pomocí funkce "Manažer chyb". Při těchto opravách se pro zvolenou chybu nabídnou uživateli vždy pouze takové funkce, které řeší danou nesrovnalost. Pokud dojde k opuštění resp. přerušení manažeru chyb v okamžiku záběru na některou chybu rovnou spuštěním jiné funkce, vrátí se manažer chyb při příštím spuštění na poslední chybu.

Pro porovnání výměr s databází SPI KN lze přímo v prostředí systému KOKEŠ provést automatický hromadný výpočet výměr a následně ho porovnat se zvolenou databází.

Konečným krokem tvorby nové mapy je vyhotovení srovnávacího sestavení parcel před obnovou a po obnově. Podkladem pro jeho zpracování je koncept DKM a soubor hromadně spočtených výměr. Výkres konceptu DKM se získá úpravou stávajícího souboru upravené mapy běžnými editačními nástroji systému KOKEŠ.

Srovnávací sestavení, které nabízí systém KOKEŠ, je tzv. poloautomatické s nutností identifikace původních a nových parcelních čísel (původní parcelní čísla je tedy nutné ručně doplnit do konceptu DKM). Tento postup podporuje (na rozdíl od jiných produktů) tzv. celočíselné přečíslování parcel do jedné číselné řady v rámci obnovy. Dílčí zpracování jednotlivých parcel se děje postupným zpracováním jednotlivých LV.

Literatura:
[1] ČADA, V., BŘEHOVSKÝ, M.: Transformace rastrů při tvorbě DKM. In. GaKO ISSN 0016-7096, roč. 46 (88), č.12, str. 247 - 251. Vesmír 2000.
[2] RÁBELOVÁ, L.: Rastry v programu Kokeš. Článek na webových stránkách firmy Gepro s.r.o., 2000
[3] DOUBRAVA, P: Testovací aplikace pro transformaci rastrů při tvorbě DKM. Článek v Zeměměřiči 7/2001

vyvěšeno: 8.říjen 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 10/2001