S rozvojem technologií přibývá účinných nástrojů, které umožňují mezioborový přístup k procesům spojených s geodaty a geoinformacemi. Aby bylo možné tento potenciál plně využít, je nezbytně nutné veškeré požadované aplikační úlohy formulovat, technicky realizovat a dovést až k praktickému využití. Práce s geodaty a geoinformacemi tedy není pouze záležitostí specialistů (snad s výjimkou pořizování vstupních dat), ale vyžaduje týmovou spolupráci. Pro praktickou využitelnost geodat a geoinformací je nezbytná informovanost specialistů o požadavcích a potřebách všech potenciálních uživatelů, kterými jsou např. veřejná správa, územní plánování a prostorový rozvoj obecně, dopravní plánování a celá oblast vzdělávání

Geodata a geoinformace jsou dostupné především ze zdrojů subjektů, které tato data pořizují, aktualizují, vedou a poskytují ostatním subjektům. Podstatná část celkového objemu geodat je soustředěna ve veřejné správě, proto má tato problematika zvláštní význam nejen ve vztahu ke zdrojům dat a informací z veřejné správy, ale i z hlediska zákonů o svobodném přístupu k informacím a ochraně osobních údajů. Z nově účinných zákonů vyplývají některé protisměrně působící tendence, které nepřispívají k potřebnému vyjasnění řady otázek a problémových okruhů, např.: pojem "vlastnictví" či "správy" geodat a geoinformací, data "veřejné správy jako celku" versus data "jednotlivých orgánů". Dochází k nejednotnému přístupu orgánů státní správy a orgánů územní samosprávy k otázkám oprávněnosti uplatňování autorských práv orgány veřejné správy a omezování volného přístupu k datům. Velice sporná je otázka zpoplatňování požadovaných geodat a geoinformací pořizovaných plně ze státních prostředků ve veřejném zájmu.

Všeobecným problémem jsou některé právní aspekty garance kvality a věcné správnosti dat a důsledky plynoucí z jejich použití, stejně jako uplatňování autorských práv k datovým bázím geodat, mapovým výstupům, které z nich byly odvozeny, digitálním formám map, šíření dat a produktů třetími osobami apod.

Základní báze geodat mají integrační charakter a tvoří společný základní obsah většiny tematických či aplikačních datových bází využívaných v prostorově orientovaných rozhodovacích procesech. Na existenci a dostupnosti těchto základních datových fondů a jejich kvalitě je závislá efektivnost vzniku a využitelnost ostatních datových souborů. Při vytváření základních bází geodat však není možné převést např. pouze obsah stávajících mapových fondů do digitální podoby, ale je nezbytné dbát na jednotnost a závaznost základních kvalitativních atributů. Těmito atributy jsou např. polohové referenční systémy, garantovaná přesnost prostorové polohy objektů a modelové atributy datových struktur pro automatizovanou generalizaci dat (hledisko podrobnosti, obsahové skladby, zobrazovacích prostředků a další). Nezbytným požadavkem je modulární struktura jednotlivých objektů.

Současné aktivity směřující k založení základních bází geodat a geoinformačních podkladů celostátního významu jsou patrné např. v resortu ČÚZK, MMR, MŽP a dalších. V gesci resortu ČÚZK je od poloviny 90 let úspěšně naplňován projekt Základní báze geografických dat (ZABAGED) včetně atributů vybraných kategorií objektů přejatých z databází jejich správců. Je vytvářen digitální model reliéfu území ČR (3D vrstevnicový model) s přesností vyjádření terénu na Základních mapách ČR 1 : 10 000.

V současné době probíhá digitalizace souboru geodetických informací katastru nemovitostí. Tyto práce by mohly vytvořit základ báze geodat nejvyšší podrobnosti. Příkladem efektivního rozvoje základní báze geodat by mohl být projekt tvorby digitální státní mapy 1 : 5 000 (SM 5).

Významnou aktivitou v oblasti rozvoje báze geodat jsou práce na projektu Základního registru prostorové identifikace v gesci Úřadu pro veřejné informační systémy (ÚVIS). Aby bylo dosaženo funkčního systému, je nutné vybudovat vazby schematicky znázorněné na následujícím obrázku.

