BRIGHTON (17. – 27.7.1998): V pořadí XXI. Mezinárodní kongres FIG byl z posledních akcí této nevládní organizace asi na nejsnadněji dosažitelném místě - na britských ostrovech v Brightonu. Barvy ČR zde reprezentovaly řady českých odborníků. Za rezort ČÚZK se kongresu zúčastnili Václav Slaboch, Ivan Pešl a Jiří Rydval, za ČSGK Josef Weigel, Milan Klimeš, Pavel Hánek, Josef Hojdar, za VUT Brno Otakar Švábenský a celá řada dalších odborníků. Ti přicestovali tematickým autobusovým zájezdem, který organizoval Jaroslav Kolmman. Připravili jsme pro vás podrobné zpravodajství, neboť se domníváme, že získané informace jsou velmi cenné.
(redakce)
Kongres se koná každé 4 roky
Kongres FIG je vrcholnou odbornou akcí této organizace, která se koná každé 4 roky. Není pochyb, že tu účastníci zejména upevňují již navázané kontakty s vedoucími odborníky a specialisty, navazují nové kontakty a rozšiřují možnosti další spolupráce, seznamují se se současnými světovými trendy vývoje v jednotlivých oblastech oboru, propagují na světovém fóru dosažené výsledky v ČR.
Za hlavní a nejrozsáhlejší část programu Kongresu lze považovat prezentace referátů organizované v devadesátiminutových blocích, ve kterých vystupuje vždy 3 až 5 přednášejících. Po těchto vystoupeních následovala diskuse k tématu a protože jednotlivé bloky byly tématicky uspořádány buď podle jednotlivých komisí, nebo společně pro několik komisí, bylo to všechno poměrně náročné.
Zaměřme se na aktivitu tří komisí, v nichž byla soustředěna hlavní aktivita českých odborníků.
Určování polohy a měření
Přibližme si jednání 5. komise, která sleduje určování polohy a měření. Bylo rozděleno do 10 technických zasedání (technical sessions) a 4 speciálních zasedání (special sessions) a celkem na něm bylo předneseno 44 vyžádaných referátů. V rámci jednání 5. komise se rovněž uskutečnila celá řada zasedání jednotlivých pracovních skupin a zvláštní skupiny (task force) pro standardizaci. Hlavní projednávaná témata se zabývala sběrem dat pro GIS. Pozornost v této oblasti byla zaměřena zejména na aplikace GPS pro katastr, zejména prostřednictvím aplikace tzv. HPPS - High Precision Positioning Services, kdy je klasické bodové polohové bodové pole nahrazováno sítí permanentních stanic GPS. Dále se tu projednával rozvoj určování polohy pomocí satelitů, kde se hovořilo o určování výšek s cm přesností, o využívání GPS pro mapování a vytyčování v reálném čase, o sledování pohybů vrtných platforem na širém moři nebo o přesném určování polohy
prostřednictvím ruského systému GLONASS.
V kategorii referátů o nové přístrojové technice se hovořilo o vlivu nové technologie na organizaci mapovacích prací, o vývoji automatizovaných měřických postupů "one man surveying systems", o zpřístupnění naměřených údajů před jejich automatickou korekcí. Příklady praktických aplikací moderních měřických systémů jako bylo sledování recentních pohybů vulkánu Guntur prostřednictvím opakovaných pozorování GPS, dále výstavba Shakesperova divadla "The Globe" a monitorování posuvů okolních objektů nebo dlouhodobé sledování vertikálních pohybů při ústí řeky Temže v Londýně, byly velmi zajímavé.
Za heslem standardizace a kvalita si lze představit názory k novým postupům při výpočtu oprav z refrakce při elektrooptickém měření délek, k testovací základně pro určování polohy v reálném čase, dále i některé nové způsoby při detekci hrubých chyb v nivelačních sítích.
Oblast určování výšek a výškové systémy byla prezentována referáty o referenčních systémech, určování výšek nebo informací o budování třetí přesné nivelační sítě ve Švédsku, či o určování ortometrických výšek GPS a geodid nebo o monitorování maregrafu ve Spojeném království prostřednictvím GPS.
Za integrací metod pro určování polohy si lze představit například referáty na tato témata: kombinace GPS a TPS, Tacheometric Positioning System, Využití SWEPOS – švédská síť 21 permanentních referenčních bodů GPS – a GPS při budování lokálních sítí, nutnost integrovaného vyrovnání topografických a katastrálních měření, lokální sítě pro inženýrské projekty s využitím integrovaných měřických postupů nebo nový systém pro měření tíže na moři založený na GPS.
