[pošta]             Rakouský katastr jako dílo všech oprávněných zeměměřických subjektů – 1. část


    Spolkový metrologický a zeměměřický úřad (BEV) je spolkovým orgánem, který je podřízený spolkovému ministru hospodářství.
   Centrála a odborná oddělení sídlí ve Vídni. Vedle toho má BEV po celém Rakousku na 9 informačních a odloučených pracovních středisek. Je mu podřízeno 41 zeměměřických úřadů a 9 metrologických zkušeben. Zákon o zeměměřictví a zákon o mírách a cejchování tvoří nejdůležitější legislativní základnu pro oblasti úkolů BEV. Do pracovní činnosti metrologie patří všechny úkoly cejchovacího úřadu, příprava zákonných měřicích jednotek v rozsahu, který odpovídá pokroku měřicí techniky a mezinárodním dohodám, a práce v rámci fyzikálně-technické zkušebny.
   Hlavní pracovní náplní zeměměřictví je vyměřování pozemků, založení a vedení katastru a topografické snímkování. Výsledky jsou k dispozici za celé Rakousko ve formě plánů, map, leteckých snímků a výkresů. Údaje o pozemcích, souřadnice, katastrální mapa, výškový model krajiny a topografické a kartografické modely jsou nebo budou uloženy a spravovány v databankách.
   Nejvyšším cílem BEV je plnit své úkoly v duchu "Silný partner rakouského hospodářství a všech občanů". BEV byl založen v roce 1923. V nařízení o zakládacím statutu bylo ustanoveno sloučení do té doby oddělených organizací Komise pro normalizaci a cejchování a Vojenského geografického ústavu v jeden Spolkový metrologický a zeměměřický úřad.
   V současně době zaměstnává BEV asi 1700 pracovníků. Podíl žen činí 22%. BEV momentálně zaměstnává 13 učňů kartografie a 6 učňů na správní asistenty.
   Pracovníci jsou organizováni ve dvou zájmových sdruženích. Pracovní sdružení diplomovaných inženýrů ve Spolkové zeměměřické služebně má 120 členů, Svaz pracovníků pozemkového katastru Rakouska má 700 členů. Podle spolkového práva na kolektivní zastoupení je podpora jejich profesních, ekonomických, sociálních, kulturních a zdravotnických zájmů prováděna formou kolektivního zastupování pracovníků. Ještě před 3 lety měl BEV asi 2000 zaměstnanců. Asi se budete ptát, proč je jich o 300 méně.
Odpověď zní : Strukturní reforma.

   Politický, společenský, hospodářský a technický vývoj si s rostoucí naléhavostí žádá, aby se autokratické správní jednotky 50-tých a 60-tých let přeměnily ve štíhlé, hospodárné a občanům blízké poskytovatele služeb. Tato věta velmi výstižně vyjadřuje nutnost změn a restrukturalizace uvnitř veřejné správy. Restrukturalizace může být buď vynucena a řízena zvenčí nebo se může provádět zevnitř na vlastní odpovědnost. Rozhodující je přitom hlavně to, aby nové organizační struktury odpovídaly budoucím požadavkům a aby se na tvorbě a prosazování jednotlivých reformních procesů mohli podílet i sami pracovníci.
   BEV začal v roce 1995 podrobovat jak organizační tak i procesuální struktury přísné analýze. Impulsem těchto snah byly externí úvahy o tom, že by se BEV měl vyčlenit ze spolkového rozpočtu a přeměnit se v privátní podnik.
   Výsledek této analýzy jasně ukázal, že vyčlenění z rozpočtu nemůže vést k cíli a že naopak zásadní interní strukturní reforma BEV může vytvořit předpoklady ke zformování moderního úřadu. Hlavním kritériem pro toto rozhodnutí bylo, že oblasti činnosti BEV patří k důležitým infrastrukturním úkolům státu a že jejich plnění stojí v popředí zájmu jak národního hospodářství tak i občanů.

   Hybnou silou, která odstartovala strukturní reformu v BEV, byl zejména poslední vývoj, který zásadním způsobem vedl ke změně rámcových podmínek:

  • rozpočtová situace vyžaduje nanejvýš efektivní využívání zdrojů,
  • neustále rostoucí personální náklady podmiňují snižování počtu pracovníků (stop stav ve veřejných službách),
  • nasazení moderní techniky do výroby a správy vede ke změnám pracovních procesů a žádá si nové strategie orientované na klienta

       Kromě toho došlo v jednotlivých oblastech výroby a služeb BEV ke změnám, které byly vyvolány jak dalšími požadavky klientů tak i novými zákonnými úpravami. Reforma BEV proto musela reagovat na strukturní otázky jako:

  • Co očekává jednotlivý občan resp. hospodářství od BEV?
  • Jak může BEV nabízet své produkty a služby, aby byly co nejlépe přizpůsobeny požadavkům klientů a hospodářství a aby splňovaly požadovanou kvalitu? Pro BEV to představovalo jasnou výzvu, aby z vlastní iniciativy naplánoval, zavedl a prakticky prováděl strukturní reformu.

    Příspěvek přednesl prezident Dipl.-Ing. A. Hochwartner na konferenci "Osteuropatagung" ve Vídni 12.-13. 10. 1998 jako hlavní (úvodní) referát. Překlad poskytla KGK a originál je uložen v sekretariátu KGK. Příště otiskneme zbytek příspěvku.

    Z časopisu Zeměměřič č. 11+12/98         [Rezort ČÚZK]     [Server]