Využitelnost datových fondů má přímou vazbu především na standardizaci výměnných formátů geodat. V dohledně krátké době bude nutné zajistit návaznost na evropské a světové normalizační aktivity v oblasti standardizace geodat. Již existují výměnné formáty Digitální katastrální mapy, Digitální technické mapy města a digitální územně plánovací dokumentace (standardy ČÚZK, ÚVIS a CAGI).

V současné době je "ukončena" digitalizace SPI a probíhající digitalizace SGI na dlouhé období zásadním způsobem ovlivní koncepci KN nejen po stránce obsahové, technické, ale i právní.

Pro budoucí katastrální operát jsou zásadní následující vlastnosti:

• veškerý aktuální katastrální operát je veden v digitální formě,
• jednotná struktura dat v kategoriích vázaných na potřeby širokého spektra uživatelů,
• jednotný závazný datový formát vázaný na standardy ISVS resp. standardy EU,
• sjednocené formální náležitosti katastrálního operátu (obsah KO, kartografické atributy grafických prvků, charakteristiky původu a přesnosti elementů ...)
• důraz na technickou stránku digitalizace KO (využití nejkvalitnějších, nejaktuálnějších manuálů a dalších zdrojů dat),
• jednotný a závazný systém pro lokalizaci prvků S-JTSK (resp. S-JTSK/95)

Úplná náhrada grafických katastrálních map digitalizovanou formou je jednou ze základních podmínek realizace a provozu informačního systému katastru nemovitostí (ISKN), (1996 - 2001), který patří mezi nejobjemnější a nejsložitější informační systémy veřejné správy. Tento systém by měl především zajistit efektivní a bezpečný proces evidence pozemků a jejich převody. Je nezbytné zdůraznit nutnost technické spolehlivosti systému a kvalitu dat. Soubor geodetických informací (SGI) by měl být zásadním způsobem transformován tak, aby se stal bází geodat s maximální podrobností. Deklarovaná relativní přesnost stávajících katastrálních map by měla být zachována a povýšena podle potřeb a požadavků i dalších uživatelů na mapové dílo zobrazující předměty polohopisu polohově a geometricky spolehlivě. Takto bychom byli schopni kombinovat právní aspekty katastrální mapy s prostorovými elementy geobází obecných informačních systémů. Tím by byl položen základ víceúčelového katastru, ke kterému směřuje řada evropských států. Data vedená v ISKN jsou jedním z důležitých zdrojů informací o změnách geografických dat při aktualizaci Základní báze geografických dat (ZABAGED). Digitální SGI je hlavním zdrojem dat pro tvorbu katastrální vrstvy digitální Státní mapy 1 : 5 000 (SM 5).

Posílením technických aspektů katastrálního operátu (KO) by bylo možné uvažovat i o změně náhledu na právní aspekty KN, jmenovitě např. institut vydržení, průkaznost řešení sporů apod. V neposlední řadě je potřeba klást důraz a požadovat srozumitelnost obsahu KO široké oblasti uživatelů.

Deklarované cíle digitalizace:

1. umožní využití moderních digitálních technologií pro práci s mapou při všech činnostech souvisejících se správou katastru nemovitostí,
2. umožní dosáhnout úplného souladu souboru popisných informací se SGI,
3. spojí proces převodu map do digitální formy s odstraňováním zjednodušené evidence zemědělských a lesních pozemků, takže výsledkem bude jednotná mapa zobrazující všechny evidované pozemky (od roku 1945 taková mapa není k dispozici), čímž bude dosaženo mnohem větší srozumitelnosti katastru i pro laické uživatele,
4. usnadní propojování údajů katastru s jinými informačními systémy,
5. umožní poskytování všech důležitých údajů katastru vzdáleným přístupem bez nutnosti osobního jednání na katastrálním úřadě,
6. umožní využití katastrálních map v dalších informačních systémech o území včetně snadné aktualizace údajů katastru v těchto systémech.