Do oblasti zájmu komise patří i hydrografické aplikace pro určování polohy a měření. Tam patřily referáty na téma: Vícebodový systém pro permanentní monitorování deformací, využití GPS pro údržbu a sledování maregrafů - případová studie z Queensland v Austrálii.
Existuje také oblast jako je management sběru dat. Tam byly zařazeny referáty na téma: Rozdílné přístupy ke sběru a aktualizaci dat, registrace topografických změn ve Velké Británii.
Další příspěvek jako například Transfer technologií GPS do rozvojových zemí se zabýval výcvikem pracovníků pro sběr dat.
Naprázdno nevyšly ani technické aspekty GPS, které byly zastoupeny referáty: Jednofrekvenční ionosférické modelování pro difereční GPS velkého rozsahu. Vliv zatížení mořskými slapy na pozorování GPS. Vliv stochastického modelování kinematické určování polohy GPS. Vlivy meteorologických front na GPS.
Další okruh přednášek byl soustředěn pod heslem - souřadnice a modelování. Byly to referáty: Geodetické základy 21. století. Automatizace mapování a evidence vlastnictví na Novém Zélandu. Monitorování mostů v reálném čase pomocí GPS. Informatika bodů a množin bodů - nový přístup ke zpracování informací o bodech z hlediska datových bází.
O standardech a kvalitě vypovídaly referáty sledující kontrolu měřických pomůcek a moderní geodetické přístroje, dále referáty propíraly téma ISO a zeměměřič nebo infrastrukturu prostorových dat a potřebu globálních standardů.
Kongresoví účastníci se seznámili i s národními geodetickými sítěmi formou referátů: Geodetická GPS síť v provincii Chubut v Argentině, nová norská národní geodetická síť - EUREF 89, nový estonský geodetický referenční systém a mapová projekce, použití ITRF – International Terrestrial Reference Frame – pro budování místních geodetických sítí pro bezešvá prostorová data.
Katastr a správa pozemků
Přibližme si nejrozsáhlejší program, který připravila 7. komise sledující katastr a správu pozemků. Celkem 66 příspěvků z 32 zemí na téma Trendy světového vývoje katastru a územní správy bylo zařazeno do následující tematických bloků:
Z prezentací referátů přednesených v těchto blocích zaujaly následující příspěvky:
Williamson: Zpráva o činnosti komise 7 - katastr a územní správa
Onsrud: MOLA - iniciativa OSN v Evropě
Hoogsteden, Robertson: Strategické otázky budování bezešvého katastru pro Nový Zéland
Grant, Robertson: Samofinancování a privatizace
Hawerk: Marketing katastrálních informací v Německu
Kaufmann, Steudler: Zpráva pracovní skupiny 7.1: Moderní katastry
Van der Molen: Trendy v registraci pozemků a katastru
Hoeflinger: Rakouský katastr a pozemková kniha plně veřejná
Tuomaala, Uimonen: Zavedení nového objektově orientovaného katastrálního informačního systému (JAKO) ve Finsku
Enemark: Aktualizace digitální katastrální mapy - dánská zkušenost
Fradkin, Doytsher: Založení digitálního katastru v Izraeli
Selhofer, Steudler: Katastrální měření a nová veřejná správa ve Švýcarsku
Harris, Land: Pozemková reforma ve východní Evropě: Kam nyní?
Lun: Zavedení italského katastrálního systému PREGEO v Jižním Tyrolsku
Předseda komise profesor Williamson uvedl, že si komise v minulém období vytkla ambiciózní cíl - ovlivňovat celosvětově agendu katastru a pozemkové správy. Velký význam mělo seznamování veřejnosti s významem, funkcí a správou moderního katastru, zejména obecné Prohlášení o katastru akceptované OSN a Bogorská deklarace o katastrální reformě, orientovaná zejména na problematiku rozvojových zemí Asie a Pacifické oblasti.
Předseda MOLA, orgánu, který sdružuje představitele pozemkové správy evropských zemí (viz Zeměměřič č. 5-6/98, s. 6-11), seznámil přítomné s důvody založení tohoto orgánu Evropskou hospodářskou komisí OSN v roce 1996, s dosavadní činností a s plánem práce na příští dva roky. MOLA hodlá úzce spolupracovat jak s vládními, tak s nevládními organizacemi v příbuzných oborech včetně CERCO a FIG. Jedním z jejích hlavních úkolů je podpora rozvoje moderní pozemkové správy v zemích střední a východní Evropy.
