Zeměměřič

Zavedení BPEJ do KN

Jedním ze současných úkolů rezortu ČÚZK je jednorázové přiřazení kódů bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ) k parcelám a jejich uložení do KN.
Kódy BPEJ v KN jsou určeny pro zemědělské pozemky a všechny parcely evidované v KN zjednodušeným způsobem (neboť tyto nemají v KN vyznačenu kulturu), které leží uvnitř bonitovaného území a všechny jsou charakterizovány vlastnickým vztahem. Zavedením BPEJ do KN se zjednoduší oceňování parcel a stanovení daně z pozemků.

Co jsou BPEJ? Pro stanovení úředních cen zemědělské půdy byly přijaty výsledky bonitace čs. zemědělského půdního fondu z let 1973-78 na podkladě komplexního průzkumu půd provedeného v šedesátých letech. Bonitační výsledky jsou registrovány v republikové bonitační databázi. Izolinie BPEJ a jejich kódy jsou zakresleny v mapách SMO-5 a současně jsou k dispozici ve formě vektorových dat. Informace o BPEJ slouží především pro zemědělské účely, ale lze je využít při zpracování projektu komplexních pozemkových úprav, případně pro další účely. BPEJ je definována na základě agronomicky zvláště významných charakteristik klimatu, půdy a konfigurace terénu. Konkrétní vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. Jednotlivé číslice mají následující význam:
1. - značí příslušnost ke klimatickému regionu,
2. a 3. - určuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce, což je účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí atd.,
4. - stanovuje kombinaci svažitosti a expozice ke světovým stranám,
5. - vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu.

Způsob zavedení BPEJ do KN je podrobně rozpracován v Pokynech č. 19 ministerstva zeměmědělství a ČÚZK. Z celého postupu přiřazení lze vyzdvihnout následující zásady:

Parcela buď leží uvnitř jedné BPEJ, nebo je obvody BPEJ dělena na dva či více dílů.
V katastru se k jedné parcele nezapisuje více dílů se stejným kódem BPEJ a vyskytnou-li se na parcele, zapíší se společně jako jeden díl.
Díly parcel vzniklé přiřazením jsou identifikovány parcelním číslem a kódem BPEJ.
Pokud by počet dílů měl překročit 9, díl o nejmenší výměře se sloučí s největším sousedním dílem.
Rozdíl mezi výměrou parcely dle KN a součtem výměr jejích dílů nesmí překročit pětinásobek mezní odchylky stanovené pro porovnání výměr podle vyhlášky č. 190/1996 Sb. Není-li tato mez překročena, opraví se o rozdíl výměry jednotlivých dílů parcel úměrně jejich velikostem. V opačném případě po opakovaném ověření výměry se parcela zapíše do seznamu nesouhlasných výměr parcel.
Pokud by měl vzniknout díl o výměře nejvýše rovné výše uvedenému pětinásobku mezní odchylky, sloučí se s největším sousedním dílem.

Pokyn č. 19 [1] uvažuje dvě varianty - neautomatizovanou a automatizovanou. Při neautomatizované variantě se využívají tisky map dřívější pozemkové evidence, KM a mapa BPEJ vytištěná na fólii. Veškeré zpracování probíhá po manuální linii. Druhá varianta, která by se měla postupně více uplatňovat, umožňuje plné zapojení výpočetní techniky do postupu přiřazení. Předpokladem je, že parcely určené k bonitaci jsou převedeny do vektorové podoby. Výhodou automatizované varianty je, že vektorová data lze dále použít pro geodetické i jiné účely. Je nutno podotknout, že další použití vektorových dat je odvislé od způsobu a pečlivosti jejich pořízení a ošetření, které již začíná u zpracování mapových podkladů v rastrové podobě (podrobněji - časopis 10/96, s. 6-7).

Z časopisu Zeměměřič č. 10/96