Jedním z mužů, kterého stačil profesor ČVUT Praha Josef Petřík jako studenta ještě oslovovat "indiáne", je Ing. Jaroslav Křížek. Při rozhovoru nám řekl: "Nikdy jsem nepracoval ve státní správě, po II. státní zkoušce (1936) jsem nastoupil u civilního autorizovaného geometra v Plzni. V roce 1948 jsem přišel do Stavebních závodů, pak jsem byl delimitován do Stavoprojektu a v roce 1951 do Hutního projektu. Hlavní náplní mé činnosti byla inženýrská geodezie, podklady pro projekty, vytyčovací práce, základní plány závodů, měření jeřábových drah, pecí a strojního zařízení průmyslových závodů, v Hutním projektu pak včetně výkupních plánů pro majetkoprávní uspořádání při jejich výstavbě."

Úředně autorizovaní civilní inženýři a Inženýrská komora
   Začínajícího inženýra, po nástupu do civilní kanceláře, byl zaměstnavatel povinen přihlásit do Inženýrské komory. Pak obdržel legitimaci "kandidáta", která ho opravňovala na katastrálních úřadech obstarávat podklady (kopie a výpisy) pro geometrické plány. Po třech letech bylo možno u Zemského úřadu, před komisí odborníků, složit zkoušku pro oprávněného civilního geometra. Na to se čekalo i několik let, neboť výnosem Zemského úřadu na doporučení Inženýrské komory oprávnění bylo vydáno pro konkrétní místo (okres). Tím se docílilo, že civilní geometři byli rozmístěni ve všech okresech, a to co do místa, tak jejich počtu potřebného v daném rajonu. Kanceláře civilních geometrů spolu s notáři zajišťovaly majetkoprávní vztahy. Není divu, že jejich technické archivy při předávání kanceláře, měly větší hodnotu než geodetické přístroje a ostatní zařízení. V Hutním projektu Praha od roku 1954, vedle vlastní geodetické činnosti, organizoval Ing. Křížek spolupráci geodetických složek projektových ústavů, které uhájily svoji samostatnost. Ministerstvo hutí z jeho podnětu vydalo Směrnice na vypracování základních plánů závodů. Za ministerstvo byl také členem Mezirezortní komise pro geodezii a kartografii při ČÚGK, zúčastnil se přípravy vydání vyhlášky č.10/1974 Sb., o činnosti odpovědných geodetů. Byl rovněž členem tehdejších společností SIA, VTS a Spolku geodetů. I po roce 1976, kdy odešel do důchodu, dál pracoval a několik let se zúčastnil na ČVUT vysokoškolské výuky geodezie v terénu.

Činnost po roce 1990
   Ing.Křížek od roku 1990 podniká jako úředně oprávněný zeměměřický inženýr. Jako člen bývalé Inženýrské komory, která byla zrušena na počátku padesátých let, se však nesmířil se skutečností, že tento obor činnosti je živností. "Na počátku devadesátých let jsme věřili, že Inženýrská komora bude obnovena ze zákona. Příznivá doba pro její uzákonění ani velký zájem kolegů o členství v nové profesní organizaci však nebyly využity. Stále doufám, že se situace změní. Doporučuji opětovné zavedení zkoušek pro získání oprávnění, předepsanou praxi získat pod vedením úředně oprávněného zeměměřického inženýra a složení přísahy s poukazem na etický kodex zeměměřiče. Domnívám se rovněž, že našemu oboru neprospívá ani současná inflace vydaných oprávnění. V současné době je naštěstí práce dost. Dokonce více než dokážeme zvládnout, ale tento stav nemusí trvat věčně," zamyslel se Ing. Křížek.
   Je to jistě hezký pocit, když si Ing. Křížek během cest po republice může říci: "Tady jsem byl, tady jsem všude měřil."
   Petr Skála

V dubnu oslavil nejstarší předplatitel časopisu Zeměměřič Ing. Jaroslav Křížek pětaosmdesátiny a ČSGK mu k tomuto jubileu udělil čestné svazové členství. Blahopřejeme.
  redakce

---

Z časopisu Zeměměřič č. 11+12/98