Katastrální mapa je závazným státním mapovým dílem velkého měřítka, obsahuje body bodového pole, polohopis a popis.

Vyhláška [9] stanovuje tyto možné formy katastrální mapy:

• digitální katastrální mapa (DKM) s geometrickým a polohovým určením v národním referenčním geodetickém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) s přesností podrobných bodů polohopisu mxy 0,14 m (kód kvality 3),
• katastrální grafická mapa s přesností a v souřadnicové soustavě dle předpisů platných v době jejího vzniku,
• katastrální mapa obnovená digitalizací grafických map uvedených pod písmenem b) s přesností podrobných bodů polohopisu mxy 0,14 m (kód kvality 5, 6, 8 podle původu vzniku analogové mapy).

U souřadnic nově určovaných podrobných bodů v S-JTSK a u souřadnic všech podrobných bodů digitální mapy se uvádí kód charakteristiky kvality, který vyjadřuje jejich přesnost nebo původ.

Proces digitalizace není nijak jednoduchý, uvážíme-li, jak jsou technologicky a obsahově rozdílné stávající analogové katastrální mapy a jakým procesem údržby v časově poměrně dlouhém období prošly. Uvažovat o velkoplošném mapování pro potřeby obnovy katastrálního operátu je především z finančních a kapacitních důvodů nereálné, a proto bude na většině katastrálních území katastrální mapa obnovena digitalizací.

Digitalizace probíhající podle předpisů, které jsou v současné době platné, a které popisují proces přepracování katastrálních map do digitální formy, má zásadní systémové nedostatky a je patrné, že:

• Nedojde ke sjednocení technických parametrů digitálního státního mapového díla velkého měřítka, jak po stránce kvality (kritérium přesnosti), tak z hlediska základních vlastností (souvislé zobrazení x ostrovní zobrazení) a především nejednotného souřadnicového systému (S-JTSK x S-SK).
• Vazba dat KN s ostatními IS bude i v budoucnu na 70 % území státu (v lokalitách KM-D v S-SK) možná pouze pomocí definičních bodů parcel. Vedení operátu definičních bodů parcel přinese zbytečnou komplikaci KO při vedení bez valného přínosu pro ostatní IS.
• V lokalitách KM-D v S-SK se bude pracovat s daty až ve třech souřadnicových systémech: S-JTSK pro definiční body parcel a vyjádření KM-D v S-JTSK nebo pro případné souřadnice bodů určených v S-JTSK a splňujících kód kvality 3, S-SK pro grafický soubor KM-D a místní SS jako součást záznamů podrobného měření změn (ZPMZ) při vedení KO.

Tím jsou popřena zásadní nařízení zákona č. 200/1995 Sb., uvedené v §2 písm. f) [11] a nařízení vlády č. 116/1995 Sb. v §3 odst.1 [6]. Chybné rozhodnutí nejednotnosti souřadnicových systémů, tvorba a vedení dvou diametrálně odlišných typů digitálních katastrálních map a nesmyslné setrvávání na těchto pozicích přináší v současné době řadu zásadních komplikací i v resortu ČÚZK:

• působí zásadní problémy při migraci dat do ISKN,
• přináší problémy při převodu obvodů BPEJ vedených v S-JTSK do souřadnicových soustav stabilního katastru (S-SK), ve kterých jsou lokalizovány KM-D,
• komplikuje se využívání katastrálních map při tvobě digitální SMO-5 a propojitelnost KN a ZABAGED,
• ostrovní vedení KM-D "posouvá" toto dílo technicky o století zpět, i přes digitální formu těchto dat.

Ve vazbě na tvorbu územně orientovaných informačních systémů se jedná o nekompatibilitu s těmito IS, a proto zásadním způsobem může ovlivnit tvorbu národní geoinformační infrastruktury v rámci státní informační politiky. Tyto rozpory je potřeba urychleně odstranit např. při novele Vyhlášky č.190/1996 [9]. Podrobný rozbor této problematiky byl publikován např. v [1], [2].

(Dokončení příště.)

vyvěšeno: 8.říjen 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 10/2001