Vedení duchcovského gymnázia a průmyslové školy zve všechny absolventky a absolventy na oslavy 100. výročí založení škol.
Gymnázium a Střední průmyslová škola Duchcov oslaví své výročí 5. října 2019 v Duchcově a z akce vznikne také výroční almanach.
Organizátoři vítají jakoukoliv dokumentaci a fotografie vztahující se k oběma školám. Pokud tedy máte ve svém archivu fotografie v digitální či analogové podobě, tak se ozvěte ředitelce školy ing. Janě Polákové na adresu polakova@gspsd.cz.
Škola vznikla sloučením dvou institucí – gymnázia a střední průmyslové školy. Tradice obou škol sahá až do dvacátých let minulého století. V současnosti sídlí obě školy v budově gymnázia, která byla postavena v roce 1927. Po rozsáhlé rekonstrukci, která proběhla v letech 1990 až 1996, je škola dominantou města Duchcova. Jako jedna z nejkrásnějších staveb na severu Čech je zapsána v regionálním seznamu architektonických památek.
Historie průmyslové školy
1919 – 1938
Brzy po vyhlášení Československé republiky 28. října 1918 se jevilo jako prvořadé zřídit českou odbornou školu. V Duchcově existovala do té doby jen německá odborná škola (Bergschule). Ministerstvo školství zřídilo dne 1. prosince 1919 Státní odbornou horní školu se sídlem v Duchcově. Do prvního ročníku se přihlásilo 46 českých horníků.
První rok vyučování probíhal za ztížených podmínek. Škola měla k dispozici jen jednu místnost v duchcovském německém gymnáziu. Profesorský sbor se prakticky skládal ze dvou profesorů, ředitele Dr. Ing. Aloise Parmy a jeho asistenta Ing. Václava Přibáně. Později se škola přestěhovala do prostornějších místností valdštejnského zámku v Duchcově.
1938 – 1941
Doba okupace byla pro školu, stejně tak jako pro celou republiku, velmi těžká. V roce 1938 bylo pohraničí zabráno Němci. Dne 23. září bylo vyučování zastaveno a 10. října nařídilo ministerstvo školství a národní osvěty přeložení školy do Kladna s tím, že žáci zapsaní v Duchcově vyjdou školu a noví nebudou přijímáni. Koncem školního roku dne 30. června 1941 byla škola likvidována.
1945 – 1959
Po skončení 2. světové války v květnu 1945 byla budova bývalé německé horní školy (v Bezručově ulici) zajištěna zástupci MNV v Duchcově. Do Duchcova přijel z Kladna bývalý ředitel školy Ing. Hugo Malý, aby převzal školní budovu i s inventářem. Do 1. ročníku bylo přijato 37 žáků. Doba studia byla stanovena na 2 roky. Vyučovalo se jen dopoledne. Odpoledne žáci fárali na dolech.
Školní rok 1952 – 53 začal již v nové budově bývalé národní školy Hynka Holuba v ulici Kubicových. Ve školním roce 1954 – 55 bylo studium dosavadního oboru Dobývání uhelných ložisek rozšířeno o obor Důlní měřictví. Ve školním roce 1955 – 56 byla navázána družba s hornickou školou E. Thälmanna v Senftenbergu v NDR, která trvala až do 80. let.
1959 – 1969
Počátek 60. let byl určitým mezníkem ve vývoji školy. Rozmach těžby v 60. letech vedl ke stupňování požadavků na počty absolventů Střední průmyslové školy hornické v Duchcově, jak se od roku 1961škola jmenovala. Aby se zrychlila příprava absolventů, zavedl se pro vyučené horníky tříletý studijní obor Dobývání ložisek uhelných. Zřízen byl rovněž studijní obor Důlní mechanizace a elektrifikace a specializace Úprava uhlí.
V letech 1960 až 1970 se rozšířily studijní formy ještě o dálkové studium, obor Geologie a vrtání. Koncem 60. let byly zavedeny obory Zařízení silnoproudé elektrotechniky a Geodézie.
1969 – 1979
1. září 1979 došlo k poslední změně názvu školy na Střední průmyslovou školu. Ve druhé polovině osmdesátých let došlo také ke změně a přejmenování hornického oboru na Hornictví a hornická geologie.
1989 – 1999
V důsledku útlumu českého hornictví po roce 1989 klesl zájem o obor Hornictví a hornická geologie. Poslední absolventi denního studia oboru Hornictví a hornická geologie odešli ve školním roce 1995-96. Škola začátkem devadesátých let otevírá nový obor: Technická zařízení budov.
1999 – 2009
Ve školním roce 2005/06 se dosavadní obory TZB a GEO rozšířily o obor nový – Užitou geologii, pro který byla zřízena i učebna. Ve školním roce 2006/07 se dosavadní obory rozšířily o Technické lyceum. Největší změna zasáhla DM. Protože se snížil počet ubytovaných žáků, byli všichni přestěhováni do 1. poschodí, 2. patro se pronajalo ZUŠ Duchcov.
Historie gymnázia
1919 – 1938
20. listopadu 1920 bylo poslanci mladé republiky navrženo, aby byla v Duchcově zbudována samostatná budova českého gymnázia. Třídy s českým vyučovacím jazykem byly totiž doposud umístěny v budově gymnázia německého. V letech 1924 – 26 proto proběhla výstavba nové budovy podle projektu architekta Ladislava Skřivánka, který navrhl moderní stavbu v národním slohu. K užívání byla předána v roce 1927.
1939 – 45
Válečná léta okupace znamenala pro české gymnázium konec činnosti. Fasáda v národních barvách červené a bílé byla přetřena na šedou. Obnovení pedagogické činnosti přišlo až s osvobozením.
1946 – 1970
V poválečném období v budově působila jedenáctiletá střední škola, střední všeobecně vzdělávací škola s tříletou dobou studia a gymnázium. V šedesátých letech se dokonce objevila snaha zavést v Duchcově gymnázium osmileté. Tato iniciativa však nebyla úspěšná a budova v péči socialistického státu chátrala.
1970 – 1989
V sedmdesátých letech došlo k výraznému oživení. Počet gymnaziálních tříd se zvýšil a škola začala prosperovat. Technický stav budovy se však i nadále zhoršoval.
1990 – 2009
Po revoluci došlo konečně k zásadní rekonstrukci budovy školy, zahrady a přilehlých staveb, která probíhala za plného provozu. Zároveň se otevřely první třídy osmiletého gymnázia. V prvním desetiletí nového milénia se však vlivem demografického vývoje pozvolna snižovaly stavy žáků, proto vedení školy začalo uvažovat o spojení s blízkou průmyslovou školou, která se potýkala s obdobnými problémy.
SPOLEČNÁ HISTORIE
V roce 2009 vznikl společný projekt sloučení gymnázia a průmyslové školy, v roce 2011 už existuje jediná společná instituce Gymnázium a Střední průmyslová škola Duchcov působící dosud v obou původních budovách. Od roku 2013 probíhá stěhování průmyslovky do budovy gymnázia. Celý proces je ukončen až v září 2014.
—
text o historii škol Vladimíra Holíková
úvodní foto Jiří Vopálenský