Samofinancovatelností, privatizací katastru a marketingem se ve svých úvahách zabývali prof. Grant a W. A. Robertson, kteří podrobněji rozebírají stav v Austrálii a na Novému Zélandu a dr. Hawerk ve vztahu k SRN.
Katastrální trendy
Stav financování a privatizace činností v katastru je v různých zemích světa velmi rozdílný. Velký vliv má rozvoj nových technologií a rostoucí požadavky na využívání digitálních geografických informací. Obecným trendem je rozšiřování aktivit soukromé sféry v katastru a v celém průmyslu geografických informací, a často bolestivé strategie zlepšení a zlevnění práce veřejného sektoru spojené s jeho redukcí, korporatizací, privatizací, soutěží při poskytování placených služeb a samofinancováním. Příkladem pokročilé restrukturalizace je Nový Zéland, kde soukromý zeměměřický sektor převzal všechny katastrální měřické aktivity. Státní sektor provádí správu systému, dohled, regulaci a monitorování zeměměřických činností a registrační řízení. Jeho základní role je v oblasti národní prostorové informační infrastruktury, zatímco rozšířené služby a produkty jsou poskytovány soukromým sektorem na tržních principech. Kromě Nového Zélandu hraje hlavní roli v katastru soukromý sektor i v Nizozemí, Dánsku a v Austrálii, kde poplatky a tržby pokrývají náklady. Autoři poukazují na to, že na druhé straně jsou na činnosti v katastru v řadě států vynakládány ještě značné prostředky z veřejných rozpočtů.
Marketing katastrálních informací
Další odborník Dr. Hawerk referoval o marketingu digitálních katastrálních informací v SRN konkrétně v Hamburku, dále se zabýval základními otázkami marketingové strategie a řešil otázky: co nabízet, jak, kolik, komu, kým, za jakých podmínek. Vyzdvihl význam katastrálních informací v řadě procesů a poukázal na to, že minula doba, kdy stačilo poskytovat pouze standardní soubory informací. Je nutné rozšířit cílovou skupinu odběratelů, dokonce i za cenu omezení ochrany soukromých údajů, zlepšit kvalitu služeb, racionalizovat jejich náklady a poskytovat nové produkty. V diskuzi k tomuto příspěvku bylo poukázáno na to, že komplexnost nabídky je v SRN omezena tím, že katastr a pozemkovou knihu vedou různé instituce.
Digitalizace katastru
V bloku automatizace katastru, přednesli zajímavé příspěvky Dánové, pojednávající o zkušenosti s aktualizací DKM a Ital Lun referující o zkušenostech se zaváděním italského katastrálního systému PREGEO v Jižním Tyrolsku, které jsou využitelné v našich podmínkách. Digitalizace katastrálních map v Dánsku totiž navázala na digitalizaci souboru popisných informací katastru a byla dokončena v roce 1997. Za účasti soukromého sektoru trvala 8 let a předcházela jí realizace pilotního projektu v letech 1985 - 1989. Cílem digitalizace katastrálních map bylo zřízení digitálního katastrálního informačního systému, který by vedle zajištění efektivního a bezpečného procesu registrace a převodu pozemků umožňoval interakci s jinými prostorově orientovanými informačními systémy. Příspěvek popisuje výchozí podmínky pro digitalizaci katastrálních map, způsob digitalizace, přesnost, omezená použitelnost, způsoby údržby a zpřesňování DKM.
Digitalizace popisných informací katastru byla v Itálii dokončena v roce 1987. K postupné digitalizaci grafických informací slouží katastrální systém PREGEO. Přednáška popisovala zkušenosti s jeho zaváděním v oblasti Trentino-Jižní Tyrolsko. K číselnému zaměřování změn se používá podrobné polohové bodové pole postupně zhušťované ve spolupráci se soukromou sférou. Po doplnění by vzdálenosti mezi sousedními body měly být 250-300 m v intravilánu a asi 500 m v extravilánu. Měřická síť při zaměřování geometrických plánů musí být povinně připojena alespoň na tři takové body. K zpracování výsledků měření je využíván softwarový program PREGEO ministerstva financí volně distribuovaný podnikatelské sféře.Výsledkem je standardizace výsledků předávaných katastrálním úřadům vč. počítačových souborů a jejich snadná a rychlá kontrola. Z následné diskuse vyplynulo, že řada postupů i problémů v katastru je v obou našich zemích velmi podobná. Z části je to dáno i společným původem obou katastrů.
