Kol.: Ondřejovská hvězdárna 1898-1998, sborník o české a moravské astronomii uspořádaný ke 100. výročí ondřejovské hvězdárny. Vydal Astronomický ústav AV ČR v nakladatelství Vesmír, 1. vydání, Praha 1998, 378 s.

   Celkem 41 příspěvků má sborník vydaný ke století významné světové hvězdárny. Historií od středověku až do tohoto století se zabývá 42 stran v části nazvané Historické kořeny astronomie v Čechách a na Moravě. Na dalších šedesáti stranách probírá osm autorů založení hvězdárny. Za přečtení stojí stať Historie založení hvězdárny v Ondřejově, dále příspěvek Historický archiv Astronomické observatoře v Ondřejově a zejména osm stran o historii Cirkumzenitálu (Jan Vondrák). V šedesátých letech dva konstruktéři Přibyl a Müller ve VÚGTK přistoupili k vývoji nového přístroje, který byl poprvé představen v roce 1967 v Praze. Celkem Cirkumzenitálů bylo vyrobeno 15 kusů a jen čtyři zůstaly v ČR. Zbytek byl exportován do zahraničí. Přístroj existuje i v menším provedení, kterých bylo vyrobeno pět. K pochopení článků uvedených v části věnující se historii hvězdárny a Astronomického ústavu AV ČR již potřebujete o astronomii něco znát. Přesto deset stran o časové službě leckomu pomůže se v této problematice orientovat. Také v části věnované současnosti se dočtete o aktivitách VÚGTK zejména v kapitole Fyzika okolí Země.
  Československo bylo pátou zemí na světě, která uskutečnila v roce 1969 laserové měření k umělým družicím Země. Laserový družicový dálkoměr byl totiž instalován na observatoři Pecný-Skalka. Na družicové altimetrii, která je v současné době nejlepším zdrojem informací pro modely gravitačního pole Země, spolupracují pracovníci hvězdárny například ze zástupcem ředitele VÚGTK Janem Kosteleckým. Družicová altimetrie posunula naše znalosti o gravitačním poli a tvaru Země a její vnitřní stavbě, díky ní víme více o topografii mořského dna a o podmořských horách, dále o topografii moří, která zajímá zase oceánografy. Družicová altimetrie je v publikaci podrobně vysvětlena. V této kapitole dozvíte více i o dalším českém zázraku o akcelerometru, který létal a měřil na raketoplánech.
  Při četbě obrazovým materiálem bohatě doplněné publikace si několikrát uvědomíte, že nedaleko od Ondřejova je také geodetická observatoř Pecný, která má s hvězdárnou mnoho společného a dokonce i těsnou telekomunikační vazbu. Obě pracoviště jsou spojena optickým vláknem.
  (ps)

---

Z časopisu Zeměměřič č. 11+12/98