Naše barvy hájili ...
V rámci programu této komise přednesli referát Jiří Rydval: Aktivity soukromé sféry v katastru nemovitostí ČR a Ivan Pešl: Pět let katastrální reformy v ČR. Oba příspěvky vyvolaly značný zájem a měly velmi dobrý ohlas zejména u delegátů z evropských zemí. V diskusi bylo m.j. poukázáno na to, že naše zákonodárství bude nutné sladit s EU, konkrétně šlo o podmínku českého občanství u úředně oprávněných zeměměřických inženýrů.
Naši delegáti navštívili jednu z 22 úřadoven H.M. Land Registry v Tunbridge Wells, což je obdoba našeho katastrálního úřadu, kde se mohli blíže seznámit se způsobem registrace práv k pozemkům, který je zaveden v Anglii a Walesu. Jiří Rydval se v rámci výstavy firem zúčastnil mimo jiné též prezentace a uvedení na světový trh nového softwarového produktu konsorcia firem Intergraph, Microsoft a Oracle GeoMedia Professional, který by měl založit nový otevřený světový standard pro sběr dat, automatizaci a údržbu GIS/LIS. Účastníci jednohodinového praktického seznámení s tímto produktem obdrželi plnou časově omezenou demoverzi na CD-ROM.
Prostorové plánování a rozvoj V rámci programu 8. komise "Spatial Planning and Development" byl přednesen příspěvek J. Hojdar, M. Martinek: Urban Planning Structures in the Czech Republic Compared to the EU Countries. První z autorů se zúčastnil technické exkurze organizované 8. komisí k problematice rozvojových oblastí Docklands a Lewisham District v Londýně. Na práci komise se podílí 47 národních delegátů ze 45 zemí oproti cca 20 v roce 1994. Mezi nově zapojenými je od r. 1994 i ČR. Od r. 1998 se do práce komise zapojilo i Slovensko, jehož národním delegátem je Ing. Vodsloň. Hlavní problémové oblasti, na které se činnost komise 8 soustředí a které budou předmětem práce čtyř pracovních skupin tvoří:
Trvale udržitelný rozvoj a role zeměměřičů
Na XXI. kongresu byl na vrcholové úrovni prezentován i nový programový záměr FIG - zapojit zeměměřiče a FIG do celosvětových globálních programů k formování trvale udržitelného rozvoje (OSN - Agenda 21, OSN konference Rio de Janeiro 1991) a zapojení do programů zabezpečení bydlení a řešení problémů megapolí (HABITAT II - OSN konference Istanbul 1996). Za tuto novou aktivitu jako celek je zodpovědný bývalý předseda komise 8 Markku Villikka.
Co si naši delegáti odnesli
Česká delegace se prezentovala svými referáty skoro ve všech komisích. Potěšující je, že referáty českých odborníků v komisích 2 (vzdělávání), 5 (určování polohy) a 7 (katastr) byly velmi úspěšné a vyvolaly značný zájem i určité ohlasy vedoucí k navázání užších kontaktů pro budoucí spolupráci stejně jako další referáty, které byly předloženy v komisi 1 (Klimeš), komisi 8 (Hojdar, Martinek) a komisi 11 (Hánek). Bezprostředně by pro zeměměřičskou komunitu v ČR mohlo mít význam respektování principů trvale udržitelného rozvoje při přípravě podkladů a plánů pro pozemkové úpravy apod. Celkové výsledky prací by pak mohly být poskytnuty dalším odpovídajícím institucím a orgánům v ČR. Delegáti navštívili řadu institucí.
Dále byly přivezeny úplné sborníky referátů XXI. Kongresu FIG, kterých bylo prezentováno celkově více než 400, ve formě CD-ROM (2 disky), tištěné sborníky Komisí 4, 5 a 7 FIG, dále pak demoverze produktu GeoMedia Professional na CD-ROM (1 disk), a další propagační a informativní materiály z rozsáhlé doprovodné výstavy výrobců. Většina z nich je k dispozici v knihovně ve VÚGTK.
Zdroj: Zpráva Ing. Václava Slabocha sepsaná ve spolupráci s ostatními účastníky cesty.
Redakčně upravil (ps)